|
Alternativní způsoby řešení kolektivních sporů (mediace a rozhodčí řízení)
Hejl, Pavel ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Účelem právní úpravy kolektivních smluv, jakož i kolektivního vyjednávání je zejména zajištění sociálního smíru a utvoření mechanismu průběžné vzájemné sociální komunikace a demokratického procedurálního řešení konfliktů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Zúčastněné strany přisuzují dle mého názoru kolektivnímu vyjednávání nemalou váhu. Zaměstnavatelé se k němu staví jako k prostředku, který pomáhá nemalou měrou formovat kladný postoj zaměstnanců k vytyčeným cílům a realizace podnikatelských záměru, odbory naopak prostřednictvím uzavřených dohod zajišťují zájmy zaměstnanců a jejich prosazování. Ačkoli se v právním postavení odborových organizací v pracovněprávních vztazích stále projevuje jistý vliv minulosti, kdy odbory měly v politickém systému zcela jinou roli, a i proto je odborová organizovanost v České republice relativně nízká, jsem přesvědčen, že se sociální dialog i v našich podmínkách stává pomalu ale jistě nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a rozhodování o pracovněprávních podmínkách. Především dnes, v době globální finanční a od ní odvozené hospodářské krize, se tak sociální dialog stává zásadním nástrojem pro minimalizování dopadů této krize a rovněž prostředkem, který se může podstatnou měrou podílet na odstranění jejích negativních důsledků. V ideálním případě je výsledkem...
|
|
A comparison of employment law in the Czech Republic and Slovakia
Bojnanská, Natália ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Záver Porovnávaným zákonom som sa vo svojej práci venovala pomerne obšírne a spomenula som najzákladnejšie aj menej podstatné inštitúty oboch úprav. Ak sa pozrieme na prierez tejto práce, zistíme, že nebolo ani čo porovnávať, keďže tieto predpisy sa vo veľkej časti zhodujú. Rada by som aspoň pripomenula, čo sa pri porovnávaných ustanoveniach líšilo. V tomto prípade sa nebudem zmieňovať o mnohých častiach českej úpravy, kde bolo poskytované vyššie finančné hodnotenie, alebo štedrejší koeficient nejakého výpočtu, pretože to má súvis s celkovou ekonomickou situáciou v krajine, a tá je rozhodne na vyššej úrovni v Českej republike. Dá sa povedať, že základná úprava najdôležitejších záležitostí (ako je napríklad rozvrhnutie pracovnej doby, prestávky v práci, skúšobná doba a mnohé ďalšie) pracovného práva nevykazuje rozdiely, ak nebudem rátať terminológiu, ktorá je používaná rozdielne na Slovensku a v Čechách. Mnohé porovnávané ustanovenia, ako už bolo spomínané sú veľmi podobné, ale takisto som našla aj úpravu, ktorá sa v druhom porovnávanom zákone nenachádzala vôbec, avšak takýchto situácií nebolo mnoho. Išlo napríklad o domácku prácu a teleprácu v ZP SR alebo o odchodné, ktoré svoju obdobu v českom Zákonníku práce nemajú. Na druhej strane zase konto pracovnej doby, ktoré je upravené len v ZPr ČR. V týchto...
|
|
Prodej podniku a jeho části
Čech, Zdeněk ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Čech, Petr (vedoucí práce)
ZÁVĚR Zákonná úprava smlouvy o prodeji podniku jako samostatného smluvního typu v rámci Obchodního Zákoníku se zpočátku jevila jako ambiciózní a odvážný krok zákonodárce. Zvolený model se dle mého soudu v praxi osvědčil zejména svou koncepcí komplexního přechodu všech práv a závazků, které s podnikem souvisí. Právě ucelenost úpravy v rámci jednoho smluvního typu se osvědčila jak pro svou přehlednost, tak zvolenou kogentní povahu vybraných ustanovení. Současně je potřeba připomenout, že smlouva o prodeji podniku představuje lex specialis k ustanovením zvláštních zákonů, což má své nepochybné výhody. Díky tomu není zapotřebí činit všech zvláštních úkonů, kterých by bylo k jednotlivým převodům práv a povinností potřeba. Vzhledem k množství a diversifikaci jednotlivých složek tvořících podnik by použití jednotlivých právních přepisů bylo mnohem náročnější a méně přehledné. Zdůrazňuji ovšem, že obchodní zákoník obecně není k jiným právním předpisům vždy shodně výlučně ve vztahu obecného či zvláštního předpisu, ale že za různých situací je tento vztah různý. Prodej podniku jako "fungujícího organismu" má svá specifika a zákonný přechod práv a závazků má napomoci k dosažení právní jistoty jak smluvních stran, zejména kupujícího, tak třetích osob, které uzavřely smluvní vztah, kdy se předmět plnění vztahuje k...
|
|
Sociální stát - historická a teoretická východiska
Paclt, Petr ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
50 Závěr Záhy po listopadu 1989 bylo zřejmé, že vedle reformy politické a hospodářské bude nutné provést též zásadní reformu systému sociálního zabezpečení. Bylo kde čerpat inspiraci. Vedle zákonodárství demokratických států zde byl velký odkaz našich předků z první poloviny 20. století. Klíčovým úkolem reformy byl návrat od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění jako základu systému, doplněného státní sociální podporou, sociální pomocí a sociálními službami. Postupně došlo k převedení nemocenského pojištění z odborů na Českou správu sociálního zabezpečení, jíž je možno považovat za pokračovatelku Ústřední sociální pojišťovny a jeho organizačnímu spojení s pojištěním důchodovým. Pojistné pak bylo zavedeno jako zvláštní platba mimo daňový systém. Byl vytvořen systém všeobecného zdravotního pojištění, který spravují zdravotní pojišťovny nezávislé na státu. V roce 1996 vstoupil v účinnost zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nahradil systém důchodového zabezpečení, upravený zákonem č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. I když se postupně podařilo odstranit nejzásadnější totalitní deformace, nelze podle mého názoru hodnotit současný stav jako uspokojivý. Charakteristickým rysem průběhu celé sociální reformy je chaotičnost, dochází k neustálým dílčím změnám, chybí však ucelená koncepce....
|
|
Internet a mezinárodní právo soukromé
Zezulka, Denisa ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá dosud nejmodernějším komunikačním prostředkem - Internetem, ve spojení s mezinárodním právem soukromým. Toto spojení není náhodné, neboť Internet je mezinárodní prostředek, pomocí kterého komunikují subjekty z nejrůznějších koutů světa. Internet lze definovat jako celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí. Z právního hlediska však není schopen nabývat práva a povinnosti, nemá právní subjektivitu a vůbec neexistuje. Internet je ovšem zcela nepochybnou součástí našeho každodenního života. Právní úprava Internetu zpočátku zůstávala zcela stranou, středem zájmu byly pouze jeho technické aspekty. Potřeba speciální právní úpravy vyvstala až s rostoucím počtem uživatelů internetové sítě. Do té doby byla dovozována z jiných právních předpisů. Tento vývoj je však logický, neboť bylo nejprve nutné dosáhnout určité technologické úrovně. V disertační práci je podrobně zmapována právní úprava mezinárodního práva soukromého i internetového práva, které je dle mého názoru třeba považovat za samostatné právní odvětví. Základním pramenem českého mezinárodního práva soukromého je bezpochyby Ústava a další ústavní zákony. Co se týká speciální úpravy, v čele stojí zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním. Na mezinárodní úrovni dominuje úmluva CISG a Úmluva OSN o...
|
|
Základní zásady zadávání veřejných zakázek
Frencl, Lukáš ; Horáček, Vít (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
86 ZÁVĚR Cílem mé práce bylo zaměřit se na úpravu základních zásad zadávání veřejných zakázek a seznámení čtenáře s promítnutím těchto základních zásad zadávání veřejných zakázek do jednotlivých institutů (fází) zadávacího řízení. Základní zásady zadávání veřejných zakázek představují určité obecné principy, na kterých je zadávací řízení postaveno. Zásady zadávaní veřejných zakázek mají význam jak v rovině aplikační (při postupu veřejných zadavatelů, dodavatelů, orgánů dozorčích a přezkumných), tak v rovině interpretační. Význam zásad zadávání veřejných zakázek byl zdůrazněn i soudní praxí (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. května 2002, publikovaný pod SJS 1031/2002). Základní zásady zadávání veřejných zakázek jsou upravené jak na úrovni komunitární, tak na úrovni národní. Ve své práci jsem se zaměřil na obě úrovně. Právní úprava veřejných zakázek na komunitární úrovni je provedena, vzhledem ke značné různorodosti právních úprav veřejných zakázek a právních systémů členských států, pomocí směrnic. V poměrně nedávné době byly přijaty zcela nové, komplexní zadávací směrnice (směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES). Moji práci jsem zaměřil především na posouzení směrnice 2004/18/ES. Oproti předcházející právní úpravě především zadávací směrnice 2004/18/ES zdůraznila a posílila význam základních...
|
|
Díla audiovizuální
Varjassyová, Martina ; Holcová, Irena (oponent) ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce)
Závěr Ve své diplomové práci jsem se zabývala českou právní úpravou audiovizuálního díla, která se nachází zejména v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským. V souladu s principem materiální pravdy, který ovládá české autorské právo, je dle této právní úpravy za autora, dle mého názoru spravedlivě, považován režisér. Rovněž se domnívám, že výrobci audiovizuálního díla, jakožto osobě, která se na vytvoření audiovizuálního díla zpravidla finančně podílí nejvíc, autorský zákon poskytuje dostatečnou ochranu prostřednictvím zákonné domněnky a práva, které výrobce audiovizuálního díla požívá jako výrobce zvukově obrazového záznamu. Při zpracovávání veřejnoprávní úpravy audiovizuálních děl, která se nachází zejména v zákoně č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, jsem se více věnovala otázce jednotného systému označování audiovizuálních děl, který by řešil otázku věkové přístupnosti těchto děl, podobně jak je tomu v již fungujícím systému v Nizozemsku. Stejné označení přístupnosti by se podle něj používalo nejen v kinech, ale i v televizi či prodejnách a půjčovnách a rodič by byl mnohem detailněji informován o obsahu audiovizuálního díla, nemluvě o tom, že by se pak určitá audiovizuální díla vysílala v době, stanovené...
|
|
Řízení kvality v projektu systémové integrace ve státní správě
Moudrý, Ondřej ; Svatá, Vlasta (vedoucí práce) ; Říhová, Zora (oponent)
Řízení kvality je obecnou disciplínou postavenou na principech maximálního uspokojení očekávání zákazníka při poskytování služeb a dodávce produktů. Oblast řízení kvality je upravena platnou legislativou, normami a standardy považovanými za nejlepší oborovou praxi. V této práci je uveden základní přehled těchto normativů, norem a standardů, aplikovaný na oblast řízení projektů systémové integrace ve státní správě. Uvedené principy jsou komentovány na základě osobní zkušenosti autora s realizací obdobných projektů, jsou uvedeny jejich výhody a nevýhody a posouzena jejich aplikovatelnost v praxi. V další části se autor věnuje popisu typických problémů v projektech systémové integrace ve státní správě a navrhuje možná řešení těchto problémů s využitím uvedených principů řízení kvality v projektech.
|
|
Sociální politika EU, současnost a výhledy
Nádvorníková, Eva ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Hitzgerová, Vlasta (oponent)
Práce se v první kapitole zabývá historickými skutečnostmi, které utvářely sociální politiku takovou, v jaké podobě existuje v dnešní době. Je zde vycházeno převážně z jednotlivých legislativních ustanovení a smluv vydané orgány ES a EU. Druhá kapitola je věnována Lisabonské strategii, jejím cílům, hodnocení, revizím a sociálním akčním programům a guidelines. Samostatnou podkapitolu tvoří evropský rok 2010. V další části druhé kapitoly je zpracována souvislost s finanční krizí a v závěru jsou vyjmenovány finanční nástroje pro sociální politiku v EU. Třetí kapitola se věnuje evropskému sociálnímu modelu a jeho vývoji v budoucnosti.
|
|
Asylum policy of the Slovac Republik
Bigová, Ľubomíra ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je popsat proces evropeizace azylové politiky v podmínkách Slovenské republiky. Na základě změn, ke kterým došlo v důsledku evropské integrace a s využitím teoretických východisek pojmu evropeizace, práce porovnává stav a vývoj před a po vstupu do Evropské unie. Komparace systému vychází též ze statistických údajů a zachytává kardinální proměny, ke kterým došlo v právní a legislativní oblasti. Prostor je věnován i charakteristice hlavních právních aktů v souvislosti s azylovou problematikou a taky aspektům, které podporovali evropeizaci na Slovensku.
|
host ::
