|
|
Emigrace jako životní zkušenost: Češi v Dánsku 1968 - 1989
Pollaková, Kateřina ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce má přispět ke studiu československé emigrace v období 1968-1989. Jedná se o přiblížení životních příběhů osmi lidí, kteří v té době emigrovali do Dánska. Pozornost se upíná k období odchodu z jedné země a následného příchodu do země druhé. Na základě epizodických narativních rozhovorů se pokusím rekonstruovat jednak důvody, které vedly narátory k opuštění Československa, jednak konkrétní průběh jejich odchodu a začátky života v nové společnosti.
|
|
|
Písničkářské sdružení Šafrán
Houda, Přemysl ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Hudba, jakožto významný prvek, jenž může ovlivňovat společenské mínění, se vždy musí potýkat se zájmem mocenských orgánů v jakémkoli autoritativním či totalitním státě. Touha svobodně tvořit a stvořené poté reprodukovat před posluchači, je totiž v naprosto příkrém protikladu s požadavky státu po všeobjímající kontrole jakékoli do veřejnosti zasahující sféry. Z této principiální neshody se nutně s hudbou dostává do příkrého konfliktu, jehož logickým vyústěním je pokus o její znásilnění a spoutání. Výsledek je jasný. Ovládnutí všech masmédií totalitním režimem a únik té, v pravém slova smyslu nejpůvodnější a z hlouby duše vyvěrající, hudby na samý okraj, do neoficiálních struktur. Ty skýtají jedinou možnost ji i nadále, bez kompromisů s mocí, provozovat. Předestřený vývoj lze demonstrovat na historii písničkářského sdružení Šafrán. Volné sdružení písničkářů Šafrán existovalo v sedmdesátých letech, tedy v době, kdy se již plně prosadil tzv. normalizační kurz nového vedení KSČ. Byl to kurz vedoucí k opětovnému podrobení si veřejného dění Komunistickou stranou Československa po určitých záblescích uvolnění z konce let šedesátých. Společnost si ve své většině nechala vnutit a nakonec si i osvojila tzv. společenskou smlouvu, ve které vyměnila svá práva občanská za určitý stupeň státem garantovaného blahobytu.1...
|
|
|
Dělníci autorského práva. Agentura DILIA v období tzv. normalizace ve vzpomínkách tehdejších zaměstnanců
Burman, Markéta ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Ve své práci bych chtěla představit Dilii, divadelní a literární agenturu, v době tzv. normalizace z perspektivy jejích řadových zaměstnanců. Nejdříve se pokusím především na základě dostupných dokumentů zmapovat historii agentury z pohledu organizačního od jejího počátku v roce 1949 až do roku 1990, kdy došlo k převratným změnám ve společnosti. Poté popíši organizační strukturu a činnost jednotlivých pracovišť a vrátím se znovu k historii, tentokrát optikou historických událostí především doby tzv. normalizace. Tyto události dám do souvislosti s tím, jak se ve vedení agentury střídali její ředitelé. Na pozadí doby budu zjišťovat, jak bývalí zaměstnanci vzpomínají na svůj každodenní život, pracovní i soukromý, na nucené členství ve společenských organizacích, a jak tuto dobu ze své dnešní pozice hodnotí.
|
|
|
Paměť a paměti druhé světové války v českých zemích. Vzpomínkové práce vojáků druhého čs. zahraničního odboje
Mücke, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Předmětem disertační práce je velmi mnohovrstevnaté téma, jeden ze segmentů paměti druhé světové války v českých zemích, potažmo v někdejším Československu. Toto téma bylo dosavadní českou historiografií, ale i společenskými a humanitními obory obecně, prozatím zpracováváno spíše výjimečně, ačkoliv již existuje mnoho zahraničních ekvivalentů. Téma paměti druhé světové války a pohled na tuto problematiku z historického pohledu přináší mnohá úskalí, ale i velké výzvy a příležitosti. Autor se tomuto tématu věnuje již dlouhodobě od práce seminární (bakalářské), diplomové až po práci disertačnÍ. V průběhu doktorského studia se autor poměrně systematicky věnoval mapování jednotlivých témat formou konferenčních výstupů, dílčích studií a také rozsáhlejších prací - a to i po přestupu do externí podoby studia, při zaměstnání a poněkud odlišném badatelském zaměření v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Veškeré dosazené výsledky se posléze podařilo zúročit a myšlenkově i koncepčně propojit v předkládaný, ideově komplementární celek. Co se týče vymezení tématu, to úzce souvisí a do značné míry i ovlivnilo charakter pramenné základny. Autor se při svém bádání záměrně opíralo poměrně široké definice klíčových pojmů "životní příběh" (elementárně pojatý jako způsob podání minulých prožitků jednotlivcem) a...
|
|
|
Zaniklá obec Přísečnice ve vzpomínkách jejích obyvatel
Střihavková, Monika ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obcí Přísečnice (okres Chomutov) zaniklé v důsledku výstavby stejnojmenné vodní nádrže na pitnou vodu v první polovině 70. let 20. století. První část práce stručně popisuje dějiny Přísečnice do roku 1945, druhá se věnuje dění v obci od konce druhé světové války až do jejího zániku. Tato část se nejprve zaměřuje na vývoj obce ve 40. a 50. letech a přibližuje podobu Přísečnice a život v ní v letech šedesátých. Dále se věnuje důvodům výstavby přehrady, jednáním o výstavbě a problémům, které při těchto jednáních v souvislosti s likvidací Přísečnice a jejích osad vyvstávaly. Poté se zaměřuje na samotný proces likvidace, který začal zrušením hřbitova na začátku roku 1970 a skončil demolicí posledních domů v roce 1974. Třetí část práce se věnuje životu přísečnických obyvatel po vystěhování a také jejich současnému vztahu k místu, kde prožili větší či menší část svého života. Text samotný vznikl na základě studia dostupných archivních materiálů a orální historie a přibližuje nejen pohled institucí, které rozhodly o stavbě přehrady a organizovaly demolici obce v její zátopové oblasti, ale také zkušenost přísečnických obyvatel s nuceným vystěhováním. Staví tak proti sobě deklarovaný celospolečenský zájem v podobě dostatečného množství pitné vody a osudy obyvatel obce, kteří...
|
|
|
Slávistická srdce v proměnách doby
Stehlíková, Jana ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Sportovní diváctví, je volnočasovou zábavou pro miliony lidí na celém světě. Zde se budu věnovat konkrétně divákům fotbalovým, kteří mají ve svém srdci klub SK Slavia Praha, jenž patří mezi nejstarší fotbalové kluby u nás a má širokou fanouškovskou základnu. Jak již název napovídá, budu se zajímat o fenomén fotbalového fanouška, který se od diváka odlišuje mimo jiné tím, že se identifikuje se svým klubem. Hlavním cílem této práce bude porovnání dvou historických úseků, období před a po pádu komunistického režimu v roce 1989. Tyto dvě časové roviny budu porovnávat na způsobech fandění, které se proměňují, vlivem emocí, které často vedou k neadekvátním reakcím a tím k výtržnostem a s nimi se pojícím policejním dozorem. Také mě bude zajímat vztah k největšímu rivalovi, klubu AC Sparta Praha a možnostem pořizování klubových artefaktů, které jsou dnes již k dostání v nepřeberném množství, ale vždy tomu tak nebylo. I fanoušci mají svá sdružení. Kromě vzniku sdružené fanouškovské podpory jako je Odbor přátel a Tribuna sever, které mají jako podpora klubu velký vliv, se v závěru práce se zaměřím na jejich vztah ke klubu, proč si zvolili právě Slavii a co pro ně znamená. Pro tuto práci jsem zvolila metody kvalitativního výzkumu, konkrétně orální historii a terénní výzkum, které mi přišly vzhledem k povaze...
|
|
|
Využití orální historie v hodinách dějepisu
Böhmová, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávková, Naděžda (oponent)
Tato práce se zabývá využitím orální historie v hodinách dějepisu na základních školách. Jedná se o spojení didaktiky dějepisu a metodologie orální historie. Tato práce má být návodem, jak orální historii zařadit do vyučování. Jejím cílem je dokázat, že tuto metodu lze využít i u žáků mladších šestnácti let a že je pro ně přínosná. Základem práce je rozdělení orálně-historických pramenů na primární a sekundární. Členění vychází z dostupnosti pramenů k žákům, tedy, jestli se s pamětníkem mohou setkat osobně nebo se seznamují s jeho výpovědí zprostředkovaně. Součástí práce jsou dva konkrétní návrhy na projekt využívající orální historii.
|
|
|
Plzeňská hudební scéna v letech 1968-1983
Marková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Cílem práce je rozšířit poznatky z oblasti plzeňské alternativní hudební scény v letech 1968-1983. Výzkum je zaměřený především na podmínky, za kterých se rocková uskupení v Plzni utvářela, dále na to, co scénu ovlivnilo a jak se vypořádávala s různými omezeními, která jí připravoval komunistický režim v Československu. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory se členy rockových hudebních skupin, působících v daném rozmezí v západočeské metropoli. Interview byla provedena metodou orální historie. Mimo rozhovory se výzkum opírá o poznatky z odborné literatury, archivních materiálů a dobového tisku. Práce tak přináší nové skutečnosti v oblasti (re)kvalifikačních přehrávek, Festivalu politické písně, jehož celostátní kolo se konalo v Sokolově, a veřejných produkcí. Dále autorka prezentuje reakci hudebníků na článek Nová vlna se starým obsahem, který byl uveřejněn v časopise Tribuna v roce 1983. Výzkum se zaměřuje především na aktérskou perspektivu, jež může obohatit již známá fakta a pomoci doplnit mezery, vyskytující se v příběhu dějin plzeňské hudební scény za minulého režimu. Klíčová slova Plzeňská hudební scéna, beatová hudba, orální historie, rekvalifikační přehrávky, Festival politické písně, nová vlna
|
|
|
Pražská baletní scéna a její hlavní představitelé ve 2. polovině 20. století.
Rajlová, Lucie ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražskou baletní scénou a jejími významnými představiteli v období 2. poloviny 20. století. Studie si klade za cíl v komplexnější podobě shrnout dosud nezpracované téma, jež má velký potenciál pro další bádání. Snahou bylo zachytit osudy několika významných osobností baletní scény, a to z oblasti taneční, choreografické a pedagogické. Dále autorka mapuje vybrané historické události, které jak z pohledu divadelních, tak z pohledu dějinných mezníků, baletní scénu citelně ovlivnily. Zvolená problematika byla řešena pomocí literární rešerše tematicky zaměřené literatury a zpracováním archivních dokumentů. V rámci výzkumu byla aplikována také metoda orální historie. Přínosem této práce je nejen stručné zmapování pražské baletní scény, profese baletního umělce/umělkyně se všemi klady a zápory, ale především připomenutí osobností, jež se do historie tohoto umění ní nezapomenutelně zapsaly.
|
|
| |
host ::
RSS.