|
|
Dativ v rumunštině a jeho ekvivalenty v češtině
Šabat, Jiří ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Pád je gramatická kategorie, která umožňuje vyjadřovat syntaktické vztahy substantiv nebo jejich substitutů ve větě. K tomu dochází v různých jazycích různě: 1) pomocí předložek nebo ustáleného slovního pořádku čili analyticky (např. ve většině jazyků románských); 2) pomocí koncovek čili synteticky (např. ve většině jazyků slovanských). Rumunština představuje z tohoto hlediska typ přechodný (analyticko-syntetický): vyjadřuje totiž svých pět pádů jak pomocnými slovy (predeterminanty, předložkami), tak koncovkami. Vokativ se někdy formálně shoduje s tvary nominativu, jindy užívá zvláštních koncovek (viz 4.1.1). Při popisu zbylých čtyř pádů se hovoří o tzv. pádovém synkretismu (viz 4.2). To, že má rumunština pět pádů, je zdůvodňováno existencí specializovaných tvarů pro nominativ, dativ a akuzativ u některých osobních a zvratných zájmen (viz 4.4). U podstatných jmen bez členu se (s výjimkou naprosté většiny podstatných jmen ženského rodu v singuláru) setkáváme se synkretismem všech pádů, a to jak v singuláru, tak v plurálu (viz 4.2). V ženském rodě singuláru lze většinou pomocí pádových koncovek rozlišit dvojice nominativ / akuzativ a genitiv / dativ. U většiny podstatných jmen rodu ženského existuje synkretismus genitivu a dativu u jednotného čísla a všech pádů čísla množného (4.2). Pouze u podstatných jmen...
|
|
|
Vývoj obsahové stránky rumunských slov zděděných z latiny
Rys, Michal ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Během studia rumunštiny mě nejvíce zaujal její vývoj. Při prohlubování znalostí získaných v rámci příslušné přednášky jsem zjistil, že odborná literatura obvykle věnuje velkou pozornost změnám v oblasti hláskosloví, tvarosloví a skladby, nejméně prostoru je však věnováno významosloví. Vysvětlení se nabízejí alespoň dvě. V první řadě je tento obor lingvistiky stále ještě poplatný svému tradičnímu názvu "historická mluvnice"l. Do popředí se tak podvědomě dostává morfosyntax a nepřímo hláskový vývoj, neboť obě tyto oblasti spolu úzce souvisejí. Druhým důvodem je nepochybně značná nevděčnost takového snažení, poněvadž některé významové změny lze vysvětlovat různým způsobem. Přesto bych se chtěl ve své práci zabývat právě touto stránkou jazykového vývoje. Věřím, že se mi tak podaří alespoň nastínit určitý metodologický přístup. Zvolený výchozí materiál zároveň potvrzuje, že základní část jádra rumunské slovní zásoby má svůj původ v jazyce římských dobyvatelů, kteří území starověké Dácie spravovali a spolu s domorodými národy obývali v letech 106-271 po Kr.
|
|
| |
|
|
Dativ v rumunštině a jeho ekvivalenty v češtině
Šabat, Jiří ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Pád je gramatická kategorie, která umožňuje vyjadřovat syntaktické vztahy substantiv nebo jejich substitutů ve větě. K tomu dochází v různých jazycích různě: 1) pomocí předložek nebo ustáleného slovního pořádku čili analyticky (např. ve většině jazyků románských); 2) pomocí koncovek čili synteticky (např. ve většině jazyků slovanských). Rumunština představuje z tohoto hlediska typ přechodný (analyticko-syntetický): vyjadřuje totiž svých pět pádů jak pomocnými slovy (predeterminanty, předložkami), tak koncovkami. Vokativ se někdy formálně shoduje s tvary nominativu, jindy užívá zvláštních koncovek (viz 4.1.1). Při popisu zbylých čtyř pádů se hovoří o tzv. pádovém synkretismu (viz 4.2). To, že má rumunština pět pádů, je zdůvodňováno existencí specializovaných tvarů pro nominativ, dativ a akuzativ u některých osobních a zvratných zájmen (viz 4.4). U podstatných jmen bez členu se (s výjimkou naprosté většiny podstatných jmen ženského rodu v singuláru) setkáváme se synkretismem všech pádů, a to jak v singuláru, tak v plurálu (viz 4.2). V ženském rodě singuláru lze většinou pomocí pádových koncovek rozlišit dvojice nominativ / akuzativ a genitiv / dativ. U většiny podstatných jmen rodu ženského existuje synkretismus genitivu a dativu u jednotného čísla a všech pádů čísla množného (4.2). Pouze u podstatných jmen...
|
|
|
Vývoj obsahové stránky rumunských slov zděděných z latiny
Rys, Michal ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Během studia rumunštiny mě nejvíce zaujal její vývoj. Při prohlubování znalostí získaných v rámci příslušné přednášky jsem zjistil, že odborná literatura obvykle věnuje velkou pozornost změnám v oblasti hláskosloví, tvarosloví a skladby, nejméně prostoru je však věnováno významosloví. Vysvětlení se nabízejí alespoň dvě. V první řadě je tento obor lingvistiky stále ještě poplatný svému tradičnímu názvu "historická mluvnice"l. Do popředí se tak podvědomě dostává morfosyntax a nepřímo hláskový vývoj, neboť obě tyto oblasti spolu úzce souvisejí. Druhým důvodem je nepochybně značná nevděčnost takového snažení, poněvadž některé významové změny lze vysvětlovat různým způsobem. Přesto bych se chtěl ve své práci zabývat právě touto stránkou jazykového vývoje. Věřím, že se mi tak podaří alespoň nastínit určitý metodologický přístup. Zvolený výchozí materiál zároveň potvrzuje, že základní část jádra rumunské slovní zásoby má svůj původ v jazyce římských dobyvatelů, kteří území starověké Dácie spravovali a spolu s domorodými národy obývali v letech 106-271 po Kr.
|
host ::
RSS.