|
|
Vliv oxidačního stresu na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk.
Bura, Radek ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pacherník, Jiří (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky jsou schopné tvořit různé typy tkání jako například svalové, kostní, tukové nebo chrupavčité tkáně, a to díky schopnosti se dělit a přeměnit se na jiný buněčný typ. Mezenchymální kmenové buňky získané z různých tkání se používají pro buněčnou terapii a regenerativní medicínu. Znalost vlivu různých faktorů na diferenciaci těchto multipotentních buněk je důležitá. V současné době je málo známo o vlivu reaktivních forem kyslíku (ROS) na diferenciační potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Cílem této bakalářské práce je vypracovat literární rešerši shrnující dosavadní poznatky o vlivu oxidačního stresu na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk a ovlivněných signálních drah.
|
|
|
Studium isotopicky značených látek v živých buňkách pomocí Ramanovy mikroskopie
Bura, Radek ; Mojzeš, Peter (vedoucí práce) ; Pilát, Zdeněk (oponent)
Jednobuněčné řasy (mikrořasy) jsou schopny produkovat řadu látek, jako jsou škroby, oleje, proteiny, karotenoidy, polyfosfáty nebo krystalické puriny přímo z anorganických zdrojů pomocí fotosyntézy. Různé druhy mikrořas je možno využít pro ekonomicky výhodnou produkci různých biomolekul. Díky autotrofnímu charakteru jsou mikrořasy výjimečné i v tom, že mohou syntetizovat složité isotopicky značené biomolekuly z jednoduchých isotopicky značených anorganických látek. Analýza chemického složení mikrořas pomocí chemicko-analytických metod je poměrně složitá, časově náročná a pracná. Mezi optické metody, pomocí kterých lze určit chemické složení mikrořas in situ, tj. přímo v intaktních buňkách, patří konfokální Ramanova mikroskopie. Tato technika, kombinující konfokální optickou mikroskopii s Ramanovou spektroskopií, umožňuje rychlou a nedestruktivní analýzu chemického složení látek ve zkoumaných objektech, a to včetně vlivu isotopického značení. Odrazem chemického složení objektů jsou Ramanova spektra, v případě Ramanova mapování mikroskopických objektů pak jejich chemické mapy. V této práci byl studován specifický případ isotopického značení, a to vliv těžké vody (D2O) na deuteraci biomolekul v živých buňkách mořské řasy Amphidinium carterae. Hlavním tématem byla detekce různě deuterovaných forem krystalického...
|
|
|
Vliv hydrofobicity povrchu a náboje molekuly pro Ramanovu spektroskopii kapkově nanášených povlaků
Bura, Radek ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Procházka, Marek (oponent)
Ramanova spektroskopie je optická vibrační spektroskopická technika vhodná ke studiu biomolekul a jejich interakcí. Metoda kapkově nanášených povlaků (DCDR, Drop-Coating Deposition Raman spectroscopy) umožňuje díky zakoncentrování vzorku kapky zaschlé na speciálním hydrofobním povrchu získat kvalitnější spektra za podmínek řádově nižších výchozích koncentrací než pomocí klasické Ramanovy spektroskopie. Ve spolupráci s katedrou makromolekulární fyziky MFF UK byly připraveny 3 speciální povrchy - substráty - s různou smáčivostí (hydrofobicitou) a drsností na bázi stříbrných nanočástic. Roztoky methylenové modři a kyseliny glutamové o různé koncentraci a hodnotě pH byly nakapány na tyto substráty. Byla určena velikost nanočástic a bylo ukázáno, že s rostoucím počtem deponovaných nanočástic rostla i drsnost substrátu. Substráty, které byly více zdrsněny, vykazovaly vyšší statický kontaktní úhel kapek. Byla sledována dynamika schnutí kapek a zakoncentrování látek ve zaschlém depozitu. Zakoncentrování bylo vyhodnoceno na základě prvního subspektra získaného z faktorové analýzy provedené na sérii změřených Ramanových spekter ze zaschlých depozitů. Mezi substráty se nevyskytoval žádný, na kterém by obecně docházelo k lepšímu zakoncentrování, naopak toto zakoncentrování bylo velmi podobné u všech substrátů. Zdrsnění...
|
host ::
RSS.