Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí
Vrba, Petr ; Řehák, Filip (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce „Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí“ je vytvořit urbanistický návrh v Brně Zábrdovicích na východním nábřeží řeky Svitavy. Úmyslem je využít potenciál daného území a nabídnout možnost lukrativního bydlení u řeky s obchodním parterem, službami, volnočasovým parkem včetně multifunkčního hřiště a především přístupu k řece Svitavě. Řešené území, o rozloze 6,32 ha, je definované převážně ulicí Zábrdovickou a řekou Svitavou poblíž bývalého kláštera premonstrátů, který nyní slouží jako Vojenská nemocnice. V současnosti je území zastavěno převážně nízkopodlažními průmyslovými objekty se skladovací a expediční funkcí. Navržená zástavba plynule navazuje svou strukturou na již existující objekty na východním i západním břehu řeky Svitavy v podobě čtyř až šesti podlažních bloků, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Park se napojuje na revitalizované východní nábřeží řeky Svitavy v místě nové pěší lávky spojující oba dva břehy a pobytových schodů. Ty slouží nejen jako místo pro setkávání a odpočinek, ale i jako protipovodňové opatření v případě nutnosti rozlivu vody. Podél řeky Svitavy je navržen chodník s uličním stromořadím a možností přístupu až k hladině řeky Svitavy.
Penzion Repechy - obnova a dostavba selského stavení
Vrba, Petr ; Janok, Jakub (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu, který byl vypracován v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia. Předmětem zadání práce je obnovení a dostavba bývalého selského stavení na okraji obce Repechy v Olomouckém kraji, okres Prostějov. Stavení pochází přibližně z počátku 20. Století. K jeho současnému havarijnímu stavu přispělo jak období 2. Světové války, tak i pozdější nevhodné zásahy, dlouhodobé nevyužívání a chátrání. Budova je postavena převážně z pálených cihel a kamene. Výstavba probíhala ve více stavebních etapách. Nejdříve byla postavena dvoupodlažní, částečně podsklepená, obytná část s neobytným podkrovím a přidruženou hospodářskou částí. V další etapě byly vybudovány chlévy ve tvaru písmene „U“, čímž celý objekt získal charakter uzavřeného stavení s venkovním atriem. Toto atrium bylo později zastřešeno plechovou krytinou. Hlavním cílem projektu byla snaha co nejvíce zachovat původní tvar a vzhled typického selského stavení, avšak s novým funkčním využitím, které by mohlo v obci Repechy zatraktivnit turistický ruch a využívat půvabné krajiny Drahanské vrchoviny. Tento návrh uvažuje s funkcí penzionu se službami, jako jsou rekreační pobyty, včetně možnosti stravování, wellness pobyty, agroturistika a cyklistika. Asi za nejvýznamnější funkci penzionu lze považovat hipoterapii, pro jejíž účely byla navržena speciálně stájová část. Vzhledem k nevhodnému až havarijnímu stavu celého objektu se jedná spíše o demolici a následnou dostavbu nežli o rekonstrukci. Uvažuje se pouze o zachování historicky nejstaršího a nejozdobnějšího severovýchodního průčelí a severozápadního nároží původní obytné části. V tomto průčelí se nachází i hlavní vstup do penzionu a původní okenní otvory s šambránami a nadokenními ozdobami. Z důvodu požadované kapacity penzionu bylo třeba zvětšit jeho rozměry. Původní tvar zůstal však zachován včetně venkovního atria a tvaru střechy. V nově navržených částí budovy jsou zvoleny novodobé prvky v podobě prosklený
Vývoj webových Single Page Applications s využitím perspektivní techniky micro-frontendu
VRBA, Petr
Cílem bakalářské práce je zpracování problematiky tvorby webových Single Page Applications (dále SPA) s využitím perspektivních technologií micro-frontendu. Využití micro-frontendových technologií v rámci SPA umožňují práci s daty a obsahem webových stran, aniž by bylo třeba obnovovat stránku. Stejně tak jsou i perspektivní metodou, jak složitější aplikace díky dělbě práce na straně klienta i hostingu realizovat, aniž by docházelo k přetížení serveru. Teoretická část bude zaměřená na význam a specifikace SPA a micro-frontendu, dále pak budou představeny základní jazyky a technologie, se kterými se v rámci SPA pracuje, včetně konkrétních frameworků pro JavaScript. Součástí teoretické části bude také představení funkcionality a významu balíčkovacích systémů pro SPA. V praktické části bude hlavním výstupem webová stránka demonstrující SPA za použití micro-frontendových technologií na konkrétních příkladech a funkcionalitách. Webová stránka bude následně sloužit jako první veřejně dostupná dokumentace v českém jazyce, věnující se problematice Single Page Applications s využitím micro-frontendu, kterou budou moci využít IT odborníci i studenti.
Šinranovo pojetí šindžin jako cesty k buddhovství
Vrba, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
V této práci se pokusím o jasné a obhajitelné zařazení Šimanovy reformulace učení Čisté země do kontextu mahájánového buddhismu a o vymezení klíčového pojmu v Šimanově soteriologické vizi. Tímto termínem je šindžin, podle mého názoru překládaný nesprávně jako víra. Ukážu, že Šimanův důraz na chápání šindžin jako samotného probuzení a na slitovnou moc buddhy Amidy (sa. Amitábha) může být chápán jako "revoluční" krok, který došel svého naplnění až o mnoho století později, ale že je zároveň nutné vidět v něm proces, v kterém se celkem přirozeným způsobem odráží vývoj převládajících mahájánových proudů i společensko-ekonomická situace dobového Japonska. V neposlední řadě bych rád "očistil" Šimanovo jméno od poměrně častého dezinterpretování běžného nejen v domácí produkci. Jak píše Amstutz: "Buddhismus Džódo šinšú - nejrozšířenější z tradičních japonských buddhistických institucí - bývá dodnes chápán zkresleně. Převládajícím dojmem z šín-buddhismu je, že je to buddhismus pro ty, kdo nejsou dostatečně ukáznění, aby participovali na ,skutečném', tj. odříkavém (nebo alespoň meditativním) způsobu pěstování buddhistické praxe, jímž se vyznačuje ,normativní buddhismus'." 1 Myslím, že nepochopení klíčového konceptu šindžin a jeho neopodstatněné deformování evropskými pojmy nám zabraňuje porozumět Šimanovu poselství v...
Koncept upája v Japonsku raného středověku. Využití schopnosti výběru vhodných prostředků (upája) v průběhu dramatických proměn tzv. nových kamakurských škol buddhismu
Vrba, Petr ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Heřman, Robin (oponent)
Obecně se píše, že během období Kamakura (1185-1333) došlo k radikální proměně na scéně japonského buddhismu. Tato proměna však byla možná jen díky souhře mnoha faktorů, které umožnily, že doba, respektive společnost, byla "zralá" na změnu. Faktem je, že právě během těchto 150 let se objevily na scéně charismatické osobnosti (Hónen, Šinran, Dógen, Ničiren), které založily směry, jež jsou dnes v Japonsku nejpočetnější. Nicméně někteří badatelé věrohodně ukazují, že drtivá většina tzv. nových prvků se objevuje už několik desetiletí, někdy i století před Kamakurou a stejně tak vymezování tzv. nových směrů vůči tradičním (a jejich údajný úpadek) vykazuje podezřelé trhliny. V jejich vztahu k ostatním školám hrálo roli i využití tradičního buddhistického konceptu o schopnosti ve výběru vhodného prostředku k dosažení buddhovství (sa. upája, jap. hóben). Dalším pozoruhodným společným rysem je, že tito zakladatelé všichni tvrdili, že pro dosažení spásy stačí "nic než" jediná (jimi vybraná) technika. K tomu však nikdy před kamakurským období ani nikdy po něm na japonské půdě nedochází. V této práci se pokusím primárně odpovědět na klíčovou otázku: "Jaké faktory tuto výjimečnou situaci umožnily?" Postupovat budu od představení konceptu upája (jap. hóben) a pro tuto práci důležitých témat japonského tradičního...
Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí
Vrba, Petr ; Řehák, Filip (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce „Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí“ je vytvořit urbanistický návrh v Brně Zábrdovicích na východním nábřeží řeky Svitavy. Úmyslem je využít potenciál daného území a nabídnout možnost lukrativního bydlení u řeky s obchodním parterem, službami, volnočasovým parkem včetně multifunkčního hřiště a především přístupu k řece Svitavě. Řešené území, o rozloze 6,32 ha, je definované převážně ulicí Zábrdovickou a řekou Svitavou poblíž bývalého kláštera premonstrátů, který nyní slouží jako Vojenská nemocnice. V současnosti je území zastavěno převážně nízkopodlažními průmyslovými objekty se skladovací a expediční funkcí. Navržená zástavba plynule navazuje svou strukturou na již existující objekty na východním i západním břehu řeky Svitavy v podobě čtyř až šesti podlažních bloků, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Park se napojuje na revitalizované východní nábřeží řeky Svitavy v místě nové pěší lávky spojující oba dva břehy a pobytových schodů. Ty slouží nejen jako místo pro setkávání a odpočinek, ale i jako protipovodňové opatření v případě nutnosti rozlivu vody. Podél řeky Svitavy je navržen chodník s uličním stromořadím a možností přístupu až k hladině řeky Svitavy.
Koncept upája v Japonsku raného středověku. Využití schopnosti výběru vhodných prostředků (upája) v průběhu dramatických proměn tzv. nových kamakurských škol buddhismu
Vrba, Petr ; Heřman, Robin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Obecně se píše, že během období Kamakura (1185-1333) došlo k radikální proměně na scéně japonského buddhismu. Tato proměna však byla možná jen díky souhře mnoha faktorů, které umožnily, že doba, respektive společnost, byla "zralá" na změnu. Faktem je, že právě během těchto 150 let se objevily na scéně charismatické osobnosti (Hónen, Šinran, Dógen, Ničiren), které založily směry, jež jsou dnes v Japonsku nejpočetnější. Nicméně někteří badatelé věrohodně ukazují, že drtivá většina tzv. nových prvků se objevuje už několik desetiletí, někdy i století před Kamakurou a stejně tak vymezování tzv. nových směrů vůči tradičním (a jejich údajný úpadek) vykazuje podezřelé trhliny. V jejich vztahu k ostatním školám hrálo roli i využití tradičního buddhistického konceptu o schopnosti ve výběru vhodného prostředku k dosažení buddhovství (sa. upája, jap. hóben). Dalším pozoruhodným společným rysem je, že tito zakladatelé všichni tvrdili, že pro dosažení spásy stačí "nic než" jediná (jimi vybraná) technika. K tomu však nikdy před kamakurským období ani nikdy po něm na japonské půdě nedochází. V této práci se pokusím primárně odpovědět na klíčovou otázku: "Jaké faktory tuto výjimečnou situaci umožnily?" Postupovat budu od představení konceptu upája (jap. hóben) a pro tuto práci důležitých témat japonského tradičního...
Šinranovo pojetí šindžin jako cesty k buddhovství
Vrba, Petr ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Holba, Jiří (vedoucí práce)
V této práci se pokusím o jasné a obhajitelné zařazení Šimanovy reformulace učení Čisté země do kontextu mahájánového buddhismu a o vymezení klíčového pojmu v Šimanově soteriologické vizi. Tímto termínem je šindžin, podle mého názoru překládaný nesprávně jako víra. Ukážu, že Šimanův důraz na chápání šindžin jako samotného probuzení a na slitovnou moc buddhy Amidy (sa. Amitábha) může být chápán jako "revoluční" krok, který došel svého naplnění až o mnoho století později, ale že je zároveň nutné vidět v něm proces, v kterém se celkem přirozeným způsobem odráží vývoj převládajících mahájánových proudů i společensko-ekonomická situace dobového Japonska. V neposlední řadě bych rád "očistil" Šimanovo jméno od poměrně častého dezinterpretování běžného nejen v domácí produkci. Jak píše Amstutz: "Buddhismus Džódo šinšú - nejrozšířenější z tradičních japonských buddhistických institucí - bývá dodnes chápán zkresleně. Převládajícím dojmem z šín-buddhismu je, že je to buddhismus pro ty, kdo nejsou dostatečně ukáznění, aby participovali na ,skutečném', tj. odříkavém (nebo alespoň meditativním) způsobu pěstování buddhistické praxe, jímž se vyznačuje ,normativní buddhismus'." 1 Myslím, že nepochopení klíčového konceptu šindžin a jeho neopodstatněné deformování evropskými pojmy nám zabraňuje porozumět Šimanovu poselství v...
Penzion Repechy - obnova a dostavba selského stavení
Vrba, Petr ; Janok, Jakub (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu, který byl vypracován v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia. Předmětem zadání práce je obnovení a dostavba bývalého selského stavení na okraji obce Repechy v Olomouckém kraji, okres Prostějov. Stavení pochází přibližně z počátku 20. Století. K jeho současnému havarijnímu stavu přispělo jak období 2. Světové války, tak i pozdější nevhodné zásahy, dlouhodobé nevyužívání a chátrání. Budova je postavena převážně z pálených cihel a kamene. Výstavba probíhala ve více stavebních etapách. Nejdříve byla postavena dvoupodlažní, částečně podsklepená, obytná část s neobytným podkrovím a přidruženou hospodářskou částí. V další etapě byly vybudovány chlévy ve tvaru písmene „U“, čímž celý objekt získal charakter uzavřeného stavení s venkovním atriem. Toto atrium bylo později zastřešeno plechovou krytinou. Hlavním cílem projektu byla snaha co nejvíce zachovat původní tvar a vzhled typického selského stavení, avšak s novým funkčním využitím, které by mohlo v obci Repechy zatraktivnit turistický ruch a využívat půvabné krajiny Drahanské vrchoviny. Tento návrh uvažuje s funkcí penzionu se službami, jako jsou rekreační pobyty, včetně možnosti stravování, wellness pobyty, agroturistika a cyklistika. Asi za nejvýznamnější funkci penzionu lze považovat hipoterapii, pro jejíž účely byla navržena speciálně stájová část. Vzhledem k nevhodnému až havarijnímu stavu celého objektu se jedná spíše o demolici a následnou dostavbu nežli o rekonstrukci. Uvažuje se pouze o zachování historicky nejstaršího a nejozdobnějšího severovýchodního průčelí a severozápadního nároží původní obytné části. V tomto průčelí se nachází i hlavní vstup do penzionu a původní okenní otvory s šambránami a nadokenními ozdobami. Z důvodu požadované kapacity penzionu bylo třeba zvětšit jeho rozměry. Původní tvar zůstal však zachován včetně venkovního atria a tvaru střechy. V nově navržených částí budovy jsou zvoleny novodobé prvky v podobě prosklený

Viz též: podobná jména autorů
18 VRBA, Pavel
9 VRBA, Petr
4 Vrba, Patrik
18 Vrba, Pavel
4 Vrba, Pavol
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.