|
|
Mainstreamizace krajně pravicové politiky v přístupu k migraci, integraci a islámu v Nizozemsku
Drgáč, Zdeněk ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje procesu mainstreamizace krajně pravicových politických idejí v Nizozemsku, který lze v zemi pozorovat přinejmenším od začátku tohoto století, v souvislosti s přístupem k muslimskému obyvatelstvu a islámu jako takovému. Analýzou předvolebních programů šesti vybraných politických stran z pravého i levého spektra pro parlamentních volby v letech 2002 až 2021 zjišťuje, jakým způsobem se fenomén nárůstu popularity krajní pravice, jejíž definici v nizozemském prostředí splňují dva parlamentní politické subjekty, a sice Strana pro svobodu a Fórum pro demokracii, podepsal na programových změnách v tradičním demokratickém politickém proudu. Mainstreamizaci práce zároveň zasazuje do kontextu krize multikulturalismu coby společenského řádu, jíž Nizozemsko začalo čelit po vraždě Pima Fortuyna.
|
|
|
Mediální reflexe Jomkipurské války
Černá, Christina ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediální prezentací jomkipurské války v deníku Rudé právo a Mladá fronta v Československé socialistické republice. Stěžejním cílem je zjistit, jak se kontrola a cenzura Komunistickou stranou Československa projevovala při informování o událostech jomkipurské války a vývoji československé zahraniční politiky. Nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů budou popsány podmínky, kvůli kterým k válečnému střetu došlo a jsou vytyčeny stěžejní události. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který propojuje historický kontext a obsahovou analýzu určených tiskovin. V případě obsahové analýzy pak autorka využila diskurzivní analýzy. Cílem této bakalářské práce je vytvořit ucelený obraz vybraných událostí krize ve výše uvedených denících od 6.října 1973 do 11. listopadu 1973. Takto sestavená osnova se poté stane opěrným bodem pro vyhledání odborných informací z tehdejších periodik a referováním, zda o nich bylo psáno pravdivě a nezaujatě. Bakalářská práce je na základě odborné literatury doplněna o tehdejší československou zahraniční politiku vůči Izraeli a Egyptu. Jádrem práce je vlastní analýza celkové argumentace a názorů v tehdejších textech, která je konfrontována se současnou dějinnou interpretací.
|
|
|
Postoje k nacistickému architektonickému dědictví v Mnichově v letech 1945-2015
Matoušek, Jan ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
bakalářské práce Tato bakalářská práce se zabývá problematikou postojů k nacistickému architektonickému dědictví v Mnichově mezi lety 1945 až 2015. V Mnichově, který byl Adolfem Hitlerem označován jako Hlavní město hnutí a Hlavní město německého umění, nechal Hitler postavit několik reprezentačních staveb, které měly sloužit nacistické propagandě a názorně demonstrovat velikost Hitlerova režimu ve Třetí říši. Tato bakalářská práce zkoumá konkrétní příklady mnichovských nacistických staveb - náměstí Königsplatz, panteony Ehrentempel, budova Haus der (Deutschen) Kunst, budovy Führerbau a Verwaltungsbau. Po roce 1945, kdy byl Mnichov obsazen americkou armádou, bylo potřeba v rámci poválečné denacifikace zaujmout postoj k těmto nacistickým stavbám v zájmu nové demokratické budoucnosti města. Cílem této bakalářské práce je představení historie mnichovských nacistických budov a výzkum poválečných postojů k těmto konkrétním mnichovským budovám zatížených nacistickou minulostí v rámci tzv. strategií architektonické denacifikace od roku 1945, kdy byla ukončena druhá světová válka až po duben 2015, kdy došlo v rámci 70letého výročí od konce války v Mnichově k zahájení činnosti Mnichovského dokumentačního centra nacismu. Na základě výzkumu historie a poválečných postojů vůči jednotlivým stavbám jsem došel k...
|
|
|
Srovnání filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu
Tvrdá, Kristina ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu. V první kapitole je krátce popsána definice propagandy a propagandistické techniky, jež jsou v oněch filmech použity. Následující druhá a třetí kapitola se věnují německému a ruskému filmovému průmyslu v průběhu dvacátých až čtyřicátých let minulého století a tvorbě propagandistických filmů. Filmová propaganda se stala totiž jak pro nacisty, tak i pro Sověty jedním z nejefektivnějších způsobů manipulace obyvatelstva. Mimo kinematografie se práce zabývá též rozdílnými náplněmi propagandistických filmů, jež jsou odvozené od jednotlivých ideologií. Čtvrtá kapitola, představující praktickou část této práce, srovnává dva nacistické a dva sovětské propagandistické snímky, a to na základě tří kritérií. Prvním z nich je použití propagandistických technik ve filmech, které vytvářejí jejich propagandistický charakter. V případě druhého kritéria jsou filmy porovnávány na základě zobrazení ideologického nepřítele a v rámci třetího je zkoumán samotný způsob zfilmování. Vybrané snímky často nezaujaly pouze svým propagandistickým obsahem, ale také například střihem nebo hudbou, které ovlivňují především divákovo podvědomí. Cílem práce je zodpovědět otázku, do jaké míry se lišily nebo podobaly použité...
|
|
|
Formy a vývoj kolaborace ve Vichy 1940-1944
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Formy a vývoj kolaborace ve Vichy 1940-1944 Petra Šrédlová Abstrakt Bakalářská práce pojednává o různých druzích kolaborace Francie s Německem během let 1940 až 1944. Zaměřuje se na tři nejpodstatnější druhy kolaborace, a to státní, ekonomickou a kolaboracionismus. Práce je rozdělena do tří kapitol o jednotlivých druzích kolaborace, přičemž každá z nich se člení na podkapitoly mapující jejich chronologický vývoj. Státní a ekonomická kolaborace probíhaly na vládní úrovni Vichy, přičemž vláda nezastávala postoj totální kolaborace. V případě kolaboracionismu se jedná o ideové následování nacistického Německa, kdy kolaboracionisté zastávali absolutní kolaboraci. Cílem této práce je analýza chronologického průběhu jednotlivých druhů kolaborace se zaměřením na rozbor proměn postojů jednotlivých aktérů. Jejich přístup se měnil především v závislosti na externím faktoru válečných úspěchů Německa, které se s postupem války snižovaly, a také v závislosti na zvyšujících se německých požadavcích především v ekonomické oblasti. Práce také sleduje otázku efektivity jednotlivých druhů kolaborace s ohledem na motivy, které Vichy ke kolaboraci vedly. Kolaboracionismus se od státní a ekonomické kolaborace liší především svým oddaným přístupem vůči Německu, kdy na rozdíl od vlády Vichy, která s blížícím se koncem války...
|
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
| |
|
|
Bavarian Identity at the example of the Octoberfest in Munich: To what extent is the modern festival still traditional bavarian?
Kuldová, Susanna ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Mnichovský Oktoberfest vznikl roku 1810 jako instrument pro posílení bavorské identity v nově vzniklé monarchii. V padesátých letech 20. století se vyvinul v mezinárodně známou událost, kterou navštěvují milióny lidí z celého světa. Tento vývoj má za následek různé negativní názory ohledně dnešního záměru Oktoberfestu. Cílem této práce je diskurzivní analýzou potvrdit či vyvrátit tyto kritiky, které popírají souvislosti původní podoby mnichovské slavnosti s její dnešní formou. Na úvod práce jsou vysvětlena teoretická východiska a pojmy, jako místa vzpomínání nebo oslavy a slavnosti. Podstatnou část práce pak tvoří analýza diskurzu o bavorské identitě s jejími hlavními symboly, které jsou úzce spjaté s konáním mnichovského Oktoberfestu. Středobodem analýzy je historická reflexe Oktoberfestu s jeho nejdůležitějšími okamžiky ve vývoji, tradicemi a znaky. Výzkum je na závěr doplněn kvantitativní analýzou faktů a čísel, které jsou pro danou problematiku podstatné.
|
|
|
Přístup Francie k reformě institucí EU pod taktovkou prezidenta Chiraca
Vaidišová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Přístup Francie k reformě institucí EU pod taktovkou prezidenta Chiraca" analyzuje evropskou politiku Francie v letech 1995 - 2005, tedy od počátku vlády prezidenta Jacquese Chiraca do odmítnutí Ústavní smlouvy Francouzy v referendu, kdy fakticky evropská politika prezidenta Chiraca přestala existovat. Práce se zabývá zejména francouzským přístupem k reformě institucí Evropské unie a to hlavně reformou Evropské komise, Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a v případě smlouvy z Nice také Evropského soudního dvora. Tento přístup zkoumá bakalářská práce prizmatem mezivládních konferencí, předcházejících jednotlivým smlouvám upravujícím Maastrichtskou smlouva, jimiž jsou Amsterdamská smlouva, Niceská smlouva a Smlouva o ústavě pro Evropu. Každá tato konference je podrobena rozboru, který zahrnuje myšlenky a cíle, s kterými francouzská vyjednávací skupina na jednání přišla, co se reálně snažila tato skupina vyjednat, co se jí podařilo, z jakých požadavků musela eventuelně ustoupit, v čem musela učinit kompromis s ostatními státy a které požadavky se jí povedlo nechat zapracovat do textu smluv. Hlavním cílem této práce je zodpovědět otázku kontinuity či diskontinuity francouzské evropské politiky a určit, který z přístupů k evropským institucím převažoval.
|
|
|
Vývoj postoje Jacquese Chiraca k francouzské politice multilateralismu během let 1995 - 2007: obsahová analýza prezidentských projevů
Koptišová, Evelína ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Jacques Chirac je jedním z nejvýznamnějších francouzských politiků věnujících se multilaterální agendě v rámci mezinárodních vztahů. Ovšem francouzský multilateralismus je specifický ve svém vymezování se vůči americkému vlivu, přičemž "amerikanizace" světové politiky je v očích Francouzů chápána jako podstata globalizace. Tato práce se zaměřuje na obsahovou analýzu projevů Jacquese Chiraca týkajících se multilateralismu z let 1995 - 2007. Jejím cílem je ukázat, že některé geopolitické problémy - zejména válka v Iráku v roce 2003 - ovlivnily Chiracův postoj a utvrdily ho v jeho přesvědčení o důležitosti multilateralismu ve světové politice. K porovnání jednotlivých projevů a k pozorování Chiracova měnícího se přístupu je využíváno metod obsahové analýzy. První kapitola se věnuje historickému a politickému kontextu a roli prezidenta ve francouzské zahraniční politice; druhá, nejdůležitější část pak představuje konkrétní prezidentské projevy Jacquese Chiraca v chronologickém pořadí a zaměřuje se na obsahovou analýzu jejich přepisů. Primárním záměrem je zjistit, jak se Chiracův postoj k multilateralismu měnil a jak byl ovlivněn geopolitickými otázkami, zejména iráckou krizí. Dále pak práce zkoumá, zda a jak Chiracův multilaterální diskurz formoval směřování francouzské zahraniční politiky.
|
host ::
RSS.