|
Lipůvka – spirálová okružní křižovatka silnic I/43 a II/379
Patočka, Miroslav ; Sedlák, Lubomír (oponent) ; Smělý, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce navazuje na předchozí práce zpracované na Ústavu pozemních komunikacích FAST VUT zabývající se úpravami silnice I/43 Brno – Svitavy. V souladu s územním plánem obce Lipůvky je navržena stavební úprava stávající provizorní třípaprskové okružní křižovatky s jedním pruhem na okružním pásu na čtyřpaprskovou turbo okružní křižovatku typu „vajíčko“. Křižovatka silnic I/43 a II/379 se v podmínkách stávajícího stavu v období ranních špiček všedních dnů a páteční a nedělní odpolední špičky vyznačuje rozsáhlými kongescemi, proto je rovněž provedeno kapacitní posouzení navržené křižovatky a porovnání se stávajícím stavem. Výstavba čtvrtého paprsku křižovatky je motivována jednak plánovaným rozšířením obytné zástavby a vznikem průmyslové zóny na jihozápadním okraji obce a jednak záměrem přeložit krajskou silnici II/379 mimo souvisle zastavenou oblast obce. Silnice I/43 tvoří významnou dopravní tepnu severně od Brna, proto je zřejmá snaha o eliminaci tzv. úzkých hrdel na její trase. Součástí práce je i teoretický úvod zabývající se navrhováním turbo okružních křižovatek v zahraničí.
|
|
Vliv turistifikace a decentralizace funkcí na využití centra města Třeboně
Hosnedlová, Eva ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem turistifikace a decentralizace funkcí na využití centra města Třeboně. Cílem práce je vyhodnotit, jak se změnilo funkční využití budov v centru města za posledních 20 let, kdo centrum města navštěvuje v různých denních a ročních dobách a zda dochází k umrtvování centra města. Bylo prokázáno, že v Třeboni populačně roste zejména vnější zóna, zatímco v centru města dochází k postupnému úbytku trvale bydlících obyvatel. Za posledních 20 let došlo ke změně funkčního využití budov v centru města ve prospěch komerčních funkcí a služeb pro turistický ruch. Vlivem turistifikace a decentralizace dochází k umrtvování centra města především mimo turistickou sezónu.
|
|
Etické problémy spojené s péčí o novorozence na hranicích viability
Zlatohlávková, Blanka ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Hoza, Jozef (oponent) ; Kuře, Josef (oponent)
Souhrn Úvod: Ve vyspělých zemích je resuscitace a intenzivní péče od 26. gestačního týdne většinou povinná, protože děti narozené v tomto týdnu mají vysoké šance na přežití bez závažného postižení. Období 22.-25. gestačního týdne je označováno jako šedá zóna, kdy výsledky péče jsou nejisté a předem nepredikovatelné. Teze: Rozhodování o poskytování intenzivní péče na hranicích viability se děje v nejistotě, zda je taková léčba v nejlepším zájmu novorozence, protože z principiálních důvodů nelze předpovědět, zda dítě vůbec přežije a zda přežije bez závažného postižení. Viabilita plodu a novorozence: Určení prahu viability (schopnosti přežít mimo dělohu) je výchozím bodem pro zvažování léčebného postupu. Kromě stupně zralosti plodu a jeho zdravotního stavu závisí viabilita na vývoji medicínské technologie. Je podmíněna také sociálně-ekonomickými a kulturními faktory. Hranice viability z hlediska možnosti narodit se živě a přežít leží mezi 22.-24. týdnem. Dohoda odborné komunity o poskytování aktivní péče vychází z pravděpodobnosti přežití a přežití bez závažného postižení. Rozhodování v nejistotě: Rozhodování o poskytnutí intenzivní péče v období, kdy přežití a přežití bez závažného postižení není nemožné, ale je nepravděpodobné či málo pravděpodobné, nemůže být z povahy věci založeno na důkazech, ale děje se...
|
|
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
|
|
Komparace Skotské národní strany a Plaid Cymru v letech 1966-1979
Razím, Tomáš ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Komparace Skotské národní strany a Plaid Cymru v letech 1966-1979" se zabývá regionálními stranami Skotska a Walesu, které zaznamenaly na konci 60. a v průběhu 70. let značný nárůst podpory veřejnosti. Jejich volební výsledky vedly až ke schválení devoluce pro oba regiony, nebyla však schválena v referendu. Práce se zabývá tím, které ze stran se podařilo dosáhnout většího úspěchu ve volbách a v prosazování svého programu a z jakých důvodů. První část je věnována klasifikaci obou politických stran, stanovení jejich politických priorit a okolnostem jejich vzniku a vývoje. Druhá kapitola práce analyzuje volební úspěchy SNP a Plaid Cymru, jejich ideologickou proměnu, kampaně, voličskou základnu, přístup k zákonu o devoluci a k následnému referendu. Poslední část je pak věnována samotnému hodnocení úspěšnosti obou stran a dokazuje, že úspěšnější stranou byla SNP, jelikož zaznamenala lepší výsledky ve volbách a tím docílila toho, že zamýšlené skotské shromáždění mělo získat širší pravomoci než jeho obdoba ve Walesu. To mělo dva zásadní důvody. Prvním bylo jazykové rozdělení Walesu, které Plaid Cymru bránilo uspět mimo tradiční oblast severozápadu, kde žila velšsky mluvící menšina tohoto regionu. Druhým důvodem byla absence důvěryhodných argumentů podporujících názor Plaid Cymru, že...
|
| |
|
Úloha supervize v pomáhajících profesích
Borovičková, Zuzana ; Poláčková, Věra (oponent) ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce)
Výkon pomáhajících profesí, mezi které řadíme psychology, pedagogy, sociální pracovníky, zdravotníky atd., se v mnohém odlišuje od výkonu profesí ostatních. Ve všech pomáhajících profesích hraje zásadní roli vztah mezi pomáhajícím pracovníkem a klientem. Do tohoto vztahu se mimo jiné promítá pracovníkova osobnost, jeho motivace k výkonu pomáhající profese a samozřejmě větší či menší psychická náročnost těchto profesí, která může způsobit pracovní stres a vyústit v tzv. syndrom vyhoření. Kvalitu výkonu pomáhajícího pracovníka v neposlední řadě ovlivňuje organizační kultura pomáhající instituce. Na všechna tato specifika a negativní jevy pomáhajících profesí reaguje supervize. Supervize pomáhá pracovníkovi zvládat zátěžové situace a tím působí jako prevence syndromu vyhoření. Přispívá k pracovníkovu uvědomění si kvality jeho vztahu ke klientovi, pomáhá mu odkývat jeho skryté motivy pro výkon pomáhající profese a pokouší se řešit problémy v pracovním týmu pomáhající instituce. Úlohou supervize v pomáhajících profesích je tedy laskavým a bezpečným způsobem přispívat k tomu, aby pracovník účinněji pomáhal svým klientům. Supervize pomáhajících profesí má tři funkce: podpůrnou, vzdělávací a řídící a několik forem, které pomáhajícím institucím a pracovníkům nabízejí možnost výběru pro ně té nejvhodnější. V českém...
|
|
Hra
Kubišta, Adam ; BEČKA, Marek (vedoucí práce) ; TRPIŠOVSKÝ, Lukáš (oponent)
V této práci si kladu zásadní otázku: "Jak došlo k tomu, že jsem se dostal od dětských her až k hraní divadla?" Sleduji vývoj v hraní her a hraní si vůbec od dětství přes léta dospívání až do dospělosti. Porovnávám dva paralelní vývoje. Cestu her sportovních a cestu mimetických her. Vyvstává tak mnoho dalších otázek. Na ně hledám odpovědi v momentech, okamžicích, jež mi utkvěly v paměti pro svá někdy jasná a někdy zahalená sdělení. Zároveň se na hraní her dívám z pohledu již známých teorií. Kromě toho se snažím vidět i něco mimo ně.
Pojmenovávám zde podobnosti i rozdíly mezi hraním divadla a sportovními zápasy. Většina textu se vztahuje k osobní zkušenosti. Oporu hledám v již publikovaných pracích na příbuzná témata.
Na závěr shrnuji poznání, jež mi sepsání práce přineslo. Na jeho základě se snažím zjistit, jak si hrát.
|
|
Tragedy of the Commons
Pospíšilová, Andrea ; Schwarz, Jiří (oponent) ; Gregor, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá situací známou jako Tragedy of the Commons, ve které konflikt mezi zájmy jednotlivce a skupiny vyústí v přehnané využívání společného zdroje. Zaměřuje se na teoretické modely, přičemž kombinuje nástroje teorie her a maximalizace. Práce analyzuje různé aspekty této situace, mimo jiné strukturu hry, výplatní matice, opakování a charakteristiku jednotlivců i celé skupiny, a to nejprve v situaci, kdy není připuštěna žádná interakce mezi hráči a poté v situaci, kdy hráči mají možnost komunikovat a případně se dohodnout na způsobu spravování zdroje. V souladu s mnoha současnými studiemi ukazujeme, že státní správa zdroje není jediným řešením daného dilematu. Navíc, v situaci kdy je umožněn kontakt, hráči mohou být schopni si vytvořit vlastní pravidla hry a tak se vyhnout `tragédii'. Komunikace a možnost vytvoření donucovacích prostředků se ukázaly jako zasadní faktory určující úspěch takto vytvořených pravidel.
|
|
Stanovení vzájemných vazeb mezi mozkovými strukturami
Klimeš, Petr ; Hlinka,, Jaroslav (oponent) ; Krajča,, Vladimír (oponent) ; Halámek, Josef (vedoucí práce)
Lidský mozek je tvořen vzájemně propojenými populacemi nervových buněk, které formují anatomicky i funkčně oddělené struktury. Pro studium fyziologie a patologie lidského mozku je zcela zásadní znát, jak jsou tyto struktury propojeny a jak se mezi nimi šíří informace. Publikované metody na detekci vzájemných vazeb se velmi často omezují pouze na analýzu povrchového EEG, pracují s vymezeným počtem kontaktů a nezachycují dynamický vývoj konektivity při kognitivních procesech nebo při různých stavech vědomí. Současně nepopisují konektivitu patologických částí mozku, jejíž analýza by mohla zásadně přispět k výzkumu a léčbě dané patologie. Cílem této práce je návrh metodiky a následná analýza časového průběhu vzájemných vazeb mezi mozkovými strukturami z intrakraniálního EEG. Analyzovány jsou fyziologické procesy v průběhu kognitivní stimulace, a lokální konektivita patologických částí epileptického mozku při klidu a spánku. Výsledky přinášejí nové poznatky v oblasti základního výzkumu fyziologie lidského mozku, kterých bylo dosaženo pomocí inovativního postupu, jenž kombinuje metody konektivity a výpočty výkonů EEG signálů. V druhé části práce je analyzována lokální konektivita epileptického ložiska (SOZ). Výsledky popisují funkční oddělení SOZ od okolní tkáně a mohou přispět do klinické praxe léčby epilepsie.
|
host ::
