|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Svoboda projevu versus pravicový extremismus v judikatuře ESLP
Málková, Lucie ; Moravec, Václav (oponent) ; Benda, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá svobodou projevu, jak ji formuluje Evropský soud pro lidská práva ve své rozhodovací praxi. V úvodní části popisuji nejvýznamnější normativní teorie médií a naznačuji, jak se mohou odrážet v právním řádu. Ukáži, jak může mediální teorie ovlivňovat konkrétní rozhodnutí soudu. Ve své práci se věnuji střetu práva volně šířit libovolné mediální obsahy a potřeby společnosti chránit se před projevy pravicového extremismu. Popisuji úskalí vztahu demokratické společnosti a extremismu. Demokracie je založena na názorovém pluralismu, ale některé ideologie ji mohou ohrozit. Právo je prostředkem státní regulace lidského chování i v oblasti masových médií. Zamýšlím se nad tím, jak a zda může právo přispět k správnému fungování masových médií. Zmiňuji nejdůležitější instrumenty ochrany práva svobody projevu, a proč je důležitá právě Evropská úmluva o ochraně lidských práv. Hlavním obsahem práce je analýza vybraných rozsudků ESLP. Na jednotlivých rozhodnutích ukazuji, kdy, za jakých okolností a z jakých důvodů je možné omezit právo svobody projevu. Práce hledá odpověď na otázku, zda je postavení jednotlivce odlišné od postavení profesionálního žurnalisty, kdy a jakým způsobem je možné zpochybňovat většinou přijímaný výklad historie. Ptám se, jakou roli hraje různá forma, ve které je sdělení...
|
|
|
Agenda Rady Českého rozhlasu v letech 1992-2002
Hájek, Roman ; Trunečková, Ludmila (oponent) ; Moravec, Václav (vedoucí práce)
Rada Českého rozhlasu je podle zákona orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu média veřejné služby. Práce Agenda Rady Českého rozhlasu v letech 1992-2002 analy-zuje činnost tohoto kontrolního orgánu v prvních deseti letech jeho fungování. Používá při tom dvou základních přístupů. Prvním je kvantitativní analýza agendy Rady Českého rozhlasu. Ta na základě studia zápisů ze zasedání Rady rozčleňuje Radou probírané otázky do deseti základních oblastí, jež následně kvantifikuje a navzájem porovnává. Použitím této metody ovšem nezbytně do-chází ke značné nivelizaci vstupních dat. Proto je číselný výstup doplněn podrobnou inter-pretační částí, jež přibližuje konkrétní činnost Rady v jednotlivých letech a uvádí ji do souvislostí s děním v celém Českém rozhlase. Na základě poznatků získaných oběma pří-stupy práce nabízí periodizaci činnosti Rady Českého rozhlasu v letech 1992-2002. Text se snaží vnímat Radu Českého rozhlasu v širším kontextu vývoje vysílání veřejné služby a jeho kontroly, a rovněž v kontextu transformace mediálního systému střední Ev-ropy po roce 1989.
|
|
|
Zpravodajství a publicistika ve vysílání Rádia Česko
Baumová, Anna ; Moravec, Václav (oponent) ; Maršík, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o novém digitálním okruhu Českého rozhlasu formátu All News. Několik kapitol je věnováno vzniku a vývoji vysílání této stanice. Největší důraz však autorka klade na deskripci hlavních zpravodajských a publicistických pořadů Rádia Česko. Zkoumá je jak z tematického, tak z formálního hlediska. Práce se dále zabývá charakteristikou stanice, organizací práce v redakci, spoluprací s ostatními okruhy Českého rozhlasu, specifickými rysy moderace na Rádiu Česko, ale také poslechovostí a výzkumem posluchačů této stanice. Vedle novinářských aspektů se autorka práce zajímá také o marketing a public relations (PR) Rádia Česko nebo o webové stránky stanice. Nechybí ani kapitola o možné budoucnosti tohoto okruhu Českého rozhlasu. Pro lepší ilustraci problematiky nabízí práce několik příloh - tematicky se dotýkají poslechovosti stanice, mediálních kampaní nebo programového schématu. Na úplný závěr zařadila autorka práce dva rozhovory s vedoucími pracovníky Rádia Česko, s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou a s šéfredaktorem Robertem Břešťanem. Práce si klade za cíl deskripci a obsahovou analýzu vysílání, stejně jako nastínění perspektiv další existence této zpravodajsko-publicistické stanice.
|
|
|
Filmová recenze a mediální partnerství
Radváková, Tereza ; Šobr, Michal (oponent) ; Moravec, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Filmová recenze a mediální partnerství" se zabývá filmovou recenzí v souvislosti s etickým problémem mediálního partnerství. V teoretické části shrnuje dostupné poznatky týkající se zkoumané problematiky. Praktická část je potom založena na kvalitativní obsahové analýze filmových recenzí publikovaných ve zvoleném tisku. Pomocí komparace, jak byly dané filmy hodnoceny na stránkách mediálních partnerů a jak v ostatních periodikách, autorka zjišťuje, zda mediální partnerství ovlivňuje obsah recenze a celkový způsob prezentace snímku.
|
|
|
BBC Radio 7 - veřejná služba dětskému posluchači
Veselá, Veronika ; Osvaldová, Barbora (oponent) ; Moravec, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce mapuje dětské vysílání na sedmém digitálním rozhlasovém okruhu veřejnoprávního vysílatele British Broadcasting Corporation BBC Radia 7. Představuje BBC Radio 7 obecně jako novou digitální stanici vysílající od prosince 2002, její historii až po současnost, vymezuje formát a zaměření BBC Radia 7, její poslechovost a výši rozpočtu. Charakterizuje programovou skladbu BBC Radia 7 a typ programu. Blíže se věnuje charakteristice pořadů pro děti, které BBC Radio 7 vysílá. Podobně analyzuje zpravodajskou relaci pro děti World News for Children strukturu, žánrovou pestrost, tematickou skladbu zpráv, jazyk, způsob zpracování.
|
|
|
Klauzule svědomí a odkoupení jako ochrana morálních hodnot francouzských novinářů
Pitrová, Veronika ; Osvaldová, Barbora (oponent) ; Moravec, Václav (vedoucí práce)
V bakalářské práci autorka zpracovala klauzuli svědomí a klauzuli odkoupení, specifické nástroje ochrany morálních zájmů francouzských novinářů. Ve své práci vychází z odborných textů charakterizujících svědomí, dále pak z francouzské legislativy, která obě klauzule definuje. Autorka zpracovala historické pozadí klauzulí a popsala mechanismus jejich uplatňování. Na základě vlastního výzkumu a rozhovorů s francouzskými novináři ukázala, jak jsou tyto nástroje uplatňovány v současné praxi, jak se jejich význam změnil, jaké jsou jejich výhody i jaká jsou rizika. Dále pak autorka na základě rozhovorů s novináři, kteří klauzule žádali, zpracovala osobní motivace pro uplatnění klauzulí. Ve své práci nabídla i postoj vlastníka médií. Pro názornou ilustraci dále zpracovala dva mediálně velmi známé případy uplatnění klauzule svědomí a klauzule odkoupení.
|
|
|
Etické aspekty využití odposlechů a skryté kamery v televizním zpravodajství a publicistice
Gaudlová, Lucie ; Moravec, Václav (oponent) ; Lokšík, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou využití odposlechů a skryté kamery v televizním zpravodajství a publicistice a na základě případové studie zkoumá jejich etické aspekty. Předmětem analýzy jsou vybrané reportáže odvysílané Českou televizí a TV Nova v letech 2006 až 2008, pro které bylo skryté pořizování záznamů klíčové. Největší pozornost je věnována dvěma investigativním reportážím, které významně ovlivnily vývoj této problematiky. První z nich připravil Janek Kroupa pro pořad Natvrdo, druhou David Havlík a Filip Černý pro pořad Reportéři ČT. Práce hledá odpovědi na základní výzkumné otázky, zda-li a za jakých okolností je využití odposlechů a skryté kamery eticky ospravedlnitelné a zda existuje striktní hranice mezi etickým a neetickým využitím těchto metod získávání informací.
|
host ::
RSS.