Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti a limitace kultivace brakických a sladkovodních populací tubulárních morfotypů rodu Ulva (Ulvophyceae) pro potravinářské či biotechnologické využití
Kantnerová, Veronika ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hejduková, Eva (oponent)
Zelené makrořasy z rodu Ulva (Ulvophyceae) jsou běžně využívané v biotechnologickém průmyslu jako zdroj biomasy při výrobě bioplynu či při bioremediaci, nicméně především se zpracovávají v potravinářském průmyslu v Asii a dalších přímořských regionech. V Evropě jsou již tyto řasy řazeny do tzv. "approved novel food", nicméně v potravinářství se většinou používají pouze druhy s listovitou morfologií stélky, které jsou většinou dováženy z Asie, takže využití lokálních evropských zdrojů je minimální. Tubulární morfotypy rodu Ulva (původně patřící do samostatného rodu Enteromorpha) jsou potenciálně stejně nadějným zdrojem biomasy pro zpracování v potravinářském průmyslu a dalších odvětvích. Vykazují velkou odolnost vůči abiotickým faktorům a vyskytují se navíc nejen v mořských lokalitách, jako listovité morfotypy, ale zasahují svým výskytem také do brakických, a dokonce i do sladkovodních ekosystémů. Vzhledem k tomu by mohly být vhodným zdrojem biomasy pro zpracování také ve Střední Evropě. V této práci byly izolovány a kultivovány dvě populace tubulárních morfotypů rodu Ulva. Jedna z brakické lokality z Baltského moře (Ulva flexuosa) a jedna ze sladkovodní lokality v České republice (Ulva pilifera). Cílem bylo zhodnotit jejich kultivační potenciál pro možnosti využití v potravinářství. Byly pozorovány...
Freezing tolerance of freshwater diatoms as a key to their success in polar regions
Hejduková, Eva ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Karsten, Ulf (oponent) ; Cantonati, Marco (oponent)
III ABSTRAKT (CZECH VERSION) Rozsivky jsou mikroskopické řasy charakteristické zlatohnědou barvou a tvorbou vzorovaných křemičitých schránek. Vyskytují se po celém světě v nejrůznějších prostředích od mořských a sladkovodních po terestrická. V obou polárních oblastech (Arktidě a Antarktidě) jsou společně se sinicemi a zelenými řasami významnými primárními producenty. Polární prostředí se vyznačuje extrémními přírodními podmínkami, jako jsou nízké a mrazivé teploty, vysychání, dlouhá období tmy, nepravidelný příjem živin a nedostatek vody v kapalném skupenství, jež musí být mikroskopické řasy schopny překonat. Mnoho mikroorganismů přežívá nepříznivé podmínky prostřednictvím dormance a vytváří stádia odolná vůči stresu. Nicméně není známo, že by byly sladkovodní penátní rozsivky schopny taková morfologicky odlišná stadia tvořit. Navzdory této skutečnosti však velmi dobře prosperují v mnoha polárních habitatech. Disertační práce se zaměřuje na rizika spojená s životem v polárním prostředí a shrnuje současné poznatky o strategiích přežití mikroskopických řas v souvislosti se stresem způsobeným mrazem. Provedený výzkum detailněji nahlíží na přežití sladkovodních penátních rozsivek v nehostinných podmínkách polárního prostředí. Jejich tolerance vůči vymrzání byla posuzována experimentálním testováním v...
Tolerance of pennate diatoms (Bacillariophyceae) to experimental freezing: comparison of polar and temperate strains
Hejduková, Eva ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
V polárních oblastech je prostředí charakterizováno mnoha extrémy. Nízké teploty, nedostatek kapalné vody, nepravidelný přísun živin a slunečního záření a jejich fluktuace v denních i ročních cyklech mohou vypadat pro život nevhodně. Navzdory tomu jsou rozsivky (Bacillariophyceae) jednou ze skupin mikroorganismů, které se v tomto prostředí patrně dobře adaptovaly a v široké škále polárních habitatů dominují. Strategií, jak překonat nepříznivé podmínky, je pro mnoho organismů dormance, avšak u rozsivek jsou morfologicky odlišná klidová stadia pozorována zřídka. V této studii byla experimentálně testována tolerance polárních a temperátních rozsivek k vymrzání a byl také posouzen rozdíl v přežívání vegetativních a klidových buněk. Kmeny rozsivek pro experimenty byly izolovány v roce 2014 z přírodních vzorků z maritimní Antarktidy (ostrov Jamese Rosse, ostrov Vega) a z Arktidy (Svalbard). Další kmeny byly získány ze sbírky mikroorganismů (CCCryo a BCCM). Tvorba klidových buněk byla navozena kultivací za nedostatku dusíku a světla v nízkých teplotách. Vegetativní a klidové buňky 26 kmenů byly vystaveny šesti různým pokusům s vymrzáním (včetně těch, které simulovaly přírodní podmínky), a to do teploty -4 řC, -20 řC, -40 řC a -180 řC (tekutý dusík). Jednotlivé pokusy se také lišily v rychlosti vymrzání a...
Mechanismy šíření sladkovodních sinic a řas
Hejduková, Eva ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Globální výskyt řady druhů sladkovodních sinic a řas je důkazem jejich snadného šíření. U většiny z těchto mikroorganismů však přesné transportní mechanismy nejsou známy. Bakalářská práce představuje jednotlivé mechanismy, které mohou být za šíření sladkovodních sinic a řas zodpovědné. Zahrnuje informace o čtyřech hlavních způsobech transportu, jimiž jsou šíření vodou (hydrochorie), transport prostřednictvím atmosférického proudění a větru (anemochorie), šíření živočichy (zoochorie) a člověkem (antropochorie), který se zejména v poslední době na transportu sladkovodních sinic a řas taktéž podílí. Práce dále charakterizuje adaptační mechanismy, jež zajišťují sinicím a řasám úspěch při osidlování nových stanovišť, a pojednává o možných důsledcích schopnosti šíření pro distribuci mikroorganismů. V současné době totiž dochází ke střetu protichůdných názorů - kosmopolitní rozšíření versus výskyt endemických druhů. Přes svou důležitost nejsou mechanismy šíření sladkovodních sinic a řas tak prostudovanou oblastí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Klíčová slova: sladkovodní řasy, sinice, mechanismy šíření, spory, cysty, distribuce mikroorganismů, hydrochorie, anemochorie, zoochorie, antropochorie

Viz též: podobná jména autorů
2 Hejduková, Eliška
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.