|
|
Stereotypy v díle Járy Cimrmana
Bulejová, Hana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dramatickým dílem Járy Cimrmana, jehož vznik zajistila dvojice autorů Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Po úvodních kapitolách pojednávajících o genezi mystifikační legendy jménem Jára Cimrman, o cestě této osobnosti z rozhlasu na divadelní prkna a o samotném cimrmanovském kultu, se zaměříme na poetiku Divadla Járy Cimrmana. Styčné rysy divadelního souboru, mezi které patří specifické herectví, fenomén semináře a imaginativní humor, vedou potom přímo k vytyčení opakujících se stereotypů v dramatické produkci divadla. V dalším zkoumání se budeme zabývat žánrovým vymezením her i jejich obsahovým, tematickým a motivickým rámcem. Cílem práce je vysledovat tyto motivy, pokusit se je interpretovat a nastínit jejich postupný progres jak v rámci samotných her, tak v rámci dobové společenské atmosféry.
|
|
|
30 případů majora Zemana (filmová verze a vydané filmové povídky) z hlediska mytizačních postupů
Hřibová, Tereza ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje řadu mytizačních postupů přítomných v narativech o majoru Zemanovi. Využívá přitom jak seriálové podoby 30ti případů majora Zemana, tak z pozdějších transpozic některých z nich do podoby literární. Práce metodologicky vychází zejména z Barthesova teoretického konceptu moderních mytologií, čerpá také z dosavadních analýz normalizačního diskurzu a z terminologické základny kulturních studií. Jejím cílem je postihnout různé mechanismy označování, díky kterým do narativu vstupují symbolické významy ustavující sekundární mytickou rovinu jednotlivých syžetů. Interpretační část práce je věnována analýze ústřední figury majora Zemana, dále rozboru modů reprezentace postav nepřítele a problematice aluzivnosti a intertextovosti ve funkci mytizačního prostředku.
|
|
|
Večerníček: narativní postupy a sémantická analýza žánru
Kazdová, Miroslava ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce zkoumá žánr Večerníčku jako specifického audio-vizuálního textu primárně určeného dětskému vnímateli na pozadí obecné teorie populární, konkrétně televizní kultury. Vychází z předpokladu, že tento populární seriálový žánr patří již několik generací mezi texty pevně etablované v českém socio-kulturním prostředí a jako takový má potencionální vliv na vnímání obdobných narativů. Analyzuje a interpretuje některé způsoby utváření typických narativních struktur a základní principy světatvorby tohoto žánru.
|
|
|
Danube: journey, memory, city and death
Satinská, Lucia ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práca Dunaj: cesta, pamäť, mesto a smrť je do istej miery osobným hľadaním dnešného zmyslu rieky Dunaja v literatúre a kultúre. Prakticky sa v nej vyskytujú texty od antiky k dnešku, nie chronologicky, ale v motivických špirálach cesty, pamäte, mesta a smrti. Geograficky sa táto práca obmedzuje hlavne na nemecko-rakúsky, slovenský a maďarský priestor. Jednotlivé kapitoly predstavujú akési záchytné bójky, ktoré potom spoločne vymedzujú charakteristiky dunajskej kultúry, akými sú hraničnosť, privlastnenie, palimpsestovosť a pôžitkárstvo. V kapitole o ceste ide predovšetkým o hľadanie identity Dunaja a postavu cestovateľa. Kapitola o pamäti analyzuje vybrané pamätné miesta a osobnosti. Tretia kapitola, venovaná dunajským metropolám (Viedni, Bratislave a Budapešti), hľadá črty ich spoločnej duše, ktoré sa realizujú skrz pojmy hranice, pôžitku a mosta. Posledná kapitola o smrti v Dunaji sa okrem obrazov smrti zaoberá aj riečnymi bytosťami - vílami a rusalkami. Celkový text tak predstavuje určitú literárno-kultúrnu antropológiu Dunaja.
|
|
|
Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře
Zbiejczuková, Irena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
ZBIEJCZUKOVÁ, I. Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře. Diplomová práce. Praha: ÚČLLV FF UK, 2010-2011. Tato diplomová práce se zabývá typologií hrdinů a hrdinek ve fantasy literatuře se zvláštním zaměřením na hrdinovu cestu z hlediska výstavby syžetu. Část práce je věnována i definici a historii žánru fantasy v anglosaském i českém prostředí. Práce vychází z děl jak českých, tak zahraničních. Cílem práce je poukázat na archetypální neomýtickou strukturu fantasy textů a jejich tendenci k heroismu na příkladech konkrétních ukázek z děl tohoto žánru.
|
|
|
Mytologické a mýtotvorné rysy Hvězdných válek a specifika jejich příběhů coby příběhu na pokračování
Pavlíček, Milan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce Mytologické a mýtotvorné rysy Hvězdných válek a specifika jejich příběhů coby příběhu na pokračování se zabývá zkoumáním šestice příběhů tvořících cyklus Hvězdných válek na pozadí modelu příběhu Emila Volka, jehož pojmosloví a typologii příběhu využívá, a usiluje popsat, jak na sebe příběhy vzájemně působí, resp. jak vzájemně ovlivňují svoji recepci, a jak se jejich přijímání v průběhu času proměnilo. Druhým cílem práce je zkoumat, v jakém smyslu je k Hvězdným válkám vztahován pojem mýtu, a zvažovat, zda je taková souvislost oprávněná. Práce se snaží podat jak definici Hvězdných válek, tak definici mýtu a zabývá se vztahem cyklu k monomýtu Josepha Campbella, s nímž bývá cyklus hojně spojován. V závěru jsou popsány narativní prvky a procesy podílející se na utváření původní trilogie. Příloha obsahuje popis problematických aspektů překladu příběhů do češtiny a stručnou kritiku existujících překladových verzí.
|
|
|
Hoc est corpus. Úvod do literární anatomie
Činátlová, Blanka ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Cílem práce je hledání různých literárních aspektů těla a tělesnosti; pokus vidět tělo a tělesnost nejen v mimetické, ale i symbolické rovině. Úvodní teoretické vymezení konceptu těla a tělesnosti se inspiruje filosofickým, teologickým a kulturně antropologickým přístupem. Fenomenologický pohled upozorňuje na tělo a tělesnost jako na základní aspekt lidské zkušenosti - na základě zkušenosti "žitého" těla dochází k situovanosti a zabydlenosti ve světě; tělo umožňuje základní časoprostorovou orientaci, vztahuje člověka k předmětnosti světa. Teologický kontext těla přidal ke zkušenosti "žitého" zkušenost "živého" těla. Předpoklad živého, stvořeného těla pobízí k úvahám o těle duchovním, o těle jako podmínce transcendentální zkušenosti. Koncept vtělení vyzývá k reflexi tělesné povahy posvátna a vytváří kánon těla nejen stvořeného, ale i oživeného, obětovaného a vzkříšeného. Společně s kulturně antropologickou inspirací vybízí teologické aspekty těla a tělesnosti také k tématu studu a nemoci - poškozené, nefunkční tělo jako pokřivená perspektiva vědomí. Kulturně antropologické analýzy inspirují k hledání kulturních kánonů těla a tělesnosti, nabízejí určité kulturní vzory a typy (např. apollinská a dionýská tělesnost, karnevalové a groteskní tělo). ...
|
|
|
Urbánní problematika a literární dílo - Městský prostor a jeho zobrazování v současné české literatuře
Derdowska, Joanna ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato disertační práce je pokusem o uchopení tematiky propojení urbánního prostoru a literárního díla. Analýza vzájemného vztahu těchto dvou entit je provedena na základě textů vzniklých v české literatuře po roce 1989. První, teoretická část poskytuje nahlédnutí do stavu vývoje poměrně nové perspektivy v literárních vědách, kterou je literární antropologie, ta následně slouží jako výchozí metodologické východisko. Tato metodologie dovoluje uplatňovat mezioborové přesahy, které jsou pro výzkum městského prostoru zejména přínosné. Kromě toho jsou zde tematizovány diskuze týkající se vztahu prostoru a textu vedené mezi jednotlivými teoretickými přístupy nebo v rámci každého zvlášť. Četné teorie pojednávají zejména o prostorizaci diskurzu (prostorovém neboli geografickém obratu v humanitních vědách) a diskurzivizaci prostoru (v důsledku sémiologického přístupu zacházejícího s mnoha kulturními entitami jako s "texty kultury"). Uvedené ohlasy naznačují, že v současnosti rozšířený přístup, který s prostorem zachází jako s jakýmsi druhem textu, není jediným možným východiskem k jeho zkoumání. Po nastínění modernistického kontextu, který je zde velmi významný, jsou pak v druhé, interpretační části disertační práce na příkladech ze současné české literatury prezentovány tři možné druhy poetik literární reprezentace...
|
|
|
James Bond: filmová série z hlediska narativní mytologizace
Pensdorfová, Olga ; Činátlová, Blanka (oponent) ; Bílek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce s titulem James Bond: filmová série z hlediska narativní mytologizace aplikuje analytické kategorie verbálního narativu na narativ filmový. Filmový seriál s Jamesem Bondem zkoumá z hlediska jeho struktury, příběhu, typologie postav a fikčních světů. Všímá si převládajícího kompozičního principu seriality, koherence bondovské filmové série i využívání principů intertextového odkazování. Předkládá důkazy pro to, že tento popkulturní narativ je vhodný pro analýzu vzniku a fungování mýtů a ideologií
|
|
|
Mytologie těla
Činátlová, Blanka ; Bílek, Petr (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Toto poněkud velkorysé (ostatně to k žánru - mýtu, nikoli snad diplomové práce - patří) putování napříč časem i prostorem si na počátku kladlo za cíl hledat přítomnost a význam těla a tělesného v mýtickém vyprávění. Pokud přijmeme fenomenologický kontext těla jako mezního horizontu lidského pobytu ve světě a Neubaurovu charakteristiku mýtu jako příběhu, který nás slaďuje se světem a současně nás v něm zabydluje, pak nemůžeme nalézt sobě bližší témata než je právě mythos a tělo. Jako určující princip mýtické tělesnosti se ukázala především zjevnost. Ve všech třech stěžejních kontextech funguje mýtické tělo jako symbol. Ba co víc, ukazuje původní sílu tradičně chápaného symbolu. Dnes máme kvůli (nebo možní díky) zkušenosti moderního, symbolistního umění vnímat symbolické sdělení jako cosi co odkazuje buď na něco nejednoznačného nebo mnohoznačného. Původně však označoval symbol části celku, dvě poloviny rozlomeného předmětu (řecky "symbal1ein" - házím dohromady, spojuji). Spojením obou částí mohl tento symbol sloužit jako poznávací znamení; vlastník jedné části se prokázal jako posel, host, ztracený příbuzný. Symbol tedy v tomto kontextu funguje jako znamení sestávající ze dvou částí, které je viditelné až po spojení obou částí v jeden celek. Právě tímto způsobem bychom měli číst význam těla v mýtických...
|
host ::
RSS.