|
|
Identifikace nových biomarkerů a cílových molekul pro komplexmí léčbu (drug-target) pomocí proteopické anylázi tělních tekutin a tkání
Fremuth, Jiří ; Kobr, Jiří (vedoucí práce) ; Nosáľ, Slavomír (oponent) ; Hoza, Jozef (oponent) ; Slavík, Zdeněk (oponent)
Souhrn Hlavním cílem naší prospektivní experimentální studie bylo vytvoření klinicky relevantního modelu UPV zdravých a poškozených plic ventilovaných po dobu 12 hodin dnes široce doporučovaným Vt =6ml/kg a srovnání této ventilační strategie s prakticky běžně užívaným dechovým objemem Vt=10ml/kg. Do studie bylo zahrnuto celkem 52 selat prasete domácího (Sus scrofa f. domestica, plemeno černobílé strakaté Přeštice) stáří 5-9 týdnů. Selata byla rozdělena do 3 skupin: skupina B s Vt=6ml/kg (11 selat, 8 uhynulo), skupina C s Vt = 10ml/kg (21 selat, 5 uhynulo) a skupina D s Vt= 10ml/kg + aplikace 50ml fyziologického roztoku do dolních dýchacích cest (6 selat, 1 uhynulo). V námi předkládané studii jsme sledovali vliv UPV na několik orgánových systémů a eventuelní rozvoj systémové zánětlivé reakce. Použítím vyššího dechového objemu jsme sledovali navození možných biotraumatických změn. Nastavení ventilátoru jsme v průběhu studie úmyslně neměnili, jedinou změnou byla změna Fi02 dle monitorovaných hodnot Sp02. Prvním cílem bylo zhodnocení vlivu 2 odlišných strategií UPV a plicního poškození na respirační funkci a plicní mechaniku. U selat ventilovaných Vt=6ml/kg se při fixním nastavení ventilátoru podařilo udržet oxémii ve fyziologickém rozmezí, v čase však stoupala hodnota kapnie s adekvátním vlivem na...
|
|
|
Etické problémy spojené s péčí o novorozence na hranicích viability
Zlatohlávková, Blanka ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Hoza, Jozef (oponent) ; Kuře, Josef (oponent)
Souhrn Úvod: Ve vyspělých zemích je resuscitace a intenzivní péče od 26. gestačního týdne většinou povinná, protože děti narozené v tomto týdnu mají vysoké šance na přežití bez závažného postižení. Období 22.-25. gestačního týdne je označováno jako šedá zóna, kdy výsledky péče jsou nejisté a předem nepredikovatelné. Teze: Rozhodování o poskytování intenzivní péče na hranicích viability se děje v nejistotě, zda je taková léčba v nejlepším zájmu novorozence, protože z principiálních důvodů nelze předpovědět, zda dítě vůbec přežije a zda přežije bez závažného postižení. Viabilita plodu a novorozence: Určení prahu viability (schopnosti přežít mimo dělohu) je výchozím bodem pro zvažování léčebného postupu. Kromě stupně zralosti plodu a jeho zdravotního stavu závisí viabilita na vývoji medicínské technologie. Je podmíněna také sociálně-ekonomickými a kulturními faktory. Hranice viability z hlediska možnosti narodit se živě a přežít leží mezi 22.-24. týdnem. Dohoda odborné komunity o poskytování aktivní péče vychází z pravděpodobnosti přežití a přežití bez závažného postižení. Rozhodování v nejistotě: Rozhodování o poskytnutí intenzivní péče v období, kdy přežití a přežití bez závažného postižení není nemožné, ale je nepravděpodobné či málo pravděpodobné, nemůže být z povahy věci založeno na důkazech, ale děje se...
|
|
|
Identifikace nových biomarkerů a cílových molekul pro komplexmí léčbu (drug-target) pomocí proteopické anylázi tělních tekutin a tkání
Fremuth, Jiří ; Kobr, Jiří (vedoucí práce) ; Nosáľ, Slavomír (oponent) ; Hoza, Jozef (oponent) ; Slavík, Zdeněk (oponent)
Souhrn Hlavním cílem naší prospektivní experimentální studie bylo vytvoření klinicky relevantního modelu UPV zdravých a poškozených plic ventilovaných po dobu 12 hodin dnes široce doporučovaným Vt =6ml/kg a srovnání této ventilační strategie s prakticky běžně užívaným dechovým objemem Vt=10ml/kg. Do studie bylo zahrnuto celkem 52 selat prasete domácího (Sus scrofa f. domestica, plemeno černobílé strakaté Přeštice) stáří 5-9 týdnů. Selata byla rozdělena do 3 skupin: skupina B s Vt=6ml/kg (11 selat, 8 uhynulo), skupina C s Vt = 10ml/kg (21 selat, 5 uhynulo) a skupina D s Vt= 10ml/kg + aplikace 50ml fyziologického roztoku do dolních dýchacích cest (6 selat, 1 uhynulo). V námi předkládané studii jsme sledovali vliv UPV na několik orgánových systémů a eventuelní rozvoj systémové zánětlivé reakce. Použítím vyššího dechového objemu jsme sledovali navození možných biotraumatických změn. Nastavení ventilátoru jsme v průběhu studie úmyslně neměnili, jedinou změnou byla změna Fi02 dle monitorovaných hodnot Sp02. Prvním cílem bylo zhodnocení vlivu 2 odlišných strategií UPV a plicního poškození na respirační funkci a plicní mechaniku. U selat ventilovaných Vt=6ml/kg se při fixním nastavení ventilátoru podařilo udržet oxémii ve fyziologickém rozmezí, v čase však stoupala hodnota kapnie s adekvátním vlivem na...
|
|
|
Etické problémy spojené s péčí o novorozence na hranicích viability
Zlatohlávková, Blanka ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Hoza, Jozef (oponent) ; Kuře, Josef (oponent)
Souhrn Úvod: Ve vyspělých zemích je resuscitace a intenzivní péče od 26. gestačního týdne většinou povinná, protože děti narozené v tomto týdnu mají vysoké šance na přežití bez závažného postižení. Období 22.-25. gestačního týdne je označováno jako šedá zóna, kdy výsledky péče jsou nejisté a předem nepredikovatelné. Teze: Rozhodování o poskytování intenzivní péče na hranicích viability se děje v nejistotě, zda je taková léčba v nejlepším zájmu novorozence, protože z principiálních důvodů nelze předpovědět, zda dítě vůbec přežije a zda přežije bez závažného postižení. Viabilita plodu a novorozence: Určení prahu viability (schopnosti přežít mimo dělohu) je výchozím bodem pro zvažování léčebného postupu. Kromě stupně zralosti plodu a jeho zdravotního stavu závisí viabilita na vývoji medicínské technologie. Je podmíněna také sociálně-ekonomickými a kulturními faktory. Hranice viability z hlediska možnosti narodit se živě a přežít leží mezi 22.-24. týdnem. Dohoda odborné komunity o poskytování aktivní péče vychází z pravděpodobnosti přežití a přežití bez závažného postižení. Rozhodování v nejistotě: Rozhodování o poskytnutí intenzivní péče v období, kdy přežití a přežití bez závažného postižení není nemožné, ale je nepravděpodobné či málo pravděpodobné, nemůže být z povahy věci založeno na důkazech, ale děje se...
|
|
|
Využití periferního kvantitativního CT pro časnou detekci osteoporózy u dětí s chronickým onemocněním
Souček, Ondřej ; Šumník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hoza, Jozef (oponent) ; Zapletalová, Jiřina (oponent)
Pacientky s Turnerovým syndromem (TS) mají zvýšené riziko fraktur a sníženou denzitu kostí, pacienti s těžkou hemofilií mají sníženou kostní denzitu. Etiologie těchto změn nebyla doposud zcela objasněna ani u jedné ze dvou zmíněných chorob. Cílem našich studií bylo popsat kostní denzitu a geometrické parametry radia pomocí nové metody periferní vantitativní CT denzitometrie (pQCT) a zjistit vztah těchto parametrů k estrogenní substituci u TS a k laboratorním a klinickým ukazatelům závažnosti onemocnění u hemofilie. Pomocí pQCT bylo změřeno 67 dívek s TS (medián věku 14,3 let, rozmezí 6,0-19,4) a 42 chlapců s hemofilií (medián věku 12,7 let, rozmezí 6,6-19,2). Výsledky denzitometrie byly porovnány s publikovanými referenčními daty. Dívky s TS měli sníženou kortikální denzitu a tenkou kortikalis. Tyto parametry byly pozitivně asociovány s délkou terapie estrogeny. Trabekulární denzita byla normální u prepubertálních dívek s TS, po pubertě však byla významně snížená, asociace s délkou estrogenní terapie nebyla nalezena. Chlapci s hemofilií měli sníženou trabekulární denzitu a plochu svalů na předloktí, parametry nebyly ovlivněny sérovou hladinou faktoru VIII, resp. IX ani počtem krvácení do svalů a kloubů. Zatímco u dívek s TS je snížená kostní denzita pravděpodobně způsobena deficitem estrogenů, u chlapců s...
|
|
| |
host ::
RSS.