|
|
The Mass-media, the Political Sphere and Media Education
Březina, Jiří ; Stracený, Josef (advisor) ; Jirásková, Věra (referee)
Naše práce si dala za úkol několik cílů. Prvním cílem byl náhled do problematiky médií a politické komunikace. Popsali jsme některé důležité aspekty médií, které zahrnují jak omezení dané technologií, tak omezení organizační. Shrnuli jsme současný stav teorie mediální a politické komunikace, včetně styčných ploch mezi těmito dvěma disciplínami. Bohužel tento současný stav a omezený prostor této práce nedovolují zevrubnější náhled do problematiky a formulaci jasnějších závěrů. Na druhou stranu jsme využili více zdrojů a přístupů pro identifikaci účinků mediálního sdělení a popsali několik způsobů, jakými se média snaží zajistit objektivitu i několik strategií, jak lze sdělení pozměnit tak, aby místo neutrálního vyznění ovlivňovalo příjemce. Cíl, který jsme si stanovili jako druhý v pořadí, lze shrnout jako popis procesu, kterým prochází mediální sdělení. Vytvořili jsme vlastní schéma, podle kterého jsme odvíjeli analýzu jednotlivých částí procesu. Pomocí příkladů uvedených v literatuře se nám podařilo nastínit možné problematické partie jednotlivých účastníků tohoto procesu a i když jsme zdaleka nevyčerpali všechny otázky, které se nabízejí, zmínili jsme všechny důležité momenty. Třetím cílem této práce bylo teoretické uvedení do tématu mediální výchovy spolu s praktickým převedením této teorie do praxe s...
|
|
| |
|
|
A Comparison of the Ethical Ideal of the Human in Plato and Augustine
Smoláková, Tereza ; Blažková, Miloslava (advisor) ; Jirásková, Věra (referee)
V Každé životní situaci musí člověk vybírat mezi lepším a horším. Rozhoduje se, jakou cestu vybrat, aby byla co nejschůdnější a nejpohodlnější pro něj samotného, nebo volí tu, která je sice strastiplnější, ale o které ví, že přináší dobro i druhým, ne jenom jemu samému. Ale podle čeho se vlastně lidský tvor rozhoduje, co je lepší a co horší? Jak pozná, co je dobré a co je zlé? Dají se takové věci poznat rozumem, citem, dají se naučit? Rodí se člověk s určitým citem pro rozlišování dobrého a zlého? Celým životem člověka prostupuje otázka po dobrém a zlém. A nevyskytuje se pouze na úrovni každodenní problematiky a volby, ale je obsažena i v samotném smyslu života každého jednotlivce. Za života se sám sebe člověk ptá, zda to či ono dělá dobře, zda je výsledek jeho snažení v souladu sjeho představou vlastní realizace, jestli je koherentní s našimi nejvyššími hodnotami, našimi dobry a naplňuje tím tedy námi určený smysl života. Po smrti se ptají a především hodnotí druzí, neboť my sami již nejsme schopni hodnotit, jakým způsobem jsme prožili svůj život, co významného jsme vykonali. Ale co když ti, kteří hodnotí, mají hranici mezi dobrým a zlým jinde než my? Byl potom celý náš život zbytečný? Nám takový nemusel připadat, ale už jim to vymluvit nemůžeme, vždyť jsme přeci mrtví a nemůžeme se bránit nebo obhajovat...
|
|
|
The Ethical and Ontological Aspect of the Phenomenon of Consciousness
Lebduška, Lukáš ; Blažková, Miloslava (advisor) ; Jirásková, Věra (referee)
Ve své diplomové práci se budu zabývat fenoménem svědomí, jehož pojetí je velmi důležité pro ustavení etiky jako jedné z filozofických disciplín. Na rozdíl od dobra, které bylo hned od počátku pojímáno jako ontologická kategorie, bylo svědomí původně ustavováno jako kategorie čistě etická, a teprve od minulého století také jako kategorie ontologická. Právě tento posun ve vnímání svědomí směrem k moderní době bude předmětem mého zájmu. Pestrost proměn chápání svědomí není taková jako u pojetí dobra, ale rozdíly mezi jednotlivými představami o tom, čím je svědomí určováno a jak funguje jsou značné. Právě tato různorodost hraje důležitou roli při vnímání jednotlivých forem fenoménu svědomí tak, jak je v minulosti představovali jednotliví autoři, kteří se jej snažili zabudovat do svého filozofického systému. Všechny typy chápání se shodují v tom, že svědomí je nějak spojeno s naším prožíváním a mravním hodnocením jednání, které uskutečňujeme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
The Use of Audio-visual Technology in Civics Classes
Augustová, Dagmar ; Havlínová, Ivana (advisor) ; Jirásková, Věra (referee)
Cílem mé práce bylo ukázat, že videopořady mají ve výchově к občanství své místo. Vytvořila jsem přehled nejčastěji využívaných videopořadů a ke každému z nich navrhla metodický námět pro jeho konkrétní využití v hodinách občanské výchovy. Při plnění mnou vytyčeného cíle jsem postupovala následovně: Nejprve jsem prostudovala mnoho knih a odborných prací nejen didaktického, ale i psychologického, sociologického a filosofického zaměření. Po jejich prostudování jsem se vydala na deset základních škol, kde jsem poprosila učitele občanské výchovy o seznamy videokazet, které sami nejčastěji využívají. Pouze na čtyřech základních školách jsem se setkala s opravdu velice chudou sbírkou videopořadů, která čítala průměrně pět videopořadů. Od šesti vyučujících občanské výchovy, kteří byli velice ochotní a vstřícní, jsem si vypůjčila několik videokazet s didaktickými filmy určenými žákům druhého stupně základní školy. Jejich seznam je uveden v přílohách. Každý z filmů jsem důkladně prostudovala a poté s ním začala pracovat. Nejprve jsem se zaměřila na obsahovou stránku pořadu, tedy na fakta, na jeho dynamiku a obtížnost. Při druhém sledování jsem již zvažovala možné využití pořadu či jeho částí ve vyučovacích hodinách. Po dlouhé úvaze jsem začala právě shlédnutý pořad hodnotit. Následně jsem musela určit, zda...
|
|
| |
|
| |
|
|
Legislative Power in France
Giba, Marián ; Jirásková, Věra (referee) ; Reschová, Jana (advisor)
Postavení francouzského zákonodárce v rámci ústavního systému V. republiky se značně vymyká z rámce parlamentní formy vlády. Toto specifikum je dané mnohými okolnostmi, především historickým vývojem Francie od revoluce v roce 1789 až do současnosti a s ním spjatými ústavními zkušenostmi.
|
guest ::
