|
|
Vyrovnávání se s komunistickou minulostí: proměny historické edukace v České republice po roce 1989
Najbert, Jaroslav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Cílem disertační práce je přispět k zintenzivnění debaty o potřebě inovovat historickou edukaci v České republice. Zkoumá diskurz vyrovnávání se s komunistickou minulostí a jeho důsledky pro historické vzdělávání. V úvodu je s využitím dostupných lingvistických a statistických nástrojů (Český národní korpus, mediální archiv Mediasearch) a interdisciplinární odborné literatury kriticky rozebrán samotný koncept vyrovnávání se s minulostí. Pak následují tři studie. První zkoumá veřejnou debatu o výuce komunistické minulosti po roce 1989 a všímá si artikulované nespokojenosti s kvalitou dějepisu. Věnuje se také analýze konceptualizace historického vzdělávání v národním kurikulu po roce 1989. Výsledkem je definování dvou dominantních diskurzivních typů, které ovlivňovaly veřejnou debatu a praxi na školách. Druhá studie se věnuje paměťovým, diskurzivním a didaktickým kontextům aplikace metody orální historie v rámci přístupů historického a vzpomínkového vzdělávání. Odhaluje jak pozitivní, tak problematické aspekty paměťové praxe využití příběhů perzekuce 50. let ve vzdělávání. Třetí studie diskutuje výsledky empirického výzkumu "Jak učíme soudobé dějiny", kterého se účastnilo v roce 2018 celkem 117 učitelů. Dokládá, že ačkoliv se oborová didaktika reflexi vyrovnávání se s minulostí nevěnuje, učitelé...
|
|
|
Nové přístupy v prezentaci a popularizaci archeologie. Výzkum didaktických aspektů současné role archeologie ve společnosti
Puhačová, Veronika ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Tichý, Radomír (oponent)
Práce se zaměřuje na nové přístupy v popularizaci archeologie v kontextu jejího přínosu pro společnost 21. století. Výzkumným problémem je didaktická transformace archeologických pramenů pro potřeby efektivní popularizace oboru. Ta je nahlížena jako komplex interdisciplinárních postupů, které vedou k mnohavrstevnatému využití poznatků vědního oboru archeologie širokou veřejností. Autorka v celé práci zdůrazňuje, že popularizace nemá pouze prezentační, ale také silně edukační charakter. Z toho důvodu se pokouší o aplikaci poznatků oborové didaktiky a muzejní a zážitkové pedagogiky na obousměrnou komunikaci s veřejností (tzv. "public archaeology"). Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. První část s využitím poznatků mimo jiné z historie, sociologie a filozofie analyzuje známé i opomíjené aspekty popularizace archeologie a zasazuje je do širšího vzdělávacího rámce. Část druhá se věnuje novým přístupům a metodám v rámci zvolené problematiky a obsahuje modelové příklady dobré praxe a také sedm rozsáhlých kazuistik. Ty slouží k detailnímu vhledu do tématu a prezentují popisované metody efektivní popularizace v praxi. Autorka tak pomocí triangulace teoretické a kvalitativní analýzy, akčního výzkumu a reflektivní praxe přispěla k otázce role archeologie v současné společnosti a...
|
|
|
Obraz života v komunitách školských sester Třetího regulovaného řádu sv. Františka v letech 1971-1989. Každodennost a genderové role ženského řeholního společenství v období socialismu .
Libánská, Anna ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Práce se zabývá každodenností kongregace školských sester třetího regulovaného řádu sv. Františka na českém území v letech 1971 - 1989, snaží se však pokrýt dějiny kongregace v celém období 1948 - 1989. S využitím metody orální historie zachycuje především život v tajných sesterských i smíšených komunitách, v nichž sestry žily zejména za účelem výchovy řádového dorostu. Kromě popisu strategií, které si sestry ve sledované době vyvinuly pro zachování řádového života, se práce věnuje také genderovým modifikacím a jejich proměně, jež souvisela nejen se specifickými podmínkami komunistického režimu, ale také s druhým vatikánským koncilem, který přinesl zásadní řeholní reformu.
|
|
|
Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti
Babička, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Po roce 1989 dochází v Československu, potažmo České republice nejen k transformaci politické a ekonomické, ale k širší transformaci kulturní - sémiotické. Do procesů kolektivního vzpomínání vstupuje více aktérů, kteří si konkurují, či se míjí, doplňují se, či si protiřečí. Tito se dále liší mírou své institucionalizace, motivace nebo způsobem reprezentace. Legitimizační funkce minulosti se stává ve větší míře otázkou vyjednávání, související s hledáním jiných kolektivních identit a příchodem jiných ideologií. Na příkladu Bati lze tento proces dobře zachytit: na začátku devadesátých let se mění Baťův historický význam; začínají ho využívat různí aktéři v různých reprezentacích (novinové články, paměti, odborné a popularizační knihy, dokumentární filmy, veřejný prostor) pro různé účely; Baťa je zároveň synekdochou vzpomínání na meziválečné Československo a může se tak stávat nástrojem konstruované kontinuity. Zmapování podob reprezentace Bati v české historické kultuře po roce 1989 poukáže na širší proměny a dopady transformace českého kolektivního vzpomínání v její heterogenní podobě. Práce primárně vychází z konceptů paměťových studií a přístupů soudobých dějin ke studiu post-socialismu. Klíčová slova Baťa, transformace, post-socialismus, paměťová studia, kulturní paměť, soudobé dějiny
|
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Barrandovské Terasy jako místo paměti
Veselá, Jaroslava ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení multifunkčního areálu Barrandovských Teras jako místa paměti a pomocí analýzy prostředků veřejné kultury - článků, dokumentů, fotografií a vzpomínek směřuje k poznatkům, jakou měrou informace o jejich existenci a fungování ve společnosti rezonovaly. Prostřednictvím reflektování metodologie historiků zajímajících se o obor studia konceptu kolektivní paměti a míst paměti práce zprostředkovává problematiku aktuální prezentace areálu Teras na Barrandově a její ozvuky ve veřejném prostoru.
|
|
|
Obrazy Romů v české kulturní a komunikativní paměti.
Čápová, Lada ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
(česky) Tato práce řeší mediální obraz Romů v různých typech médií. Těmi jsou učebnice, Wikipedie a Korpus pro jazyk český. Cílem této práce je zjistit, jak tato média formují obrazy, které o Romech sdílí česká společnost. Zvolený problém jsem se pokusila vyřešit diskurzivní analýzou mediálních reprezentací, které se týkají kategorie Rom a zajímal mě odraz těchto obrazů v kulturní a komunikativní paměti Čechů. Provedeným výzkumem jsem zjistila jednu z možných příčin dnešního sociálně-ekonomického stereotypu Romů, jež je sdílen v rámci české společnosti a na analýze Wikipedie se ukázalo, že zobrazování Romů v rámci tohoto média je silně ovlivněno tím, jak se ve společnosti zrovna nějaké téma komunikuje.
|
|
|
Modernizace venkova spojená se zakládáním jednotných zemědělských družstev na Strakonicku.
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá modernizací venkova. Chtěl bych tento proces přiblížit na příkladu třech obcí (Třebohostice, Mečichov, Chrášťovice), které jsou si podobné výměrou půdy i počtem obyvatel. K práci přistupuji, jako k mikrohistorické sondě. Hlavními prameny jsou obecní kroniky a archivní materiály jednotlivých MNV a z velké části ONV Strakonice a OV KSČ Strakonice. Konkrétní případy změn v životě obyvatel vesnic také chci doplňovat o osobní svědectví pamětníků metodami orální historie a s jejich pomocí zobrazit zpětné hodnocení kolektivizace a jejího přínosu pro místní společnost. Chtěl bych zaznamenat vliv nově vznikajících JZD, ať kladný, či záporný na vývoj jednotlivých obci a zabývat se změnami, které v nich proběhly.
|
|
|
Obraz upálení mistra Jana Husa v současné české společnosti
Chládková, Kateřina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá tématem zobrazování Jana Husa v souvislosti s šestistým výročím jeho upálení v roce 2015. Zaměřuje se především na způsob performace Jana Husa v jednotlivých médiích a také vlivem povahy médií na Husův výsledný obraz. Jako hlavní zdroj využívá práce reprezentace tří médií: výstavu Husitského muzea v Táboře Jan Hus 1415/2015, film Jiřího Svobody Jan Hus a román Vlastimila Vondrušky Husitská epopej I. Prostřednictvím komparace se staršími reprezentacemi analyzuje práce charakter současné vzpomínkové praxe. Dále práce sleduje mechanismy, jimiž se jednotlivé reprezentace v rámci vzpomínkové kultury pokoušejí prosadit. Při analýze pramenů vychází z konceptu Cultural Memory Studies (Jan Assmann, Astrid Erll, Aleida Assmann) a z konceptu míst paměti Pierra Nory. Klíčová slova: Jan Hus, kulturní paměť, místo paměti, nová média, politika paměti, historická kultura
|
|
|
Historická imaginace pozdního osvícenství.
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Dizertační práce se zabývá vývojem dějepisectví a vnímání historického času v poslední třetině 18. a na počátku 19. století. Klade si otázky: Jak se proměnil způsob situování se (české) společnosti v dějinách? Jak se změnila podoba historických reprezentací mezi 60. lety 18. a druhým desetiletím 19. století? Jak tyto posuny souvisí s mediální podmíněností veškeré historické zkušenosti? Odpověď na tyto otázky nachází v pěti zásadních inovacích (chápaných v návaznosti na systémovou teorii Niklase Luhmanna jako prostředky redukce komplexity), jimiž ovlivnilo pozdní osvícenství představu o plynutí historického času a praxi dějepisectví. Jde o představu o kontinuální kumulaci prostorově organizovaného vědění v historia litteraria související s růstem knižních trhů, narativizaci historické zkušenosti vlivem rozšíření nových fikčních žánrů historické prózy, filozofii dějin jako nové epistemologie a sekularizace teleologických modelů, objevení moderního pojetí kultury coby prostředku popisu společnosti sebe samé a narativizaci kolektivních identit. Práce spojuje perspektivu historické sémantiky usilující o postižení proměn časových režimů (Reinhart Koselleck, Aleida Assmannová), perspektivu narativní teorie dějepisectví, jež chápe historický čas jakožto čas narativní a identity jakožto identity narativní...
|
host ::
RSS.