|
Nanoposuvné stolky s velkým rozsahem polohování pro AFM mikroskopii
Číp, Ondřej
Nanopolohovací stolky pro mikroskopii atomárních sil (AFM) musí splňovat několik důležitých úkolů během procesu skenování. Především musejí zajistit polohování ve dvou souřadných osách (X a Y) a zároveň nesou testovaný vzorek, který je pak postupně posouván v těchto dvou osách přes místo, kde je umístěna detekční sonda. V případě AFM mikroskopie jde o specializovaný hrot, kterým je provedena inspekce celého povrchu vzorku v ose Z, za současného synchronizovaného pohybu v osách X a Y. Délkové rozlišení v ose Z sahá díky principu AFM mikroskopie až do subnanometrové oblasti. Proto je vyžadováno rozlišení polohy vzorku v ose X a Y také obvykle nejméně v řádu nanometrů. Tento kritický parametr je však navíc komplikován požadavkem, aby rozsah polohování v obou osách X a Y byl srovnatelný s velikostí vzorku. Běžné komerční nanoposuvné stolky dosahují maximálního rozsahu vychýlení v řádu několika set mikrometrů, zatímco vhodný rozsah se pohybuje v řádu jednotek milimetrů. V případě uvedených komerčních stolků se zde naráží na principiální omezení piezoelektrických akčních členů, které jsou schopny sice spojitě polohovat s rozlišením v subnanometrové oblasti, avšak maximální výchylka je pouze několik jednotek mikrometrů daných mechanickými možnostmi prohnutí lamel vícenásobného piezo členu.
|
|
Detekce formulářových polí ve skenovaných dokumentech
Moravec, Michal ; Šimon, Martin (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navrhnout algoritmus, který bude schopen z obrazu naskenované karty zdravotní pojišťovny vyseparovat pouze textová pole, která se budou dát dále použít v libovolném softwaru na převedení obrázku na text. Program by měl počítat se špatně naskenovanými a libovolně otočenými kartami. Celkový projekt je dělán jako zakázka pro firmu Medingo, která chce algoritmus zakomponovat do svého stávajícího systému. Co se týče výsledků, tak algoritmus dokáže detekovat a vyseparovat textová pole s velmi vysokou pravděpodobností.
|
|
Automatické generování pozic optického skeneru pro digitalizaci plechových dílů
Koutecký, Tomáš ; Druckmüller, Miloslav (oponent) ; Matula, Pavel (oponent) ; Morovič,, Ladislav (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem metodiky pro automatické generování pozic optického skeneru pro digitalizaci plechových dílů na základě počítačového modelu měřeného dílu. Výroba a s tím související inspekce plechových dílů jsou velmi úzce spojeny s automobilním průmyslem. Kvůli obecným zvyšujícím se nárokům na přesnost je v sériové výrobě kladen požadavek na přesnou kontrolu vyráběných dílů. K tomu se stále častěji začínají využívat optické 3D skenery a průmyslové roboty. V případě zavedení výroby nového dílu a jeho automatické kontroly v procesu sériové výroby je nutné připravit pozice měření, ze kterých dojde k přesné a rychlé digitalizaci dílu pro následnou inspekci. Příprava těchto pozic probíhá nejčastěji ručním uvedením robota do daných pozic a jejich uložením. Navržená metodika řeší přípravu pozic automaticky. V práci je představena metodika návrhu pozic měření, jejich simulace na skutečnou viditelnost části dílu pomocí osvětlovacího modelu a simulace vygenerovaných pozic na dostupnost robota. Metodika byla zpracována jako plugin pro software Rhinoceros. Na základě experimentálního ověření bylo zjištěno, že dojde ke značné časové úspoře v přípravě pozic měření v porovnání s jejich ruční přípravou.
|
|
Pulsní oxymetr v LabVIEW
Fojtík, Tomáš ; Rychtárik, Milan (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tématem bakalářská práce je návrh a realizace systému pro měření nasycení krve kyslíkem a měření tepové frekvence. Pro snímání je využita vlastnoručně vyrobená optická sonda a zesilovač vyrobený na univerzálním plošném spoji. K měření využita měřící karta NI USB 6221. Vlastní návrh program je realizován v programovém prostředí LabVIEW verze 8.2.
|
|
Optimalizace technologických parametrů vstřikování plastového dílce
Hamáček, Richard ; Hlaváček, Martin (oponent) ; Kandus, Bohumil (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá optimalizací vstřikovacího procesu plastového tělesa světlometu pro projekt DCW 204 Mopf halogen. Cílem práce je dosáhnout kratšího vstřikovacího cyklu při dodržení požadované jakosti plastového dílce. Optimalizace proběhne na základě modifikace času dotlaku taveniny v nástroji. Sleduje se deformace v ose X v nejproblémovějších bodech tělesa užitím bezdotykové optické technologie měření ATOS III Triple Scan. Dále byla využita simulační analýza vstřiku pro predikci deformace plastové dílce do odformování při všech zvolených časech dotlaků. Na základě takto získaných dat bylo možno provést porovnání predikované deformace do odformování a deformací reálnou na tělese po odformování. Na základě získaných dat v různých časových intervalech byl sledován průběh deformace v závislosti na čase.
|
|
Pevnostní analýza protézy dolní končetiny
Omasta, Milan ; Náhlík, Luboš (oponent) ; Paloušek, David (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vytvořením výpočtového modelu transtibiální protézy dolní končetiny. Informace o reálném zatížení a geometrické konfiguraci jsou získány na základě provedené analýzy chůze pacienta s protézou, zahrnující měření reakčních sil od podložky, měření přetvoření na trubce protézy a kinematickou analýzu. Model geometrie je vytvořen s využitím 3D optického skenování. Modely materiálů chodidla jsou stanoveny na základě laboratorních zkoušek a jejich simulace pomocí MKP. Je provedena statická strukturální analýza pomocí MKP v jednotlivých zátěžných stavech a jsou vyhodnocena nebezpečná místa protézy. Pro posouzení shody výpočtového a experimentálního modelu jsou porovnány hodnoty přetvoření na trubce protézy.
|
|
Návrh a realizace řídicí elektroniky pro mikropoziční systém universálního hrotového měřicího zařízení
Zeman, Pavel ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Pavlík, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou snímání polohy a řízení pohybu mikropozičního zařízení. Jejím cílem je navrhnout a zkonstruovat řídicí elektroniku pro mikropoziční systém universálního hrotového měřicího zařízení, které může být využito například pro měření parametrů struktur tlustovrstvých a tenkovrstvých technologií. Parametry substrátu budou měřeny prostřednictvím měřicích hrotů. Ty musí být zaměřeny na měřenou pozici s vysokou přesností, která je zajištěna použitím krokových motorů. Pro pohyb pojezdu s vlastním substrátem je použito stejnosměrných motorů. Pozice pojezdu je snímána ve dvou osách optickými CCD snímači polohy. Práce zahrnuje i návrh řídicího programu pro mikrokontrolery všech navržených elektronických systémů, jejichž činnost je řízena prostřednictvím vybrané sériové sběrnice.
|
|
Aplikace moderních technologií pro výrobu uvolňovacího mechanismu dveří osobního automobilu
Hruška, Lukáš ; Dvořáček, Jan (oponent) ; Sedlák, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na výrobu uvolňovacího mechanismu dveří osobního automobilu Renault Megane. Z hlediska plnění funkce a nutnosti dodržení rozměrové přesnosti vybraných součástí, byla data pro výrobu získána digitalizací reálného výrobku. Digitalizace byla provedena bezdotykovým optickým 3D skenerem firmy GOM mbH, jednalo se o vývojovou řadu ATOS II Triple Scan. Data čepu byla získána z parametrického programu Autodesk Inventor 2011. Pro výrobu master modelů byla použita aditivní technologie Rapid Prototyping metoda Fused Deposition Modeling. Master model držáku byl použit pro výrobu silikonové formy, která sloužila pro odlití požadovaného počtu držáků z pryskyřice. V závěru práce je technicko-ekonomické zhodnocení výroby. Součástí práce je také přehled nejpoužívanějších metod Rapid Prototyping a Reverzního inženýrství.
|
|
Trojrozměrné skenovací systémy
Weidner, Lukáš ; Koutecký, Tomáš (oponent) ; Zatočilová, Aneta (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optickými a laserovými systémy, které se používají v průmyslové praxi. Cílem práce je podat přehled současných systémů určených ke 3D digitalizaci se zaměřením na laserové a optické skenery. Práce obsahuje základní rozdělení 3D skenerů a přehled metod zachycující třetí rozměr a jejich charakteristiku. Dále se práce zabývá konkrétními optickými a laserovými 3D skenery, přičemž poskytuje jejich popis a základní technické specifikace. V neposlední řadě se práce zaměřuje na oblasti využití 3D skenerů.
|
|
Načítání dat z tištěných dokladů
Macháč, Bohuslav ; Kolomazník, Jan (vedoucí práce) ; Krajíček, Václav (oponent)
V této práci jsem vyvinul aplikaci schopnou extrahovat data z naskenovaných dokumentů. Pro optické rozpoznávání znaků jsem použil externí OCR engine Tesseract, který lze snadno vyměnit. Pro jednotlivé doklady používám šablony s informacemi o datových oblastech a jejich datových typech. Pokusil jsem se automatizovat většinu kroků nutných pro extrakci dat a vytvoření nové datové šablony. Uživatel má možnost opravit nebo změnit výsledky těchto kroků. Pro výstup z aplikace jsem implementoval komponenty, které exportují data do formátů XML, HTML a do obyčejného textu. Další komponenty mohou být snadno přidány, aby přizpůsobily aplikaci různým použitím.
|
host ::
