|
|
Změnitelnost lidské přirozenosti ve světle hodnoty
Jelínek, Jakub ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Tato práce představuje na kontrastu Kantovy morální filosofie s buddhistickým myšlením otázku, je-li naše přirozenost změnitelná a v etickém smyslu hodná změny. Kantova koncepce spojuje moralitu s nátlakem na touhy (především je řeč o náklonnostech - navyklých smyslových žádostech), protože chápe smyslovost, do které je řadí, jako danost. Rozpolcení člověka na rozum (stojící mimo kauzalitu) a smyslovost je příčinou, proč Kantovy pokusy zahrnout do svého systému morální pokrok směrem k "radostnému plnění povinnosti" končí nezdarem, nemá-li tento systém projít radikální rekonstrukcí. Zkušenost touhy však ukazuje její ne-mechanické založení, založení v rozumění předmětu jako hodnotnému pro nás. Buddhistická nauka o ne-já (podobně jako Heideggerova myšlenka, že si zprvu rozumíme mylně jako vyskytujícímu se jsoucnu) toto rozumění problematizuje. Sebe- vymezení zakládající touhu znamená rozumět si jako předmětu, s nímž se může něco stát a jenž může mít nějaké atributy. Zkušenost svobody ale ukazuje, že naše moc jednat není takovouto možností. Jsme-li sto rozpoznat sebe-vymezení (sobectví) jako omyl, znamená to změnitelnost naší povahy. A jelikož nás takové nazírání zbavuje tíhy života vůbec (dukkha), je odpovědí na základní etickou otázku, "jak žít".
|
|
| |
|
|
"Východní theodicea" jako alternativní lék na západní problém zla v náboženství
Šestáková Novotná, Kateřina ; Novák, Lukáš (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Tato práce vychází z nespokojenosti některých filozofů s tradičními západními řešeními problému zla v náboženství a nabízí alternativní řešení, které z velké části čerpá z východní filozofie advaity. Tradiční theodiceje podle kritiků neřeší tyto aspekty problému zla: problém s rozsahem a distribucí zla, utrpením zvířat a věčným zatracením. Přijetí tří prvků východní filozofie spolu s některými tradičními strategiemi tyto problémy řeší. Prvním prvkem je myšlenka universální spásy, druhým teorie karmanu a reinkarnace, třetím advaita a lila. Tyto prvky mohou být přijaty v různých verzích a kombinacích, z nichž některé jsou ve větší míře slučitelné s tradičními prostředky, jiné v menší. Výsledné řešení má hypotetický charakter a je spíš naznačením několika způsobů, jimiž lze problém zla řešit. Nejde jen o aplikaci východních konceptů na západní problém, ale spíš o vzájemnou interakci. Z toho důvodu čerpám i ze západní new age literatury a sama užívám východní koncepty kreativně. I když je řešení problému založeno na filozofii indické advaity, vyjadřuji se kriticky k jejímu obvyklému závěru, že svět nemá z nejvyšší perspektivy hodnotu a pokouším se ukázat způsoby, jak se tomuto závěru může advaita vyhnout.
|
|
|
Ničiren, fundamentalistický buddhista
Bártová, Zuzana ; Chlup, Radek (oponent) ; Holba, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o japonském buddhistickém mnichovi jménem Ničiren, který žil ve 13. století. Zabývá se jednak jeho životem, jednak různými aspekty jeho učení. Převážně se pohybuje v myšlenkovém světě japonského buddhismu, který je součástí mahájánového buddhismu. Vedle toho zasazuje základní Ničirenovy myšlenky do obecného buddhistického rámce. V závěru propracovává dané téma z hlediska obecně religionistické reflexe, tj. daný fenomén zkoumá z pohledu fundamentalistických hnutí. Výsledky ukazují, že Ničiren je fundamentalistou. Práce může sloužit jako podklad pro bližší studium náboženských hnutí, které se v pozdější době odvolávají na Ničirena.
|
|
|
Zenový mistr Dógen a jeho koncept buddhovské podstaty v kontextu vývoje buddhistické nauky
Pošar, Matěj ; Holba, Jiří (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Tato práce se pokoušela sledovat problematiku buddhovské podstaty v rule zenového mistra Dógena (zejména v klíčové stali Buššó), zasadit ji do kontextu vývoje buddhistické nauky a zároveň potvrdit premisu, že Dógen, stejně jako originální myslitel, byl zároveň věrným pokračovatelem myšlenkových proudů, které vznikly mnohem dříve na asijské v pevnlne. Sledované linie, které se v Dógenově díle spojují v homogenní myšlenkový komplex, je možné rekapitulovat v několika hlavních bodech takto: 1. Nestálost a ne-já neboli problematika bezpodstatnosti (nesubstančnosti): Stejně jako raný buddhismus, Dógen odmítá představu duše a jakýkoli substanční základ světa a dodržuje myšlenku okamžikovosti dharem, která z toho vyplývá. Ale zároveň stejně jako tathágatagarbhová teorie se Dógen nebojí používat pro buddhovskou podstatu respektive pro dharmadhátu pojem "já". Tak jako je celý svět cítící bytostí, je pro Dógena i naším pravým - leč nestálým a neustále se proměňujícím - "já". 2. Střední cesta, nondualita: Počínaje Buddhovým mlčením a způsobem odpovědí známým jako čatuškoti (tetralemma) se do buddhismu dostává důležitá snaha nepřiklánět se ani k jednomu pólu jakéhokoli dichotomického chápání. V rámci tohoto postoje, jak bylo ukázáno, byla nejdůležitější střední cesta mezi extrémy nihilismu a eternalismu...
|
|
|
Deset králů a čínská buddhistická pekla
Kocurek, Jakub ; Holba, Jiří (oponent) ; Bělka, Luboš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá čínskými buddhistickými pekly a s nimi spjatým konceptem Deseti králů. Koncept sám je výsledkem syntézy čínských předbuddhistických představ s těmi buddhistickými pocházejícími z Indie i Střední Asie. Nejdříve je popsáno rané čínské pojetí duše, jejího posmrtného údělu a podsvětí. Jelikož se jedná o originální čínský koncept zahrnující nejen čínské, ale také buddhistické představy, pojednává se rovněž o vzniku a vývoji pojetí buddhistických pekel. U nich si práce všímá jejich původu v indických náboženských tradicích i pozdějších proměn v různých vývojových fázích buddhismu. Podrobněji se zaobírá postavami boha Jamy a bódhisattvy Kšitigarbhy vytvářejících spojovací článek mezi různými vývojovými fázemi i jednotlivými náboženskými okruhy. U samotné koncepce Deseti králů se práce zabývá nejen jejím vznikem, vývojem a strukturou, ale i o dostupnými prameny a to jak obrazovými, tak textovými. U obou typů pramenů popisuje jejich typologizace, historii a rovněž roli v náboženském životě. Představa o Deseti králích je tak zasazena do širšího kontextu, je dokumentován původ a vývoj jejích jednotlivých součástí. Práce tak ukazuje charakteristickou vlastnost čínské kultury organicky přijímat a začleňovat cizí vlivy do vlastní tradice za vzniku nových, originálních konceptů.
|
|
| |
|
|
Šinranovo pojetí šindžin jako cesty k buddhovství
Vrba, Petr ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Holba, Jiří (vedoucí práce)
V této práci se pokusím o jasné a obhajitelné zařazení Šimanovy reformulace učení Čisté země do kontextu mahájánového buddhismu a o vymezení klíčového pojmu v Šimanově soteriologické vizi. Tímto termínem je šindžin, podle mého názoru překládaný nesprávně jako víra. Ukážu, že Šimanův důraz na chápání šindžin jako samotného probuzení a na slitovnou moc buddhy Amidy (sa. Amitábha) může být chápán jako "revoluční" krok, který došel svého naplnění až o mnoho století později, ale že je zároveň nutné vidět v něm proces, v kterém se celkem přirozeným způsobem odráží vývoj převládajících mahájánových proudů i společensko-ekonomická situace dobového Japonska. V neposlední řadě bych rád "očistil" Šimanovo jméno od poměrně častého dezinterpretování běžného nejen v domácí produkci. Jak píše Amstutz: "Buddhismus Džódo šinšú - nejrozšířenější z tradičních japonských buddhistických institucí - bývá dodnes chápán zkresleně. Převládajícím dojmem z šín-buddhismu je, že je to buddhismus pro ty, kdo nejsou dostatečně ukáznění, aby participovali na ,skutečném', tj. odříkavém (nebo alespoň meditativním) způsobu pěstování buddhistické praxe, jímž se vyznačuje ,normativní buddhismus'." 1 Myslím, že nepochopení klíčového konceptu šindžin a jeho neopodstatněné deformování evropskými pojmy nám zabraňuje porozumět Šimanovu poselství v...
|
|
|
Nejstarší buddhismus a výklad etických otázek spojených se smrtí a umíráním
Mičkalová, Klára ; Halík, Tomáš (oponent) ; Holba, Jiří (vedoucí práce)
Buddhismus byl již ve starověku spojován s lékařským uměním a tento rys buddhismu si vždy uvědomovala laická i odborná veřejnost. V současnosti se buddhismus stal mimo jiné předmětem zájmu odborníků na lékařskou etiku (bioetiku), kteří se domnívají, že z buddhistických tradic je možné načerpat inspiraci a argumentaci k diskuzím o eticky sporných otázkách spojených se smrtí a umíráním. Debata se vede o tom, zda je morálně přípustné, aby nevyléčitelně nemocní pacienti spáchali sebevraždu, pokud jsou toho sami schopni, nebo aby jim někdo ke spáchání sebevraždy pomohl, pokud toho sami schopni nejsou (asistovaná sebevražda), a zda je přípustné, aby pacienti rozhodovali o pokračování péče a medikace, případně aby druzí rozhodovali o takových pacientech, kteří toho vzhledem ke svému stavu nejsou schopni.
|
|
|
Kastovní systém na indickém venkově v 50. letech 20. století
Zábranská, Margareta ; Holba, Jiří (oponent) ; Chlup, Radek (vedoucí práce)
Tematem me prace je podoba kastovnfho systemu na indickem venkove, konkretne ve dvou indickych vesnidch Kumbapettai a RamkherL jak byla zachycena v antropologickych vyzkumech K. Gough a A. Mayera v 50. letech 20. stoletf. Toto doba zachycuje prerod kastovnfho systemu ze starsf formy do nove, ovlivnovane evropskymi myslenkami. Toto prace ma predevsfm dva cne: 1. na zaklade vyse zmfnenych vyzkumu podat podrobnejsf popis kastovnfho systemu s durazem na jeho obecne pozorovane charakteristiky tak, aby si i nezasveceny ctenar mohl udelat predstavu, co kastovnf system obnasf; 2. pokusit se o rozkrytf kriteriL podle nichz se tvoi'f hierarchicka struktura kastovnfho systemu, a blfze urcit vnitrnf principy, na nichz je kastovnf system postaven. K rozboru pouzfvam predevsfm strukturalistickeho vykladu L. Dumonta a antropologicke teorie nabozenskych jevu od M. Blocha. V praci dochazfm / vykladam kastovnf system jako zpusob, jak je resen vztah cloveka a spolecnosti v globalnfm merftku. Vidfm ho jako prolnutf nabozenske a politicke roviny, ktere se vzajemne doplnujf. Kastovnf hierarchie je , urcena rozlisovanfm na ciste a neciste (souvislost s nabozenskou rovinou) a podflem na politicke moci. Obe tyto klasifikace jsou pi'fstupne i zapadnfmu cloveku a system sam se jevf jako racionalnf. Typickymi predstaviteli cistoty...
|
host ::
RSS.