|
|
Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948-1989
Hodboď, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filosofická fakulta Ústav politologie Diplomová práce Bc. Jakub Hodboď MSc. Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948 - 1989 Political Dimensions of the Czechoslovak Exile in Canada 1948 -1989 Praha 2011 vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc ABSTRAKT Předkládaná práce komplexně představila politické aktivity československého exilu v Kanadě a jejich dimenze ve sledovaném období 1948-1989. Studie je vyústěním téměř šesti let výzkumu, který autor realizoval částečně mezi krajanskou komunitou v Kanadě. Práce tak využívá nově objevené primární pramenné materiály získané v kanadských veřejných i privátních archivech v kombinaci s metodou orální historie (interview s krajany) a heuristickým využitím existujících publikovaných poznatků. Kromě politických aktivit československých exilových a krajanských organizací a jednotlivců práce zkoumala také politické dimenze kulturně-vzdělávacích a tělovýchovných aktivit exilu v Kanadě a nastiňuje aktivity komunistického režimu proti exilu v Kanadě. Československá komunita byla na prahu února 1948 poměrně dobře organizována, s pevnou členskou základnou klíčových krajanských organizací a zkušenostmi s organizováním pomoci během 2. světové války. Ve srovnání se separatisticky smýšlející slovenskou komunitou ovšem postrádala finanční...
|
|
|
Kulturně-vědní politika KSČ a ideologizace společenských oborů v letech 1945-1960
Devátá, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
dizertační práce Kulturně-vědní politika KSČ a ideologizace společenských oborů v letech 1945-1960 Mgr. Markéta Devátá Předkládaná práce se věnuje komunistické kulturně-vědní politice v letech 1945-1960 z hlediska naplňování jejího stěžejního cíle, jímž bylo celospolečenské přijetí komunistické ideologie, učení marxismu-leninismu. Zabývá se vývojem v období, které započalo formulací společensko- politického transformačního programu přerůstání tzv. národní a demokratické revoluce v revoluci socialistickou a bylo zakončeno deklarací o dosažení socialistické výstavby a které po dosažení mocenského monopolu KSČ provázelo úsilí o široce pojatou kulturní revoluci koncipovanou jako "revoluční myšlenkový převrat", resp. "ideologický přerod" uskutečňovaný výchovou k marxisticko-leninskému světovému názoru. Komunistickou kulturně-vědní politiku tedy sleduje v kontextu marxistického diskurzu a ve smyslu analýzy forem, kterými docházelo k ovlivňování společenskovědních oborů, jež byly předurčeny k šíření marxistické filozofie. V užším rámci práce sleduje vývoj vysokých škol, resp. školskou politiku, jež je chápána jako součást komunistického kulturně-vědního programu. V nejužším zaměření se pak zabývá konstituováním politické výchovy a výuky marxismu-leninismu na vysokých školách jako stěžejního ideologického...
|
|
|
Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře
Jakubcová, Kristina ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou vývoje a stavu olympijského hnutí v zemích Visegrádu a vzájemnou komparací jednotlivých zemí. Historie vývoje moderního sportu již od jeho počátků, včetně zájmu o rodící se olympijské hnutí, má v těchto zemích podobné rysy. Především po nástupu komunismu procházely dnešní Česká a Slovenská republika, Maďarsko a Polsko nejen v oblasti sportu podobným vývojem. Tato oblast byla "sjednocena" a její řízení vykonávala státní střešní organizace, která si nárokovala řídit všechna odvětví sportu. Olympijské výbory, jejichž existenci bylo nutné zachovat pro možnost přihlašování sportovců na olympijské hry, byly de facto těmto úřadům podřízeny a spojovala je s nimi i jistá "personální unie", v jejímž rámci s nadřízeným úřadem sdílely předsedu. Po pádu komunistického režimu čekaly sport nové výzvy. Musel se vymanit se státního sevření, zároveň však alespoň zčásti nahradit státní zdroj financování zdroji alternativními, vybudovat si vlastní struktury, nastavit vztahy mezi jednotlivými subjekty sportovní scény, stanovit místo, které v těchto vztazích a strukturách bude náležet olympijskému výboru, či ovlivnit legislativní rámec pro vlastní působení. V průběhu výzkumu se však ukázalo, že pochopení vývoje sportu a olympijského hnutí po pádu komunismu není možné bez důkladného popisu situace v této...
|
|
| |
|
| |
|
|
Československo 1968. Pokus o socialismus s lidskou tváří
Švarc, Zdeněk ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami, proč došlo k zamezení pokusu o socialismus s lidskou tváří v Československu v roce 1968. V návaznosti na toto období práce vypovídá o tehdejším politickém smýšlení, ale zabývá se i vnějšími vlivy, které vedly k vojenské intervenci zeměmi Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Práce by měla odpovědět na následující otázku: Proč došlo k přerušení vnitropolitického vývoje v Československu v roce 1968, který následně zamířil normalizačním směrem?
|
|
|
Novinářská organizace v letech 1945-1948
Cebe, Jan ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Předkládaná práce s názvem Novinářská organizace v letech 1945-1948 se pokouší zachytit období rekonstrukce a budování novinářského spolkového života od konce nacistické okupace do komunistického převratu v únoru 1948. Ačkoliv zachycuje jen velmi krátký časový úsek z bohaté historie českých novinářských spolků, domníváme se, že jde o období zcela zásadní. Změny, které organizace v tomto období prodělala pod tlakem vnějších i vnitřních podmínek, a kroky, na nichž se podílela, či které dokonce sama iniciovala nejen v oblasti novinářského života, ale v oblasti médií vůbec, totiž měly často dalekosáhlé důsledky pro vývoj českých médií pro následujících 40 let a do jisté míry ovlivňují spolkový život českých novinářů i média samotná dodnes. Práce je rozčleněna do devíti kapitol. Úvodní kapitola se zaměřuje na období příprav založení nové novinářské organizace. Druhá kapitola se zabývá procesem tzv. "očisty", v jehož rámci novinářská organizace posuzovala a v řadě případů i trestala aktivity novinářů v období nacistické okupace. Třetí kapitola zachycuje proces vytváření poválečné mediální legislativy, především pak roli, již v tomto procesu hrála novinářská organizace. Čtvrtá kapitola se soustředí na nejdůležitější momenty vnitřního spolkového života. Pátá kapitola je věnována Sdružení vězněných novinářů. Šestá...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na nymburském okrese 1948 - 1953
Rajlová, Lucie ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kolektivizace na nymburském okrese 1948 - 1953 je primárně zpracována jako stručný náhled na počátek kolektivizace na nymburském okrese, vymezeno lety 1948 až 1953. První část je věnována stručnému popisu zemědělství v Československu a jeho vývoji po druhé světové válce. Připomenuty budou některé předpoklady, ze kterých vycházelo poválečné družstevní zemědělství po roce 1945, jako byly Hradecký program a Ďurišovy zemědělské zákony. Část práce je věnována i okolnostem zákazu Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, tedy strany agrární - v rámci poválečné politické obnovy po roce 1945. Předválečná agrární strana měla ve svých řadách četné zastoupení sedláků. Mezi nimi byla řada těch, kteří byli v dalších letech nejcitelněji postiženi kolektivizačními praktikami. Dále práce připomíná počátky kolektivizace v ČSR po únoru 1948. Hlavní pozornost pak věnuji vzniku a činnosti JZD ve vybraných obcích nymburského okresu v uvedeném období. Poslední část je věnována některým politickým procesům se zemědělci na nymburském okrese, též jejich využití v dobové propagandě. V přílohách jsou k bakalářské práci připojeny tabulky s údaji a dobové propagační materiály. Stěžejní části práce byly vypracovány na základě studia materiálů ze Státního okresního archivu Nymburk,...
|
|
|
Boj o sociální demokracii ve druhé polovině roku 1947
Brož, Jan ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Československou sociální demokracií ve druhé polovině roku 1947, především z hlediska jejích vztahů s Komunistickou stranou Československa a Československou stranou národně socialistickou. Text upozorňuje na poměry mezi stranami ve zkoumaném časovém úseku a zmiňuje proměnu mezistranických vztahů, k níž v tomto období došlo. V práci se referuje o názorových proudech uvnitř sociální demokracie, které se nejvíce střetávaly v přístupu k otázce spolupráce s komunisty. Nejednotnost strany je ukázána na dvou událostech, jež byly v tomto období z hlediska sociálnědemokratického poměru ke komunistům nejdůležitější a nejzřetelněji se zde projevilo vnitrostranické pnutí. Těmito událostmi bylo zářijové jednání o milionářské dávce a listopadový sjezd sociálnědemokratické strany v Brně. Dále se text zabývá pohledem KSČ na vývoj uvnitř sociální demokracie a rozebírá jednotlivé aspekty taktiky, kterou komunisté směrem k sociální demokracii používali. Upozorňuje na kroky, jež komunisté podnikali s cílem ovlivňovat dění uvnitř sociální demokracie ke svému prospěchu. Stejně tak tato bakalářská práce referuje o postoji národních socialistů k sociální demokracii, jejich úvahách o možnostech spolupráce a konkrétních krocích, podnikaných s cílem tyto myšlenky realizovat.
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod nové vedení. Likvidace minulého režimu proběhla ve skutečnosti likvidací bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s obdobím komunistické vlády, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavní demokracie.
|
host ::
RSS.