|
|
Srbská menšina v Chorvatsku: vývoj právního postavení během integrace do Evropské unie 2000-2011
Kalánek, Filip ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem právního postavení srbské menšiny v Chorvatsku během integrace Chorvatska do Evropské unie (EU) v letech 2000-2011. Jedná se o historickou práci, která zkoumá přístup chorvatských vlád vůči Srbům. Zkoumání vztahu jednotlivých vlád vůči srbské menšině se zakládá na přijaté legislativě spjaté s národnostními menšinami, implementaci přijatých zákonů a projevech politické vůle hájit zájmy srbské menšiny. Ačkoli jsou výše vyjmenované faktory čistě vnitropolitické povahy, postavení národnostních menšin v Chorvatsku významně ovlivňovala EU z důvodu touhy jednotlivých vlád do unie vstoupit. Proto je v práci zmiňována i role EU. Po roce 2000 dochází ke zlepšování právního postavení srbské menšiny, která byla během devadesátých let terčem diskriminačních zákonů a čelila nepřátelskému postoji celé chorvatské společnosti, v jehož čele stálo vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Významnou část problematiky srbské menšiny představují práva srbských uprchlíků, kteří utekli z Chorvatska během války v 90. letech. Formálně byla normalizace postavení Srbů dokončena v roce 2011, kdy Chorvatsko splnilo unijní požadavky spojené s právy národnostních menšin a ukončilo přístupové rozhovory. Práce dochází k závěru, že klíčovou roli ve zlepšení postavení chorvatských...
|
|
|
Chorvatské jaro a jeho interpretace
Poche, Sebastián ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
The paper deals with analysis of the mass movement, later becoming known as Croatian Spring. It was protest movement which took place in Croatia in the sixties and seventies. The paper also analyses stances and opinions of the leading reform politicians from the League of the Communists of Croatia, such as Vladimir Bakarić, Savka Dabčević-Kučar and Miko Tripalo. The attention is also given to the interpretations of the movement. The structure of the paper consists of short introduction of the Croatian Spring then it moves to sixties in order to explain the reform movement which even gained the approval of the Josip Broz Tito. The shift of the reforms, to those which had touch of national aspect stirred quarrels within the LCC and cause division of the LCC. Mass support across whole Croatia from the public pushed Savka Dabčević-Kučar and Miko Tripalo in decision to carry on with the reforms and demands towards Belgrade. The escalation of the situation forced Tito to finish his support and forced liberal leaders to resign from the LCC. Mass arrests and expulsions immediately took place after.
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod kontrolu nového vedení státu. Likvidace předchozího režimu proběhla ve skutečnosti odstraněním bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s komunistickou vládou, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavou garantovaného demokratického zřízení.
|
|
| |
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
ŠINDELÁŘ, Jan. Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu. Praha, 2013. 101s. Rigorózní práce (PhDr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. Abstrakt Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké...
|
|
|
Civic engagement in Romania - testing the applicability of mainstream theories on the winter protests of 2012
Macsut, Andrei-Cosmin ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
V posledních několika letech jsme svědky vzniku nových typů občanské angažovanosti. Občané jsou nyní schopni organizovat se více než kdykoliv předtím, což vytváří nový vzor sociální mobilizace, která se dosud neocitla v centru akademické pozornosti. Tato práce analyzuje konkrétní případ rumunských protestů v zimě roku 2012 ve snaze dokázat, že současná mainstreamová teorie mobilizace zdrojů a její způsob rámování plně nevysvětlují vznik nestrukturovaných hnutí. Cílem práce je s využitím získaných poznatků připravit půdu pro ustavení nové teorie občanské angažovanosti, která se hodí na nově zjištěné skutečnosti a mohla bý celkově vysvětlit všechny formy strukturované nebo nestrukturované účasti na kolektivní akci.
|
|
|
Spolupráce Chorvatska a Srbska s ICTY od roku 2000: srovnání politického, společenského a právního kontextu
Eliášová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská diplomová práce se zabývá spoluprácí Chorvatska a Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro země bývalé Jugoslávie (ICTY). Pomocí komparace spolupráce těchto dvou zemí odhaluje příčiny toho, proč Chorvatsko dosáhlo uspokojivé spolupráce o šest let dříve než Srbsko. Protože studie vychází z předpokladu, že příčiny lze najít zejména ve vnitropolitických záležitostech, analyzuje politický, společenský i legislativní vývoj spjatý se spoluprácí s tribunálem v obou zemích. Jelikož ale spolupráce do velké míry závisela na vnějších aktérech zejména EU, je zde často analyzována i její role. Práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly, z nichž každá obsahuje tři podkapitoly - politickou, společenskou a právní. Analýza se soustředí na období po roce 2000, kdy došlo k významné demokratizační politické změně v obou zemích. V případě Chorvatska končí v roce 2005, kdy byl předán jejich poslední obžalovaný, což se v případě Srbska stalo až v roce 2011, tudíž analýza Srbska sahá až do tohoto roku. Práce dochází k závěru, že v politické rovině byl významným přelomem rok 2003, kdy se v Chorvatsku konsolidovala situace a politická scéna se spojila v podpoře spolupráce s ICTY. Nic podobného se v Srbsku neudálo a většina stran byla minimálně do roku 2008 proti spolupráci. Veřejné mínění zřejmě nemělo...
|
|
|
Role tří hlavních aktérů v rozpoutání občanské války v Bosně a Hercegovině a její počátky
Zavadilová, Tereza ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje podíl, jaký měli tři bývalí prezidenti republik Bosny a Hercegoviny, Srbska a Chorvatska, v případě rozpoutání občanské války v Bosně a Hercegovině, která probíhala v letech 1992 až 1995. Občanská válka byla nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Teritoriálně je práce zaměřena na území bývalé Jugoslávie. Zpracovávané období odpovídá létům 1989-1992, tedy doba rozpadu SFRJ a vzniku nových republik. Vzhledem k tomu, že je pozornost věnována i životům jednotlivých prezidentů, tzn. Slobodanu Miloševićovi, Franjo Tudjmanovi a Aliji Izetbegovićovi, zabíhá práce časově až do období 50./60. let. Důraz je kladen zejména na jejich politický život a postupné získávání moci. Nutné je hned na počátku připomenout rozpad SFRJ, aby bylo možné se zaměřit na další vývoj. V závěru je pozornost věnována dohodám týkajících se případného rozdělení Bosny a Hercegoviny, čímž by byla dovršena snaha bosenských Srbů a Chorvatů o připojení co největší části země k samotnému Srbsku a Chorvatsku. V neposlední řadě je zachycen vývoj války v průběhu roku 1992. Klíčová slova Jugoslávie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, občanská válka, Slobodan Milošević, Franjo Tudjman, Alija Izetbegović
|
|
|
Imigrační krize v Řecku 1990-2012
Koreček, Janis ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Předkládaná práce analyzuje aktuální a v Česku prozatím neprobádané téma imigrační krize v Řecku. Práce je vedena na makroúrovni a vychází z analýzy vývoje přistěhovalectví do Řecka s důrazem na období 1990-2012. Skrze migrační teorie, demograficko-historické, politicko-společenské a právní hledisko objasňuje příčiny vzniku této imigrační krize. Země se v této svízelné situaci ocitla v rámci globalizačního procesu a není zapříčiněna exkluzivně vinou Helénů, což je dokázáno rozborem evropského právního systému a imigrační politiky EU. Naopak řecká část odpovědnosti za současný nepříznivý stav, který v zemi panuje od vypuknutí fiskální ekonomické krize roku 2009, spočívá jednak v xenofobní společnosti a jednak v pomalém a neefektivním vývoji helénské legislativy zejména v devadesátých letech. Rozbor helénského imigračního práva nastiňuje legislativní postavení přistěhovalců v Řecku. Demograficko-historickou analýzou zachycující statistická data o imigraci v čase a koncepcí helénského občanství zkoumá autor příčiny xenofobie v současné řecké společnosti. Práce rozebírá také úspěch radikální pravice v parlamentních volbách 2012. Na základě programů dalších politických stran objasňuje současný vztah Řeků a imigrantů třetích zemí. Tato případová studie se věnuje také aktuálnímu a kontroverzní evropskému...
|
|
|
Slovinsko-chorvatský teritoriální spor v období 1991 - 2010
Bůžková, Iveta ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na slovinsko-chorvatský teritoriální spor v období 1991-2010. Ačkoliv měl tento spor svůj původ již v období SFRJ, plně se rozhořel až v době vyhlášení nezávislosti Slovinska a Chorvatska, kdy došlo mj. na otázku vymezení společné hranice. Práce se primárně soustředí na tři klíčové problémy: vymezení pobřežní hranice u ústí řeky Dragonje, delimitaci teritoriálního moře v Piranském zálivu a především hlavní slovinský požadavek na přímý přístup k mezinárodním vodám. V první části jsou vysvětleny vybrané pojmy z mezinárodního mořského práva, ukotvené zejména v Úmluvě OSN o mořském právu. Druhá kapitola se věnuje historickému vývoji a proměnám hranic v Istrii s důrazem na vývoj občiny Piran. Výše uvedené klíčové otázky jsou podrobně analyzovány ve třetí kapitole, která se pokouší ověřit relevantnost argumentů jednotlivých stran z pohledu mezinárodního práva. Nejobsáhlejší část představuje čtvrtá kapitola, která se zabývá bilaterálními pokusy o řešení sporu a také stručně nastiňuje politický vývoj v obou zemích. Zde jsou představeny jednotlivé úspěšné a především neúspěšné kroky, které obě strany během let podnikly s cílem vzájemný konflikt ukončit. Závěrečná kapitola potom zkoumá, jakou roli v celém sporu sehrála Evropská unie, resp. Evropská...
|
host ::
RSS.