|
|
Ramanova spektroskopie kapkově nanášených povlaků vybraných kontaminantů
Přikryl, Mikuláš ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Machalová Šišková, Karolína (oponent)
v českém jazyce: Ramanova spektroskopie kapkově nanášených povlaků představuje speciální metodu Ramanovy spektroskopie, která je založena na nakápnutí malého objemu roztoku nebo suspenze na speciální hydrofobní substrát. Kapka na tomto povrchu uschne, a ze vzniklého depozitu je možné získat kvalitní Ramanovo spektrum. Toho je možné dosáhnout z malého objemu kapky (několik µl) z výchozího roztoku o nízké koncentraci (µM). Hlavní náplní této práce je nalezení detekčních limitů pro tuto metodu v případě několika kontaminantů (melamin, picloram, thiram, bentazon), a to na dvou komerčních substrátech (SpectRIMTM , μ-RIMTM ), na kterých byly studovány vodní roztoky, a jednom nekomerčním, na kterém byly studovány roztoky etanolu. Spektra získaná ze substrátů komerčních byla obecně kvalitnější a detekční limity tedy nižší. Mezi dvěma komerčními substráty se SpectRIMTM ukázal jako vhodnější volba díky tomu, že se látka na tomto substrátu lépe koncentrovala. Naměřené detekční limity byly porovnány s těmi naměřenými metodou povrchově zesílené Ramanovy spektroskopie. Ač nebylo dosaženo stejných limitů, všechny substráty ukázaly velký potenciál pro detekci nízkých koncentrací látek.
|
|
|
Vliv hydrofobicity povrchu a náboje molekuly pro Ramanovu spektroskopii kapkově nanášených povlaků
Bura, Radek ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Procházka, Marek (oponent)
Ramanova spektroskopie je optická vibrační spektroskopická technika vhodná ke studiu biomolekul a jejich interakcí. Metoda kapkově nanášených povlaků (DCDR, Drop-Coating Deposition Raman spectroscopy) umožňuje díky zakoncentrování vzorku kapky zaschlé na speciálním hydrofobním povrchu získat kvalitnější spektra za podmínek řádově nižších výchozích koncentrací než pomocí klasické Ramanovy spektroskopie. Ve spolupráci s katedrou makromolekulární fyziky MFF UK byly připraveny 3 speciální povrchy - substráty - s různou smáčivostí (hydrofobicitou) a drsností na bázi stříbrných nanočástic. Roztoky methylenové modři a kyseliny glutamové o různé koncentraci a hodnotě pH byly nakapány na tyto substráty. Byla určena velikost nanočástic a bylo ukázáno, že s rostoucím počtem deponovaných nanočástic rostla i drsnost substrátu. Substráty, které byly více zdrsněny, vykazovaly vyšší statický kontaktní úhel kapek. Byla sledována dynamika schnutí kapek a zakoncentrování látek ve zaschlém depozitu. Zakoncentrování bylo vyhodnoceno na základě prvního subspektra získaného z faktorové analýzy provedené na sérii změřených Ramanových spekter ze zaschlých depozitů. Mezi substráty se nevyskytoval žádný, na kterém by obecně docházelo k lepšímu zakoncentrování, naopak toto zakoncentrování bylo velmi podobné u všech substrátů. Zdrsnění...
|
|
|
Drop coating deposition Raman spectroscopy of biologically important molecules
Kuižová, Alžbeta ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Ramanova spektroskopie kapkově nanášených povlaků (DCDR) je speciální metodou Ramanovy spektroskopie, která je založená na zasychání kapek roztoku nebo suspenze na hydrofóbním substrátu, co ve většině případů vede k tvorbě prstence známého jako "kávový kroužek". Výsledkem je zakoncentrování materiálu a vyšší intenzita Ramanova signálu ve srovnání s Ramanovym rozptylem z roztoku. V práci byly porovnány substráty s různou drsností a hydrofobicitou: hladký substrát s vrstvou polytetrafluoretylenu (pPTFE) a nanodrsné substráty, kde byla hydrofobicita povrchu zvýšená nadeponovanými měděnými nebo stříbrnými nanočásticemi s různou koncentrací. Pro suspenzi liposomů z lipidu DPPC docházelo k lepšímu zakoncentrování v případe substrátů s vyšším kontaktním uhlem, kde je vyšší hydrofobicita dosáhnuta nanodrsným povrchem. Mezi jednotlivými zdrsněnými substráty k výraznému zlepšení nedocházelo. V případě schnutí kapek při různých teplotách (v rozsahu od 15 do 60řC) nanesených na hladký pPTFE substrát a povrch s nadeponovanými stříbrnými nanočásticemi, Ramanova spektra neukázala spektrální změny souvisící s fázovým přechodem lipidů. Pro teploty zasychání vyšší než teplota fázového přechodu byly na vzniklých prstencích pozorovány nehomogenity, které při teplotě 45řC vedly k vyššímu Ramanovu signálu. Závěrem, k lepšímu...
|
|
| |
|
|
Comparison of sensitivity of drop coating deposition Raman spectroscopy and surface enhanced Raman spectroscopy for study of biologically important molecules
Sayedová, Shirin ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Hofbauerová, Kateřina (oponent)
Hlavní náplní této práce bylo porovnání citlivosti dvou metod Ramanovy spektroskopie a to metodu kapkově nanášených povlaků a povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii pro vybrané biologicky významné molekuly: kyselinu dipikolínovou, kyselinu acetylsalicylovou, methylenovou modř a riboflavin. Pro DCDR experimenty byly použité tři hydrofobní povrchy: komerční destička Tienta, leštěná destička z CaF2 a povrch s měděnými nanočásticemi s gradientem hydrofobicity. Pro SERS metodu byly použité dva komerční povrchy. Obě techniky jsou vhodné na měření vzorek o nízkých koncentracích a malých výchozích objemech roztoků. Metoda DCDR, na rozdíl od SERS metody, umožňovala pracovat s vyšším výkonem excitačního záření. SERS technika byla výrazně citlivější na výběr vhodného SERS aktivního povrchu. Spektra získané metodou SERS byly navíc ovlivněné způsobem adsorpce látky na povrch. Studiem povrchu s gradientem hydrofobicity jsme zjistili, že tento povrch má vliv na tvar vyschnutých kapek. Závislost na intenzitě Ramanova spektra nebyla v případě metylenové modři zjištěná. Pro obě metody jsme určili hraniční koncentrace roztoků zkoumaných molekul, které je ještě možné detegovat. Prokázali jsme, že SERS technika je výhodnější jen v případe metylenové modři.
|
|
|
Polyfosfáty v jednobuněčných řasách: sledování jejich hromadění a vnitrobuněční lokalizace pomocí Ramanovy mikroskopie
Suja, Matyáš ; Mojzeš, Peter (vedoucí práce) ; Kočišová, Eva (oponent)
Fosfor se hojně využívá v zemědělství, neboť podporuje růst pěstovaných plodin a zvyšuje tak výnosnost půdy. S rostoucí světovou populací se ale dramaticky zvyšuje spotřeba tohoto prvku, přičemž jeho světová naleziště jsou konečná a očekává se jejich vypotřebování v následujících několika desetiletích. Je proto důležité nalézt efektivní způsob recyklace fosforu, který by v budoucnu mohly představovat právě jednobuněčné mikroskopické řasy. Řasy jsou totiž schopné z okolního prostředí vstřebávat nadměrná množství fosforu, který ukládají mimo jiné ve formě polyfosfátů. Polyfosfáty jsou vysokoenergetické biomolekuly, které se vyskytují v buňkách rostlinné i živočišné říše, kde hrají klíčovou roli v řadě životně důležitých procesů. Pro studium metabolizmu a distribuce polyfosfátů na buněčné úrovni lze použít Ramanovu mikroskopii, která umožňuje efektivní analýzu živých buněk bez nutnosti jejich speciálních úprav před měřením. Předmětem této bakalářské práce byl rozvoj metodologie potřebné pro studium akumulace polyfosfátů a jejich vnitrobuněční lokalizace v mikroskopických řasách pomocí Ramanovy mikroskopie.
|
|
|
Interakce liposomů s porfyriny studována pomocí Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků
Vaculčiaková, Lenka ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Kationické porfyriny rozpustné ve vodě byly studovány v souvislosti s an- tisenzní terapií, kde byly úspěšně použity jako podpůrný prostředek k průniku oligonukleotidů do buněk. Hlavním cílem práce bylo charakterizovat mechanis- mus interakce liposomů, jako membránového modelu, s porfyriny. Ke zkoumání jejich komplexů jsme využili Ramanovou spektroskopii kapkově nanášených povlaků (DCDR), která využívá efektu tvorby "kávového kroužku" k zakoncentrování vzorku na okraji kapky a umožňuje tak studium komplexů s nízkou výchozí kon- centrací. Zkoumali jsme čtyři komplexy, kombinace dvou lipidů: 1, 2−dipalmitoyl− sn−glycero−3−phosphocholine, 1, 2−dioleoyl−sn−glycero−3−phospho−(1 − rac − glycerol) a dvou porfyrinů: copper 5, 10, 15, 20 − tetrakis(1 − methyl − 4 − pyridyl)porphyrin, copper 5, 10, 15, 20−tetrakis(4−sulfonatophenyl)porphyrin. Zjistili jsme, že způsob jejich interakce v komplexu silně závisí na konkrétním lipidu a porfyrinu. Pozorovali jsme částečnou inkorporaci porfyrinů do lipo- somální dvojvrstvy, lokalizaci na povrchu liposomů a také změnu v konformaci a uspořádání lipidových molekul. Také jsme zjistili, že rozložení porfyrinů v zaschlé kapce vykazuje náhodnou nehomogenní distribuci. 60
|
|
|
Faktory ovlivňující rozhodnutí rodičů o očkování dětí
Kočišová, Eva ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozhodovánı́m matek o vakcinaci svých dětı́ proti pneumokokovým nákazám. Danou otázku zkoumá pomocı́ kvantitativnı́ho on-line dotaznı́kového šetřenı́ vycházejı́cı́ho z teoretického rámce teorie plánovaného chovánı́, již také aplikuje jako teoretický model formou logistické regrese. Vedle regresnı́ analýzy práce využı́vá i metod třı́děnı́ druhého stupně ke zjištěnı́ souvislostı́ intence matky očkovat či neočkovat své dı́tě proti pneumokokům s dalšı́mi proměnnými. Na nereprezentativnı́m vzorku (n = 180) se teorie plánovaného chovánı́ ukazuje jako dobrý prediktivnı́ nástroj, přičemž nejvýznamnějšı́ determinantou intence je postoj matky vůči očkovánı́ proti pneumokokům, tedy jeden ze třı́ konstruktů teorie (vedle subjektivnı́ normy a vnı́mané kontroly chovánı́). Vlivná je také proměnná percepce hrozby vedlejšı́ch účinků vakcı́ny a za určitých okolnostı́ i subjektivnı́ norma. Dle intence matek očkovat (n = 70) či neočkovat (n = 110) byla také analyzována jednotlivá přesvědčenı́, jež matky o očkovánı́ proti pneumokokům majı́. Výsledky podporujı́ sı́lu postoje jako základnı́ determinanty rozhodnutı́, zejména pro matky s intencı́ neočkovat, a naznačujı́ širšı́ souvislosti se světonázory...
|
|
|
Drop coating deposition Raman spectroscopy of liposomes with different compositions
Antalík, Andrej ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Metóda kvapkovo nanášaných povlakov je špeciálna technika Ramano- vej spektroskopie spočívajúca v nanesení malého množstva vzorky na hy- drofóbny povrch s následným odparením rozpúšt'adla. Po vyschnutí dochádza k sústredeniu materiálu v homogénnom krúžku na okraji kvapky. Použitie tejto techniky sa ukázalo ako vhodné na štúdium lipozómov pri nízkych koncentráciách. Jej využitím sme skúmali prejavy cholesterolu v spektrách prevažne fosfatidylcholínových lipozómov, a tiež jeho vplyv na tvorbu krúžkov. Vyššia koncentrácia cholesterolu nespôsobila výraznejšie zmeny štruktúry membrány, ako napríklad zmenu fázy, avšak nedochádzalo k vytvoreniu krúž- kov. V druhej časti bakalárskej práce sme sa zaoberali hl'adaním vhodnej alternatívy k doteraz používanému a už nedostupnému DCDR povrchu - doštičkám SpectRIM TM od firmy Tienta Sciences,Inc. Z testovaných povr- chov sa ako najvhodnejší na d'alšie použitie javí sklíčko fluoridu vápenatého (CaF2). Signál z ostatných povrchov bol príliš slabý, alebo boli v spektrách pozorované spektrálne pásy nepríslušiace lipidu.
|
|
|
Spektroskopické studium interakce antibakteriálních peptidů s modelovými membránami
Tesař, Adam ; Kopecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Kočišová, Eva (oponent)
Antimikrobiální peptidy (AMP) mají obrovský potenciál užití v medicíně a farmacii. Mechanismus účinku je dán interakcí s buněčnou stěnou, která vede k penetraci membrány. Způsob narušení buněčné membrány však není plně pochopen, proto jsme se v práci zaměřili na interakci AMP HAL-1, izolovaného z jedu vosy Halictus sexctinctus, s modelovou membránou 100nm lipozomů složených z fosfatidylcholinu a fosfatidyl-glycerolu. Cirkulární dichroismus a infračervená spektroskopie (FTIR) prokázaly změnu sekundární struktury z neuspořádané, u volného HAL-1, na -helikální v interakci s membránou. Dalším krokem byla příprava lipidové dvojvrstvy na povrchu ATR hranolu, která by v budoucnu umožňovala užití polarizované FTIR spektroskopie ke studiu interakce AMP s modelovými membránami. Proto jsme pomocí ATR-FTIR spektrokopie, za použití faktorové analýzy, studovali dynamiku vysychání lipozomů a jejich opětovnou hydrataci, a to i za přidání HAL-1. Zaměřili jsme se na stabilizaci systému vzorku. Hydratace lipidové dvojvrstvy 2 µl vzorku vykazovala stabilitu po desítky minut, přičemž ředěním lipozomů stabilita klesá až k minutám. Rovněž jsme pozorovali protektivní vliv peptidu na lipidovou dvojvrstvu a zpomalení vysychání systému, což by mohlo být způsobeno vznikem kobercové struktury na povrchu. Nicméně, systém není zcela...
|
host ::
RSS.