|
|
Aktivity hemocytů plovatkovitých plžů a jejich změny způsobené nákazou trichobilharziemi
Jindrová, Zuzana ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent)
Měkkýši se stejně jako další bezobratlí živočichové spoléhají pouze na vrozenou imunitní odpověď. Jejich vnitřní obranný systém umí efektivně zakročit proti většině patogenů. Výjimku tvoří např. některé motolice, pro které plži představují tzv. kompatibilní mezihostitele. Motolice se dokážou v plži vyvíjet mj. díky intervenci do vnitřního obranného systému plže. Tato práce popisuje vybrané aktivity hemocytů u dvou plovatkovitých plžů Lymnaea stagnalis a Radix lagotis, a dále sleduje vliv nákazy motolicí Trichobilharzia regenti na hemocyty plže R. lagotis. Hemocyty obou plžů produkovaly v reakci na vybrané chemické stimuly různé množství H2O2 a NO. Tato odpověď se lišila mezi oběma plovatkovitými plži. Nákaza plžů R. lagotis motolicí T. regenti zvýšila počet kolujících hemocytů. Většina aktivit hemocytů byla však vlivem infekce inhibována. Snížena byla bazální produkce NO, schopnost fagocytovat bakterie, adherovat k povrchu a tvořit panožky. Práce popisuje mimo hemocytární aktivity i toxický vliv plazmy L. stagnalis pro miracidia nekompatibilní motolice T. regenti. Odhalení mechanismů, kterými motolice interaguje s vnitřním obranným systémem plžů, nám pomůže pochopit, proč je jeden druh plže vhodný pro její vývoj, zatímco druhý, ač blízce příbuzný, druh plže motolici zabije. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Koinfekce leishmanií a gregarin u flebotomů
Jančářová, Magdaléna ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se skládá ze dvou vzájemně navazujících částí. První část se zabývá vlivem gregariny Psychodiella sergenti na náchylnost flebotoma Phlebotomus sergenti vůči experimentální nákaze Leishmania tropica. Při srovnání turecké kolonie P. sergenti infikované gregarinou a izraelské kolonie bez gregarin jsme u turecké kolonie prokázali signifikantně vyšší intenzitu infekce L. tropica druhý a desátý den po infekčním sání a rychlejší kolonizaci stomodeální valvy promastigoty. Tyto rozdíly však zřejmě nejsou způsobeny gregarinou, ale vnitrodruhovou variabilitou P. sergenti nebo rozdílným složením střevní mikroflory u obou kolonií. U dvou kolonií P. sergenti původem z Izraele (jedna infikovaná gregarinami, druhá nikoli) jsme žádný signifikantní rozdíl nezaznamenali; kolonie se nelišily v procentu infikovaných samic, intenzitě infekce ani v lokalizaci promastigotů L. tropica. V druhé části mé diplomové práce byly pomocí degenerovaných primerů navržených na základě sekvencí imunitních molekul z Phlebotomus papatasi a Lutzomyia longipalpis a následného klonování produktů pomocí pGEM®-T Easy Vector Systems získány sekvence čtyř imunitních molekul P. sergenti: cekropinu, serpinu, TEPu (thiolesther containing proteins) a PGRP - LB (peptidoglycan recognition protein). Pomocí qPCR byla měřena...
|
|
|
Enzymy a další molekulární faktory ovlivňující vývoj leishmanií ve flebotomech
Ječná, Lucie ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent) ; Kopáček, Petr (oponent)
Tato doktorská práce se zabývá enzymy a dalšími molekulami ovlivňující vývoj leishmanií v jejich přenašečích. Shrnuje výsledky tří publikovaných prací a jedné práce připravované. První část práce je zaměřena na inhibitory cysteinových proteáz leishmanií (ICP), jelikož existuje hypotéza, že ICP Leishmania mexicana chrání parazity před proteolytickými enzymy přenašeče a tím zajišťuje jejich přežití ve vektorovi. K potvrzení této domněnky byl studován vývoj ICP defektních mutantů L. mexicana ve flebotomovi druhu Lutzomyia longipalpis. Výsledky experimentů prokázaly, že ICP L. mexicana nehraje roli při přežívání leishmanií ve hmyzím přenašeči a navíc jsme zjistili, že rekombinantní ICP neinhibuje in vitro proteázovou aktivitu střevního lyzátu L. longipalpis. Dalším cílem bylo studium mechanismu přichycení leishmanií na střevní epitel jejich přenašečů. Laboratorní experimenty ukazují, že flebotomy lze podle náchylnosti vůči leishmaniím rozdělit do dvou skupin na tak zvané specifické a permisivní vektory. U specifických vektorů se na přichycení leishmanií podílí povrchový lipofosfoglykan (LPG) leishmaní. U permisivních vektorů existuje hypotéza, že LPG k přichycení nutný není. Naše experimenty tuto hypotézu potvrdily a prokázaly, že LPG L. major není potřebný pro přežití parazitů v permisivních vektorech...
|
|
|
Vývoj leishmanií v hmyzím přenašeči rodu Phlebotomus
Kvapilová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent)
Práce byla zaměřena na studium různých aspektů vývoje leishmanií v přenašečích rodu Phlebotomus a lze ji rozdělit na dvě hlavní části. V prvé části jsme pomocí experimentálních koinfekcí fluorescenčně značenými promastigoty Leishmania major a L. turanica studovali kompetici těchto dvou druhů při vývoji ve flebotomech, kteří jsou přirozenými přenašeči L. major. Zatímco ve střevě Phlebotomus papatasi se obě leishmanie vyvíjely obdobným způsobem, u P. duboscqi převládla v pozdních stádiích infekce L. turanica. Fluorescenční značení nám zároveň mělo umožnit studovat případnou genetickou výměnu mezi druhy leishmanií v různých stádiích infekce (2., 9. a 14. den po infekčním sání). Metodou FACS byly v homogenátech střev koinfikovaných flebotomů opakovaně identifikovány desítky objektů emitujících červený i zelený signál, avšak následná kontrola konfokálním mikroskopem vyloučila možnost, že jsou to hybridní promastigoti leishmanií. Ve druhé části práce jsme u L. major zkoumali roli genů HASP a SHERP, které leží na lokusu LmcDNA16 a jsou exprimovány výhradně u metacyklů. Používali jsme mutantní linie KO (postrádající celý lokus LmcDNA16) a HASPB (KO linie se zpět vloženým genem HASPB) a jejich vývoj v přenašeči a metacyklogenezi jsme porovnávali s kontrolní linií FVI. Důležitým cílem bylo též zjistit, zda...
|
|
|
Molekulárna charakterizácia vybraných obranných faktorov v čeľadi Lumbricidae
Mančíková, Veronika ; Bilej, Martin (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Dáždovky patriace medzi máloštetinavce sú modelom porovnávacej imunológie už viac ako 40 rokov. Sú schopné efektívne rozpoznať a reagovať na nevlastné látky vďaka rôznym obranným mechanizmom, medzi ktoré sa zahrňujú aj molekuly s mnohými biologickými aktivitami zahrňujúcimi cytolytické, antimikróbne a proteolytické. Táto práca je zameraná na porovnanie imunologických vlastností dvoch blízkych druhov dážďoviek Eisenia andrei a Eisenia fetida. Vďaka mnohým podobnostiam medzi ich morfológiou a životnými cyklami boli až donedávna považované za členov poddruhu. Zaujímavým však je, že sa ich prirodzené prostredia života od seba veľmi líšia, a preto bolo veľmi zaujímavé skúmať aký vplyv majú rozdiely v prostredí na vlastnosti prirodzenej imunity oboch druhov. Kľúčové slová: dážďovky, prirodzená imunita, Eisenia andrei, Eisenia fetida, CCF, fetidín, lysenín, lyzozým
|
|
| |
|
|
New aspects of the cell submembrane signaling
Heneberg, Petr ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent) ; Folk, Petr (oponent)
2 ABSTRAKT Tato disertace je příspěvkem k objasnění některých mechanismů submembránové signalizace savčích buněk. Hlavní část výzkumů byla provedena na žírných buňkách a bazofilech aktivovaných prostřednictvím vysokoafinitního receptoru pro IgE typu I, FcεRI, anebo membránovým glykoproteinem Thy-1. Jsou popsány nové role aktinového cytoskeletu v signalizaci žírných buněk přes FcεRI a Thy-1. Objev nového transmembránového adaptorového proteinu NTAL - z anglického "non-T cell activation linker" - krátce před započetím zpracovávání teze vedl ke zvýšené pozornosti věnované tomuto proteinu. Byly zjištěny a popsány významné změny v signalizaci žírných buněk s deficiencí v genu kódujícím protein NTAL, podobně též docházelo k výrazným změnám i v žírných buňkách, u kterých byla exprese proteinu NTAL jen snížena či zvýšena. Bylo dokumentováno, že NTAL je rovněž jedním z proteinů fosforylovaným po agregaci glykoproteinu Thy-1 na povrchu žírných buněk. Velká pozornost byla věnována časoprostorové distribuci glykoproteinu Thy-1 na různých úrovních rozlišení, přičemž byly zkoumány i některé biochemické charakteristiky buněk aktivovaných právě přes Thy-1 glykoprotein. V žírných buňkách a bazofilech byla zjišťována přítomnost dosud neznámých nereceptorových proteinových tyrosinových fosfatáz a následně byla provedena...
|
|
|
Antimicrobial lytic factors of the coelomic fluid of Earthworms
Josková, Radka ; Bilej, Martin (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
2. SOUHRN Bezobratli jsou Siroce rozslienou skupinou iivodichri tijicich ve velice rodidnfch podminkdch. StrategiepfeZitije u bezobratlfchd6najak kdtkou dobouZivotaa veL[y'mmnoZstvlmpotomstva,tak piedeviim eistenci mnoZstvinejnlzrdjllch obrannjchmechanizrndridinndrozpoa{vajicich a eliminujicichcizorodCldtky. Objektemz6jmu imunologu se obrann6mechanizmylaoulkovcri staly vposlednich dtyficeti letech. U kroutkovcrl, stejnEjako u ostatnichbezobratlfch, nebyla zjiltdna pFltomnostimunoglobulinri,llmfocytri, ad jinfch sloZekadaptivniimunity. Ve svd disertadniprAci se v6nuji detailnlmupopisundktenfchobrannlch molekul piluozenCimunity kouZkovcri. 1. Lysorym je erzym sesilnouantibakteridlnlaktivitou,jehoi piitomnostbylapopsdnau iady organizmt. My jsme detekovalimolekululysozymuu ilrdy Eiseniaandrei (dftlveE.fetida anfuei) na rlrovnistruktury afunkce.Molekuldmicharakterizacetohotoproteinuumohluje sledov6nipfirozeni imunity u ffZal. 2. Cytolyticky efektcoelomovCtelr.nnyE.fetidabyl popsdnv experimentechs TNF-senzitivnlnedorovou bunddnoulinii L929. Ndsledn6izolacelytickich molekul vedlak identifikaci proteinuo velikosti 42-kDa, kter! byl nazv{ncoelomovjm cytolytickfm faktorem - CCF.Bylo zji5tdno,ZemolekulaCCFje piitomna tak6v coelomov6tekutinddalSihokouikovce - Lumbricastetestis. PfitomnostmolekulpodobnfchCCF byla vt6to...
|
|
| |
|
|
Antigenic and enzymatic properties of sand fly saliva
Hostomská, Jitka ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Salát, Jiří (oponent) ; Bilej, Martin (oponent)
i SUMMARY OF RESULTS The thesissumsup the resultsof threeprojectsI was involvedin duringmy PhD study.Specifically, I adressedthe putativeeffect of sand fly salivary hyaluronidaseon transmissionandestablishmentof kishmania infection.The secondprojectwasdealingwith thekineticsof anti-salivaantibodyresponsein dogsexposedto Lutzomyialongipalpissutd flies andwith the characterizationof salivaryantigensrecognizedby thesedogs.Finally, I constructedand annotateda cDNA library from Phlebotomusarabicas and characterized P. arabicus sďivary antigensreactingwith arrtibodiesof mice exposedto this sand fly species.Theresultsofthe projectsaÍebrieflyoutlinedhere. We detectedhyaluronidaseactivity in saliva of various bloodsuckingDipter4 includingsandflies. In coinoculationexperimentswith BALB/o mice we proveda positive conelationbetweenthe size of the cutaneouslesion causedby Leishmaniamajor andthe presenceofhyaluronidasein theinfectiveinoculum.In hyďuronidase-coinoculatedmice,the lesionsweresigniÍicantlylargerfromweek3 postinfection(infectiondosel05 parasites)or week 4 (infection dose 10"). On the other hand, hyaluronidasedid not affect early viscerďizationof L. majorat24 hrspostinfection.Thus,we demonstratedthathya|uronidase promotes Leishmania establishment in murine skin and we hypothesize that immunomodulatoryeffectsof...
|
host ::
RSS.