|
|
Kavárna jako téma českého umění první poloviny 20. století
Hnilicová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
"Stýkali se lidé na fóru, stýkali se v klášteřích, stýkali se v salónech. Dnes není ani fóra, ani klášterů s tímto významem, ani salónů s tímto ovzduším. Dnes jsou kavárny. "1 píše Milena Jesenská v roce 1920. Kavárna se stala otevřeným místem setkání městskému člověku, který bez pozvání, do ní mohl vstoupit kdykoliv, kdy potřeboval. Vznikly i takové kavárny, které se staly známé po celém městě, shromaždiště duchovního, bohémského a uměleckého jako světa. Společnosti těchto kaváren ve svých diskusích a následně svých dílech literárních, hudebních a výtvarných zhodnocují obdobnou problematiku, myšlenku, námět. Vytvářejí celistvý skupinový (mnohdy i generační) projev, který ovlivňuje dobu následující. Vzniklo by moderní umění, francouzské nebo české, bez kaváren? Bez prostředí, kde umělec bez zakázek nacházel v společných rozhovorech, ale i v uvolněné zábavě spojence proti oficiálnímu proudu nebo veřejnému mínění na cestě za vyjádřením nového, společensky či umělecky aktuálního? Ve Francii se v 70. letech 19. století schází početná společnost "malířů moderního života" v Café Guerbois a pak v Café da la Nouvelle Athénes na Montmartru. V prvním desetiletí dvacátého století žijí "kubisté" v Lapin Agile, ve dvacátých letech je centrem Montparnasse a kavárny 1a Rotonde, Le Dome, Closerie des Lila s. Literární...
|
|
|
Vizualizace hudby v českém meziválečném výtvarném umění
Pastýříková, Lenka ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Rozsahhi problematika vztahu vJt:vameho umem a hudby umoZlluje rozmanite teoreticke pIistupy, neprebeme mnozstvi pohledu a interpretad, aniz by bylo mOZne dospet k jednoznacnemu a konecnemu, obecne platnemu v)rsledku. Ackoliv o existenci tohoto vztahu a vzajemnych vlivit a jejich odveke tradici nepanuje mnoho pochyb, nelze jej exaktne definovat. A tak se oteviraji stale nove mOZnosti pojednani. Tato prace by mela bjrt jednim z pIispevkU do jejich mozaiky, jakymsi pokusem o doplnek velkych prad, podavajidch prehled 0 souvislostech vJt:vame a hudebni kultury ve 20. stoleti, ve kterych je ceske umeni (s v)rjimkou Frantiska Kupky) zastoupeno pouze sporadicky, ac rna take co nabidnout. Tato prace by meIa sv)rm uzce vymezenjrm tematem poskytnout sondu do casti ceske mezivalecne kultury zabjrvajid se syntezou umeni, pricernZ hlavni duraz bude kladen na vJt:vame umeni. To take poslouZi za v)rchodisko nastineni sirsmo kontextu. Ukolu se lze tedy zhostit roznjrmi zpusoby. I v ceskem umeni je mOZne hledat ve vymezenem obdobi paralelni stylove projevy u casove pIibuznych vjrtvamych a hudebnich del, napr. neoklasicistni ci konstruktivisticke, nebo analogicke tendence, jako inspirace folklorem, zaujeti projevy modemmo zivotnmo stylu nebo socialni tendence. Souvislosti muzeme nalezat tez v nametove IOvine, vyhledavanim...
|
|
|
Na cestě. Mystik a umělec
Trojaková, Jolanta ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Mystická cesta není závod o boží přízeň. Proto ani my nebudeme v JeJIm cíli rozdávat medaile, sčítat oběti a pranýřovat odpadlíky. Mysta se na ni vydává jednoduše proto, že musí. K úprku od "vyzkoušené" reality k nejisté metě jej pohání ten nejvášnivější cit, jakého jsme schopni. Láska. Láska k něčemu, co ho přesahuje. K tušenému Bohu. Milostné hry jsou vždycky vabank: buďto to vyjde, anebo ne. Ať už eskapády našich umělců poblouznťných Absolutnem dopadly jakkoli, díky těmto pletkám mnohé získali. Odvrhli (na periodu lišící se případ od případu) kult zdevastovaného těla, jaký pěstovali jejich dekadentní předchůdci. Místo absinthem si začali prolévat hrdla kefirem.(Ovšem, občas si k němu zapálili cigaretu hašiše.) ,,Helcelet poslal mně zákvasku kefírovou, se kterou počal jsem od 1.10. novou životosprávu, a mohu říci, že značně mi toto pití kefíru prospělo. ,,315 Upsali se abstinenci, vegetariánství a často i sexuální zdrženlivosti. (Múzy už nehledali mezi lepými modelkami. Jejich idolem byl Bůh, jehož podobu ani neznali.) Z mnohých se stali náruživí nudisti. František Kupka svlékl své šaty po vzoru německého nazarénistického malíře Karla Diefenbacha - duchovního vůdce své mladosti. Samozvaný filozof hlásal návrat k přírodě a v duchu této premisy se denně tvrdohlavě slunil, jak ho pánbů stvoříl, přesto, že...
|
|
|
Tendence české fotografie v období Protektorátu Čechy a Morava
Vávrová, Michaela ; Wittlich, Petr (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Období okupace (1939-1945) bylo obrovskou ránou pro naše země, které po šťastném období první republiky prošly nejdříve hospodářskou krizí, rozčarováním z rodících se diktatur až k šoku který následoval po Mnichovu a vedl nakonec k přičleněním Čech a Moravy k Velkoněmecké říši. Demokratická republika se rázem změnila v protektorát, kde se nedodržovala základní lidská práva, docházelo k omezování veškerých forem veřejného a kulturního života a mezi základní životní pocity obyvatel patřila nejistota, hmotný nedostatek a strach. Místo svobodného projevu nastupuje propaganda a cenzura, kterou jsou postiženy všechny umělecké projevy. Situace je po všech stranách tíživá také pro fotografii, která je často propagandou zneužívaná pro dosahování konkrétních cílů. Do dějin české fotografie se pak rok 1939 zapsal jako rok konání výstavy "Sto let české ,-- fotografie", na které byly ještě vystaveny nejlepší fotografie české avantgardy a byla tedy značným povzbuzením fotografů v jejich úsilí. Výročí také slavil Český klub fotografů amatérů (založen 1889), který pořádal velkou výroční výstavu. Česká fotografie se tak dostává do popředí zájmu i širší veřejnosti.
|
|
|
Art spaces outside institutional frames: differential spaces of art
Piškur, Bojana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Pachmanová, Martina (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
The aim of this dissertation is to direct attention towards differential way of approaching spaces of art, on the basis of Lefebvrian space production. But the space production in question is just one aspect which cannot be isolated from the wider social environment. While differential spaces of art seem to be - in theory at least- an ideal place for discussion within recent debates on representation, culture, identity and so on, they have nevertheless been relatively isolated from these perspectives. The main reason is that it is impossible to analyze the actual production of differential spaces. lt is possible, however, to elucidate and expose the production and the product - space (they are inevitably connected) - through first-hand experiences (participation), and through secondary sources such as documentary materials, newspaper articles, interviews etc. Production of differential spaces of art can be recognized in the following spatialities: appropriated spaces, embodied spaces, spaces of the so called "third sector", and inner spaces of mind, to name the examples described in the dissertation. lt also seeks answers to questions: what is specific to the production of differential spaces of art? What is the relationship between different spatialities? Between differential spaces of art and the...
|
|
|
Emil Filla, primitivismus a mimoevropské umění
Winter, Tomáš ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Uplynulo právě sto let, kdy - jak praví legenda - malíř Maurice de Vlaminck "slídil po uměleckých kuriozitách, obcházel vesnice na březích Seiny a kupoval u vetešníků sošky, masky a fetiše, které vyřezali ze dřeva negerští umělci Francouzské Afriky H. Krátce nato je údajně ukázal André Derainovi, přes nějž se s těmito předměty seznámili Henri Matisse a Pablo Picasso. 1 Ať již prvenství objevu negerské plastiky pro moderní umění po roce 1905 náleží Vlaminckovi a odehrálo se tak, jak ho líčí Guillaume Apollinaire, nebo šlo ve skutečnosti o jiný příběh,2 faktem zůstává, že se etnické obj ekty staly významným zdroj em moderního umění od fauvismu, expresionismu a kubismu, přes dadaismus a surrealismus, až k postavantgardní tvorbě 2. poloviny 20. století. Především díky práci Roberta Goldwatera Primitivism in Modern Pažnting se pro tento j ev vžil v uměleckohistorické literatuře poj em primitivismus. Goldwater tuto tendenci vůbec poprvé rozdělil do několika kategorií, přičemž si uvědomoval, že problém neleží pouze ve formálních asociacích, ale v hlubším chápání primitivnosti jako jednoho z programových směrů moderního umění.
|
|
|
České akční umění 60.-90. let. Historie a problematika dobové reflexe a interpretace
Morganová, Pavlína ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Akční umění je tématem, které mě provází již od diplomové práce. V ní jsem se pokusila nastínit historii českého akčního umění z pohledu rituálnosti. Disertační práce "České akční umění 60. - 90. let" s podtitulem "Historie a problematika dobové reflexe a interpretace" rozvíjí a v mnohých aspektech doplňuje tuto práci. Páteří disertační práce je kapitola "České akční umění 60. - 90. let" čerpající z rozsáhlé heuristické práce započaté již během práce diplomové. Tato kapitola je věnována historii českého akčního umění od proto akčních projevů z první poloviny 20. století až po dění na umělecké scéně v 90. letech. Pro přehlednost jsem ji doplnila souhrnným soupisem všech akcí českého akčního umění 60. - 90. let, který má formu textové přílohy. Další kapitoly disertační práce by měly ukázat dobovou reflexi a interpretaci akčního umění. Klíčovou je kapitola mapující ohlas českého akčního umění v dobovém tisku. Přestože bylo dobové psaní o akčním umění, stejně jako celá kultura, postiženo politicko-společenskými peripetiemi minulého režimu, měla by kapitola poukázat na širší vnímání tohoto druhu umění. Zároveň by měla sloužit jako bibliografická pomůcka pro další studium akčního umění, protože jejím cílem je zmapovat dostupné tiskové (a do dohledatelné míry i samizdatové) materiály reflektující tento dobový fenomén.
|
|
| |
|
|
Kupka a film
Lahoda, Vojtěch
Příspěvek se zabývá možným vlivem vznikajícího filmu na tvorbu Františka Kupky. Sleduje filmovou rétoriku v Kupkově teoretickém textu Tvoření v umění výtvarném (1923) a kinematografický charakter vybraných děl (Trh, 1920-1921). Jako možné podněty Kupkovy tvorby jsou považovány Edisonův kinetoskop, praxinoskop CH. E. Reynauda anebo princip prolínání (ve filmu montáže).
|
|
|
Fillologie: falzum a dějiny umění dnes
Lahoda, Vojtěch
Studie se zabývá problémem falz zejména v tvorbě Emila Filly a klade si otázku, jak dnes aplikovat některé současné přístupy dějin umění k Fillovi, když v mnohých případech nejsme jednoznačně schopni říci, že obraz, na nějž má být metoda aplikována, je vskutku Fillův.
|
host ::
RSS.