|
Využití biočipové analýzy DNA k detekci mutací souvisejících s kolorektálním karcinomem
Adámek, Petr ; Vaníčková, Zdislava (vedoucí práce) ; Kovářová, Jaroslava (oponent)
Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění vůbec. Pokud se toto závažné onemocnění diagnostikuje včas, je šance na minimálně pětileté přežití velmi vysoká. Běžné metody screeningu a diagnostiky jsou sice poměrně jednoduché i relativně úspěšné, ale přesto nejsou dokonalé - pro samotnou diagnostiku je dosud nutné invazivní vyšetření. Je všeobecná snaha postupy screeningu a diagnostiky pro pacienty ulehčovat a zároveň zpřesňovat. Zde je velká naděje na využití metod molekulární genetiky a biologie včetně biočipových metod. V rámci této diplomové práce byla vyzkoušena možnost optimalizace biočipové metody, původně výrobcem vyvinuté pro zpracování DNA získané ze stolice, pro vzorky genomové DNA z bílých krvinek s cílem zachytit přítomnost případných mutací ve čtyřech cílových genech (K-ras, BRAF, TP53 a APC) s důležitým vztahem k nádoru. Vyhodnocení všech vzorků proběhlo na biočipovém analyzátoru evidence investigatorTM. V diplomové práci jsou shrnuty teoretické poznatky z biologické, klinické i technické stránky věci. Je popsána tato biočipová metoda s ukázkou konkrétního postupu, s uvedením výsledků a s jejich zpracováním i s připojeným komentářem. V souhrnu lze konstatovat, že použitá metoda je relativně náročná na nutný čas práce v laboratoři (pro stanovení ze stolice 3 dny, v...
|
|
Role perioperační sestry v bezpečnostní proceduře na operačním sále
VÁCOVÁ, Jana
Předoperační bezpečnostní procedura je resortním bezpečnostním cílem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Poskytovatelům zdravotní péče přímo řízeným Ministerstvem zdravotnictví ČR je uložena povinnost zavést do praxe předoperační bezpečnostní proceduru a její dokumentaci, ostatním zdravotnickým organizacím je její zavedení doporučeno. Není již ale ministerstvem určeno, jakou podobu má tato procedura mít, jakým způsobem má na operačním sále probíhat, není předepsána jednotná dokumentace a v neposlední řadě není jednoznačně stanoveno, kdo z operačního týmu nese zodpovědnost za správné provedení této procedury. Cílem výzkumu je zmapovat předoperační bezpečnostní proceduru na operačních sálech ve vybraných nemocnicích, porovnat proces předoperační bezpečnostní procedury na operačních sálech mezi oslovenými nemocnicemi, popsat kompetence perioperačních sester v průběhu předoperační bezpečnostní procedury na operačních sálech ve vybraných nemocnicích a zjistit postoj perioperačních sester k předoperační bezpečnostní proceduře. Ve vybraných nemocnicích je bezpečnostní procedura zavedena a prováděna rozdílným způsobem. Předoperační bezpečnostní procedura je na operačních sálech zavedena jako administrativní úkon, ale ne jako praktický nástroj ke zvyšování bezpečí pacienta. Kompetence perioperačních sester v předoperační bezpečnostní proceduře nejsou ve všech oslovených nemocnicích jednoznačně specifikované. Perioperační sestry k ní zaujímají veskrze kladný postoj, v naprosté většině případů se domnívají, že je důležitá pro zajištění bezpečí pacienta.
|
|
Izolované populace rostlin a jejich vztahy se zdrojovými populacemi v evropských souvislostech: Příklady ohrožených a chráněných druhů‚ Gentiana verna (hořec jarní) a Jurinea cyanoides (sinokvět chrpovitý)
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Jíloviště-Strnady ; Přírodovědecká fakulta UK, Praha ; Botanický ústav AV ČR, v.v.i, Průhonice ; Malá, Jana ; Vilímková, Jitka ; Plačková, Ivana ; Rauch, Ota ; Kříž, Martin ; Bartish, Igor ; Kirschnerová, Lída ; Moravcová, Lenka ; Kirschner, Jan ; Münzbergová, Zuzana
Cílem projektu je detailně vyhodnotit genetickou proměnlivost populací Gentiana verna v ČR ve vztahu k možným zdrojovým populacím a migračním cestám, kontrolovat genotypy kultivované ex situ. Zhodnotit genetickou proměnlivost izolovaných středoevropských populací Jurinea cyanoides, srovnat ji se situací v oblasti kontinuálního areálu, objasnit klíčová stadia reprodukce druhu a popsat mezidruhové interakce ovlivňující vitalitu populací (zvláště opylování a predaci plodů) a vyhodnocením stanovištních podmínek zvýšit pravděpodobnost úspěšné repatriace druhu na původních a náhradních lokalitách. U obou druhů došlo přes navržená opatření šetrného managementu k významné ztrátě genetického potenciálu. Z domácích zdrojů bude velmi obtížné přirozené populace zachránit. Zpráva obsahuje články vzniklé při realizaci projektu.
|
|
Vznik a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve
Novotný, Tomáš ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Práce shrnuje současný stav znalostí o vzniku a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji v mostecké pánvi. V prvních kapitolách se věnuji především obecné charakteristice typů proplástků a to i takových, které v mostecké pánvi nejsou zastoupeny nebo nebyly ještě zjištěny. Dále je v těchto kapitolách uveden geologický vývoj mostecké pánve s větším zaměřením na Bílinsko, protože právě zde proběhlo nejvíce výzkumů na tuto problematiku. Těžištěm této bakalářské práce je rozpoznání typů proplástků a jejich rozšíření v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve, zejména v lomu Bílina, kam se soustředilo terénní pozorování umělých výchozů s proplástky. V pánvi jsou zastoupeny dva typy sedimentárních proplástků. V západní části pánve převažují proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku fluviálních procesů, protože po téměř celou dobu existence rašelinotvorného močálu zde existovaly fluviální systémy žatecké delty. Ve východní části pánve (např. lom Bílina) můžeme rozpoznat dva typy proplástků. Proplástky spjaté s fluviálními systémy jsou vytvořeny ve spodní a střední lávce uhelné sloje. Ve svrchní lávce sloje jsou převažujícím typem proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku jezerních záplav, jejichž vznik souvisel s bílinskou deltou. Takto vzniklé proplástky přecházejí do...
|
|
Daňová kontrola
Václavík, Petr ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
61 Daňová kontrola - shrnutí v českém jazyce Záměrem této práce je popsat základy daňové kontroly z titulu nového daňového řádu a přijaté judikatury. V roce 2011 nabyl účinnosti nový daňový řád. Nová úprava mění pohled na většinu postupů správce daně včetně daňové kontroly, implementuje dříve přijatou judikaturu i zásady správního řádu. Na druhou stranu vytváří i nové otázky, které bude muset řešit nově přijatá judikatura. Daňová kontrola je postup, kterým správci daně (obvykle finanční úřady jako speciální správní úřad) prověřují výši daně, která je placena na základě samovyměření. Často se však stává, že správci daně mají takový pocit důležitosti své práce, že se cítí ve své práci neomezeni. Tento pocit pak musí vyvracet až judikatura, která správce daně upozorňuje na fakt, že jako každý jiný správní úřad, i oni jsou vázáni nejen zákony, ale například i principy dobré správy. Určitá část této judikatury byla promítnuta do nového daňového řádu, některé rozsudky ale nejsou všeobecně přijímány a zůstaly tak bez přiměřené odezvy. Daňová kontrola musí mít určitý cíl. Jak vyjádřil Ústavní soud, daňovou kontrolu nelze začít libovolně, je třeba mít určitý cíl kontroly, který je podložen konkrétním podezřením správce daně. Samotná kontrola se pak rozpadá do tří fází - zahájení, průběh a ukončení. Každá z těchto...
|
|
Italské gerundium a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu
Jarkovská, Jana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Italské gerundium a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu Italské gerundium je hojně využívaný nefinitní slovesný tvar. Bývá součástí slovesných opisů nebo tvoří implicitní věty. V těchto větách může mít různé funkce. Lze tak rozlišit gerundio modale, strumentale, temporale, causale, ipotetico, concessivo a gerundio coordinato. Práce prezentuje seznam nejčastějších gerundií v italských textech, který vznikl s využitím paralelního česko-italského korpusu InterCorp. Těmito gerundii jsou facendo, cercando, guardando, dicendo, parlando, essendo, lasciando, pensando, avendo, passando, seguendo, andando, ridendo, sorridendo, indicando, vedendo, diventando, tenendo, correndo a dando. Na základě subkorpusu, který tvoří texty Itala Calvina, zkoumá tato práce jednotlivé gerundiální tvary, jejich funkce a jejich české překlady. Typy překladů jsou v práci klasifikovány a rozděleny do typologie nastíněné v Mluvnici italštiny S. Hamplové. Protože v češtině gerundium neexistuje, bývají gerundiální implicitní věty překládány obvykle větou souřadnou nebo podřadnou, jmennou vazbou či přechodníkem. Analýza konkrétních textů potvrdila, že existují i jiná překladatelská řešení, avšak výše uvedené způsoby překladu jsou jednoznačně těmi nejběžnějšími a to právě v tomto pořadí. Ze subkorpusu jsou extrahovány rovněž...
|
|
Depictions of Subcarpathian Ruthenia in the Czech newspapers of the Czechoslovak First Republic, 1919-1922: Developing Public Support for the Refusal of the Rusyn Right to Autonomy?
Brown, Geoffrey ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Geoffrey Brown Abstrakt: V roce 1919 se Rusíni z Podkarpatské Rusi a Rusínští imigranti žijící ve Spojených státech rozhodli, že vstup - připojení se do nově vzniklé Československé republiky jim nabízí nejlepší možné podmínky pro stabilní budoucnost. Souhlasili se spojením pod podmínkou, že Rusínům bude poskytnutá co nejširší míra politické autonomie; a tahle autonomie byla pak garantovaná "Saint Germain-skou smlouvou" podepsanou v září 1919. Když už bylo území Podkarpatské Rusi připojeno k Československu, vláda v Praze rozhodla, že Rusíni nejsou schopni plnit vládnoucí povinnosti na jejich vlastním území, jelikož na konci 1. Světové války patřili k nejchudobnějším a nejméně kulturně rozvinutým národům Rakousko - Uherska. Rusínští lídři, zejména první guvernér Gregory Zhatkovich marně protestoval proti odmítnutí Československé vlády udělit Rusínům jejich zákonné právo na politickou autonomii. Před vojnou neměla česká veřejnost prakticky žádnou znalost o Rusínech nebo o jejich území - Podkarpatské Rusi. V průběhu prvních tří let od vzniku Československého státu, zveřejnila česká média řadu novinových článků, které zdůrazňovali nebo zveličovali primitivní povahu Rusínů, prezentujíc je jako zpátečnicky Slovanský národ který čeká, až je Češi povedou. Často byli tyhle články psané v nevědomosti, kvůli nedostatku...
|
|
Antioxidační enzymy v srdci
Kletečková, Lenka ; Hloušková, Patricie (vedoucí práce) ; Rychlíková, Jana (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin morbidity a mortality ve vyspělých zemích. Zvýšený oxidační stres je spojen s vývojem srdečních chorob. Organismus je proti škodlivému působení volných radikálů chráněn antioxidačními enzymy. Mezi hlavní antioxidační enzymy jsou řazeny superoxiddismutasy, peroxiredoxiny, glutathionperoxidasy a katalasa. Rešeršní práce je zaměřena na úlohu těchto antioxidačních enzymů v kardiovaskulárním systému. Antioxidační enzymy zabraňují lipoperoxidaci biologických membrán, inaktivaci proteinů, mutaci DNA a apoptose. Je známo, že antioxidační enzymy pozitivně ovlivňují homeostasu cévního endotelu, zabraňují vzniku kardiovaskulárních onemocnění a jsou významné svým vlivem na fyziologickou funkci, morfologii a kontraktilitu srdce. Vliv antioxidačních enzymů na kardiovaskulární systém je velice složitý proces a dosud nejsou objasněny všechny aspekty jejich působení. Studium těchto enzymů je důležité pro porozumění mechanismů patofyziologických změn, které probíhají v kardiovaskulárním systému během atherosklerosy, infarktu myokardu, ischemicko-reperfusního poškození a kalcifikace a zúžení cévních chlopní atd. Klíčová slova: Kardiovaskulární onemocnění, oxidační stres, antioxidační enzymy, superoxiddismutasy, peroxiredoxiny, glutathionperoxidasy, katalasa
|
|
Analysis of short Argonaute isoforms from mouse oocytes
Jankele, Radek ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Analýza kratkých isoforem proteinů Argonaůt z mýsích oocýtů Abstrakt: Proteiny z rodiný Argonaůtů, řízené malými molekůlami RNA, představůjí konzervované jádro mechanismů ůmlčování RNA (RNA silencing). Týto mechanismý potlačůjí prodůkci virů, šíření mobilní DNA, a regůlůjí genovoů expresi na základě sekvenční informace nesené asociovanou RNA. V somatických bůňkách savců je dominantním mechanismem regůlační microRNA (miRNA) dráha. Malé miRNA ovlivňůjí expresi většiný savčích genů. Argonaute proteiny inhibůjí translaci a indůkůjí deadenylaci mRNA s částečnoů homologií k navázané miRNA. Deadenylace obvykle výústí degradaci mRNA. Těmito mechanismý miRNA dráha citlivě kontrolůje hladiný prodůkovaných proteinů. Na rozdíl od příbůzného mechanismů RNA interference (RNAi) výůžívajícího katalyticky aktivní proteiny Argonaute schopné rozštěpit komplementárních molekuly RNA, miRNA ůmlčování je závislé na celé řadě dalších faktorů. Role miRNA regulace v komplexních biologických procesech od organogeneze, přes krvetvorbů až po rakovinu je dobře doložená. Mýší oocýtý postrádající kanonické miRNA jsoů překvapivě schopné oplození a úspěšně projdoů preimplantačním vývojem. Ani nejčetnější oocýtární miRNA však nejsou sto efektivně ůmlčet cílové gený, přestože příbůzný mechanismůs RNAi, sdílející s miRNA mechanismem klíčové...
|
|
Sedimenty bohaté na Al a Fe vzniklé v podzemní vodě vrtů jako specifická součást biogeochemického cyklu na Podluží
Ďurďová, Libuše
Článek shrnuje výsledky výzkumu precipitátů ze sedimentů a kalů ze dna vrtů v jímacím území a jeho okolí. Článek podává přehled petrografické struktury hornin vrtů VIS z JÚ Podluží, data o změně chemismu podzemní vody v Pomoraví (z jímacího území Kněžpole Kurlovovy jsou uvedeny vzorce měnícího se chemismu vody z let 1960-1985), tabulky chemismu vody z VIS vrtů 1989 a 2002, složení sedimentů z vrtů VIS, ze toku Moravy a kanálů v jímacím území Podluží, složení gelů, roentgenové - RTG analýzy kovových precipitátů s obsahem elementálního Al, Si a Fe.
|
host ::
