|
|
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...
|
|
|
Zrušení rozhodčího nálezu v systému Washingtonské úmluvy o řešení sporů z investic
Ottingerová, Lucie ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Institut zrušení nálezu hraje v systému Washingtonské úmluvy důležitou roli. Představuje totiž takový model přezkumu, který respektuje zájem stran na definitivním a hospodárném řešení sporu a zároveň jim umožňuje napadnout nález, jehož vydání bylo poskvrněno zásadně vadným průběhem řízení. Je široce přijímanou tezí, že právě existence této výjimečné možnosti zneplatnit nález po jeho vydání je faktorem úspěchu ICSID jako platformy pro řešení sporů z investic. Tato diplomová práce se zaměřuje na problém rozsahu přezkumu prováděného ad hoc výbory v rámci řízení o zrušení nálezu. První generace rozhodnutí ad hoc výborů v případech Amco I a Klöckner I totiž vzbudila pochybnosti o tom, jestli ICSID dokáže deklarovanou oddanost principu konečnosti převést do praxe. Obě tato rozhodnutí byla obviněna z překročení hranice mezi limitovaným přezkumem v režimu Úmluvy a meritorním přezkumem typickým pro odvolací systémy. Hlavní ambicí této práce je prozkoumat důvodnost těchto obav ve vztahu k aktuální generaci ad hoc výborů. První otázka, kterou si tato práce klade, tedy zní následovně: Daří se ad hoc výborům současné generace dodržovat zamýšlené hranice přezkumu, anebo se prvek meritorního přezkumu stal realitou ICSID? Na problematiku hranic přezkumu úzce navazuje diskuze o zavedení apelačního systému pro...
|
|
|
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...
|
host ::
RSS.