|
|
Mechanismy šíření sladkovodních sinic a řas
Hejduková, Eva ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Globální výskyt řady druhů sladkovodních sinic a řas je důkazem jejich snadného šíření. U většiny z těchto mikroorganismů však přesné transportní mechanismy nejsou známy. Bakalářská práce představuje jednotlivé mechanismy, které mohou být za šíření sladkovodních sinic a řas zodpovědné. Zahrnuje informace o čtyřech hlavních způsobech transportu, jimiž jsou šíření vodou (hydrochorie), transport prostřednictvím atmosférického proudění a větru (anemochorie), šíření živočichy (zoochorie) a člověkem (antropochorie), který se zejména v poslední době na transportu sladkovodních sinic a řas taktéž podílí. Práce dále charakterizuje adaptační mechanismy, jež zajišťují sinicím a řasám úspěch při osidlování nových stanovišť, a pojednává o možných důsledcích schopnosti šíření pro distribuci mikroorganismů. V současné době totiž dochází ke střetu protichůdných názorů - kosmopolitní rozšíření versus výskyt endemických druhů. Přes svou důležitost nejsou mechanismy šíření sladkovodních sinic a řas tak prostudovanou oblastí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Klíčová slova: sladkovodní řasy, sinice, mechanismy šíření, spory, cysty, distribuce mikroorganismů, hydrochorie, anemochorie, zoochorie, antropochorie
|
|
|
Extreme abiotic conditions as determinants of phytoplankton structure in high mountain lakes
Mihál, Martin ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Na svete existuje množstvo oblastí s extrémnymi prírodnými podmienkami. Jednými z nich sú vysokohorské jazerá, lokalizované nad hornou hranicou lesa. Bakalárska práca predstavuje hlavné abiotické podmienky, ako determinanty štruktúry fytoplanktónu vysokohorských jazier. Ten sa musí vyrovnať s významnými zmenami vo svetelných podmienkach, s vysokou intenzitou slnečného žiarenia počas obdobia otvorenej vodnej hladiny a výraznou redukciou žiarenia snehovou a ľadovou pokrývkou. Práca taktiež pojednáva o vplyve teploty, ktorá súvisí s dĺžkou trvania ľadovej a snehovej pokrývky a stratifikáciou jazier. Rozoberá tiež miestne faktory, ako sú topografické tienenie, morfológia jazier a charakter povodia, ktoré ovplyvňujú chemické a fyzikálne vlastnosti jazera. Práca spomína aj vplyv atmosférickej depozície a ďalších faktorov na koncentráciu živín vo vodnom stĺpci. Okrem toho pojednáva o adaptáciách fytoplanktónu na podmienky prostredia, medzi ktoré patri tvorba hlbokého maxima chlorofylu, biosyntéza ochranných látok a potravná stratégia (mixotrofia). Z bakalárskej práce je vidno, že existuje veľké množstvo špecifických abiotických faktorov, ktoré ovplyvňujú fytoplanktón vysokohorských jazier, pričom tieto faktory navzájom interagujú. Výsledkom je charakteristické druhové zloženie s prevahou bičíkovcov....
|
|
|
Mechanismy chladové adaptace u mikroorganismů
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Na naší planetě jsou rozsáhlé oblasti, kde průměrná teplota nepřesahuje 5 řC. Na mnoha místech teplota často klesá pod bod mrazu. Ne každý organismus je schopen žít v těchto podmínkách. Schopnost přežít v chladných oblastech a úspěšně obydlet zdánlivě nepříznivé prostředí vyžaduje určité evoluční přizpůsobení. Adaptace na chladné prostředí se vyvinula nezávisle u různých fylogenetických skupin. Všude tam, kde se živé organismy musí vypořádat s nízkými teplotami se musí komplexně přizpůsobit, aby mohly tyto habitaty trvale obydlet. Protože rozbor chladové adaptace u všech organismů je velmi rozsáhlé téma, je má bakalářská práce zúžena na mikroorganismy. V rámci této skupiny se dají nalézt určité principy, které se opakují i u nepříbuzných taxonů. Obecné mechanismy zahrnují změny složení membrán, posun teplotního optima enzymů, tvorbu látek, které zabraňují negativnímu vlivu nízkých teplot nebo tvorbu klidových stádií. Tato bakalářská práce shrnuje mechanismy chladové adaptace, které se vyvinuly u mikroorganismů v nutnosti trvale nebo přechodně přežít v prostředí nízkých teplot, a také naznačuje potenciál jejich biotechnologického využití. klíčová slova: psychrofilní, psychrotolerantní, chladová adaptace, enzymy, odpověď na chladový šok, nenasycené mastné kyseliny, trvalá stadia
|
|
|
Obohacování Jižního oceánu železem
Přibylová, Petra ; Koblížek, Michal (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Tato práce shrnuje současnou úroveň znalostí o vlivu železa na růst planktonu ve vztahu ke snižování koncentrace CO2 v atmosféře. V rozsáhlých oblastech Tichomoří a Jižního oceánu je železo limitujícím faktorem pro růst fytoplanktonu. Tato práce je zaměřena na oblast Jižního oceánu, kde chronologicky popisuje přírodní a umělé experimenty, jejichž cílem bylo zjistit možnosti umělého obohacování oceánu železem. Principem umělých pokusů bylo přidání roztok železa do vrchní vrstvy oceánu, které mělo za následek zvýšený růst fytoplanktonu a koncentrace chlorofylu. U přírodních obohacení byla také pozorována reakce planktonu na přísun železa z výstupných proudů (upwellingu). I v těchto případech byl zaznamenán větší přírůstek fytoplanktonu a jeho chlorofylu. V současné době živě diskutovaná možnost velkoplošného obohacování je zatím z důvodu obav z dopadů takového geoinženýrství a nedostatečného poznání zakázána Spojenými národy.
|
|
|
Vliv kvality potravy na růst a přežívání sladkovodního zooplanktonu
Sýkorová, Veronika ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Kvalita potravy má významný vliv na sladkovodní zooplankton. Ovlivňuje jeho rychlost růstu a celkový vývoj. Kvalitou rozumíme určitý stechiometrický poměr hlavních biogenních prvků (uhlík, dusík, fosfor) v biomase potravy. Ekologická stechiometrie nám pomáhá vysvětlit rovnováhu chemických prvků v ekologických interakcích a procesech. Sladkovodní zooplankton se skládá převážně ze 2 skupin organismů a to z vířníků (Rotifera) a korýšů (Crustacea)-perlooček (Cladocera) a klanonožců(Copepoda). Každá tato skupina má odlišné nároky na kvalitu potravy. Většina filtrujících perlooček jsou rychle rostoucí organismy, které potřebují pro svůj rychlý růst potravu bohatou na fosfor (malý C:P poměr v potravě), naopak je to u většiny zástupců klanonožců. Ne vždy je nabízená potrava pro dané zástupce zooplanktonu ideální, proto se u nich vyvinuly různé pre- a post- absorpční mechanismy, které jim pomáhají vyrovnat se s nevyhovující potravou. S tím, jak zooplankton reaguje na nevhodný poměr C:N:P v potravě, úzce souvisí jeho schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Poměr C:N:P v potravě zooplanktonu ovlivňuje také druhové složení nádrží. Klíčová slova: stechiometrie, kvalita potravy, zooplankton
|
|
|
Fytoplankton experimentálních tůní: kolonizace a sezónní vývoj
Hrušková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Uměl tůně představuj" ide…ln" syst my pro studium ekologie fytoplanktonu, umožňuj" opakovan nastolen" poč…tečn"ch podm"nek a dostatečn množstv" opakov…n" u nez…visl‰ch experiment…ln"ch jednotek v komplexn"ch pokusech k testov…n" hypot z o kontrole struktury a funkci př"rodn"ch společenstev. V CHKO Kokoř"nsko bylo vytvořeno 20 experiment…ln"ch tůn", z nichž jsem zpracovala vzorky fytoplanktonu, tento v‰zkum byl souč…st" projektu EU BIOPOOL. Během prvn"ch dvou let po naplněn" tůn" jsem zkoumala kolonizaci a sezŠnn" v‰voj společenstev fytoplanktonu v tůn"ch. Provedla jsem kvalitativn" anal‰zu fytoplanktonu tůn", pot jsem stanovila relativn" početnost jednotliv‰ch taxonů. Data o druhov m složen" jsem porovnala s naměřen‰mi parametry prostřed" (teplota, koncentrace kysl"ku, pH, konduktivita, průhlednost, hloubka, koncentrace chlorofylu a, z…stin a zooplankton). Tůně měly na jaře 2007 periodick‰ charakter a jejich v‰voj v čase (‹norduben) byl podobn‰, dominovaly n…sleduj"c" taxonomick skupiny: Dinophyta, Chrysophyta, Cryptophyta a Euglenophyta. Po instalaci fŠli" na dno v červenci 2007 měly tůně trval‰ charakter, z hlediska parametrů prostřed" se jednotliv tůně lišily v konduktivitě, koncentraci kysl"ku, průhlednosti, hloubce, koncentraci chlorofylu a, v druhov bohatosti a složen" zooplanktonu. V...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
| |
|
| |
|
|
Phytoplankton in acidified lakes: structure, function and response to ecosystem recovery
Nedbalová, Linda
Předkládaná práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají především planktonními společenstvy jezer na Šumavě a ve Vysokých Tatrách, tedy ve dvou středoevropských horských oblastech, které byly v minulosti silně postiženy antropogenní acidifikací. Protože obě jezerní oblasti jsou předmětem dlouhodobého systematického ekologického výzkumu, podařilo se shromáždit unikátní soubor limnologických údajů, který umožňuje srovnání s jinými acidifikovanými oblastmi ve světě a také pokusy o zobecnění pozorovaných jevů. Má role ve výzkumném týmu spočívala především ve studiu fytoplanktonu jako klíčové složky potravních sítí. Zabývala jsem se zejména strukturou, sezónním vývojem a funkcí společenstev fytoplanktonu a zaměřila jsem se také celkové vyhodnocení biologické odpovědi na současné zotavování chemického složení jezerní vody z acidifikace. Hlavní otázky kladené v této práci s důrazem na společenstva fytoplanktonu jsou následující: Jaký můžeme v současnosti pozorovat pokrok v chemickém i biologickém zotavování šumavských jezer z acidifikace? Jaké jsou klíčové faktory a mechanismy, které ovlivňují druhové složení a strukturu biomasy planktonu v šumavských jezerech? Jaký je vliv epizodické acidifikace na abundanci a biomasu fytoplanktonu v neacidifikovaném vysokohorském bezodtokém jezeře (Ľadové...
|
host ::
RSS.