Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 134 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 

Křesťanské educatio v životě a díle vybraných historických osobností
Schicker, David ; Váňová, Růžena (oponent) ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce)
Tématem této práce, která se pohybuje na pomezí teoretické, historické a historicko - srovnávací studie, je křesťanské educatio chápané jako nejryzejší vyjádření bytostné podstaty výchovy. Na úvod přibližujeme pojem výchovy tak, jak se dnes vyskytuje v pedagogické teorii. Další kapitola se zabývá vymezením křesťanského educatia. Jelikož se v práci snažíme rovněž o historický pohled, představujeme dále i platónskou paideu jako předchůdce educatia. Pak se obracíme směrem ke středověku a na osobnostech sv. Augustina a sv. Františka z Assisi ukazujeme, jak se tyto osobnosti snažily ideál křesťanského educatia svým životem naplnit. V poslední kapitole se již nacházíme v době, kdy se pohled na výchovu v duchu tohoto ideálu dostával stále více do pozadí. Z této doby jsou vybrány osobnosti, které v tomto pojetí výchovy nadále spatřují nejvyšší ideál člověka a které se ho zároveň snaží převést do svého života a díla. Cílem a smyslem práce je ukázat jeden z možných inspirativních pohledů na výchovu a vybídnout k zamyšlení nad naší současnou situací.

Alternativní ukazatele vývoje hospodářství
Krajhanzl, Martin ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem alternativních ukazatelů vývoje hospodářství, které berou v úvahu úroveň štěstí ve společnosti. Zkoumá, za jakých historických souvislostí v první polovině 20. století vznikal ukazatel HDP a na co tehdy reagoval a snaží se nastínit, co se od té doby změnilo. Cílem je odpovědět na otázky, zda má smysl měřit indexy na základě štěstí a zda již dozrála doba na rozšíření povědomí o nich.

Vývoj interpretace historických informací na případové studii
Koželuh, Viktor ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Sigmund, Tomáš (oponent)
V první části se tato práce zabývá teorií informace, zvláště rysy, které jí mohou negativně ovlivnit, definuje procesy a problémy interpretace informace. Řeší problém, jak a proč je interpretace individuální. Jako praktický případ je vybrána jednu konkrétní událost z naší historie, proces se spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Jedná se o politickou informaci, která ve své době značně ovlivnila život v této zemi. Na jejím příkladě se snaží analyzovat, zda šlo tuto dezinformaci objevit a co konkrétně onou dezinformací bylo. Práce vystihuje ty nejdůležitější události tohoto procesu a dále následuje, to čím se tato interpretace, která byla značně ovlivněna zásahy ze shora, prohřešila proti ideální interpretaci. Sleduje její vývoj od počátku až do dnešní doby, kdy už je většina jejích souvislostí známa. V závěru jsou navrženy způsoby a metody, jak špatnou interpretaci informace odhalit a rozebrány zdroje, ze kterých můžeme dnes tuto informaci čerpat.

Historické dveře (Prakticko-teoretická práce)
KEMZOVÁ, Miroslava
Tématem diplomové práce jsou historické dveře, jako nedílná součást architektury. V centru pozornosti je postupné odkrývání nedoceněné výtvarné hodnoty a historické autentičnosti těchto prvků. Práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou část. V úvodu teoretické části představuji úvahy nad ambivalentním pojmem {\clqq}dveře`` a jeho významem v lidském životě. Přibližuji terminologii a jednotlivé základní konstrukční typy historických dveřních křídel od doby pozdního středověku až po závěr 19. století, které jsou zde prezentovány vždy několika příklady dodnes dochovaných dveří v MPR Českých Budějovic a Třeboně. Stěžejním námětem je interpretace motivů výzdoby dochovaných domovních dveří a vrat v Českých Budějovicích a Třeboni z období mezi léty 1760-1900, prostřednictvím autorských kresebných studií a fotodokumentace. V praktické části se zabývám výtvarným návrhem řešení parteru historického domu č. p. 91 na Masarykově náměstí v Třeboni, jež v přímé návaznosti vychází z předešlých poznatků. Z úvodních stavebně historických souvislostí, pojednání a úvah vznikly kresebné a architektonické studie. Současně zahrnuji i pohled na realizace parterů historické architektury v uplynulých letech.

Časopis Revue Devětsil v kulturním kontextu své doby
PODZEMSKÁ, Lucie
Bakalářská práce se zaměřuje na vznik, vývoj a obsah časopisu Revue Devětsil, který vycházel v letech 1927 až 1931 a který představoval hlavní časopiseckou základnu Svazu moderní kultury Devětsil. Časopis se značnou měrou zasloužil o zrcadlení politických, společenských a uměleckých stanovisek své doby a informoval o levicové inteligenci prezentované avantgardou. Pro hlubší pochopení dané tématiky, text práce periodikum zasazuje do širšího dobového kontextu, který je vyložen v historických souvislostech a v charakteristice programu a průběhu umělecké skupiny Devětsil.

Metody mapování v historii a současnosti
ŠTÍCHOVÁ, Michaela
Cílem práce je podat přehled o zhotovování jednotlivých mapových děl pro civilní potřebu na území České republiky od doby Klaudyánovy mapy až po současnost. Postupné zdokonalování zaměřování území, obohacování a zpřesňování obsahu map, použití geodetických a kartografických základů, to vše přicházelo postupně s dobou a v práci to bude ukázáno na příkladech jednotlivých map. Proto práce podává přehled map, nejdříve map historických zhotovovaných jednotlivci (od Klaudyánovy mapy po Müllerovy mapy), potom historických map čistě pro katastrální účely a nakonec mapy vyhotovované po roce 1945 (SMH-5, THM, SMO-5, ZMVM, SM-5 a současná katastrální mapa). Samostatnou kapitolu pak tvoří přehled kartografických zobrazení použitých pro zmíněné mapy, tj. Cassini-Soldnerovo, Gauss-Krügerovo a Křovákovo zobrazení.

Renesanční nábytek a interiér ve Střední Evropě
Fričová, Michaela ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Fronek, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce Renesanční nábytek a interiér ve střední Evropě je představení renesančního nábytkářství a kultury bydlení ve střední Evropě v kulturně historických souvislostech. Definuje specifické principy renesanční nábytkové tvorby, které jsou následně demonstrovány na konkrétních příkladech v katalogové části. Úvod do problematiky tvoří v první kapitole shrnutí předchozího vývoje nábytkového umění a celkové kultury bydlení v Evropě. Pronikavou změnu, jíž prošla kultura bydlení ve středoevropském prostoru v průběhu 16. a v první polovině 17. století, mapuje druhá kapitola, která popisuje typologickou šíři užívaného nábytku. Současně se zabývá ideovými východisky a kulturně historickými podmínkami doby a jejich dopadem na celkový vzhled interiéru. Třetí kapitola stručně charakterizuje výrobou nábytku z hlediska technologie, materiálové skladby, konstrukce a výrobních prostředků. Popisuje nejrozšířenější užívané výzdobné techniky a jejich náměty. Vedle těchto technických aspektů se věnuje ekonomicko-společenskému pozadí výroby nábytku ve střední Evropě, s rozšířenou podkapitolou věnující se specifikům Polska. Práce tak shrnuje v základních bodech technický a umělecký přínos renesance v nábytkovém umění a v architektuře interiéru ve střední Evropě, který byl určující pro další vývoj nábytku...

Kůň v kultuře lidstva
Reinbergerová, Anna ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Kůň se v životě rodu Homo sapiens vyskytoval od okamžiku svého příchodu do Evropy až do dnešní doby, i když se vztah mezi nimi během tisíciletí měnil. Kůň změnil život člověku, když mu ušetřil práci na poli a urychlil cestování. Člověk změnil život koni, když jej připravil o status divokého zvířete a udělal z něj zvíře domestikované. V různých kulturách a historických epochách se vyskytovaly rozličné druhy koní a i jejich použití bylo rozdílné. Ale od dob domestikace patřil kůň k faktorům, které vypovídaly o kultuře v daném čase a prostoru. Z tohoto důvodu spadá toto téma do rozsáhlého záběru kulturologie. V této kulturně historické práci jsem si dala za úkol postihnout vztah koně a kultury v lineárním průřezu dějinami. Pokusím se propojit praktické vědomosti získané během dlouholetého pobytu mezi koňmi a studia většiny dostupných knih o tomto druhu s historickými fakty a dochovanými památkami z dob minulých. Ve většině historických prací jsou sice zmínky o koních, ale mnohdy jsou jejich interpretace nepřesné a občas i zcela mylné. Historici zpravidla nemají potřebné znalosti z hipologie, zoologie a etologie. Dost časté jsou omyly v interpretaci různých vyobrazení koní. V hipologické literatuře je naopak kladen důraz spíše na zoologická fakta než na ta historická. V češtině neexistuje kniha, která by se...

Reflexe společenských a politických poměrů pozdně tudorovské a raně stuartovské Anglie v díle Williama Shakespeara
Zemanová, Michaela ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo pokusit se pochopit a vysvětlit historická díla neznámějších alžbětinských dramatiků, zejména Williama Shakespeara, v kontextu doby, v níž vznikla. Stěžejním pramenem proto byly Shakespearovy historické hry. Díla alžbětinských a raně jakobitských dramatiků byla ovlivňována politickými, hospodářskými i náboženskými změnami, jimiž Anglie v této době prošla. Alžbětinští literáti měli oslavit tudorovskou dynastii a zároveň ji určitým způsobem legitimizovat. Nárok dědečka Alžběty I. na anglický trůn byl z jistého úhlu pohledu poněkud problematický. William Shakespeare ve svých historických hrách rovněž oslavoval anglickou historii a pokoušel se vytvořit obraz "ideálního panovníka". Především jeho "Richard III." pomohl vytvořit obraz Jindřicha VII., "který zachránil Anglii před tyranskou vládou Richarda III." Shakespeare tak ve své hře legitimizoval nástup tudorovské dynastie. Shakespearova interpretace "největšího zlosyna" anglických dějin ovlivnila další generace literátů a historiků. Na základě psychologického vývoje historických postav, které doplňují svérázné postavy z nižších vrstev, odkrývá Shakespeare náboženské a politické problémy své doby i vztahy mezi jednotlivými společenskými vrstvami.

Život kněží v aktech utrakvistické konzistoře v širších historických souvislostech doby Ferdinanda I.
Mrázek, Zdeněk ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce o životě kněží kališnické církve za vlády Ferdinanda I. (1526-1564) vznikla jako pokus o charakteristiku základních otázek, s nimiž se kališnická církev v tomto období potýkala, a které byly ve větší či menší míře náplní pastorační práce i běžné každodennosti jednotlivých duchovních. První část osvětlující vybrané aspekty Ferdinandovy vlády má čtenáře seznámit se specifiky doby, s osobností Ferdinanda I. jako vladaře a v neposlední řadě i s rozpory mezi politickou koncepcí krále na jedné a české stavovské reprezentace na druhé straně. Nejde zde tedy o kompletní vylíčení vlády tohoto panovníka, nýbrž o krátký rozbor těch problémů, které měly pro sledované období rozhodující význam. Druhá část se zabývá dějinami kališnické církve nejen za vlády Ferdinanda I., ale i v období předchozím. Rok 1526 totiž z hlediska církevních dějin nepředstavuje výrazný mezník, přestože v oblasti politického vývoje je jako takový tradičně vnímán. V úvodním oddíle druhé kapitoly, který se zabývá náboženským vývojem pohusitské a jagellonské éry, je věnována pozornost také politickým záležitostem doby, neboť politika a náboženství byly tehdy neoddělitelně spjaty. Následuje podání vývoje náboženských skupin v českých zemích mezi lety 1526-1564, usilující v rozsahu dvou desítek stran plasticky popsat ty jevy a skutečnosti, které...