|
| |
|
|
Fenomén narativní fikce
Cubr, Ladislav ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem narativní fikce v dnešní společnosti. Zaměřuje se zejména na to, jak tento fenomén uchopují tři významní naratologové (Tomaševskij, Schmid, Doležel). Cílem práce je analýza a komparace jejich modelů, zhodnocení jejich přístupů a zdůraznění jejich přínosů pro porozumění narativní fikci. Soustřeďuji se na obecnější rysy narativní fikce, které lze aplikovat na jakýkoliv typ média. Dílčími tématy práce jsou představení teoretických konceptů, ze kterých tyto modely čerpají, a zkoumání významu narativní fikce v našem každodenním životě. V práci se též snažím poukázat na některé nedostatky v celkovém přístupu daných naratologů a zdůraznit nutnost aplikovat pro porozumění fenoménu narativní fikce též jiné přístupy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Metafory přírody v týdeníku Reflex
Vacířová, Martina ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce Metafory přírody v týdeníku Reflex se snaží porozumět proměně vztahu člověka a přírody s odstupem dvaceti let, jak byl zachycen ve společenském týdeníku Reflex. Tento týdeník byl zvolen proto, že se na přírodu ani na jiná témata s ní spojená nespecializuje, a mohl by tak pomoci porozumět tomu, jak se vztah člověka a přírody proměnil nejen na jeho stránkách, ale také ve společnosti. Východiskem této práce je předpoklad, že různé aspekty vztahu člověka a přírody se transformují v metafory. Pomocí rozkrytých metafor bychom tedy mohli poznat i tento vztah. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s různými přístupy k metafoře, z nichž si pro aplikaci v empirické části vybírá koncepci Lakoffa a Johnsona. Dále v teoretické části předkládáme některé metafory přírody, které již byly zkoumány v odborné literatuře, a zabýváme se jejich důsledky pro vztah člověka a přírody. V empirické části poté analyzujeme články v týdeníku Reflex ze dvou časově vzdálených období, z let 1990-1991 a 2008-2010. Vybrány byly pouze články s tematikou přírody nebo životního prostředí, ve kterých jsme s pomocí Lakoffovy a Johnsonovy teorie hledali metafory přírody. Následným srovnáním nalezených metafor z obou období bylo zjištěno, že v letech 1990 a 1991 se o přírodě referovalo více v metaforách, které...
|
|
|
Vina a odpuštění v Bratrech Karamazových z pohledu Girardova trojúhelníku touhy
Havlíček, Petr ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce se zabývá motivem viny a odpuštění v Bratrech Karamazových. Snaží se dokázat, že jednotlivé osoby stižené trojúhelníkovou touhou nejsou schopny pociťovat z vlastního pohledu vinu a nedokáží odpouštět. Teprve po té, co se dokážou z tohoto trojúhelníku vymanit, mohou si uvědomit svoji vinu a odpouštět - sobě i ostatním. Zároveň se zaměřuje na těsnou vazbu trojúhelníku touhy a tzv. Zosimova konceptu. Zosimovým konceptem je míněno sémiotické těleso a hlavní pilíř příběhu; je vyjádřen Zosimovou větou "všichni jsme za všechno vinni". Působí v Bratrech Karamazových jako aktivní i pasivní prvek, který pomáhá postavám v boji s metafyzickou touhou trojúhelníku a který zároveň slouží za míru uvědomování si viny a odpuštění. Zkoumanými charaktery jsou Zosima, "tajemný návštěvník", trojice otec Karamazov/ syn Dmitrij/Grušeňka a Líza Chochlakovová
|
|
| |
|
|
Rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu
Girardová de Villars, Hana ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu pomocí teorie fikčních světů. Rozebírá vliv fikčních světů a jejich hrdinů na divákovu interpretaci a vnímání fikce. Zdůrazňuje rozdílný dopad fikce na skutečnost podle toho, zda příjemce fikční dílo hodnotí podle vztahu ke skutečnosti anebo si naopak uvědomuje, že film nereferuje k aktuálnímu světu. Práce přibližuje hlavní pojmy a problémy teorie fikčních světů a aplikuje je na příklady konkrétních filmů, aby ukázala důležitost rozlišování hranice mezi fikcí a skutečností.
|
|
|
The Body as an Interface
Kučerák, Michal ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
MK: Telo ako rozhranie bakalárska esej Abstrakt: Táto bakalárska esej pojednáva o téme tela vo videohrách z filosofickej perspektívy. Medzi jej základne otázky patrí: Čo sa deje s telom hráča počas hrania hry? Ako toto "pracuje"? Samotná esej obsahuje definíciu hry ako takej, definíciu videohry podľa Juula a odkrýva pramene videohry ako súčasti kyberkultúry (Lévy), tak aj ako formy technického obrazu (Flusser). Približuje históriu a súčasnosť hrania videohier. Prostredníctvom autorov ako je Hansen, Virilio či skrz Deleuzeho a Guattariho definíciu tela ako takého, tela bez orgánov, pojednáva otázku či telo bude alebo nebude zohrávať dôležitú rolu v budúcnosti hrania videohier. Esej samotná prichádza s konštatovaním, že videohry z pohľadu nášho tela, je možné hrať aktívne alebo pasívne. Kľúčové slová: videohra, telo, aktívny, pasívny, vizuálna semiotika
|
host ::
RSS.