| |
|
Surrealismus a dadaismus v operách Bohuslava Martinů
Cukr, Lubor ; OTAVA, Martin (vedoucí práce) ; ŠIMERDA, Tomáš (oponent)
Smyslem této práce je zmapovat vliv avantgardy, zvláště pak surrealismu a dadaismu na operní tvorbu Bohuslava Martinů. Nejprve uvádím stručný přehled skladatelova života se zaměřením na operní tvorbu a na prostředí, ve kterém tvořil. V další části se práce zabývá specifikací období avantgardy, která v době, kdy se skladatel začal věnovat hudebnímu divadlu, ovlivňuje jeho myšlení a nazíraní na uměleckou tvorbu. Nejrozsáhlejší částí práce je pak stručný popis všech dokončených skladatelových oper a rozbor situací, které s avantgardou souvisejí. V závěru najdeme hodnocení vlivu surrealismu a dadaismu na skladatelovu tvorbu.
|
|
Nahodilost v hudbě. Přehled současných možností
Dos Santos Agostinho Filho, Gilberto ; MRKVIČKA, Luboš (vedoucí práce) ; RATAJ, Michal (oponent)
Nahodilost se stala nedílnou součástí technické palety současného skladatele. Existuje nepřeberné množství různých metod, jak v hudbě uplatnit nahodilost, od triviálního vrhu kostek až po komplexní stochastický systém: výsledky prostého hodu mincemi můžeme převést pomocí binárního systému (např. nota/ticho), různé hudební parametry či dokonce forma mohou být regulovány pomocí pravděpodobnostních distribucí, Markovovy řetězce mohou určovat celkový vývoj kompozice atd. Za účelem zdůraznění důležitosti těchto technik se tato práce nejprve zabývá historickým ohlédnutím za dějinami nahodilosti v hudbě 20. století, obohacenými náležitými hudebními ukázkami. Zmíněné techniky jsou následně probrány v kontextu současnosti se zaměřením na jejich relevanci v hudbě 21. století, ať už se jedná o hudbu akustickou či elektroakustickou nebo vytvářenou s či bez pomoci počítače.
|
| |
|
Pozůstalost Viktora Kalabise v Českém muzeu hudby
Kočovská, Eva ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
První část diplomové práce se věnuje notové pozůstalosti Viktora Kalabise uložené v Českém muzeu hudby a problematickým okruhům, které z této pozůstalosti vyplývají. Cílem je informovat o stavu a rozsahu pozůstalosti a vyřešit problémy, které s těmito prameny souvisí. Druhá část práce se zaměřuje na dílčí analytickou sondu do Kalabisovy rané a pozdější tvorby na základě materiálů tří klavírních sonát, které jsou dostupné v pozůstalosti. Úkolem je dospět k charakteristice posunu v Kalabisově chápání klavírní sonáty jako klasického druhu komorní hudby, zejména pak v naplňování schématu sonátové formy. Závěrečnou částí diplomové práce je katalog Kalabisovy notové pozůstalosti v Českém muzeu hudby obsahující podrobný popis jednotlivých notových pramenů. Klíčová slova Viktor Kalabis, pozůstalost, klavírní sonáta
|
|
Granulární syntéza a její aplikace
Sklenář, André ; URBAN, Ondřej (vedoucí práce) ; GUŠTAR, Milan (oponent)
Tato práce si klade za úkol popsat princip granulární syntézy, historii jejího vývoje a jednotlivé aspekty granulárního syntezátoru. Jejím cílem je seznámit hudebníka, skladatele či zvukaře s jejími detaily a zkonsolidovat znalosti technicky znalého uživatele či vývojáře hudební techniky. Práce u čtenáře předpokládá základy fyzikálních vlastností zvuku a jeho digitální reprezentace, stejně jako teoretické základy softwarové analýzy. Práce je rozdělena na dvě části. První část se věnuje teoretickým vlastnostem granulární syntézy a jejím použití v historii hudby i dnešní době. Druhá část představuje pratickou ukázku aplikace granulární syntézy ve formě zvukového zásuvného modulu v několika formátech a názorné ukázky jeho použití.
|
|
Uplatnění koncertantního principu v dílech Alfreda Schnittkeho
Fila, Jan ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Koncertantní princip je jedním z kompozičních prostředků, který provází západoevropskou
hudbu více než čtyři sta let. Východiska této historické techniky jsou využívána až do
současnosti. Před badatelem vystává otázka: Funguje koncertantní princip i v novější hudební
literatuře, nebo se pouze jedná o relikt dávné minulosti? V posledních několika desítkách let
byl jednou z nejvýraznějších osobností, která se zabývala využitím koncertantního principu rusko-německý skladatel Alfred Schnittke, který napsal několik desítek koncertantních děl.
V dějinách hudby po Druhé světové válce těžko nalezneme osobnost, která by se tímto
žánrem zabývala obšírněji. Cílem této diplomové práce je podrobněji prozkoumat, kterak
tento skladatel s touto technikou nakládá, jestli využívá jen historicky daných kompozičních
postupů, nebo je inovativně obměňuje. Jako metoda tohoto zkoumání byla zvolena analýza
velkého množství skladeb, na kterých je doloženo Schnittkeho užití a cílené využívání
koncertantního principu.
|
|
Vokální tvorba Zdeňka Lukáše
Seibertová, Zuzana ; BÁRTA, Martin (vedoucí práce) ; KUSNJER, Ivan (oponent)
SEIBERTOVÁ, Zuzana: Vokální tvorba Zdeňka Lukáše s vlastním interpretačním pohledem na cyklus Prosté písně, op. 112. ( Diplomová práce ) / Zuzana Seibertová. - Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta; Katedra zpěvu a operní režie. - Vedoucí práce: MgA. Martin Bárta. Praha: HAMU, 2014.
Diplomová práce seznamuje čtenáře s českým skladatelem 20. století Zdeňkem Lukášem, přibližuje jeho vokální tvorbu a přináší vlastní interpretační pohled na písňový cyklus Prosté písně. První kapitoly popisují jeho život, vývoj hudební řeči a především samotnou tvorbu skladatele, která měla vliv na rozvoj české hudební scény. V dalších kapitolách se autorka práce věnuje jednotlivým písním cyklu z hlediska interpretace, vztahu slova a hudby a propojení uplatněných složek zpěvu, flétny a klavíru. Při analýze jednotlivých písní autorka zohledňuje vlastní zkušenosti s provedeným dílem.
Klíčová slova:
Zdeněk Lukáš. Vokální tvorba. Sborová tvorba. Písňový cyklus. Píseň.
|
|
Skladby pro dva varhaníky
Gricová, Táňa ; POPELKA, Josef (vedoucí práce) ; TŮMA, Jaroslav (oponent)
Práce chce zachytit okolnosti vzniku počátečního období skladeb pro dva
varhaníky. Chce také přinést přehled skladeb pro dva hráče (jak na jednom, tak i
na dvou nástrojích) jako důkaz zájmů skladatelů o tento obor a také jako jistou
pomoc pro případné zájemce o tyto skladby. Práce je rozdělena na tyto kapitoly:
První kapitola podává stručný přehled dějin evropské hudby s ohledem
na období, kdy se alespoň sporadicky objevily skladby pro dva varhaníky.
Druhá kapitola podává stručný náhled do historie varhan, jejich vzniku a
vývoje v průběhu hudebních období.
Kapitola třetí pojednává o paralelním vývoji ostatních klávesových nástrojů,
zejména cembala a klavíru, protože dlouhou dobu byla hudební literatura
pro varhany i tyto nástroje prakticky identická.
Ve čtvrté kapitole je popsán vývoj komorní hudby a v návaznosti kapitola pátá
přináší přehled vývoje čtyřruční hry na klávesové nástroje.
Kapitola šestá přináší krátké pojednání o vývoji skladeb pro dva varhaníky a
sedmá uvádí specifické problémy při samotné interpretaci.
V osmé kapitole sledujeme kompoziční práci vybraných skladeb a devátá je
podobného ražení. Je věnována podle mne nejvýznamnějším skladbám pro dva
hráče, šesti koncertům P. Antonia Solera.
Nejdůležitějším přínosem této práce je desátá kapitola. Je to kompletní výčet
skladeb pro čtyřruční varhany.
|
|
Přínos běloruských skladatelů kytarové l iteratuře 20. - 21.století.
Krein, Nikita ; RAK, Štěpán (vedoucí práce) ; ZELENKA, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá přínosem běloruských skladatelů kytarové literatuře 20. - 21. století. Cílem práce je poukázat na významnou roli autorů běloruské kytarové školy ve vytváření kytarového repertoáru nejen v běloruském kontexu. V první části práce jsem se zaměřil jednak na tvorbu profesionálních skladatelů komponujících pro kytaru, jednak na dílo běloruských kytaristů skladatelů. Systematizoval jsem také vydaný notový materiál a metodické publikace týkající se kytary, od historicky notového kytarového sborníku v Bělorusku až do současnosti. V druhé části práce jsem analyzoval vybrané kytarové dílo běloruského autora - " Koncert pro kytaru, smyčcové nástroje a zvony " Galiny Gorelovové.
Při určování přínosu běloruských skladatelů kytarovému repertoáru jsem nejprve analyzoval pozadí profesionálního kytarového vzdělávání a interpretace v Bělorusku sovětské éry, neboť právě to položilo základy novodobé profesionální kytarové skladatelské školy. Tvorbu jednotlivých skladatelů jsem analyzoval na základě jejich interpretační, pedagogické a skladatelské činnosti v historickém a hudebně - kulturním kontextu.
Třídílný " Koncert pro kytaru, smyčcové nástroje a zvony " G. Gorelovové jsem analyzoval zejména z pohledu kytarového partu, jeho role v tomto díle, dramaturgického obsahu a formy.Podařilo se mně systematizovat tvorbu běloruských skladateků kytaristů i nekytaristů a vydávání jejich děl a zařadit je do širšího kontextu vývoje běloruské kytarové školy.
Přínosem této práce je upozornění na důležitou roli běloruských skladatelů ve vytváření kytarového repertoáru nejen v Bělorusku. Na základě zjištěných údajů je možné tvrdit, že běloruští kytaristé a skladatelé přináší velký vklad do rozvoje kytarové literatury 20. - 21. století.
|
host ::
