|
| |
|
|
Právněteoretické a právněfilozofické aspekty formální a materiální pravdy v soudním řízení
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci se pokusím nastínit některé aspekty problematiky zjišťování skutkového stavu, konkrétně problematiku různého pojetí formální a materiální pravdy. Téma je to podle mého názoru aktuální, neboť v současném rychle se měnícím právním řádu České republiky se snaha po urychleném návratu mezi vyspělé právní kultury mnohdy nesetkala se stejným úsilím po teoretickém zdůvodnění té či oné právní úpravy. V zásadě stejný závěr lze učinit podle mého názoru o procesu sbližování českého práva s právem Evropské Unie. Otázkami pojetí formální a materiální pravdy se ve své judikatuře zabýval několikrát i český Ústavní soud, přičemž ne všechny jeho závěry lze bez kritických připomínek přijmout. Jako příklad uvedu nález Ústavního soudu v kauze navrácení zámku Opočno, kde základem odůvodnění ÚS bylo tvrzení, že česká právní úprava občanského soudního řízení neopouští ani ve sporném řízení tzv. zásadu materiální pravdy, jejíž dodržování je předpokladem pro dosažení účelu soudního řízení, totiž zajistit spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků řízení.4 Pojetí formální a materiální pravdy s sebou nese přirozeně řadu filosofických aspektů. Samotný pojem pravdy je předmětem zkoumání filosofie, konkrétně filosofické disciplíny ontologie. Problematikou poznatelnosti se zabývá teorií poznání, nazývaná též...
|
|
|
Vztah práva a morálky v soudobé společnosti
Pastoráková, Mária ; Tryzna, Jan (oponent) ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce)
ZÁVĚR Soudobou společnost charakterizuje řada jevů, které přispívají k nárůstu komplexity sociální skutečnosti. Vývoj je velice dynamický a probíhá do velké míry spontánně - není kontrolován z jednoho či několika center, nýbrž je výsledkem aktivity mnoha různých nehierarchizovaných subjektů a skupin. Jednotící obecný rámec společnosti je rozrušován a v oblasti hodnotové orientace dochází k partikularizaci. Společenská morálka se proměňuje - do pozadí ustupuje objektivní vzorec správného života, který je nahrazen akceptací různých životních stylů. Paralelně s tím se jako primární morální hodnota prosazuje princip snášenlivosti a tolerance. Nastoluje se otázka, do jaké míry je další existence společnosti tímto vývojem ohrožena, nebo-li zda je morální a hodnotový konsenzus tím, co společnost stmeluje a umožňuje tak její další pokračování. Stoupenci konzervativního názorového proudu se domnívají, že morální shoda je vitální podmínkou společenského života a vnímají právo jako efektivní nástroj k vyjádření resp. prosazení hodnot společnosti. Naproti tomu převažující liberální názorová pozice je, pokud jde o dopad morálního relativismu na společnost optimističtější a brání se obecnému stanovení omezujícího hodnotového rámce realizace svobody jednotlivce, pokud výkon individuální svobody neohrožuje svobodu jiného....
|
|
|
Vývoj a diferenciace islámského práva v zemích Blízkého východu
Janoušková, Tereza ; Wintr, Jan (oponent) ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce)
Závěr Do popředí světového zájmu se islám dostal v posledních třech až čtyřech desetiletích, prostřednictvím mnoha událostí, z nichž převážná většina z nich měla negativní nádech. Jako příklad vzpomeňme na tragické teroristické útoky na New York 11. 9. 2001. Západní svět má zejména v poslední době pod dojmem těchto útoků tendenci vnímat muslimy a jejich náboženství jako jeden neměnící se celek, který se vyznačuje především extrémními projevy fundamentalismu, které ohrožují "jejich" západní kulturu a způsob jejich života. Tento strach, který v Evropě a Americe začíná nabírat až hrozivé podoby, a který je značně ovlivněn a podporován také médii, představuje do budoucna nebezpečnou hrozbu. Je smutnou realitou, že pro mnohé je dnes islám a násilí a islám a terorismus v podstatě jedním a tím samým. Tato mylná interpretace postrádá hlubší porozumění islámu a vychází pouze z jeho povrchních znalostí. Nelze samozřejmě popřít, že islámské právo je i dnes neopomenutelným prvkem v právním a politickém životě každého muslimského státu. Tyto státy se s existencí islámu vyrovnávají každý jiným způsobem. Pro příklad uveďme dva asi nejbizardnější příklady. Tím prvním je Turecko, ve kterém došlo k přísné sekularizaci již ve dvacátých letech minulého století a tím druhým je Saudská Arábie, která stále ještě dnes usiluje o...
|
|
|
Smlouva v pojetí ekonomické analýzy práva
Bartošek, Jan ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce)
126 Záv r P ístup Law &Economics je nep ehlédnutelnou možností ve významné mí e rozší it naše poznávání práva užitím p esn definovaných analytických nástroj a více i mén formalizovaných postup . Výhoda tohoto p ístupu spo ívá práv v tom, pro co je asto kritizován: ve striktn daných, p edem známých vnit ních omezeních, zobec ujících p edpokladech a zam ení se na ur ité izolované parametry a aspekty zkoumané materie. Výsledkem je hlubší vhled do fungování práva jako celku a lepší pochopení p ípad jeho selhávání. Škála uplatn ní ekonomického p ístupu není p edem dána, zahrnuje výstupy pro praxi a právní politiku, má ale i velký potenciál pro ovlivn ní právní teorie, doktríny a filosofie. Nelze tvrdit, že ekonomický p ístup je jediný správný i i jen sám o sob posta ující ke studiu práva, je však výrazn obohacujícím dopln ním pojetí sociologických, poznání právní historie a samoz ejm p edevším studia pozitivního práva. Law & Economics pomáhá porozum t logice chování lidí za podmínek vzácnosti zdroj a p sobení práva, vysv tluje pravd podobný dopad nových norem a tedy osv tluje možnosti normotvorby, jeho cílem je netriviální zkoumání ú ink právních pravidel, která vždy p inášejí též nezamýšlené efekty. V této práci zkoumaná problematika smluv je jednou z t ch oblastí práva, ve kterých m že Law & Economics...
|
|
|
Lidská práva v soukromém právu
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
116 KAPITOLA 8 Záv r P edkládaná práce je pokusem ut ídit a strukturovat v obecné rovin základní p ístupy k úloze lidskoprávních norem v soukromém právu, a to jak z hlediska právn teoretických p ístup k této problematice, tak z hlediska právní praxe. Cílem tedy není vytvo ení nové teorie, nýbrž vybrat ze stávajících p ístup p esv d ivé argumenty pro a proti ú inku t chto ústavn právních norem v soukromém právu a pou- kázat na výhody pojetí ústavního práva jakožto právního odv tví zast ešujícího jak soukromé, tak i ve ejné právo. Z popisu jednotlivých model tohoto p sobení podrobn popsaných v 6. kapitole (zejm. p ímý, nep ímý horizontální ú inek základních práv, vylou ení p ímého ú inku základních práv, doktrína státního zásahu - státní akce, pozitivní zá- vazek státu) vyplynulo, že p es snahu o abstrakci z ejm p i popisu sou asného právního stavu nem že být otázka p sobení základních práv v soukromém právu zjednodušen vysv tlena pomocí jediné teorie nebo jediného modelu. Moderní metody interpretace práva (ústavn konformní interpretace, princip proporcionality) spolu s bezprost ední aplikovatel- ností sou asných ústav, proza ováním právního ádu ústavními principy351 a koncepcí pozitivního závazku státu vytvá ejí složitou sí vztah , prost ednictvím kterých ústavní právo, resp. lidská práva získávají...
|
|
|
Rousseauova právní a společenská filosofie
Chválek, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci jsem samostatně shrnul obsah díla O společenské smlouvě a záměrně jsem (ze systematických důvodů) k němu nepřidával žádné komentáře. Jelikož jsem v rámci své práce považoval tuto teorii za vzorně ucelenou, vycházel jsem z toho, jako by mohla být ideálním vzorem pro dokonalou legitimitu. Ve druhé kapitole jsem se pak zabýval její neproveditelností, kterou považuji za prakticky zjevnou, a dále důsledky, které z toho vyplývají. To však neznamená, že nemůže být výchozím vzorem, z kterého si i další teorie berou poučení a rozvíjí ji. Základním nedostatkem by bylo asi nerozvedení dělby moci, což se ale domnívám vyplývá právě ze způsobu vystavení celé teorie a proto se touto otázkou ani příliš nezaobírám. Dále jsem vedl samostatnou úvahu o domněnce, že nejen takový společenský řád, jaký známe, ale už i společenský řád Rousseauovy doby a vůbec vznik myšlenek díla Společenské smlouvy je umožněn jen určitými technickými podmínkami. Tato úvaha byla jen mírně načrtnuta a jistě skýtá široké pole působnosti. V rámci práce je jejím účelem napadnutí myšlenky přirozenosti takového řádu nebo práva. Autor si je vědom významu slova přirozený nebo přirozenoprávní, resp. jeho možností, ale vzhledem k možnostem obecnosti tohoto obecného pojmu se ho snaží stavět do nového kontextu nebo úhlu pohledu. Jako technicky co...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.