|
|
Nacistická kulturní politika v Düsseldorfu 1933-1945
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Snaha pochopit, jakým způsobem bylo umění podřizováno a využíváno nacistickou mocí, kdo se na tomto procesu podílel a co tím sledoval, stála na počátku této práce. Vzhledem k širokému záběru takového zkoumání však bylo nutné omezit se nejen tematicky, ale i zeměpisně na určitý region. Tímto se předmět mého bádání zároveň rozšířil o další rozměr, a sice o regionální charakter nacistické kulturní politiky a její vztah k centrální politice "Třetí říše". Volba Düsseldorfu, jakožto rámce zkoumání kulturněpolitických událostí let 1933 až 1945, nebyla náhodná. Od 18. století se Düsseldorf těšil velmi příznivému uměleckému klimatu. Sídlo jedné ze tří pruských uměleckých akademií se na počátku 19. století proslavilo tzv. Düsseldorfskou malířskou školou (1826), založenou ředitelem akademie Wilhelmem von Schadowem. Vzkvétající výtvarné umění působilo blahodárně i na jiné umělecké oblasti jako divadlo, hudbu a literaturu. V rodném městě Heinricha Heineho žila a tvořila řada mezinárodně uznávaných osobností, mezi nimi Robert a Clara Schumannovi a Felix Mendelsohn- Bartholdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Architektura pražských finančních ústavů do roku 1939 v evropském kontextu
Šamšulová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V předložené diplomové práci se zabývám architekturou pražských finančních ústavů - bank, spořitelen a pojišťoven - od poloviny 19. století, tedy od realizace prvního reprezentativního sídla peněžního ústavu v Praze, do roku 1939. Soustředila jsem se na stavby v oblasti Nového Města Pražského v katastrálním území Prahy 1, v níž ve zkoumaném období došlo k největší koncentraci budov finančních ústavů v Praze. Ve své diplomové práci se snažím evidovat a interpretovat jednotlivé stavby v historických, ekonomických a politických souvislostech v rámci zemského a státního celku habsburské monarchie, posléze i Československé republiky; a také v kontextu urbanistického a širšího architektonického vývoje v Praze a Evropě. Klíčová slova: Architektura, urbanismus, banky, spořitelny, pojišťovny, 19. a 20. století, Praha, Čechy, Československo, historizující slohy, secese, kubismus, novoklasicismus, funkcionalismus.
|
|
|
Vláda Jagellonců na českém území z pohledu učebnic 1918 až 1938
Menšík, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Jan (oponent)
Diplomová práce nazvaná Vláda Jagellonců na českém území z pohledu učebnic 1918-1938, pozoruje proměnu historického faktu údajů období vlády Jagellonců v českých a polských učebnicích, pocházejících z let 1918-1938. Národní a sociálně-politické hledisko vzniku obou států po roce 1918, je základem k pozorování a komparaci obsahu prezentované dějepisné látky. Práce se zaměřuje na diferenci prezentace a vliv doby na úpravy obsahu textu dějepisných učebnic. Struktura diplomové práce spočívá v představení historického úseku vlády Jagellonců s následným porovnáním obsahu historické tématiky dobových Polských a Československých učebnic dějepisu. V neposlední řadě tato práce ukazuje také rozsah působení politických poměrů na transformaci historiografie a narace obsahu učebnic dějepisu v oblasti zkoumaného období. Klíčová slova: Učebnice dějepisu, narace, komparace, historiografie, transformace.
|
|
|
Výchovně vzdělávací systém ve školách Tomáše Bati.
Symerská, Ilona ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce s názvem Výchovně vzdělávací systém ve školách Tomáše Bati se zabývá podnikovým a odborným vzděláváním zavedeným od dvacátých let minulého století firmou Baťa ve Zlíně. Baťův vzdělávací systém je popsán v tehdejším hospodářském a sociálním kontextu a jsou rozebrány demografické, hospodářské, podnikové, geografické a technické faktory, které se ukázaly jako klíčové pro jeho vznik. Diplomová práce dále identifikovala ideové zdroje podnikového vzdělávání - tj. podnikové edukační systémy v USA (provozované ve firmách Henryho Forda a Miltona Herscheye) a zaměřila se na důvody úspěšného přenosu těchto zámořských vzorů do prostředí tehdejšího Československa. Práce také analyzuje hlavní cíle, které zavedením podnikového vzdělávání firmy sledují. Práce se dále věnuje jednotlivým druhům Baťových škol, popisuje jejich genezi a vztah ke státnímu vzdělávacímu systému. Podrobněji je rozebrán vývoj pokusného školství na Zlínsku a jeho organizace včetně programů výuky. Součástí práce je rovněž analýza Baťova sociálního programu, který se dotkl veškerých odvětví a činností, ve kterých se Tomáš Baťa v průběhu svého život angažoval. Klíčová slova: podnikové vzdělávání, odborné vzdělávání, edukační systém, Baťovo školství, pokusné školství, Tomáš Baťa, Baťova škola práce, Masarykova pokusná...
|
|
|
Posluchačky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 192021 a 1938/39
Zilvarová, Věra ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Diplomová práce Posluchačky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v akademickém roce 1920/21 a 1938/39 se zabývá srovnáním profilu studentek z řady hledisek. Práce si všímá nárůstu počtu posluchaček, jejich sociálního statusu, geografického, náboženského, věkového a národnostního profilu. Sleduje také profil úspěšnosti studentek. Práce současně pojednává o vývoji ženské vzdělanosti období 19. a počátku 20. století, konkrétně do konce První republiky. Zohledněn je rovněž vývoj ženského feministického hnutí, jež od 19. století usilovalo především o právo žen na vzdělání a na profesní uplatnění ve všech oblastech, které byly do té doby vymezeny jen mužům. Jedna z kapitol se rovněž zabývá pronikáním žen do vědecké sféry. Důležitou oblastí práce je také přiblížení organizace dívčího středního vzdělávání v českých zemích v období druhé poloviny 19. století a v meziválečném období. Podrobněji bylo v práci charakterizováno studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v období 20. a 30. let 20. století. Výsledky empirického výzkumu byly v mnohých oblastech doplněny o údaje ilustrující celkový obraz studentů Univerzity Karlovy v Praze. V závěrečné kapitole je ze získaných dat provedena komparace údajů z obou sledovaných období. Práce by měla odpovědět na otázku: Jaký je profil nejtypičtější...
|
|
|
Příčiny studentského protestního hnutí ve Spolkové republice Německo v 60. letech 20. století
Renner, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Valenta, Martin (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Autor disertačni prace se zabyva přičinami a duchovnimi zdroji studentskeho protestniho hnuti ve Spolkove republice Německo v 60. letech 20. stoleti. S pomoci metodologie dějin myšleni představuje dva společenske koncepty v povalečne Spolkove republice Německo. Myšlenka "formovane společnosti" ma původ v intelektualnich kruzich v okoli kancleře Ludwiga Erharda. Jeji duchovni kořeny lze nalezt ve zkušenosti ekonomickeho a politickeho padu Vymarske republiky a naslednem devastujicim konfliktu 2. světove valky. Myšlenka "dlouheho pochodu institucemi" byla formulovana studentskymi vůdci v protestnim hnuti konce 60. let dvacateho stoleti pote, co nedošlo k marxisticke revoluci v zapadni Evropě. Ačkoli oba společenske koncepty ztratily přitažlivost v dalšim vyvoji Spolkove republiky Německo, stale zůstavaji důležitym intelektualnim přispěvkem k modernizaci povalečne zapadoněmecke společnosti a současně odpovědi po ideovych přičinach studentskeho protestniho hnuti.
|
|
|
Komparativní pohled na britskou, francouzskou a rakousko-uherskou obrazovou propagandu za 1. sv. v. v letech 1914-1915
Beer, Kamil ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Alt, Jaroslav (oponent)
Český abstrakt Diplomová práce srovnává prvky britské, francouzské a rakousko-uherské vizuální propagandy na začátku první světové války, její argumentaci a vliv. Srovnáním 100 příkladů obrazových médií k propagandě určeným (tedy zejména různých plakátů, novinových ilustrací, pohlednic atp.) od každé ze zúčastněných zemí práce sleduje rozdíly a podobnosti ve třech oblastech výzkumu: v dominantních motivech, které plakáty obsahovaly, v lidských hodnotách a emocích, na které mocnosti prostřednictvím těchto obrazů apelovaly, a využitím národních symbolů v těchto médiích. Klíčová slova: První světová válka, propaganda, plakáty, Velká Británie, Francie, Rakousko- Uhersko, komparativní studie
|
|
|
Asanace Josefova a její vídeňský vzor. Analýza veřejného mínění
Brožová, Karolína ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Altová, Blanka (oponent)
Tato práce se zaměřuje především na proces asanace Josefova a poukazuje rovněž na témata, o kterých se dosud mnoho nehovořilo. Mezi taková patří nejen popření názoru zjednodušeného odmítání asanace a poukázání na určitou nevyhnutelnost tohoto rozhodnutí pro prostor Josefova, ale rovněž na snahu z tohoto prostoru zachránit to důležité. S tímto úzce souvisí snaha vyvrátit určité mýty, které dodnes kolem asanace Josefova panují. Vídeň, podle které se pražský magistrát rozhodoval a plánoval samotný průběh asanace, byla vybrána jako vzorové město pro lepší pochopení situace. Zde proběhla regulace historického jádra města o několik desetiletí dříve a jejím výsledkem byla výstavní Okružní třída - Ringstrasse. U obou dvou projektů lze vypozorovat stejné znaky v plánování i samotném provedení, ale na druhou stranu mají obě místa, především to pražské svá specifika, která dělají obě přestavby unikátními.
|
|
|
Ideový rámec britské zahraniční politiky za vlády New Labour.
Váška, Jan ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent) ; Fiala, Vlastimil (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá ideový rámec britské zahraniční a evropské politiky v éře vlád New Labour (1997-2010). Vychází z premis sociálního konstruktivismu a "obratu k jazyku" ve společenských vědách. Na základě obsahové a diskurzní analýzy souboru klíčových projevů ministerských předsedů a ministrů zahraničí a volebních programů Labouristické strany rekonstruuje ideovou strukturu, v níž byla praktická zahraniční politika Spojeného království ve zkoumaném období situována. Identifikuje konceptuální představy tvůrců britské zahraniční politiky o povaze a pravidlech mezinárodního řádu, rozložení moci, hierarchii témat soudobé mezinárodní agendy, mezinárodní identitě, roli a klíčových zahraničních vazbách Británie, o mocenských zdrojích britské zahraniční politiky a o zájmech a hodnotách, které ji formují. Analyzuje vývoj a změny těchto řídících významů v kontextu empirického vývoje mezinárodního prostředí. Konstatuje převažující tendenci ideových struktur ke stabilitě a sebereprodukci prostřednictvím ustavování aktérů a organizace jejich diskurzívního jednání. Pro období vlád New Labour přesto identifikuje šest předělových momentů, jež v ideovém rámci britské zahraniční politiky katalyzovaly změny systémového významu. Závěrem práce na základě abstrakce těchto poznatků navrhuje orientační...
|
|
|
Třetí pilíř zahraniční politiky? Západoněmecká zahraniční kulturní politika v 60. a 70. letech 20. století
Baštová, Petra ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent) ; Segert, Dieter (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá změny základních principů západoněmecké zahraniční kulturní politiky v 60. a 70. letech 20. století. Klade si za cíl nejen zodpovědět otázku, jakým způsobem a za jakých okolností se utvářela první (západo)německá koncepce zahraniční kulturní politiky a které instituce i kteří jednotlivci se na jejím formulování nejvíce podíleli, ale i zhodnotit, jak byla zahraniční kulturní politika ve sledovaném období ve Spolkové republice Německo chápána a definována a jakou roli hrála v celkové západoněmecké zahraniční politice. Zkoumaná problematika je navíc zasazena do širokého historického i mezinárodního kontextu. Práce spadá do oblasti politických dějin, inspiruje se však zároveň i podněty z oblasti kulturních dějin a politologie.
|
host ::
RSS.