Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28,277 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 2.30 vteřin. 

Geografické aspekty náboženství – srovnání České republiky a Rakouska
Pecharová, Kateřina ; Kokaisl, Petr (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je zmapovat vývoj náboženství, zejména křesťanství, a jeho rozlišné geografické aspekty na území České republiky a Rakouska, jednotlivé ukazatele porovnat a pomocí dotazníků a individuálních rozhovorů odpovědět na tyto otázky: Jaké jsou hlavní atributy zkoumané religiozity? Nakolik tyto atributy může zachytit statistika? Jak se od sebe liší víra a religiozita? Do jaké míry se reálně liší nebo neliší míra religiozity se skutečným zastoupením víry? Podávají nám statistiky skutečně adekvátní informace o tom, jak důležitou roli hraje víra v dané zemi? Proč se míra religiozity v ČR a Rakousku od sebe tolik liší, ačkoliv jde o země spolu bezprostředně sousedící? Jsou Rakušané, jakožto občané země s vyšší mírou religiozity, skutečně více nábožensky založení než Češi, jakožto národ ateistů?

Plány managementu úhoře říčního (Anguilla anguilla) v přeshraničních státech České republiky
Lehoučková, Sabina ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Nechanská, Denisa (oponent)
V bakalářské práci jsou shromážděna a porovnána data získaná z dostupných materiálů, které se zabývají problematikou klesajícího stavu populace úhoře říčního (Anguilla anguilla) v evropských vodách. Pokles populace byl zaznamenán již v 80. letech minulého století a to v celém areálu rozšíření, který zahrnuje většinu vnitrozemských i pobřežních vod Evropy a severní Afriky. V první kapitole je popsán druh Anguilla anguilla, jeho vývojová stádia a migrační cyklus, který během svého života tento druh absolvuje. V následující části práce jsou uvedené informace o nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního. Toto nařízení ukládá jednotlivým členským státům Evropské Unie povinnost vypracovat plány řízení populace úhoře říčního na svém území, pokud toto území spadá mezi přirozená stanoviště úhoře. V další části jsou uvedeny plány managementu pro Českou republiku, Anglii a Wales, Nizozemsko, Dánsko a Španělsko. Z plánů managementu jsou pak vybrány jednotlivé kapitoly věnující se vymezení povodí, kterých se opatření pro obnovu populace úhoře týkají, postupu určování cílové úrovně úniku 40 % dospělých jedinců úhoře do mořských vod a dále pak konkrétním opatřením implementovaným na říčních tocích, pomocí nichž má být cílové úrovně dosaženo. Závěrečná část práce je věnována diskusi, ve které jsou shrnuta a porovnána použitá opatření členskými státy v jednotlivých plánech managementu. Dále jsou v této části uvedena data o stavu úhoří populace po zavedení prvotních opatření pro její obnovu.

Geografické aspekty náboženství – srovnání České republiky a Rakouska
Pecharová, Kateřina ; Kokaisl, Petr (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je zmapovat vývoj náboženství, zejména křesťanství, a jeho rozlišné geografické aspekty na území České republiky a Rakouska, jednotlivé ukazatele porovnat a pomocí dotazníků a individuálních rozhovorů odpovědět na tyto otázky: Jaké jsou hlavní atributy zkoumané religiozity? Nakolik tyto atributy může zachytit statistika? Jak se od sebe liší víra a religiozita? Do jaké míry se reálně liší nebo neliší míra religiozity se skutečným zastoupením víry? Podávají nám statistiky skutečně adekvátní informace o tom, jak důležitou roli hraje víra v dané zemi? Proč se míra religiozity v ČR a Rakousku od sebe tolik liší, ačkoliv jde o země spolu bezprostředně sousedící? Jsou Rakušané, jakožto občané země s vyšší mírou religiozity, skutečně více nábožensky založení než Češi, jakožto národ ateistů?

Místní Agenda 21 (v rámci České republiky)
DOUPOVCOVÁ, Eva
Práce se věnuje problematice trvale udržitelného rozvoje a programu místní Agenda 21 v obecném přehledu i v konkrétních podmínkách České republiky. Teoretická část je zaměřena na dokumenty, instituce a principy udržitelného rozvoje a také na obecné informace o místní Agendě 21. Je zde definován pojem udržitelný rozvoj, jeho základní pilíře a také kritéria místní Agendy 21. Praktická část práce analyzuje a následně zhodnocuje a porovnává vybraný indikátor udržitelného rozvoje. Na základě výsledků jsou samostatně porovnávány 2 obce v Jihočeském kraji. Součástí práce jsou přílohy pro doplnění informací.

Zimní početnost vrabce domácího a dalších synantropních druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko - rakouském pohraničí
Oberpfalzerová, Michaela ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
Z hlediska historie České republiky za posledních 80 let lze vymezit dvě období, jež měla zásadní vliv na celkový charakter a vývoj zemědělství. První lze datovat od padesátých let minulého století, kdy docházelo k soustředění zemědělské výroby do velkochovů. Druhé započalo začátkem devadesátých let. Tehdy nastal výrazný útlum živočišné výroby a dříve soustředěná výroba se začala po znovunabytí původními majiteli rozmělňovat až do dnešní podoby soukromého zemědělství. Tato práce by měla přispět k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že nastíněné změny mají negativní vliv na vybrané ptačí druhy. Tyto ptačí druhy jsou reprezentovány výrazně synantropními zástupci vrabcem domácím, jež je v této studii stěžejním druhem, dále vrabcem polním a hrdličkou zahradní. Pro zdůraznění rozdílů v početnosti těchto druhů bylo vybráno celkem 30 obcí, z toho polovina po každé straně hranic České republiky a Rakouské republiky. Srovnávání počtu populací ptáků probíhalo v okolí měst Znojmo a Retz. Rakouská republika v této studii reprezentuje zemi, jež nebyla zatížena zásadním hospodářským vývojem a jež od konce II. světové války uplatňuje kontinuální tržní hospodářství. V jednotlivých čtvercích byly zaznamenávány v období zimního aspektu počty jedinců sledovaných druhů a charakteristiky prostředí. Významné rozdíly v četnosti výskytu ptáků na vybraných lokalitách byly prokázány s využitím vícefaktorové analýzy ANOVA programu STATISTICA 12. Dále byl analyzován vliv vybraných charakteristik prostředí na početnost sledovaných druhů. Bylo zjištěno, že vybrané druhy jsou závislé na zařazení do jednotlivých států, dále početnost závisela na zařazení do jednotlivých typů biotopů a v neposlední řadě byla sledována závislost na ploše stromů a keřů, podílu nové zástavby a přítomnosti drůbeže ve čtverci. Nejpočetnějším druhem v Rakouské republice byl vrabec domácí, nejpočetnějším druhem pro Českou republiku byla hrdlička zahradní. Druhem, u kterého byl zaznamenán v obou státech mírný vzestup, byla hrdlička zahradní. Vrabec polní se jako druh vyskytoval v poměrně hojném počtu, ale pouze lokálně. Bylo zjištěno, že v rakouských obcích jsou populace uvedených druhů obecně více početné. Zajímavým faktem je, že se většina v ČR pozorovaných jedinců vyskytovala oproti původním předpokladům o zemědělských areálech spíše v obytné zástavbě obcí.

Ochrana osobnosti v právním řádu České republiky
Houdek, Miroslav ; Uhlík, Milan (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Tématem diplomové práce je ochrana osobnosti v právním řádu České republiky. Jejím cílem je pomocí vhodných metod konkretizovat možné způsoby ochrany osobnosti v právním řádu České republiky, zjistit počet oznámených a Policií ČR vyšetřených případů včetně způsobu jejich řešení a v případě zjištění nedostatků v právní úpravě, organizaci a řízení práce, navrhnout opatření vedoucí k jejich eliminaci. V teoretické části jsou uvedeny mezinárodní a vnitrostátní právní předpisy, které upravují ochranu osobnosti platnou na území České republiky. V praktické části je nejprve provedeno zhodnocení právní úpravy, na které navazují navržená opatření vedoucí k eliminaci nedostatků na úseku ochrany osobnosti. Následuje analýza nasazených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a analýza statistických dat vybraných případů realizovaných ze strany Policie ČR. Na konci empirické části je proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, který je určený příslušníkům Policie ČR a občanům. Výsledné hodnoty jsou zanalyzovány, vyhodnoceny a převedeny do přehledných grafů a tabulek. Na závěr je navržena změna právního předpisu ve smyslu de lege ferenda.

Cizinci v České republice
Malchárková, Šárka ; Grosz, Jan (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Práce Cizinci v České republice se věnuje problematice legálního pobývání osob migrantů ze zemí Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, ale také z ostatních, tzv. třetích zemí na území České republiky, přičemž bylo využito zkušeností a poznatků autora při jednáních a komunikacích s cizinci na Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky na kontaktním místě v Příbrami. Diplomová práce je rozčleněna na dvě části. První část, teoretická, vychází z odborné literatury a z internetových portálů Ústředních správních úřadů. Obsahuje stručnou charakteristiku multikulturní a interkulturní společnosti a soustředí se na problematiku komunikace. Stěžejní část práce je věnována vývoji migrační politiky České republiky od jejích počátků až do současnosti a právním aspektům pobytu cizinců na našem území. Rovněž obsahuje výčet a rozbor podmínek všech pobytových oprávnění pro jednotlivé skupiny cizinců na území České republiky. Podrobněji je v souvislosti s dotazníkovým šetřením zmíněna vietnamská komunita. Praktická část obsahuje analýzu pobytu cizinců od roku 1989 až do současnosti s vyhodnocením statistických dat a definuje aktuální změny cizinecké legislativy spolu s novými podmínkami týkajícími se získání českého státního občanství. Dále obsahuje dotazníkové šetření týkající se informací o vietnamské menšině, včetně zjištění důvodů pobytu jedné z nejpočetnějších minorit právě na území České republiky. Cílem práce je i zhodnocení podpory cizinců ze strany státu, ale i neziskových organizací, s úmyslem formulovat návrhy na zlepšení postavení migrantů v české majoritní společnosti.

Využití českého teplokrevníka u jízdních složek státní policie České republiky
Vlčková, Petra ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Vývoj koně započal u Hyracotheria, drobného živočicha obývajícího lesy eocénu. Od té doby se rozvíjel do více či méně úspěšných forem, v nichž se odrážely podmínky prostředí jeho výskytu. Prvotní využití koní spočívalo ve zdroji masa a teprve až v dobách před 4600 lety se začínají objevovat důkazy o domestikaci těchto zvířat. Z tažného a dopravního prostředku se spolu se zdokonalujícím systémem chovu postupně stával kůň jezdecký, který napomáhal nejen šířit lidskou populaci, ale i ovlivňovat historii mnoha civilizací. Dnes je kůň reprezentován velkým množstvím plemen a rázů, jenž jsou uplatňovány mimo jiné v jezdeckém sportu, práci s dobytkem, dostizích, práci v lese nebo jako společníci. Svou nezastupitelnou úlohu získal kůň i ve službách státní jízdní policie České republiky, kde je denně nasazován do akcí různorodého charakteru, mezi které patří hlídkování ve městech a v okrajových oblastech, pátrání po pohřešovaných osobách nebo obnovování veřejného pořádku. Pro tyto účely se policistům nejvíce osvědčilo plemeno český teplokrevník, přičemž dochází k preferenci valachů se zbarvením hnědák nebo ryzák. Vysoké nároky jsou kladeny na fyziologické vlastnosti, přičemž nejdůležitějším kritériem je výborný charakter. Kvalita těchto vlastností je následně odrážena v délce setrvání ve výkonu služby a v důvodech pro jejich vyřazení. Mezi ty nejvíce objevované patří především z různých příčin narušený zdravotní stav, ale i stáří signalizující tvrdé a odolné jedince. Z hlediska původu policejních koní se ve výkonu služby nejlépe osvědčili jedinci po hřebcích 1154 Quick Lauro Z, Mykonos a 1028 Manillon Rouge, což koreluje s jejich početním zastoupením v souboru služebních koní. Po zařazení všech dohledaných hřebců do příslušných linií se nejpočetnější linií stala linie 1100 Przedswit se sedmi hřebci, která však z pohledu potomků ve službě není hodnocena kladně. Z velkého počtu zastoupených linií byly četné především linie 5500 Pythagoras, 4700 Amour du Bois, Orange Peel xx-Almé Z, 67 Dark Ronald nebo 4800 Ladykiller XX. Centrálním systémem nákupu koní vhodných pro výkon služby by mělo prostřednictvím stanovených obecných požadavků dojít k unifikaci těchto koní a zároveň k prodloužení délky výkonu služby. Ve výsledcích je sjednocení typologických vlastností patrné, ovšem kohoutková výška hůlková u naměřených koní dosahuje v průměru vyšších hodnot, než stanovují požadavky. Co se týče délky výkonu služby, nejsou výsledky průkazné, tudíž se hypotéza potvrdila jen částečně.

Analýza současného stavu speciální kynologie v České republice - se zaměřením na vyhledávání výbušnin.
HOMOLKA, Martin
Ochrana obyvatelstva se postupně stává jednou z nejdůležitějších činností, kterými se zabývají vlády veškerých civilizovaných zemí světa. Za vynakládání vysokých finančních prostředků jsou zřizovány ozbrojené sbory, bezpečnostní organizace, specializované skupiny odborníků a pracovníků a posilovány armádní složky, které se mohou podílet právě na ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech nebo krizových situacích nevojenského charakteru. Provedení těchto útoků je však mnohdy finančně velmi náročné a proto je k získávání finančních prostředků organizována další rozsáhlá trestná činnost a to výroba a obchod s omamnými a psychotropními látkami nebo nelegální obchod se zbraněmi. Bezpečnostní složky jednotlivých států tedy musejí být schopny a připraveny k pátrání po prostředcích, které ať přímo nebo zprostředkovaně ohrožují bezpečnost obyvatel, nebo důležitých objektů či zařízení kritické infrastruktury. Jedná se o vyhledávání výbušnin, střelných zbraní, omamných a psychotropních látek, akcelerantů hoření, nebo třeba bankovek. Při těchto činnostech využívá většina policejních sborů a bezpečnostních složek vlastností a schopností psů. Tento zřejmě nejbližší společník člověka je schopen po ukončení správného výcviku veškeré tyto komodity nalézt a označit. Cílem této práce je specifikace důležitosti speciální kynologie při ochraně obyvatelstva, zaměřené na vyhledávání výbušnin pomocí speciálně vycvičených psů. Diplomová práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Respondenti, kteří byli v průběhu výzkumu dotazováni, jsou odborníci s dlouholetou praxí v oblasti speciální kynologie a pyrotechniky. V rámci výzkumu je využita metoda sekundární analýzy dat, polostrukturovaného rozhovoru a technika fotodokumentace. Byla vytvořena SWOT analýza, která přibližuje stav speciální kynologie v České republice. Policie České republiky, jako jedna ze tří základních složek Integrovaného záchranného systému, plní celou řadu úkolů, které jí ukládá zákon. Jedním z těch hlavních je přímá ochrana životů a zdraví veškerých osob, které se v danou chvíli nacházejí na území našeho státu. V dnešní době jsou některé útoky na tyto hodnoty vedeny za použití výbušnin. Jestliže dojde k jejich zneužití a instalování do nástražného výbušného systému, jsou příslušníci Policie ČR jedinými, kteří vyjíždějí na místa uložení, nebo možného uložení takového předmětu. Dále provádějí bezpečnostní a preventivní pyrotechnické prohlídky. Někteří z těchto příslušníků jsou psovodi. Tito se zabývají výchovou, výcvikem a následným používáním psů, které speciálně vycvičili pro vyhledávání výbušnin. Jsou zváni prakticky ke každému pátrání po výbušninách, které policie provádí. Díky svému rozmístění, jsou schopni zahájit svá pátrání do několika minut, či desítek minut, prakticky kdekoli na území České republiky. V současné době neexistuje žádný jiný ozbrojený bezpečnostní sbor, nebo jiná bezpečnostní složka, která by byla schopna tuto službu poskytnout. Je proto nutné vyřešit některé problémy, které tuto činnost ohrožují. Jedná se například o nedostatek financí či malou spolupráci jednotlivých útvarů. Proti těmto problémům stojí profesionalita policistů psovodů, jejich zkušenosti a nadšení pro práci a také skvělá úroveň výcvikových středisek. Správně vycvičený a používaný služební pes je při těchto pátráních naprosto nenahraditelným pomocníkem, bez jehož pomoci si v současné, ale i budoucí době, nedokážeme realizaci efektivního pátrání po výbušninách představit. Práce vytváří ucelený přehled a popis využití speciální kynologie se zaměřením na vyhledávání výbušnin ve vztahu k ochraně obyvatelstva. V praxi bude sloužit ke zlepšení informovanosti laické veřejnosti a jako ucelený informační materiál pro veřejnost odbornou.

Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.