|
|
The Role of B-cell Receptor Signaling in Lymphoid Malignancies
Kochmannová, Kateřina ; Havránek, Ondřej (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků nádorově specifické signalizace B-buněčného receptoru (BCR) a souvisejících možností léčby B-buněčných malignit. Tato signalizace je popsána zejména u non-Hodgkinských lymfomů (NHL). Patogenní signalizace z BCR je podobná signalizaci u normálních B lymfocytů, a to jak antigenem spouštěné, tak i tzv. tonické. Rozdíly mezi antigenně-závislou a antigenně nezávislou BCR signalizací jsou velmi dobře patrné zejména u podtypů difúzního velkobuněčného B lymfomu, který patří mezi nejčastěji diagnostikované NHL. Kromě klasických způsobů léčby jsou pro terapii lymfoidních malignit schválené BCR inhibitory cílené na BTK a PI3K, avšak některé s vysokým stupněm toxicity. Přesto jsou BCR inhibitory pro svůj potenciál v léčbě a vysokou specifičnost hlavním cílem současného výzkumu. Pro zlepšení výsledků léčby NHL je potřeba lepšího porozumění deregulace BCR signalizace a celkové patogeneze nádoru. Klíčová slova: B-buněčné malignity, non-Hodgkinovy lymfomy, B-buněčný receptor, nádorová signalizace, cílená léčba, inhibitory
|
|
|
Význam proteinu S100A11 (calgizzarinu) v patogenezi revmatoidní artritidy
Navrátilová, Adéla ; Andrés Cerezo, Lucie (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Revmatoidní artritida (RA) je systémové autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, při kterém dochází k chronickému zánětu synoviální výstelky, destrukci kloubní tkáně a poškození některých viscerálních orgánů a cév. Kloubní prostředí pacientů s RA je charakteristické zejména přítomností prozánětlivých molekul a imunitních buněk. Zánětlivého procesu u RA se účastní i malé kalcium vázající proteiny S100 rodiny, z nichž některé byly podrobně studovány na našem pracovišti. Jeden ze zástupců této rodiny, S100A11 (calgizzarin), je dobře prozkoumán u onkologických onemocnění, avšak jeho význam u autoimunitních onemocnění nebyl zatím dostatečně popsán. K iniciaci a chronicitě zánětlivých dějů u RA přispívají i neutrofilové extracelulární sítě (NETs), které jsou potenciálním zdrojem autoantigenů a imunoaktivních molekul. Cílem této práce bylo prozkoumat roli S100A11 s ohledem na regulaci zánětu a destrukce pojivové tkáně RA a zjistit jeho možnou asociaci s NETózou. Pomocí in vitro experimentů a některých molekulárních metod (reverzní transkripce, kvantitativní polymerázová řetězová reakce (qPCR) a multiplexová analýza) jsme prokázali, že S100A11 působí prozánětlivě na PBMC prostřednictvím Toll-like receptoru 4 (TLR-4), avšak neovlivňuje sekreci prozánětlivých molekul chondrocyty. Za použití enzyme-linked...
|
|
|
Characterization of T-cell clones from naïve and virtual memory compartment
Přibíková, Michaela ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Virtuálně paměťové (VM) CD8+ T buňky představují populaci tzv. antigeně-nezkušených T buněk, které mají centrálně paměťový fenotyp. Tvoří 10-20% všech periferních CD8+ T buněk v neimunizované bezmikrobní myši. Formují se z vysoce autoreaktivních T buněčných klonů na periferii prostřednictvím silných homeostatických signálů T-buněčného receptoru (TCR). V první části této diplomové práce bylo cílem porovnat TCR repertoáry VM a naivních CD8+ T buněk. Ukázali jsme, že obě skupiny buněk mají tyto repertoáry odlišné a T-buněčné podmnožiny navíc obsahují odlišné klonotypy. Dále jsme zjistili, že tzv. VM klony byly přítomny jak ve VM buňkách, tak i v naivních buňkách. Na druhou stranu tzv. naivní klony se vyskytovaly pouze v buňkách naivních. V druhé části této práce bylo cílem charakterizovat signalizaci jednotlivých OVA-reaktivních TCR z VM a naivní podmnožiny T buněk. Úspěšně jsme dokázali, že šest z osmi testovaných TCR odpovídají na Kb-OVA. V poslední části práce jsme navrhli a optimalizovali qPCR metodu, která je určena pro relativní kvantifikaci specifických T- buněčných klonotypů před a během imunitní odpovědi. Tato metoda bude sloužit jako efektivní nástroj pro studování biologie jednotlivých VM a naivních podmnožin T buněk a jejich role během imunitní odpovědi. Klíčová slova: T-buněčný receptor,...
|
|
|
Snižují regulační T lymfocyty riziko autoimmunity indukované CD8+ T lymfocyty?
Chadimová, Tereza ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
4 Regulační T lymfocyty jsou nezbytné pro udržení periferní autotolerance a pro prevenci autoimunity potlačováním imunitní reakce CD8+ a CD4+ T lymfocytů. Ovšem, zatímco interakce regulačních buněk s CD4+ T lymfocyty byly rozsáhle studovány, vliv regulačních T lymfocytů na autotoleranci CD8+ T lymfocytů nebyl podrobněji prozkoumán. Hlavním cílem tohoto diplomového projektu bylo zjistit, jak regulační T lymfocyty zabraňují autoimunitě způsobené CD8+ T lymfocyty. Použitím experimentálního myšího modelu autoimunitního diabetu, který umožňuje depleci regulačních T lymfocytů a titraci počtu autoreagujících T buněk, afinity či dávky antigenu, jsme zjistili, že regulační T lymfocyty jsou důležité pro prevenci autoimunity vyvolané CD8+ T lymfocyty. Odhalili jsme, že regulační T lymfocyty potlačují jak vysoce afinitní T lymfocyty, které unikají negativní selekci, tak i relativně slabě afinitní, ale četné, pozitivně selektované T lymfocyty. Regulační T lymfocyty předcházejí vzniku autoimunity zvýšením hranice pro počet autoreaktivních CD8+ T lymfocytů potřebných pro vznik autoimunity. Překvapivě, přítomnost regulačních T lymfocytů nemá vliv na množství autoantigenu pro spuštění autoimunity. Dále jsme ukázali, že regulační T buňky jsou schopny potlačit autoreaktivní CD8+ T lymfocyty i v nepřítomnosti konvenčních CD4+...
|
|
|
Pathophysiological development and differentiation of cells during hematopoiesis
Moudrá, Alena ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Kalina, Tomáš (oponent)
(Czech version) V posledních letech byla vynaložena velká snaha o lepší pochopení molekulárních změn v buňkách a v prostředí kostní dřeně, které přispívají k rozvoji a progresi myelodysplastického syndromu (MDS) do akutní myeloidní leukémie (AML). Aberantní hematopoetické kmenové buňky v MDS často vykazují nárůst dvojitých zlomů DNA, genomovou nestabilitu s běžnou ztrátou nebo přestavbou chromozomů a neúčinnou odpověď na poškození DNA. Navíc může být mikroprostředí kostní dřeně více prozánětlivé. Pokusili jsme se lépe porozumět příspěvku mikroprostředí kostní dřeně při progresi MDS. Analyzovali jsme expresní profily cytokinů v mikroprostředí kostní dřeně u všech stadií MDS/AML a našli jsme několik prozánětlivých cytokinů, jejichž hladiny se zvyšují s progresí onemocnění. Opakovaně jsme odebírali vzorky kostní dřeně od MDS pacientů v průběhu léčby 5-azacytidinem a podařilo se nám stanovit změny v cytokinovém prostředí v průběhu progrese onemocnění. Dále jsme se zaměřili na identifikaci kandidátních markerů pro zlepšení prognózy MDS. Zaměřili jsme se na přirozeně se vyskytující polymorfismus genu NAD (P) H dehydrogenázy (chinonu 1) (NQO1*2), který snižuje schopnost redukovat oxidační stres. Zjistili jsme, že pacienti s genotypem NQO1*2 se zhoršují rychleji a mají kratší celkovou dobu přežití, což...
|
|
|
Moderní matematické metody ve studiu imunitní rekonstituce a imunodeficiencí
Stuchlý, Jan ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Šinkora, Jiří (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
V této práci p edstavujeme nové metody anal˝zy a integrace cytometrick˝ch dat ze öirokého spektra problém se vztahem k imunodeficiencím a poruchám krvetvorby. CVID 6 (respektive 8) barevná pr toková cytometrie je pouûita k imnuno- fenotypizaci rozsáhlé kohorty (88) CVID pacient . Automatická anal˝za "pro- bability binning" ukazuje stabilitu a vnit ní provázanost imunofentotypu CVID pacient . Definovali jsme podskupinu CVID pacient , která vykazuje v˝raznou senescenci, aktivaci imunitního systému a podobn˝ klinick˝ obraz (trombocyto- penie, plicní fibróza a bronchiektázie), kter˝ kvantitativn koreluje s imunofeno- typem. Anal˝za bun ného proteomu Vytvo ili jsme techniky, které umoû ují multiplexní (tisíce protilátek najednou) anal˝zu lidského proteomu pomocí afi- nitní proteomiky, rychlou anal˝zu a zpracování dat. Tyto techniky jsme apliko- vali na anal˝zu zm n proteomu lidsk˝ch bun n˝ch linií a charakterizaci prote- omu akutních leukemií. Ukazujeme dosud nepopsanou stabilitu proteomu v rámci subcelulárních lokalizací a prezentujeme teoretick˝ a praktick˝ základ pro stan- dardizaci a validaci protilátek pro pouûití v afinitní proteomice. Topologická anal˝za cytometrick˝ch dat Multiparametrická hmotnostní cytometrie umoû uje popsat sloûité topologické vztahy bun k v r zn˝ch v˝vo- jov˝ch stádiích....
|
|
|
Role of Bardet-Biedl syndrome (BBS) protein complex in T cells
Niederlová, Veronika ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
BBSome je proteinový komplex zásadní pro transport specifických nákladů do primární cilie. Buňky hematopoetického původu, mezi které patří i T lymfocyty, primární cilie obvykle netvoří. Současný výzkum však odhalil překvapivé paralely mezi primární cilií a imunologickou synapsí. Vedle dalších podobností například obě struktury využívají stejné transportní proteiny včetně blízkých interakčních partnerů BBSomu, proteinů Rab8 a IFT20. Prvním cílem této práce bylo prozkoumat roli BBSomu v biologii T lymfocytů. S použitím RT-qPCR jsme prokázali, že podjednotky BBSomu jsou exprimovány v lymfoidních tkáních a T lymfocytech. Studium lokalizace podjednotek BBSomu v buněčné linii Jurkat a primárních T lymfocytech OT-I odhalilo, že podjednotky mají různou lokalizaci. Podjednotka BBS4 lokalizovala do centrozomu, podjednotky BBS1, BBS5 a BBip10 byly přítomné všude v cytoplazmě. Po kontaktu s antigen-prezentující buňkou se signál podjednotky BBS4 přemístil do imunologické synapse. Mutace v genech kódujících BBSome způsobují Bardet-Biedlův syndrom (BBS), vzácné onemocnění projevující se multiorgánovými vadami. Druhým cílem této práce bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi BBS a imunitním systémem. Analýza lékařských záznamů více než 450 pacientů s BBS prokázala, že u pacientů s BBS se oproti normální populaci...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pražská reklama v meziválečném období
Štěpánek, Ondřej ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
V diplomové práci "Pražská reklama v meziválečném období" se její autor Ondřej Štěpánek věnoval dosud spíše opomíjenému tématu - reklamnímu odvětví v Praze mezi lety 1918- 1939. Po nastínění vývoje reklamy v těchto dvou dekádách v celém nově konstituovaném státě se zaměřil na regionální specifika v hlavním městě, která byla dána místními vyhláškami a nařízeními. Zaobíral se tak především legalitou jednotlivých reklamních prostředků, zejména těch ve veřejném prostoru. Svou pozornost věnoval také tvůrcům samotné reklamy v Praze. Dochází tak k závěrům, že reklamní obor prošel ve sledovaném období značným posunem vpřed. Především během druhé poloviny dvacátých let a první poloviny třicátých let se začal reklamní průmysl v Praze rozvíjet daleko rychleji. Legislativní rovina přinesla mnohá omezení a zákazy, se kterými se musely propagující firmy vyrovnávat. Závěrečná kvalifikační práce přináší nové podněty do výzkumu dějin reklamy, zejména v oblasti vývoje reklamních kanceláří.
|
host ::
RSS.