|
|
Maškarní slavnosti a masky v novověké kultuře
Popovicka, Jekaterina ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, první pojednává o fenoménu maškarního plesu jako populární dvorské slavnosti doby baroka. Druhá se soustřeďuje na maškarní masku a maškarní kostým na příkladech vybraných barokních obrazů a portrétů z evropského prostředí. První část začíná sledováním původu maškarního plesu v lidovém karnevalu, jejich společných východisek a odlišných cílů. Pak se vyčleňují tři zdroje inspirace pro maškarní ples. V první části jsou představeny některé zvláště významné slavnosti maškarního charakteru. Druhá část pojednává o masce samotné, její ikonografii a významech. Inovativnost této práce spočívá už v samém tématu, kterému, aspoň z hlediska umělecko-historického, dosud ještě nebyla věnována samostatná soustavná studie. Tato práce si klade za cíl nejdříve na základě studia odborné a cizojazyčné literatury shrnout již existující dílčí poznatky k danému tématu a pak se pomocí analýzy jednotlivých kulturně-historických reálií pokusit o předložení obrazu novodobé maškarní slavnosti z hlediska inspirativních zdrojů, které posloužily k jejímu zrození. Klíčová slova Komedie dell'arte, dvorské slavnosti, karneval, maska, maškarní slavnost, maškarní kostým, maškarní ples, portrét v masce
|
|
|
Barokní legendy a kulty panenských mučednic
Kráčmarová, Alena ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
4 Anotace Má práce se zabývá barokními legendami a kulty virgines capitales. Úvod do tématiky je zde zastoupen třemi kapitolami o legendistice, barokní literatuře a barokní zbožnosti. Na tuto obecnou část navazují kapitoly týkající se samotných virgines capitales, jejich legend a barokních kultů. Pozornost je věnována hlavně barokním souborům legend, které vznikly na našem území s přihlédnutím ke středověké legendistické tradici. V práci se zabývám řadou projevů úcty k virgines capitales, jako byly poutě na místa jim zasvěcená, dále lidové divadelní hry, včetně lidových obchůzkových her a dalších tradic.
|
|
|
Piotr Skarga and his literary work Kazania Sejmowe
Pastuszek, Ján ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Práca sa zameriava predovšetkým na osobu poľského jezuitského kazateľa Piotra Skargu a jeho najznámejšie dielo z roku 1597. V úvodnej časti sa zaoberáme oblasťou Poľsko litovskej únie na prelome 16. a 17. storočia s bližším pohľadom na politické a kultúrne dejiny a opisujeme život, pôsobenie a tvorbu Piotra Skargu. V rámci jadra práce analyzujeme vybrané časti diela ďalšími dielami zo stredoeurópskeho priestoru. Cieľ práce je priblížiť osobnosť a dielo, ktoré majú v poľskej kultúre pevné miesto, a porovnať ich s ďalšou dobovou stredoeurópskou
|
|
|
Knihovna Státního zámku Litomyšl. Dějiny knihovního fondu, analýza a katalogizace jeho největší části
Večeře, Vít ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předmětem zájmu této diplomové práce je knihovna Státního zámku Litomyšl, která vznikla především jako produkt činnosti státních institucí ve 2. polovině 20. století svozem knih z okolních památkových objektů, školských zařízení a dalších institucí. Těžiště práce spočívá ve dvou základních segmentech - teoretickém a praktickém. V rámci teoretické části nabízí práce ucelené zpracování dějin knihovního fondu a analýzu vytčeného celku z hlediska tematického, chronologického, geografického, stranou nestojí ani jazyk, provenience nebo rozbor fyzického stavu knih. Velká pozornost je věnována grafické výzdobě tisků. Z hlediska tematického je zvláštní důraz kladen na nejzajímavější - byť nepříliš početnou - skupinu náboženských tisků a rukopisů. Druhá, praktická část práce, spočívající v katalogizaci knihovního fondu, pak znamená největší faktický přínos, a to především pro Národní památkový ústav, jenž tím získá dosud chybějící celkový přehled o obsahu jedné ze svých sbírek, ale rovněž tak pro odbornou veřejnost, pro níž sestavení katalogu knihovny znamená možnost jejího využití pro badatelské účely.
|
|
|
Ztracený ráj a Silmarillion: Povstání a zlo v literárním mýtu Johna Miltona a J.R.R. Tolkiena
Procházková, Eliška ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Není nejmenších pochyb o tom, že při vymýšlení nejstarších mýtů svého literárního světa, vydaných pod názvem Silmarillion, pracoval profesor John Ronald Reuel Tolkien nejen se starými mýty severskými, germánskými či keltskými, ale že jako katolík nezapomínal ani na křesťanské příběhy. K jeho inspiraci bezesporu patřil i jeho nejslavnější konflikt, povstání Satana proti Bohu. Zřejmě znal i nejslavnější zpracování tohoto námětu, rozsáhlou epickou báseň Ztracený ráj od anglického barokního básníka Johna Miltona. V této práci se budu věnovat Tolkienově vlastní mytologii a nejsilnějším vlivům a předobrazům, které na ni mohly působit. A také porovnám příběh a osud Tolkienova Melkora se Satanem jak biblickým, tak tím, jak jej ve svém literárním díle podal John Milton. Klíčová slova Tolkien, Milton, Silmarillion, Ztracený ráj, zlo, mytologie
|
|
|
Irská dramata v repertoáru Činoherního klubu
Bližňáková, Magdalena ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Autorka si klade za cíl své diplomové práce vyšetřit fenomén irské dramatiky v repertoáru jedné z nejvýznamnějších malých divadelních scén v Praze - Činoherního klubu. Nastíní povšechně česko-irské kulturní vztahy od 19. st., a na příkladu her irských autorů, jež byly v průběhu let nastudované v Činoherním klubu, vykreslí poetiku divadla konvenující tragikomické poetice daných irských dramat.
|
|
|
Slovesné projevy nepomucenské úcty zachycené svatojanským dotazníkem Viléma Bitnara
Boukal, Martin ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zmapovat slovesné projevy (legendy, písně, modlitby apod.) nepomucenské úcty v českých zemích tak, jak je zachytil dotazník Výboru svatojanského redigovaný Vilémem Bitnarem, který byl rozesílán do českých a moravských farností u příležitosti dvoustého výročí kanonizace sv. Jana Nepomuckého roku 1929 a který je uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Bitnarově pozůstalosti. Práce se zabývá styčnými body i místními specifiky nepomucenské úcty zachycenými dotazníkem. Tyto pak zasazuje do kontextu problematiky náboženského života v českých zemích ve 20. letech 20. století jako celku, jakož i vztahu dobové společnosti k římskokatolické církvi a nepomucenské úctě. Problematiku se práce rovněž snaží zařadit do celkového kontextu Bitnarovy odborné a publikační činnosti. Klíčová slova Hagiografie; hymnografie; sv. Jan Nepomucký; Vilém Bitnar; zbožnost; legenda; duchovní píseň; 1. československá republika
|
|
| |
|
|
Milešov nad Vltavou - namlouvání, svatební obřady z pohledu původních tradic a zvyků od konce 19. století do roku 1940
Filipová, Daniela ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem práce je poznání svatebních tradic a hodnot, které určovaly výběr partnerů našich předků, budu se v ní zabývat způsobem života se zaměřením na hodnoty mezilidských vztahů, především si budu všímat způsobu namlouvání, průběhu svateb a dodržování tradic a zvyků s nimi spojených v obci Milešov nad Vltavou. Práce bude hledat původ těchto tradic, zvyků a porovná je s ostatními regiony v Čechách, bude se zabývat sociální strukturou tehdejší společnosti a hledat rozdíly ve zvycích spojenými s obřadem svatby. Klíčová slova láska; Milešov nad Vltavou; namlouvání; svatba; tradice; zvyky
|
|
|
Návrhy a realizace dekorací barokního divadla v Čechách v 18. století
Benčová, Monika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent) ; Kazlepka, Zdeněk (oponent)
Tato disertační práce se zabývá dekoracemi barokního divadla na území České republiky v 18. století a zpracováním zejména jejich návrhů v návaznosti na šlechtické rody. Časový rozsah je vymezen působením rodiny GalliBibienů až po tvorbu Josefa Platzera. Dekorace zámeckého divadla jsou uvedeny na pozadí rakouských a italských vlivů, které přímo ovlivňovaly české prostředí a vzájemnou provázanost s dalšími barokními divadly v evropských městech.Dekorace zámeckého divadla uvádím na pozadí zahraničních vlivů (vídeňských a italských), které přímo působily na české prostředí a vzájemné provázanosti s dalšími barokními divadly v evropských městech. V této souvislosti se nabízí otázka, která se stala jednou z hlavních linií práce, a to jestli existovala čistě česká jevištní tvorba ovlivněná evropským divadelním uměním anebo se jednalo o uplatňování vídeňských a italských vzorů na českém území. A jestli se tak může mluvit o "českém jevištním umění" anebo obecněji o středoevropském jevištním výtvarnictví.Od počátku byla práce koncipována tak, aby vyzdvihla ty nejlepší příklady v dané problematice. Ve své práci se nesnažím pojmout kompletně dílo všech známých umělců (scénografů), ať již českých či zahraničních, kteří se scénické tvorbě na území České republiky věnovali, ale zaměřuji se jen na některé...
|
host ::
RSS.