|
|
Odpovědnost právnické osoby z hlediska doktríny vicarious liability
Holcová, Eliška ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Odpovědnost právnické osoby z hlediska doktríny vicarious liability Tato rigorózní práce si klade za cíl předložit komparatistiku doktríny vicarious liability s českou právní úpravou právní odpovědnosti právnických osob. Doktrína vicarious liability vznikla v rámci common law a uplatňuje se zejména v oblasti odpovědnosti zaměstnavatele (typicky právnické osoby) za delikty zaměstnance, případně zástupce zaměstnavatele. V common law má již svoji dlouhodobou tradici, jelikož počátky této doktríny lze datovat až do 13. století. Na druhé straně česká právní úprava právní odpovědnosti právnických osob vznikla poměrně nedávno. To znamená, že komparatistika těchto dvou právních úprav může přinést možné návrhy de lege ferenda pro českou právní úpravu, která tak může nalézt inspiraci v common law. V souvislosti s tímto cílem rigorózní práce lze vytyčit dva dílčí cíle, které jsou nezbytné pro samotnou komparatistiku. Těmito cíli jsou analýza doktríny vicarious liability a analýza české právní úpravy právní odpovědnosti právnických osob. První část rigorózní práce představuje uvedení do problematiky právní odpovědnosti, neboť se věnuje právní odpovědnosti obecně. Zabývá se funkcemi a prvky právní odpovědnosti a rovněž jejími koncepcemi. Následuje komplexní analýza doktríny vicarious liability v common law....
|
|
|
Postmoderní jevy v právu
Pokorný, Jan ; Tryzna, Jan (oponent)
Postmoderní jevy v právu Abstrakt Předložená práce se zabývá postmodernou a jejími projevy v právu a právní vědě. Vzhledem k nestálosti a fragmentovanosti postmoderní filozofie je v části první pozornost směřována k co nejpřesnějšímu definování pojmu postmoderny. Kvůli obecnému nedostatku zdrojů týkajících se daného tématu při jeho definování převažuje historický a sociologický úhel pohledu za účelem vystavění jasného a kompaktního narativu. Je definován směr moderny, na nějž historicky a myšlenkově navazuje směr postmoderny. Protože směr postmoderny vznikl v reakci na historické události, které ve 20. století otřásly světem, z podrobného historického narativu vyplývají ústřední prvky, jimiž je definována. Těmito prvky jsou: eroze a pluralita, globalizace, fragmentace potažmo tekutost společnosti. Část druhá se převážně věnuje tématu plurality jako ústřednímu prvku postmoderního myšlení. Kvůli intenzitě probíhající globalizace je zvolen pohled především komparativní. Pluralita jako postmoderní jev se v právu projevuje nejmarkantněji formou právního pluralismu. Důraz je kladen na definici pojmů včetně prozkoumání souvisejících meta-otázek směřujících k obsahu pojmu právo. Jsou analyzovány dosavadní strategie právních řešení střetu lidských a náboženských kultur a migrační krize. Rovněž je rozebrána...
|
|
|
Aplikace právních předpisů obcí a krajů ve světle jejich práva na samosprávu
Ševčík, Jakub ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
58 Application of municipal and regional legislation in light of their right to self-government Abstract: The topic of the thesis focuses on by-law regulations issued by local self-government units and especially the question of their application. According to Article 95 of the Constitution of the Czech Republic, the general courts are entitled to assess the compliance of a by-law with the law. In the thesis, the author deals with the question of how administrative authorities should proceed if they find themselves in a similar situation. The author summarises the existing discussion on the binding of administrative authorities by sub-legislative regulations and extends it to considerations in relation to sub-legislative regulations issued by local authorities. He concludes that Article 95(1) of the Constitution of the Czech Republic must be interpreted as meaning that if the administrative authority finds that it is entitled to do so, it may not apply a by-law regulation of a local authority when issuing a decision. Account is taken of the international legal impact, in particular the impact on European Union law. The author compares the question with the case-law of the Czech Supreme Administrative Court, according to which an administrative authority is obliged to assess the compatibility of the national...
|
|
|
Právní a mimoprávní faktory v argumentaci a rozhodování Ústavního soudu České republiky
Chmel, Jan ; Tryzna, Jan (oponent)
Právní a mimoprávní faktory v argumentaci a rozhodování Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se věnuje vlivu právních a mimoprávních faktorů na rozhodování Ústavního soudu České republiky. Konkrétně se pak zaměřuje na otázky, jaké předpoklady pro rozhodování Ústavnímu soudu vytváří vnější politické a společenské prostředí, jak se v tomto rozhodování odráží odlišné postoje a přístupy jednotlivých soudů a jaký vliv na něj má složení soudních senátů. Autor nejprve shrnuje širokou škálu faktorů, u nichž byl pozorován vliv na rozhodování soudů. Mezi ně patří nejen obsah právní úpravy, ale také soudcovské filosofie včetně aktivismu a sebeomezení, a nejrůznější mimoprávní faktory, na něž poukazuje například tzv. postojový a strategický model soudního rozhodování, ale také psychologické a ekonomické studie. Následně se již práce věnuje samotnému Ústavnímu soudu ČR. Nejprve se zaměřuje na předpoklady pro působení různých faktorů na jeho rozhodování a argumentuje tak, že Ústavní soud lze díky vnějším podmínkám i jeho vlastní rozhodovací činnosti považovat za silný soud. Poté se práce postupně za pomoci statistické metody i analýzy obsahu rozhodnutí zaměřuje na prezentaci rozhodnutí Ústavního soudu prostřednictvím tiskových zpráv, na roli složení senátu v rozhodování ústavních stížnostech, a na vliv...
|
|
|
Hranice mezi interpretací a dotvářením práva
Koželuha, Patrik ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent) ; Hlouch, Lukáš (oponent)
Hranice mezi interpretací a dotvářením práva Práce pojednává o problematice hranice mezi interpretací a dotvářením práva, zejména pak ve vazbě na limity, které musí interpret respektovat při svých úvahách, zda přistoupit v konkrétním případě k dotváření práva, a dále pak ve vazbě na identifikaci rizik, která v souvislosti s tímto postupem mohou vyvstat. Práce se zaměřuje především na otázky související s hranicemi dotváření práva, neboť zatímco otázky související s interpretací práva setrvale přitahují pozornost právních teoretiků, mnoho méně prací se věnuje problematice dotváření práva. Cílem práce je tak (i) ukázat, kde končí hranice výkladu právního textu, dále (ii) identifikovat, pro které konkrétní případy tato hranice bude rovněž představovat konečnou hranici pro jejich řešení, a (iii) pokud tomu tak nebude, tak také konečně vymezit další hranice, omezení a podmínky postupu u těch případů, u nichž bude přicházet v úvahu dotváření práva. Předmětem zkoumání této práce je tak naleznout hranici mezi případy, kdy interpret interpretuje, odlišit je od případů, kdy interpret dotváří a může tak činit, a od případů, kdy interpret dotváří a nemůže tak činit, respektive ve skutečnosti nedotváří, ale dopouští se nepřípustné normotvorby. Téma práce není jen právně teoretické, ale je rovněž výsostně praktické,...
|
|
|
Constitutional Rights: An Internal Critique
Abel, Martin ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent) ; Káčer, Marek (oponent) ; Kyritsis, Dimitrios (oponent)
Interní kritika ústavních práv Martin Abel Abstrakt Test proporcionality slouží soudům po celém světě k přezkoumání omezení ústavních práv. V jeho rámci musí vlády přesvědčit soud, že omezení daného práva sledovalo legitimní cíl. Naopak držitelé práv jsou toho ušetřeni. Soudy totiž bez zjevného důvodu považují legitimitu individuálního jednání za samozřejmost. Vzhledem k této asymetrii požívají i zlomyslná nebo nenávistná jednání přinejmenším prima facie ochrany, pokud významově spadají pod jedno z uvedených práv. Práce spojuje asymetrii testu proporcionality s jedním konkrétním pojetím práv, nazvaným I-conception. Podle I-conception jsou práva abstraktními principy, které je třeba realizovat v co nejvyšší možné míře. Vychází z filozofie Thomase Hobbese nebo Immanuela Kanta, kteří tvrdili, že všechny hranice našich přirozených práv musí být produktem naší vůle. Práce ale obhajuje tezi, že existuje alternativní pojetí práv - takové, které práva ukotvuje v morálce a podřizuje je i limitům z přirozeného práva. Toto pojetí práv bylo vlastním všem křesťansko-aristotelovským myslitelům a jeho dědicem je dokonce i John Locke, jeho myšlence před-politických práv navzdory. Opírajíc se o díla historiků idejí, práce ukazuje, že zakladatelé americké ústavnosti byli vášnivými čtenáři Johna Locka a Samuela von Pufendorfa...
|
|
|
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost
Šafránková, Anna ; Tryzna, Jan (oponent)
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost Abstrakt Disertační práce se zabývá dualismem soukromého a veřejného práva od doby římského práva po současnost. Zaměřuje se na vývoj obsahu těchto pojmů v historickém kontextu. Na základě zkoumání primárních římskoprávních pramenů poukazuje na výrazný rozdíl mezi rozlišováním soukromého a veřejného práva v římském právu a pozdější dezinterpretací tohoto fenoménu. Všímá si přístupu právní vědy k pojmům soukromého a veřejného práva v průběhu jednotlivých fází recepce římského práva a poukazuje na jednotlivé politické okolnosti, které vedly k využití římskoprávní dvojice pojmů ius publicum a ius privatum a které také posouvaly obsah těchto pojmů. Práce srovnává hlavní rozdíly mezi novodobou společností a dřívějším společenským uspořádáním, zejména pokud jde o společensko-právní strukturu vztahů. Popisuje novověké ideové zdroje hodnot, na nichž spočívá novodobá společnost, a sleduje promítání těchto hodnot do novodobých právních řádů. Konstitucionalismus, důraz na zákon jako psaný pramen práva, koncept přirozených práv člověka a koncept právního státu se v kontinentální právní kultuře promítly do pojetí soukromého a veřejného práva. Pojmy soukromého a veřejného práva jsou přitom v novodobém právu užívány s odlišným významem než v dřívější době - navíc...
|
|
|
Teorie soudcovského rozhodování se zřetelem k praxi českých soudů
Blažková, Kristina ; Tryzna, Jan (oponent)
Teorie soudcovského rozhodování se zřetelem k praxi českých soudů Abstrakt Soudní rozhodování ve složitých případech aplikace práva není ospravedlněním řešení nalezeného vlivem jiných než právních faktorů, nýbrž relativně předvídatelným, určitým a spravedlivým procesem, který čerpá legitimitu z racionality právního myšlení a je výrazně ovlivněn snahou soudce dostát požadavkům své funkce a přijmout nejlepší možné rozhodnutí vesvětle toho, co si pod vlivem své profesní zkušenosti představuje pod pojmem práva. Z této základní teze práce vychází. Zkoumá proto, jak se projevuje soudcovo pojetí práva a vnímání vlastní funkce v jeho právní argumentaci a rozhodování ve složitých případech aplikace práva. Popsaný fenomén práce nazývá soudcovskou filozofií. Disertační práce koncept soudcovské filozofie nejprve teoreticky analyzuje a následně teorii testuje na reálné soudní praxi. Hypotézou práce je, že soudci vrcholných soudů mají rozdílné soudcovské filozofie a jejich odlišný pohled na samotné normativní základy práva a vlastní funkci se projevuje při rozhodování složitých případů aplikace práva. Neshodu mezi soudci lze označit za tzv. rozumnou neshodu. V situacích rozumné neshody nelze navzdory perfektně vyargumentovaným stanoviskům na obou stranách sporu a vzájemné snaze o porozumění dojít ke kompromisu, neboť...
|
|
|
Success in Legal Transplanting
Dufková, Barbara ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Úspěch v právní transplantaci Abstrakt Rigorózní práce se zabývá konceptualizací úspěchu v právní transplantaci. Práce identifikuje právní transplantaci jako dominantní metodu přijímání práva v globalizovaném světě. Poukazuje však na to, že neexistuje dohoda, jak posoudit, zda byla právní transplantace úspěšná či nikoli. Navzdory absenci takové obecné dohody si práce všímá, že literatura o právních transplantacích pracuje s řadou kritérií, která mohou být užitečná pro zkoumání nebo zohlednění při hodnocení úspěchu nebo neúspěchu právních transplantací. Na tomto pozadí se práce snaží ponořit hlouběji do literatury z oblasti právní transplantace, aby zaprvé analyzovala, jak je v této literatuře úspěch nebo neúspěch v právní transplantaci definován, a zadruhé zkoumala, jaká kritéria nebo měřítka se používají k hodnocení takového úspěchu či neúspěchu. Za účelem zodpovězení těchto výzkumných otázek práce nejprve představí koncept právní transplantace a zařadí jej do obecného rámce zkoumajícího vztah mezi právem a společností. Poté se přesune k literatuře o právních transplantacích samotné, aby zjistila, jak tato chápe úspěch nebo neúspěch. Pro doplnění tohoto obecného a teoretického zkoumání se práce bude také zabývat konkrétními případovými studiemi hodnotícími transplantace právních předpisů z různých odvětví...
|
|
|
Vztah práva a morálky v soudobé společnosti
Pastoráková, Mária ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
ZÁVĚR Soudobou společnost charakterizuje řada jevů, které přispívají k nárůstu komplexity sociální skutečnosti. Vývoj je velice dynamický a probíhá do velké míry spontánně - není kontrolován z jednoho či několika center, nýbrž je výsledkem aktivity mnoha různých nehierarchizovaných subjektů a skupin. Jednotící obecný rámec společnosti je rozrušován a v oblasti hodnotové orientace dochází k partikularizaci. Společenská morálka se proměňuje - do pozadí ustupuje objektivní vzorec správného života, který je nahrazen akceptací různých životních stylů. Paralelně s tím se jako primární morální hodnota prosazuje princip snášenlivosti a tolerance. Nastoluje se otázka, do jaké míry je další existence společnosti tímto vývojem ohrožena, nebo-li zda je morální a hodnotový konsenzus tím, co společnost stmeluje a umožňuje tak její další pokračování. Stoupenci konzervativního názorového proudu se domnívají, že morální shoda je vitální podmínkou společenského života a vnímají právo jako efektivní nástroj k vyjádření resp. prosazení hodnot společnosti. Naproti tomu převažující liberální názorová pozice je, pokud jde o dopad morálního relativismu na společnost optimističtější a brání se obecnému stanovení omezujícího hodnotového rámce realizace svobody jednotlivce, pokud výkon individuální svobody neohrožuje svobodu jiného....
|
host ::
RSS.