|
|
Jazyk a skutečnost
Bárta, Ondřej ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Tato práce se snaží ukázat alternativní pohled na fungování ideologií, jmenovitě té nacionálně socialistické. Vychází totiž z předpokladu, že skutečnost taková, jakou ji zakoušíme, je do značné míry ovlivněna jazykem, který používáme k jejímu popisu. Ve shodě s filosofií Erica Voegelina tedy tvrdí, že abychom porozuměli nějaké společnosti v její autenticitě, je nutné se ptát po jazykových prostředcích, jimiž kategorizuje a třídí okolní svět. A právě Voegelinovi zásadní pojmy, totiž symbolismus a řád, jsou dobře využitelnými nástroji k možnému vysvětlení toho, že i nacisté vytvářeli svým jazykem odkazujícím na určité pojetí světa takovou "skutečnost", jež byla schopna zcela vyčlenit masy lidí ze sféry morální reciprocity.
|
|
|
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...
|
|
|
Středoškolská matematika vysokoškolsky
Kučera, Jiří ; Bečvář, Jindřich (vedoucí práce) ; Staněk, Jakub (oponent)
Práce je určena k samostudiu absolventů středních škol. Připravuje studenta, který se chystá na matematicky zaměřenou vysokou školu. Seznamuje jej s teoretickým přístupem k matematice. K tomuto účelu byla vybrána témata mocniny, odmocniny, logaritmy a rovnice, které tyto objekty obsahují. Student tak má příležitost osvojit si vysokoškolský přístup k matematice na tématech, která by měl ze střední školy dokonale ovládat. Vedle toho mu práce umožňuje prohloubit si znalosti oněch témat a setkat se s těžšími a neobvyklými příklady.
|
|
|
Národní obec fašistická v politickém systému První republiky
Šulcová, Štěpánka ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit příčiny neúspěchu českého fašistického hnutí, reprezentovaného Národní obcí fašistickou, v období první Československé republiky a přiblížit postavení Národní obce fašistické v politickém systému. Kromě reflexe politické role, kterou Národní obec fašistická v politickém systému plnila, se práce zaměřuje na územní rozložení podpory a členské základny, účasti této strany v parlamentních volbách a na vymezení programové charakteristiky strany a programovým odlišnostem Národní obce fašistické vůči ostatním pravicovým subjektům. Základní výzkumná otázka, na kterou autor hledá odpověď, zní: Proč Národní obec fašistická, jako hlavní reprezentant českého fašistického hnutí, nezískala širší podporu české společnosti? Do jaké míry se Národní obec fašistická programově vyhranila vůči ostatním politickým stranám a jaký to mělo dopad na její postavení v politickém systému? Téma této diplomové práce se nachází na pomezí historie a politologie, text vychází z komparativního a empiricko-analytického přístupu. Jako metoda výzkumu byla zvolena ateoretická případová studie. V závěru práce autor shrnuje důvody, které vedly k tomu, že Národní obec fašistická zůstala na okraji politického spektra První republiky. Jako zásadní problém, stojící za
|
|
|
Jazyk a totalitarismus
Váňa, Tomáš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Rigorózní práce Jazyk a totalitarismus se zabývá vztahem mezi těmito dvěma fenomény. Na základě myšlení autorů zabývajících se totalitarismem formuluje svou vlastní definici totalitarismu. Představuje teorii komunikace Karla Wolfganga Deutsche a na jejím základě poukazuje na úzký vztah mezi komunikací a politickými systémy, konkrétně mezi jazykem a totalitarismem. Jazyk je nahlížen především na pozadí myšlení Ferdinanda de Saussure a Ludwiga Wittgensteina. Totalitní jazyk je vysvětlen zejména užitím Orwellova jazyka newspeak z 1984. Praktická analýza vybraného vzorku Rudého práva z období komunistického režimu v Československu v letech 1948-1989 ukazuje jeho projevy v reálné aplikaci. V závěru práce je jako příklad totalitních tendencí v liberálních demokraciích představen fenomén politické korektnosti.
|
|
|
Broadcast Policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia: Power Structures, Programming, Collaboration and Resistance at Czech Radio 1939 to 1945
Pinard, Peter Richard ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent) ; Kutsch, Arnulf (oponent)
Jakou rozhlasovou politiku uplatňovaly nacistické úřady v tzv. Protektorátu Čechy a Morava? Jaké byly možnosti české kolaborace nebo naopak odporu v Českém rozhlasu? Jaký vliv měla tato situace na program a na vzájemné vztahy mezi Čechy a Němci v rámci této instituce? Na tyto otázky se snaží odpovědět předkládaná studie, založená převážně na archivních pramenech a na rozboru rozhlasových programů. Autor věnuje zvláštní pozornost politickým a antisemitským programům, dělnickému rozhlasu a programům věnovaným politické satiře. Jedním z hlavních výsledků studie je poznatek, že okupační úřady uplatňovaly celou řadu politických opatření od pasivní cenzury programů, až po aktivní produkci vysílání inspirovaných Němci. Zpočátku vedl tým protektorátního rozhlasu s podporou dlouholetých sudetoněmeckých zaměstnanců Českého rozhlasu pro tento účel nedostatečně kvalifikovaný byrokrat jménem Lothar Scurla. Čeští zaměstnanci rozhlasu reagovali na tuto manipulaci tím, že úspěšně projevovali pasivní rezistenci. Reinhard Heydrich po svém příchodu do Prahy odstranil Scurlu a kontrolu v Českém rozhlasu převzali kvalifikovanější němečtí rozhlasoví profesionálové pod vedením SS- Obersturmführera Ferdinanda Thürmera. Nový tým postupně zvyšoval počet programů s věcnou náplní a snižoval počet vysílání se zjevně politickým...
|
|
|
Divadlo a politika: Výmarská republika 1927-1933
Rudý, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na avantgardní divadelní scénu německé Výmarské republiky, jmenovitě na režiséra Erwina Piscatora a dramatika Bertolda Brechta, stejně jako na charakteristiku politických a společenských podmínek Výmarské republiky. Myšlenkové těžiště pak leží v otázkách vzájemného vztahu divadla a politiky. Časově je práce vymezena lety 1927 - 1933, nicméně k úplnému zasazení obou divadelníků do kontextu Výmarské republiky jsou rozebírány i širší souvislosti poválečného Německa. Práce se dělí na tři části. První z nich se věnuje kulturnímu, politickému a společenskému prostředí Výmarské republiky, důraz je kladen na otázky cenzury, kulturní politiky a politického prostředí Výmarské republiky. V druhé části je rozebrán Erwin Piscator, principy jeho práce a jeho konkrétní působení mezi lety 1927 - 1933, stejně jako přijetí, kterého se mu dostalo. Podobně je třetí část věnována Bertoldu Brechtovi, vedle principů jeho dramatické práce, jsou rozebrána dvě dramata, napsaná mezi lety 1927 - 1933 a reakce, které Brechtova práce vyvolávala. Vztah divadla a politiky, šíře pak umění a politiky, je jednak nahlížen z pohledu Výmarské republiky, její kulturní a cenzurní politiky, v druhé řadě pak z pohledu obou divadelníků, kteří svým uměleckým působením nepochybně sledovali jisté politické cíle.
|
|
|
Biology, ecology and invasion characteristics of Campylopus introflexus in the Czech Republic
Mikulášková, Eva ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Kučera, Jan (oponent)
A B S T R A K T ( I N C Z E C H ) Ekologický a ekonomický dopad invazních rostlin na přirozené ekosystémy je předmětem mnoha studií, avšak invazní mechorosty jsou studovány pouze okrajově. Campylopus introflexus (Hedw.) Brid. je nejvýznamnější invazní druh mechorostu v Evropě. Pochází z jižní polokoule a v Evropě byl poprvé zaz- namenán v roce 1941 na Britských ostrovech, odkud se postupně šíří směrem na východ. První údaj z České republiky pochází z roku 1988. V rámci této práce bylo zjištěno, že v roce 2006 bylo v České republice známo přes 70 lokalit, v roce 2011 už bylo známo více než 100 lokalit. Dále je ukazováno, že Česká republika byla kolonizována opakovaně pomocí gener- ativních spor, všechny populace mají unikátní genotyp. Populace mají malou genetickou variabilitu, genetická diverzita v rámci České republiky není ko- relována s geografickou pozicí ani s žádnou ze sledovaných proměnných prostředí. V rámci jemného měřítka jedné dílčí lokality se rozšiřuje pomocí vegetativních diaspor, zatímco pro šíření na větší vzdálenosti využívá gener- ativní spory. Ve střední Evropě C. introflexus preferuje jehličnaté prosvětlené lesy, zvláště monokultury smrku či borovice. Druh kolonizuje paseky, břehy cest, okraje porostů a narušená rašeliniště. Na těchto místech může tvořit...
|
|
|
The impact of the arrival of displaced Germans for the economic development of the Federal Republic of Germany.
Hudecová, Dominika ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Cieľom práce je analyzovať vplyv príchodu vysídlených Nemcov na povojnovú hospodársku obnovu Západného Nemecka v súvislosti s ich uplatnením na pracovnom trhu. Predpokladom, ako sa stať aktívnou súčasťou hospodárskej obnovy je získanie zamestnania. Výsledkom práce je zistenie, že vysídlení Nemci boli od začiatku aktívnou súčasťou hospodárskej obnovy aj napriek tomu, že ich maximálnemu uplatneniu na pracovnom trhu bránili štrukturálne problémy hospodárstva, ako boli napríklad čierny trh, nedostatok ubytovacích kapacít v mestách, alebo nerovnomerné rozmiestnenie vysídlencov v okupačných zónach. Tieto problémy riešila menová a hospodárska reforma. Po uskutočnených reformách sa ukázalo, že vysídlenci predstavovali v ekonomickej rovine pozitívny faktor a to vo forme voľnej, kvalifikovanej a lacnej pracovnej sily, ktorá mohla byť cielene umiestňovaná v potrebných oblastiach hospodárskej obnovy. Vyhodnotenie našej hypotézy sa uskutoční na základe štúdia a kritického zhodnotenia faktov získaných z odbornej literatúry, vedeckých článkov a relevantných internetových zdrojov.
|
|
|
Případ Budínka - Obsahová analýza obrazu odsunu Němců v tištěných médiích
Komasová, Sarah ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem odsunu Němců po 2. světové válce. Jedná se o případovou studii, zaměřenou na analýzu novinových článků, které se týkají objevu hromadného hrobu Němců u obce Dobronín. Pro zpracování velkého množství českých zdrojů byla zvolena metoda frekvenční analýzy, objemově menší vzorek německých článků byl zpracován s využitím kvalitativního přístupu. Cílem práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem média zobrazují odsun a přiklánějí-li se k argumentům blízkým jeho "zastáncům," nebo "kritikům." Toto dělení práce přebírá z článku Michala Kopečka a Miroslava Kunštáta. Na základě výsledků frekvenční analýzy práce dochází k závěru, že oběti jsou nejčastěji identifikovány jako Němci, negativně bývá jejich identita propojována s členstvím v nacistických organizacích, v pozitivním smyslu jsou vnímáni jako členové vesnické komunity. Podávaný obraz se však liší dle jednotlivých periodik. Periodika bližší kritickému náhledu často využívají spojování identity vrahů s komunistickou stranou. Významné jsou i rozdíly v míře využití expresivních výrazů. Průběh mediální kauzy je naopak dobře viditelný na diskuzi okolo vztyčení pietního kříže. Rozbor německých článků naopak poukazuje na zvýšený zájem německých čtenářů o problematikou Benešových dekretů a o přístup obyvatel obce k nálezu.
|
host ::
RSS.