|
|
Syndrom vyhoření u učitelů
Petříková, Olga ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Michálková, Lucie (oponent)
Tématem diplomové práce je syndrom vyhoření u učitelů. Teoretická část obsahuje informace získané studiem odborné literatury, které se týkají pojmů syndrom vyhoření, vyčerpání, stres a vyznačuje jejich příčiny a příznaky. Popisuje osobnost učitele z hlediska typologie, profesních požadavků na učitele, syndromu vyhoření u učitele a jeho prevencí, jak syndromu vyhoření předcházet. Empirická část práce představuje výzkum na různých stupních škol. Metodou výzkumu je standardizovaný dotazník Burnout Measure převzatý od autorů Ayal Pines a Elliot Aronson.
|
|
|
Kooperace a její projevy u dětí předškolního věku
Dočkalová, Barbora ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kooperace dětí předškolního věku při zadané úkolové hře. Práce se tedy zabývá významným aspektem sociálního vývoje - fenoménem kooperace, kterému je však věnována větší pozornost až od mladšího školního věku. Hlavním cílem práce je proto zmapovat počátky kooperace u dětí na konci docházky do mateřských škol a pomocí standardní hrové úkolové situace zjistit, jak děti před nástupem do školy spolupracují. Prostřednictvím metody zúčastněného pozorování třiceti šesti párů dětí při zadaném konstruktivním úkolu bylo zjištěno, že je již v tomto věku možné identifikovat některé dětmi používané strategie kooperace. Pozorované strategie byly následně analyzovány a porovnány na základě genderu, nadání a dosaženého věku dětí.
|
|
|
Pozornost na prvním stupni a její pravidelný nácvik
Haladová, Kateřina ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zařadit do školního vyučování cvičení, hry na trénink pozornosti a zaznamenat, jestli dojde ke zlepšení pozornosti při pravidelném nácviku. Teoretická část se zabývá definicí pozornosti, popsáním faktorů, které pozornost negativně i pozitivně ovlivňuje. Zabývá se dítětem v mladším školním věku, popisuje jeho dovednosti a schopnosti. Empirická část zpracovává analýzu a porovnává výsledky skupinové činnosti žáků na prvním stupni. Zaměřuje se na pozorování 24 respondentů po dobu čtyř měsíců a zaznamenává jejich průběžných výsledků. Žáci jsou rozděleni na dvě skupiny, aby mohl být jejich pokrok a zlepšení detailněji zaznamenáno. Pozorování bylo prováděno třídním pedagogem a asistentem pedagoga. Výzkum byl realizován na prvním stupni základní školy na Praze 5.Při sběru dat byla použita metoda pozorování dětí ve třídě, jejich práce, pozornosti a paměti. Měření pozornosti proběhlo na začátku a na konci výzkumu. Diplomová práce má zmapovat, jestli může pedagog zlepšit pozornost žáků, zda se při pravidelném nácviku a tréninku pozornost zlepší. Z výsledků vyplývá, že pozornost tréninkem zlepšit lze.
|
|
|
Vztah rodiny a školy: případ dítěte mezi institucemi v konfliktu z retrospektivy školy
Machová, Natálie ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Předkládaná rigorózní práce vychází z práce diplomové, která si kladla za cíl zmapovat oblast spolupráce a komunikace mezi rodiči žáka a školou v konfliktní situaci. Zároveň práce zkoumala dopady, které tato situace měla na optimální vývoj dítěte, jenž se dlouhodobě nacházel mezi dvěma institucemi v konfliktu. Rovněž práce reflektovala, jak tato konfliktní situace ovlivnila školní práci dítěte, fungování školy samotné a jednotlivé pedagogické pracovníky. Teoretická část je věnována vzájemným vztahům a formám kontaktu obou institucí. Představuje také teoretický rámec způsobů spolupráce rodičů a školy a z nich vyplývající možná rizika a konflikty. Těžištěm této práce je její empirická část, realizovaná v rámci kvalitativního metodologického přístupu. Jedná se o případovou studii žáka, která si kladla za cíl retrospektivně najít a popsat kritická místa konfliktu, ve kterých se nacházela škola a rodina jako instituce a dítě stojící mezi nimi. Za pomocí důkladné analýzy dokumentů, dotazníků, polostrukturovaných rozhovorů a pozorování, byl do hloubky prozkoumán problematický vztah konkrétní rodiny a školy. Současně byly mapovány důsledky konfliktu na vývoj dítěte, nastavení fungování školy, osobní i profesní prožívání jednotlivých pedagogů a důsledky kooperace některých dalších školních institucí. Celá...
|
|
|
Vliv konverze k římskokatolické církvi na změnu vědomí vlastní účinnosti
Lopaurová, Štěpánka ; Beláňová, Andrea (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Diplomová práce se zabývá náboženskou konverzí a změnami, které tento obrat člověka provází. Konkrétně se věnuje konverzi k římskokatolické církvi a změně vědomí vlastní účinnosti. Cílem je odpovědět na otázky, jakým způsobem popisují konvertité sebe jako aktivní činitele v životě před konverzí a po ní a jakou roli v tomto popisu hraje víra v Boha a pociťovaný vztah s ním. Dále jak se změnilo vědomí vlastní účinnosti vlivem náboženské víry - tedy jak vnímají konvertité sami sebe jako schopné ovlivňovat svůj život. V tom nejširším smyslu by měla práce přispívat k pochopení člověka, jeho motivů a prožívání také za pomoci jeho duchovní složky. Výzkum byl proveden kvalitativně, formou polostrukturovaných rozhovorů s deseti konvertity, kteří se část svého života považovali za nevěřící, poté prošli zkušeností, kterou pojmenovávají jako náboženskou konverzi, nechali se pokřtít a vstoupili do římskokatolické církve. V současné době se považují za praktikující věřící. Výsledky ukazují, že vlivem získané víry dochází ke změnám v několika oblastech, jako je víra v nedostatek kompetencí řídit vlastní život, pociťování způsobilosti a aktivizace jedince zvláště prosociálním směrem i přes uvědomování si vlastních limitů, dále subjektivně lepší zvládání náročných situací a odlišné zdroje vědomí vlastní účinnosti....
|
|
|
Sebepojetí v adolescenci
Hoferková, Eva ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Cílem diplomové práce na téma Sebepojetí v adolescenci je objasnit konstrukt sebepojetí z pohledu psychologie osobnosti, neboť jde o individuálně specifickou charakteristiku osobnosti člověka, jejíž význam je nezpochybnitelný. V průběhu ontogeneze člověka se sebepojetí postupně vyvíjí a formuje na základě získávaných poznatků o sobě samém a má své diference v každém vývojovém období. Práce je zaměřena na období adolescence, a proto také představuje typické rysy sebepojetí u adolescentů. V jejich životě je významným mezníkem ukončení povinné školní docházky, s tím souvisí proces výběru povolání, který tato práce spojuje se školní úspěšností. Empirická část práce se zaměřuje na zjištění, zda existuje vztah mezi sebepojetím školní úspěšnosti a volbou budoucího povolání u adolescentů. V tomto směru je podstatné, jestli způsob, jakým adolescenti prožívají a hodnotí vlastní školní úspěšnost, může mít vliv na proces volby povolání. Pro kvantitativní výzkumné šetření byly stanoveny cíle a výzkumné otázky. Jako diagnostický nástroj k získání dat byl použit standardizovaný dotazník SPAS zkoumající sebepojetí školní úspěšnosti a také vlastní dotazník zaměřený zejména na další profesní směřování adolescentů a volbu dalšího vzdělávání či profesní přípravy. Dotazníky byly distribuovány do šesti základních škol...
|
|
|
Komunikace mezi vyučujícími a rodiči
Nováková, Barbora ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Předmětem této diplomové práce je komunikace mezi vyučujícím a rodičem a spolupráce při této komunikaci s vedením školy. Výzkum se uskutečnil ve dvou pražských školách, na střední škole a vyšším gymnáziu. Pro analýzu jsem zvolila kvalitativní metody. Data jsem získala z hloubkových rozhovorů vedených s šesti učitelkami a dvěma školními psycholožkami. Hlavním cílem empirického výzkumu bylo zmapovat, jak vyučující vnímají komunikaci s rodiči a jak nahlížejí na spolupráci s vedením školy při této komunikaci. Výsledky analýzy nasvědčují, že v komunikaci s rodiči se u vyučujících vyskytují mnohé podobné prvky. Většina komunikace třídních vyučujících probíhá hromadně formou třídních schůzek a skupinových e- mailů. V případě výskytu problému vyučující přistupují k telefonickému kontaktu a individuálními osobnímu setkání. Variabilita v náplni kategorií jedné vyučující a v profilu četností druhé vyučující zřejmě úzce souvisí s riziky, která se s komunikací pojí. Jedním z nich je překračování hranice kompetencí školy rodičem. V druhém případě se vyskytla nezřetelná vymezení hranic až splývavost kompetencí školy a rodiny. KLÍČOVÁ SLOVA škola, rodina, socializace, komunikace, kompetence, opora
|
|
|
Vývoj řeči
Beránková, Eva ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem řeči u dětí do 3 - 4 let věku. Jejím cílem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá vývoj řeči u dětí v současné době a porovnat ho s výzkumem prof. Václava Příhody. V teoretické části jsou definovány důležité termíny, popsán vývoj řeči podle prof. Václava Příhody, ale též podle dalších autorů. Zmíněny jsou i faktory ovlivňující vývoj řeči. Praktická část byla realizována pomocí elektronického dotazníku určeného rodičům dětí a prostřednictvím pozorování deseti vybraných dětí. Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu. Výsledky práce shrnují, v jakém věku probíhají jednotlivá vývojová období vývoje řeči a vymezují rozdíly s výzkumem prof. Václava Příhody. Ve výzkumné části byly zjištěny některé rozdíly mezi mými a Příhodovými výsledky výzkumu. Mnoho současných dětí začíná správně používat podřadné souvětí až mezi třetím a čtvrtým rokem života, na rozdíl od dětí, které byly součástí Příhodova výzkumného souboru. Malá část dětí z výzkumného vzorku dokonce začíná se samotným souvětím až po třetím roce života. KLÍČOVÁ SLOVA řeč, vývoj řeči, komunikace, odlišný vývoj řeči, vývojová stádia řeči
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů
Vaňková, Lenka ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Michálková, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u učitelů základních škol v Praze. Jejím cílem je posoudit míru vyhoření u učitelů v závislosti na stupni školy, vzdělání a délce praxe, ale také vzhledem k pohlaví a věku respondentů. V teoretické části je učitelská profese pojata jako specifické povolání, na které jsou kladeny zvláštní nároky. Je zde řešeno srovnání učitelů 1. a 2. stupně z hlediska náročnosti jejich profese a propojení se syndromem vyhoření. Dále jsou definovány zátěžové situace se zaměřením na stres, který vznik syndromu vyhoření významně ovlivňuje. Problematika syndromu vyhoření je zpracována obecně i se zaměřením na profesi učitele. Praktická část má charakter empirického výzkumu. Data byla získána pomocí kvantitativní metody, a to formou písemného dotazníku. Získaná data byla zpracována a analyzována pomocí počítačového programu. Ověřovala jsem závislost výsledků na pohlaví, věku, pedagogickém vzdělání, délce praxe a stupni školy, kde učitelé převážně působí. Svá zjištění jsem srovnávala i s odbornou literaturou. Výsledky výzkumu prokázaly, že míra celkového vyhoření je závislá na pohlaví, pedagogickém vzdělání a stupni školy. Naopak ale nesouvisí s věkem a délkou pedagogické praxe učitelů. Výzkumný vzorek tohoto šetření není ohrožen syndromem vyhoření. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Představy o profesní budoucnosti - případ jednoho ročníku soukromého gymnázia
Lukášová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Příspěvek vychází ze skutečnosti, že za nejrozšířenější teorii v oblasti profesního plánování lze považovat Hollandovu typologii osobnosti a pracovního prostředí. Pro předkládaný výzkum byla podstatná otázka, zda a nakolik tato teorie a v jejích pojmech prováděná poradenská praxe přešly do povědomí současných adolescentů, konkrétně dvaatřiceti třeťáků na soukromém gymnáziu v centru hlavního města. Hlavním zdrojem empirických dat byly polostrukturované rozhovory připravené na základě mé vlastní praxe na pozici školního psychologa. Kvalitativní analýza umožnila pojmenovat tři základní typy představ o profesní budoucnosti. Ty vypovídají o způsobech, kterými respondenti navazují na tu pojmenovanou část sebe sama, kterou se rozhodli profesionalizovat, a o komplikacích, které při tom mohou nastat. Na základě této analýzy se také ukázalo, že problematičnost profesního rozhodování vybrané skupiny gymnazistů vedle prostého hledání informací o vlastním místě ve světě práce spočívala v citové dimenzi, která toto hledání doprovází.
|
host ::
RSS.