Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah práva a morálky v soudobé společnosti
Pastoráková, Mária ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
ZÁVĚR Soudobou společnost charakterizuje řada jevů, které přispívají k nárůstu komplexity sociální skutečnosti. Vývoj je velice dynamický a probíhá do velké míry spontánně - není kontrolován z jednoho či několika center, nýbrž je výsledkem aktivity mnoha různých nehierarchizovaných subjektů a skupin. Jednotící obecný rámec společnosti je rozrušován a v oblasti hodnotové orientace dochází k partikularizaci. Společenská morálka se proměňuje - do pozadí ustupuje objektivní vzorec správného života, který je nahrazen akceptací různých životních stylů. Paralelně s tím se jako primární morální hodnota prosazuje princip snášenlivosti a tolerance. Nastoluje se otázka, do jaké míry je další existence společnosti tímto vývojem ohrožena, nebo-li zda je morální a hodnotový konsenzus tím, co společnost stmeluje a umožňuje tak její další pokračování. Stoupenci konzervativního názorového proudu se domnívají, že morální shoda je vitální podmínkou společenského života a vnímají právo jako efektivní nástroj k vyjádření resp. prosazení hodnot společnosti. Naproti tomu převažující liberální názorová pozice je, pokud jde o dopad morálního relativismu na společnost optimističtější a brání se obecnému stanovení omezujícího hodnotového rámce realizace svobody jednotlivce, pokud výkon individuální svobody neohrožuje svobodu jiného....
Vztah práva a morálky v soudobé společnosti
Pastoráková, Mária ; Tryzna, Jan (oponent) ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce)
ZÁVĚR Soudobou společnost charakterizuje řada jevů, které přispívají k nárůstu komplexity sociální skutečnosti. Vývoj je velice dynamický a probíhá do velké míry spontánně - není kontrolován z jednoho či několika center, nýbrž je výsledkem aktivity mnoha různých nehierarchizovaných subjektů a skupin. Jednotící obecný rámec společnosti je rozrušován a v oblasti hodnotové orientace dochází k partikularizaci. Společenská morálka se proměňuje - do pozadí ustupuje objektivní vzorec správného života, který je nahrazen akceptací různých životních stylů. Paralelně s tím se jako primární morální hodnota prosazuje princip snášenlivosti a tolerance. Nastoluje se otázka, do jaké míry je další existence společnosti tímto vývojem ohrožena, nebo-li zda je morální a hodnotový konsenzus tím, co společnost stmeluje a umožňuje tak její další pokračování. Stoupenci konzervativního názorového proudu se domnívají, že morální shoda je vitální podmínkou společenského života a vnímají právo jako efektivní nástroj k vyjádření resp. prosazení hodnot společnosti. Naproti tomu převažující liberální názorová pozice je, pokud jde o dopad morálního relativismu na společnost optimističtější a brání se obecnému stanovení omezujícího hodnotového rámce realizace svobody jednotlivce, pokud výkon individuální svobody neohrožuje svobodu jiného....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.