|
|
Testování faktorů ovlivňujících stabilitu a spotřebitelskou přijatelnost nálevu z kysaného zelí
Vašků, Barbora ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací pasterace zelné šťávy za účelem prodloužení její trvanlivosti. Teoretická část je zaměřena na popis technologie výroby a charakterizaci hlavních složek kysaného zelí a jeho nálevu, možnostmi pasterace a dále se zabývá probiotickými kmeny. V experimentální části bylo analyzováno složení nálevu z chemického hlediska (bioaktivní látky, cukry, sacharidy), z hlediska mikrobiologického (přítomnost probiotik, patogenních organismů) a dále vliv vybrané pasterace na tyto složky. Jako nejvhodnější byla zvolena pasterace při 90 °C po dobu 0,5 minuty, při které dochází k usmrcení případných patogenů a zároveň k zachování nejvíce původních významných složek zelného nálevu. Z důvodu ztráty životaschopnosti probiotických bakterií v zelné šťávě po jejím ošetření vybraným pasteračním zákrokem byl následně vybrán vhodný zástupce rodu Lactobacillus pro obohacení zelné šťávy. Jako nejlepší probiotický druh pro obohacení zelné šťávy byl zvolen Lactobacillus plantarum, u kterého byla stanovena nejvyšší viabilita během skladování v zelné šťávě při 8 °C po dobu 2 týdnů. Z chemického hlediska došlo po 2 týdnech k nárůstu obsahu kyseliny octové a mléčné, obsah vitaminu C zůstal beze změny. Nakonec byla provedena senzorická analýza pro zhodnocení návrhu kombinovaného ovocno-zeleninového nápoje. Z výsledků senzorické analýzy byl jako senzoricky nejlepší zvolen nápoj vzniklý smícháním zelné šťávy s jablečno-řepným džusem v poměru 2:1.
|
|
|
Využití kompozitních mouk pro přípravu běžného pečiva
UHLÍŘOVÁ, Lenka
Tématem diplomové práce je využití kompozitních mouk pro přípravu běžného pečiva. Použity byly alternativní mouky z výlisků tří druhů olejnin (len setý, konopí seté, ostropestřec mariánský) a červené řepy.První část práce je věnována teoretické části, která nabízí obecný přehled týkající se běžného pečiva z hlediska legislativy, běžně používaných surovin a technologie výroby. Dále pak jsou popisovány plodiny, ze kterých byla zpracována kompozitní mouka. Druhá část práce je zaměřena na praktickou část, která je zpracována na zá-kladě zhotovení pekařského pokusu s využitím obohacujících kompozitních mouk. Bylo vyrobeno 10 druhů bulek s 10% substitucí pšeničné mouky různými varianta-mi kompozitních mouk.
|
|
|
Zpracování nálevu z kysaného zelí s cílem zvýšení stability a spotřebitelské přijatelnosti produktu
Kohoutová, Lenka ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Hoová, Julie (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin.
|
|
|
Hodnocení kvalitativních parametrů salátové řepy
MIKEŠOVÁ, Mariana
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit obsah betalainových barviva zanalyzovat antioxidační aktivitu u vybraných odrůd salátové řepy. Práce je členěna do několika kapitol. V první časti je nastíněna historie salátové řepy, pěstovaní, jednotlivé odrůdy. Dále jsou uvedeny informace o antioxidační aktivitě a barvivech, která se v salátové řepě vyskytuji. V druhé části je provedena analýza betalainových barviv a zhodnocena antioxi-dační aktivita. Tímto pokusem se potvrdilo, že salátové řepy s červeno-fialovým zbarvením dužniny vykazují vyšší antioxidační aktivitu. Při zkoumání jednotlivých barviv u vybraných odrůd bylo zjištěno, že bohaté na betakyany a betaxantiny jsou především odrůdy "Redshine", "Monorubra". Nej-vyšší obsah těchto barviv mají odrůdy, které mají barvu dužniny dočervena až dofia-lova. Jejich hodnoty se pohybovaly výrazně výše než u odrůdy "Boldor F1", u které by se čekalo zastoupení betaxantinů naopak vyšší než u červeně zabarvených odrůd.
|
|
|
Hodnocení vlivu odrůdy na obsah betalainových barviv v bulvách salátové řepy
AUEROVÁ, Anežka
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit obsah betalainových barviv a zanalyzovat antioxidační aktivitu u vybraných odrůd salátové řepy. Práce je členěna do několika kapitol. V první části je nastíněna historie pěstování, jednotlivé odrůdy a jejich základní vlastnosti. Dále jsou uvedeny informace o antioxidační aktivitě a barvivech, která se v salátové řepě vyskytují. V druhé části je provedena samotná analýza betalainových barviv a zhodnocena antioxidační aktivita. Díky tomu se dospělo k závěru, že salátové řepy s červeno-fialovým zbarvením dužniny jsou bohatší na antioxidační látky. A proto jsou také zdraví prospěšnější.
|
|
|
Testování faktorů ovlivňujících stabilitu a spotřebitelskou přijatelnost nálevu z kysaného zelí
Vašků, Barbora ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací pasterace zelné šťávy za účelem prodloužení její trvanlivosti. Teoretická část je zaměřena na popis technologie výroby a charakterizaci hlavních složek kysaného zelí a jeho nálevu, možnostmi pasterace a dále se zabývá probiotickými kmeny. V experimentální části bylo analyzováno složení nálevu z chemického hlediska (bioaktivní látky, cukry, sacharidy), z hlediska mikrobiologického (přítomnost probiotik, patogenních organismů) a dále vliv vybrané pasterace na tyto složky. Jako nejvhodnější byla zvolena pasterace při 90 °C po dobu 0,5 minuty, při které dochází k usmrcení případných patogenů a zároveň k zachování nejvíce původních významných složek zelného nálevu. Z důvodu ztráty životaschopnosti probiotických bakterií v zelné šťávě po jejím ošetření vybraným pasteračním zákrokem byl následně vybrán vhodný zástupce rodu Lactobacillus pro obohacení zelné šťávy. Jako nejlepší probiotický druh pro obohacení zelné šťávy byl zvolen Lactobacillus plantarum, u kterého byla stanovena nejvyšší viabilita během skladování v zelné šťávě při 8 °C po dobu 2 týdnů. Z chemického hlediska došlo po 2 týdnech k nárůstu obsahu kyseliny octové a mléčné, obsah vitaminu C zůstal beze změny. Nakonec byla provedena senzorická analýza pro zhodnocení návrhu kombinovaného ovocno-zeleninového nápoje. Z výsledků senzorické analýzy byl jako senzoricky nejlepší zvolen nápoj vzniklý smícháním zelné šťávy s jablečno-řepným džusem v poměru 2:1.
|
host ::
RSS.