|
|
Language manaement of Huastecan Nahuatl in Mexico
Vlková Hingarová, Vendula ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Zajícová, Pavla (oponent) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Jazykový management nahuatlu v Mexiku Disertační práce popisuje současnou situaci nahuatlu a analyzuje jeho fungování a pozici prizmatem teorie jazykového managementu v makrostrukturách národní mexické společnosti a ve vybrané lokální řečové komunitě v Chicontepecu na severovýchodě Mexika. Nahuatl patří k nejznámějším a nejrozšířenějším indiánským jazykům Mexika. Podle posledních údajů ze sčítání lidu jím hovoří 1,5 milionu obyvatel Mexika. Práce je představuje klíčové okamžiky při formování sociální reality současného nahuatlu (respektive jeho nejrozšířenější varianty Huasteca Veracruzna, kterou hovoří asi 130 tisíc obyvatel regionu Huasteca) a analyzuje jazykovou politiku a jazykové problémy spjaté s nahuatlem, potažmo s dalšími indiánskými jazyky od druhé poloviny 20. století do současnosti. Sleduje fungování a postavení nahuatlu jak z perspektivy mexické společnosti, tak z perspektivy konkrétních mluvčích nahuatlu v okrese Chicontepec na severovýchodě Veracruzu. Na základně empirických dat detailně zmapuje užívání nahuatlu a transmisi ve vybraných rodinách a obcích v bilingvním okrese Chicontec. Čtyři obce je podrobeny analýze jazykové chování obyvatel s důrazem na popis role nahuatlu v mezigeneračním přenosu. Zkoumané komunity prošly v posledních 30 letech dynamickými jazykovými změnami, které mají za...
|
|
| |
|
|
Contrastive research in English and Spanish passive based on the corpus
Lukáčová, Katarína ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Kontrastné porovnanie anglického a španielskeho pasívu na základe korpusu Výsledok tejto diplomovej práce, ktorá sa zaoberá kontrastným porovnaním výskytu v anglickom a španielskom jazyku mal potvrdiť viaceré hypotézy uvedené na začiatku práce. Hypotézy sa týkali konateľa deja, jeho výskytu a obligatórnosti vyjadrenia podľa vplyvu štýlu na výskyt pasíva. Analýzou bolo zistené, že konateľ nebýva často vyjadrený ani vo vedeckom ani beletristickom štýle. Ak je vyjadrený, býva to z dôvodu praktických, inak sa možnosť konateľa deja nevyjadriť, čo ponúka pasívna konštrukcia naplno, využíva v oboch typoch textov. Hlavne v beletristickej vzorke textov si ale môžeme všimnúť zvýšené použitie zvratného typu pasívu; často v prípadoch, kde je konateľ nedôležitý či pre situáciu neznámy; takýto pasívu je potom pre podobné situácie najvýhodnejší. Vo vedeckých textoch je časté i využitie tzv. všeobecného ľudského konateľa, ktorý sa vyjadruje osobným zámenom alebo všeobecným podstatným menom s generalizujúcim významom a slovesom v aktíve. S týmto vyjadrovaním sa ale môže spájať pri častom použití určitá štýlová neelegancia. Dôvod využitia aktuálneho členenia vetného je rôzny podľa štýlu textu. Dynamizmus výpovede a poradie, v ktorom sa recipient dozvie informácie je hlavný dôvod vplyvu AČV na vety v odbornom texte, v textoch...
|
|
|
Language manaement of Huastecan Nahuatl in Mexico
Vlková Hingarová, Vendula ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Zajícová, Pavla (oponent) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Jazykový management nahuatlu v Mexiku Disertační práce popisuje současnou situaci nahuatlu a analyzuje jeho fungování a pozici prizmatem teorie jazykového managementu v makrostrukturách národní mexické společnosti a ve vybrané lokální řečové komunitě v Chicontepecu na severovýchodě Mexika. Nahuatl patří k nejznámějším a nejrozšířenějším indiánským jazykům Mexika. Podle posledních údajů ze sčítání lidu jím hovoří 1,5 milionu obyvatel Mexika. Práce je představuje klíčové okamžiky při formování sociální reality současného nahuatlu (respektive jeho nejrozšířenější varianty Huasteca Veracruzna, kterou hovoří asi 130 tisíc obyvatel regionu Huasteca) a analyzuje jazykovou politiku a jazykové problémy spjaté s nahuatlem, potažmo s dalšími indiánskými jazyky od druhé poloviny 20. století do současnosti. Sleduje fungování a postavení nahuatlu jak z perspektivy mexické společnosti, tak z perspektivy konkrétních mluvčích nahuatlu v okrese Chicontepec na severovýchodě Veracruzu. Na základně empirických dat detailně zmapuje užívání nahuatlu a transmisi ve vybraných rodinách a obcích v bilingvním okrese Chicontec. Čtyři obce je podrobeny analýze jazykové chování obyvatel s důrazem na popis role nahuatlu v mezigeneračním přenosu. Zkoumané komunity prošly v posledních 30 letech dynamickými jazykovými změnami, které mají za...
|
|
|
Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jako prostředek k vyjádření povahy slovesného děje v současné španělštině
Pešková, Jana ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Černý, Jiří (oponent) ; Čermák, Petr (oponent)
Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jsou ve španělštině velmi frekventovaným prostředkem, jehož prostřednictvím lze vyjádřit řadu významů, které nejsou inherentně obsaženy v samostatných slovesných lexémech. Mezi ně vedle významů časových nebo modálních patří i významy povahovědějové (ve španělské literatuře nazývané jako významy aspektuální). Již při letmém porovnání španělského slovesného systému se systémem českým je patrné, že frekvence výše popsaných výrazových prostředků ve španělštině je vyšší, na rozdíl od češtiny. Pro češtinu coby flexivní jazyk je naopak charakteristická vysoká četnost derivačních sufixů a/nebo prefixů modifikujících základní význam bud' z hlediska vidu (dokonavost .. nedokonavost - napsat :: psát) a/nebo z hlediska různých odstínů povahy slovesného děje jako jsou například (i) fáze (rozběhnout se - implikuje počáteční fázi slovesného děje, dopsat - implikuje koncovou fázi slovesného děje), (i i) kvantita (mrsknout sebou - implikuje děje semelfaktivní, přeleštit - implikuje opakování slovesného děje, chodívat - implikuje děje obvykle vykonávané) nebo (iii) intenzita slovesného děje (pokulhávat, přizabít se - implikuje malou intenzitu slovesného děje), označované souhrnně jako významy povahy slovesného děje. Vztah mezi videm a povahou slovesného děje je velmi těsný: každé...
|
|
|
Gerundium ve španělštině a jeho ekvivalenty v češtině
Vavroušová, Petra ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Cílem této diplomové práce, skládající se z části teoretické a empirické, byla analýza španělského gerundia a jeho českých překladových ekvivalentů. Hlavními podklady pro teoretickou část se staly přední španělské gramatiky a české lingvistické práce. Jako zdroj materiálu ke kontrastivní analýze posloužil paralelní česko-španělský korpus InterCorp. Excerpty byly následně podrobeny kontrastivní lingvistické analýze, sloužící jako nástroj pro porovnání španělského gerundia a prostředků, jimiž je možné ho vyjádřit v češtině. Účelem této práce bylo nalezení jednotlivých typů českých ekvivalentů španělského gerundia a zjistit jejich frekvenci. Analýza také odhalila skutečnost, že překlad gerundia do češtiny je úzce spojen s převodem struktur jazyka izolačního do jazyka flektivního, z čehož vyplývá, že některá specifika překladu gerundia do češtiny mohou být vysvětlena na základě střetu typologicky odlišných jazyků.
|
|
|
Vid ve španělštině a češtině
Romeu Labayen, Judit ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Elšík, Viktor (oponent)
Tato práce se zabývá srovnamm vidu v češtině a ve španělštině. Vychází z předpokladu z theory oJ grounding, že v narativním textu se informace zachycuje ve dvou plánech vyprávění, které jsou formálně rozlišené. Při srovnání se pracuje s hypotézou, že oba jazyky používají vid k formálnímu rozlišování těchto dvou plánů. První analýza ukáže, že jeden ze základních rozdílů mezi oběma jazyky spočívá v odlišné roli lexikálních vlastností predikátu. V češtině můžou lexikální vlastnosti predikátu ovlivnit výběr vidu, zatímco ve španělštině nikoli. Toto zjištění potvrzuje i další část srovnání, která se zabývá vyjádřením částečné a úplné současnosti, předčasnosti a následnosti. Poslední část práce je věnována současnému vyjádření zmíněných časových souvislostí a významu habituálnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Aspekty soluňské varianty judeošpanělštiny
Garcia, Kateřina ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent) ; Čermák, Petr (oponent)
Cílem této práce je podat ucelený obraz o současné situaci soluňské varianty judeošpanělštiny, jazyka, který se vyvinul v rámci komunity sefardských Židů, kteří se v Soluni usídlili v roce 1492 a dále, po svém vyhnání z Pyrenejského poloostrova. Práce je rozdělena do tří částí, z nichž každá je věnována odlišnému aspektu této specifické judeošpanělské varianty. První část práce nahlíží judeošpanělštinu jakožto specifický jazyk židovské Diaspory, v kontextu obecné teorie o vzniku a vývoji židovských jazyků. Judeošpanělština je zde prezentována jako specifický lingvistický systém, který, byť je z velké části založen na preklasické kastilštině a jiných románských variantách, kterými Židé hovořili v okamžiku svého vypovězení ze španělského území, vyvinul se po jejich přesídlení do východního Středomoří v systém zcela svébytný. Poměrně rozsáhlá kapitola je věnována historii a charakterizaci pojmu Sefarad, kterou považuji za nezbytnou nejen pro přiblížení okolností vzniku judeošpanělštiny, ale současně i pro lepší pochopení její současné kritické situace. Dále následuje úvod do problematiky jednotlivých funkčních a diatopických variant judeošpanělštiny a rovněž do terminologie s nimi související. Dílčí kapitola této sekce je rovněž věnována různým způsobům transkripce judeošpanělštiny, s názornými ukázkami...
|
|
|
Malažská varianta andaluské španělštiny
Rážová, Renata ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Čermák, Petr (vedoucí práce)
Andaluská španělština představuje jedno z hlavních témat, kterým se již dlouhou dobu zabývají odborníci z oblasti španělské dialektologie. Zeměpisná pestrost a rozmanitost Andalusie se promítá i do místní mluvy a tyto termíny nyní můžeme použít i v lingvistické oblasti. Z důvodu zmiňované rozličnosti proto v předkládané práci často hovoříme nikoliv o jedné jediné andaluské španělštině, ale používáme toto označení v plurálu. Z takto široké škály si konkrétně vybíráme jednu variantu andaluštiny, malažskou, a snažíme se ji charakterizovat z hlediska fonetického a lexikálního. V těchto dvou perspektivách totiž spatřujeme hlavní znaky, podle kterých je možno přehledně charakterizovat druhy andaluské španělštiny. Předtím, než jsme vstoupili do přímé charakteristiky jednotlivých jevů z hlediska fonetického, položili jsme si otázku, co vlastně hledat pod označením Andalusie a andaluština a co se za těmito výrazy skrývá. Co vlastně znaměná to nepopsatelné a často zmiňované v odborných příručkách, "to andaluské - lo andaluz ". V odpovědi na tuto otázku jsme poukázali zejména na sociolingvistické aspekty, kulturní a historické události a společenské povědomí Andalusanů o výjimečnosti a zvláštnosti místního kraje a s ním související mluvou a prostředím. Nejrozšířenější lingvistickou teorií o rozdělení Andalusie je...
|
host ::
RSS.