Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6,507 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.16 vteřin. 


Pamětní funkce Jindřichovské knihy
Petrášek, Jiří ; Pátková, Hana (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnovala Jindřichovské knize jakožto produktu cisterciáckého písemnictví ve Slezsku druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Pracoval jsem na základě edice zhotovené Romanem Grodeckim a vydané roku 1991. Na začátku jsem se věnoval edicím a literatuře týkajících se tohoto pramene. Stranou jsem ponechal práce, které JK zmiňují, ale více s ní nepracují. V literatuře jsem se především vypořádal s tématy, kterým jsem se více nevěnoval, zejména děl týkajících se střetu polského, německého a římsko-kanonického práva a také studiím o nejstarší polsky psané větě. Literaturu se kterou jsem ve své práci pracoval jsem již tak dopodrobna nerozváděl. V první části jsem nastínil politicko kulturní prostředí Slezska od druhé poloviny 12. do počátku 14. století a příchod šedých mnichů do této oblasti. Následně jsem shrnul písemné památky cisterciácké komunity té doby, z nichž jsou to zejména písemnosti vytvořené mnichy z Lubiaže, Třebnice, Jindřichova a l(amence. Jednalo se především o nekrologia, anály, kroniky, seznamy biskupů, legendy a JK. Poté jsem analyzoval na základě staršího bádání a faksimilie rukopisu písmo, autory, skladbu rukopisu JK, příčiny a důvody vzniku tohoto pramene. Dále jsem ukázal jak byly zapsány jednotlivé zápisy na příkladu vesnice Bobolice s obecnými tendencemi autorů.

Leo Spitzer: Stylistické studie z románských literatur
Pelán, Jiří ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Leo Spitzer (1887-1960) je jednou z nejoriginálnějších osobností jazykovědy a literární vědy první poloviny dvacátého století. Patřil ke generaci romanistů, která dostala solidní základy od svých učitelů, reprezentantů pozitivistické filologie - naučila se od nich především mikroskopii filologické analýzy -, ale která se proti svým učitelům také začala bouřit, neboť nahlížet vědu jako bezchybnou skládanku pozitivních faktů, majících zajistit rekonstrukci starších fází jazykového či literárního vývoje, se jí začalo jevit jako příliš samoúčelné. V pozitivistické koncepci byl jazyk vnímán - v romantické tradici - jako kolektivní a anonymní produkt a vše, čím se mohla projevit individualita mluvčího, bylo taxováno jako výjimka a abnormita. Měla-li však být filologie obdařena novým smyslem a vyvedena za hranice naturalisticky chápaných vývojových zákonitostí, musela vzít na vědomí, že jazyk a literatura jakožto lidské výtvory nemluví pouze tautologicky o sobě, ale hovoří především o člověku. Jako smysluplná se začala rýsovat taková věda, která dokáže postoupit od mikroskopie k makroskopii a která svými metodami dosáhne na antropologický horizont: za slovem zahlédne individuum a jeho osobní styl, za osobním stylem dobovou stylovou tendenci a za ní popřípadě psychologické či imaginativní komplexy stanovitelné v...

Předpoklady vývoje organizačních struktur
Semorádová, Petra ; Němeček, Petr (vedoucí práce)
Většina dosud popsaných teoretických principů tvorby organizační struktury společnosti byla definována a využívána v prostředí převážně hromadné (průmyslové) výroby, které se vyznačuje jistou mírou stability. Důsledkem vlivu globalizace a rozšíření využití informačních technologií vznikla potřeba nové, dynamické organizační struktury společnosti – virtuální organizační struktury. Koncept virtuální organizační struktury byl v základní podobě představen na počátku osmdesátých let minulého století. Teorie virtuálních společností je tedy poměrně novou oblastní managementu, v níž se ještě nepodařilo ustálit a ujasnit samotnou terminologii, názvosloví, ani názory odborníků. V publikacích a článcích se tedy můžeme setkat se stejnými termíny mající různý význam, popřípadě s různými termíny označujícími shodnou problematiku, v teorii managementu dodnes neexistuje přesná definice virtuálního organizování. To byl hlavní impuls k sepsání předložené disertační práce. Disertační práce vychází z teoretických východisek získaných během sekundárního výzkumu zaměřeného na předpoklady vývoje organizační struktury, na základě poznatků získaných během studia odborných publikací byly definovány cíle, stanoveny hypotézy disertační práce a proveden sběr primárních dat. Disertační práce se komplexně zabývá problematikou virtuálního organizování, nabízí definici termínu virtuální organizační struktura, popisuje charakteristické vlastnosti virtuální organizační struktury, shrnuje hlavní výhody a nevýhody virtuální spolupráce a představuje typologii organizační struktury, což je považováno za teoretický přínos disertační práce. Výsledky primárního výzkumu potvrzují, že teorie managementu doposud nenabídla souhrn doporučení pro zavedení virtuální organizační struktury do praxe, proto je v závěru disertační práce předložen souhrn doporučení pro její zavedení. Přínosy předložené disertační práce lze dále spatřovat v možnosti využití získaných poznatků při výuce na Fakultě podnikatelské VUT v Brně a položení základů pro další vědeckou práci v oblasti virtuálního organizování.

Hieronymus Bosch a Benátky
Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Předložená bakalářská práce se zabývá osobností Hieronyma Bosche ve vztahu k Benátkám. Je předstupněm k dalšímu badatelskému zkoumání. Vědomě navazuje na eseje Jarmily Vackové, která jako jedna z mála v Čechách reflektovala postavu Hieronyma Bosche v širších souvislostech. Ke každému tématu nastolenému v jednotlivých kapitolách je proto zaznamenán výčet různých pohledů na probíranou problematiku. Práce je zaměřena především na shromáždění a vytvoření přehledu odkazů z literatury, která odráží jednotlivá témata nastolená v kapitolách této práce. Na jejím počátku stála otázka, v jakém vztahu byla osoba a dílo Hieronyma Bosche k Benátkám. S těmi několika málo Boschovými originálními malbami se setkáváme ve skvostném a okázalém Palazzo Ducale. Boschova v Benátkách dochovaná díla jsou naproti tomu spíše kontemplativní. Badatelé se jimi proto příliš nezabývali. Z toho vyplynuly metodické obtíže s nimiž se nejspíše setká každý, kdo se vydá po stopách osudů Boschových maleb vystavených v Benátkách. Naproti tomu stojí fakt, že Bosch má již v 16. století popularitu a některé významné obdivovatelé. Dochovaná literatura není systematická, tématu vztahu mistra a jeho díla k Benátkám a jejich umění se dosud v podstatě nikdo seriózně nevěnoval. Existuje pouze jediná práce, která přímo v jedné části pojednává o...

Čtenářské kompetence adolescentů
Klumparová, Štěpánka ; Lederbuchová, Ladislava (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent) ; Toman, Jaroslav (oponent)
Resumé Teoretická část práce je kompilací poznatků o čtenářské kompetenci, o nejnovějších teoriích čtenáře a o teorii fikčních světů. Na pozadí výsledků výzkumů čtenářství pubescentního a dospělého jsou v ní charakterizovány základní rysy adolescentního čtenářství. Pro potřeby práce byly stanoveny 3 okruhy pro vnitřní členění čtenářské kompetence a provedena interpretace textu fantastické povídky Julia Cortazára "Nocí naznak", který posloužil jako výchozí text pro literární dotazník. V praktické části práce byl proveden smíšený výzkum. Kvalitativní metody výzkumu se projevily v otevřených otázkách (zaměřených v první fázi na celkový estetický soud o díle a ve druhé fázi na jednotlivé aspekty díla) zadaných v literárním dotazníku. Kvantitativní metody výzkumu spočívaly v ověřování hypotéz stanovených na základě studia odborné literatury a ve formě třídění odpovědí respondentů do jednotlivých předem vymezených úrovní čtenářské kompetence. Na základě výsledků výzkumu byla rozšířena a doplněna výchozí charakteristika adolescentního čtenáře a vytvořena metodická doporučení, v rámci nichž byly navrženy konkrétní metody a formy práce pro podporu a rozvíjení jednotlivých dílčích kompetencí. Klíčová slova čtenářská kompetence - adolescentní čtenářství - teorie fikčních světů - smíšený výzkum - literární dotazník -...

Struktura oběživa v Čechách druhé poloviny 17. století. K výpovědní hodnotě nálezů mincí druhé poloviny 17. století
Brádle, Vojtěch ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Šimek, Eduard (oponent)
Současná česká numismatika postrádá aktuální souhrnnou práci, která by byla věnována problematice měnových poměrů v Čechách druhé poloviny 17. stol. a s ní se do značné míry kryjící vládou Leopolda I. Vedle studia dochovaných písemných pramenů mohou jistý pohled na měnové poměry studované doby ukázat rovněž v dané době ukryté mincovní depoty. Na základě kritérií minimálního počtu 100 mincí v jednotlivých nálezech, jejich úplného nebo téměř úplného zachování a určitého stupně odborného zpracování bylo vybráno 13 hromadných nálezů uschovaných svými majiteli v letech 1650-1700, které celkově obsahovaly 8089 ražeb. Na jejich základě byl proveden detailní rozbor s cílem zjistit strukturu oběživa v Čechách druhé poloviny 17. stol., porovnat jeho výsledky se složením nálezů z let 1618-1648 a odhalit tak možné změny a vývojové tendence. V případě české mince bylo cílem i porovnání s jejím zastoupením v zahraničních nálezech z jiných částí habsburské monarchie. V neposlední řadě měl rozbor také vést k ověření některých v literatuře často opakovaných tezí týkajících se např. výskytu a pronikání cizích mincí do oběživa na českém území nebo významu mincovnictví soukromých vydavatelů mince z Čech, Moravy a Slezska. Aby změny ve struktuře oběživa byly vykresleny plastičtějším způsobem, byly kromě celkové analýzy...

Kreditní politika Maxmiliána II. (1564-1576) se zvláštním zřetelem k Čechám
Chmelař, Jiří ; Šimek, Eduard (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Zde předložená práce navazuje na moji dřívější studii Maxmiliánova kreditní politika v letech 1574 a 1575 vypracovanou v rámci semináře Vybrané problémy studia raného novověku prof PhDr. Jaroslava Čechury, DrSc., v roce 2005. Prof Čechura se stal také vedoucím tohoto jejího pokračování. Za jeho obětavou pomoc se všemi problémy, nesrovnalostmi, kritickou redakci textu i přátelské konzultace mu náleží můj vřelý dík. Dále bych rád poděkoval PhDr. Ivaně Ebelové, CSc., PhDr. Janu Županičovi, Ph.D., za velmi nápomocné konzultace a Mgr. Jiřímu Hrbkovi, jenž mě upozornil na důležitou literaturu, která se váže ke zpracovávané látce. V neposlední řadě patří můj obzvláštní dík PhDr. Eduardovi Šimkovi, CSc., jenž tuto práci oponoval. Téma kreditní politiky nejvyšších představitelů raněnovověkého státu stojí dnes bohužel v české historické vědě na okraji jejího zájmu. Poslední velkou prací, jež se komplexně věnovala úvěrové politice českých panovníků v 16. století byla studie Miloslava Volfa, Královský důchod a úvěr v XVI. století. 1 V současnosti pozorujeme spíše odklon od panovnických dějin k dějinám šlechty.2 Moje studie je tak spíše hledá metodologické zázemí i odkazovou rovinu v příspěvcích okruhu historiků okolo vídeňské univerzity, zvláště Privatdoz. Mag. Dr. phil. Peter Rauscher, ao. Univ. Prof Mag. Dr....

Efektivní komunikace a vyjednávání
Fábryová, Dana ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá uměním komunikace a jeho důležitostí nejen na poli mezinárodních vztahů. Popisuje zde nejdůležitější zásady efektivního jednání, je zde kladen důraz nejen na obecná pravidla prvního či následného kontaktu, ale zejména na rozpoznání člověka, se kterým jednáme, a výběr vhodné techniky pro vyjednávání. Práce využívá typologie DISC, kterou obohacuje konkrétními otázkami, které jsou na jednotlivé typologické profily účinné. Bakalářská práce je pojata velice prakticky a vychází nejen z oborné literatury, nýbrž i z vlasních průzkumů a několikaletých pracovních zkušeností.

Úloha literatury v procesu standardizace kajkavské jazykové oblasti
Jirásek, Karel ; Kvapil, Miroslav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Vinkler, Jonatan (oponent)
Disertační práce je věnována vlivu literární tvorby na proces jazykové standardizace chorvatské kajkavštiny. Paralelně je sledováno také formování spisovného slovinského jazyka v literatuře slovinské. Přestože kajkavské dialekty se slovinskými sousedí a jsou s nimi úzce příbuzné, jazyková standardizace kajkavštiny a slovinštiny pod vlivem odlišných historických podmínek probíhala na sobě nezávisle a jde tedy o dva samostatné procesy, které jsou však podřízeny stejným zákonitostem. Úvodní část práce je věnována evropskému kontextu konstituování literatur v národních jazycích a zásadním změnám, které nastaly po rozšíření knihtisku. Autor v ní popisuje faktory, které měly dopad na žánrové složení a objem literární produkce v národních jazycích. Rozšíření knihtisku vyvolalo také potřebu utváření a standardizace nadnářečních jazyků pro větší územní celky. V této části je pojednáno o počátcích chorvatského i slovinského knihtisku a také provedeno srovnání se situací v českých zemích, německém a italském prostředí. Hlavní část práce zpracovává dvě historická období, v nichž se utvářely základy slovinské a kajkavsko-chorvatské literární tradice. Prvním z nich je období reformace, respektive 16. století, kdy se v dílech slovinských protestantů konstituuje jednotný spisovný jazyk, jehož vývoj probíhá od samého...