Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Paralelizmus jako jeden z princípov vedenia viachlasu
Kliment, Henrich ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; GEMROT, Jiří (oponent)
Práca sa zaoberá paralelnými postupmi ako jedným z druhov vedenia viachlasu a ako kompozičným prvkom v kontexte skladobno-teoretickom. Ďalej v kontexte rôznych období dejín hudby od praveku až po súčasnosť a s hlavným zreteľom na využitie vo vlastnej tvorbe. Prvá časť textu pojednáva o koncepcii melodického a harmonického paralelizmu v súvislosti s jeho zvukovou kvalitou a funkčným postavením v hudobnej kompozícii. Druhá časť je chronologickým výkladom o konvenciách využívania princípu paralelného vedenia hlasov v kompozičnom a interpretačnom procese z hľadiska jednotlivých vývojových období dejín hudby.
Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
Dřízal, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci - jako doplňková písemná práce
Horká, Kateřina ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; Tóth, Miroslav (oponent)
Abstrakt V této práci se zabývám tématem integrace jazzových prvků do vážné hudby ve vlastní tvorbě. Spojení jazzu s vážnou hudbou je předmětem diskuzí hudební veřejnosti celého 20. století. Od počátku vzniku jazzu došlo u některých skladeb k syntéze a následnému prolínání tohoto žánru s vážnou hudbou. Tyto tendence vycházejí z historie, v určitém okruhu skladatelů přetrvávají až dodnes. První vlnou byli skladatelé na přelomu století až do první poloviny 20. století. Počínaje francouzskými impresionisty - Maurice Ravel, dále po Pařížskou šestku - Darius Milhaud, Francois Poulenc i Artur Honneger. Nesmí zde chybět ani Igor Stravinskij. U nás toto stylové období zastupovali Bohuslav Martinů, Erwin Schulhof a zejména Jaroslav Ježek. Druhá vlna těchto tendencí začala v 60. letech, kde dostala i svůj název "třetí proud". U nás ho zastupovali zejména Alexej Fried, Pavel Blatný, Milan Svoboda a další. Téma syntézy jazzu a vážné hudby je aktuální dodnes, mnoho skladatelů ji považuje za své kompoziční východisko. Samozřejmě během 20. století došlo k velkému narůstání počtu stylů v populární hudbě a dochází i k jejich syntéze s vážnou hudbou. Je to velmi široké téma a tak chci práci omezit pokud možno jen na svoji tvorbu ovlivněnou jazzem.
Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21.
Kux, Martin ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21. století s analýzou čtyř vybraných děl se zabývá pohledem na tvorbu českého koncertního melodramu jako specifického žánru, spojujícího mluvené slovo a hudební složku, který u nás má historicky významnou tradici. Hlavní zacílení práce je směřováno na chronologický vývoj a různá skladatelská pojetí u nás v cca posledních 50 letech. Pro názornou demonstraci problematiky jsou v práci prezentovány čtyři melodramy autorů různých generací. Prostřednictvím jejich analýzy práce zachycuje, jakými stylovými směry a vývojem forma českého koncertního melodramu prochází.
Uplatnění koncertantního principu v dílech Alfreda Schnittkeho
Fila, Jan ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Koncertantní princip je jedním z kompozičních prostředků, který provází západoevropskou hudbu více než čtyři sta let. Východiska této historické techniky jsou využívána až do současnosti. Před badatelem vystává otázka: Funguje koncertantní princip i v novější hudební literatuře, nebo se pouze jedná o relikt dávné minulosti? V posledních několika desítkách let byl jednou z nejvýraznějších osobností, která se zabývala využitím koncertantního principu rusko-německý skladatel Alfred Schnittke, který napsal několik desítek koncertantních děl. V dějinách hudby po Druhé světové válce těžko nalezneme osobnost, která by se tímto žánrem zabývala obšírněji. Cílem této diplomové práce je podrobněji prozkoumat, kterak tento skladatel s touto technikou nakládá, jestli využívá jen historicky daných kompozičních postupů, nebo je inovativně obměňuje. Jako metoda tohoto zkoumání byla zvolena analýza velkého množství skladeb, na kterých je doloženo Schnittkeho užití a cílené využívání koncertantního principu.
Dvojí přístup k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria
Švarcová, Terezie ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; KOPELENT, Marek (oponent)
Vokální složka prošla v artificiální hudbě dvacátého století značným vývojem. Vedle kompozičních stylů, využívajících lidský hlas technikou bel canto, se zvláště v druhé polovině dvacátého století plně rozvíjí typ vokálního projevu stavějící svou podstatu na extended techniques. V této práci se zaměřuji na kompoziční přístupy k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria, který oba tyto způsoby ve své tvorbě využívá. Přistupuje k nim odděleně nebo je v rámci jednotlivého celku propojuje. Zde se zaměřuji na použití obou principů samostatně a na vybraných skladbách . Folk Songs a Sequenza III per voce femminile - demonstruji tato odlišná pojetí práce s lidským hlasem. Uvádím jejich charakteristické znaky, základním způsobem je analyzuji a porovnávám.
Vokální symfonie v tvorbě Vladimíra Sommera a Miloslava Kabeláče
Trojan, Pavel ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá žánrem vokální symfonie. V první kapitole se autor zaměřuje na definování žánru v kontextu historickém, hudebně teoretickém a sémantickém. Zvláštní pozornost je věnována postavení a funkci žánru v symfonické tvorbě několika skladatelů. Těžištěm této magisterské práce je pak analýza dvou zásadních českých děl druhé poloviny 20. století - Vokální symfonie Vladimíra Sommera a Osmé symfonie ?Antifony? Miloslava Kabeláče. Předmětem zkoumání je hudební forma a především potom začlenění, funkce a stylizace vokální složky a její vliv na celkové vyznění díla.
Prolínání soudobé vážné hudby a jazzu ve vybraných příkladech
Sýkora, Tomáš ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Prolínání žánrů vážné hudby a jazzu je nedílnou součástí dějin hudby 20. století. Oba žánry měly zásadní vliv na skladatele minulosti a výrazně ovlivňují i současné skladatele. V rámci tohoto procesu vznikly termíny jako třetí proud, crossover a fůze. Cílem této práce je demonstrovat různé přístupy tvorby, kde dochází k prolínání žánrů soudobé vážné hudby a jazzu. Zárověň je zde zohledněn vlastní kompoziční přístup inspirovaný touto problematikou.
Tradiční a soudobá hudba Kazachstánu 2. poloviny 20. století na příkladech tvorby současných autorů
Khinkov Aitbayeva, Nargiza ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Tato práce pojednává o tradiční a soudobé hudbě Kazachstánu zejména ve 2. polovině 20. století. Cílem nebylo pouze poukázat na dva rozdílné světy skladatelů folkloristů a akademiků, ale vyzdvihnout predevším ty skladatele, u kterých většinou dochází k propojení prvku těchto odlišných stylů. Ve své práci predkládám generační rozdělení skladatelů podle různých muzikologů, které doplňuji o svou vlastní generační tabulku, která není pouhým sloučením publikovaných přehledů, ale je rozšířena o novou generaci. Mimoto se vybraným autorům věnuji detajlněji a tyto poznatky dokládám na příkladu děl zvolených skladatelů. Zejména analyzuji skladby těch autorů, kteří se liší jak hudebním stylem, tak hudebním jazykem, a predevším odlišnými názory v metodách komponování skladby.
Prostorová kompozice
Fila, Jan ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Tato práce pojednává o prostorových kompozicích se zvláštním zřetelem na skladby vzniklé po II. světové válce až do současnosti. Cílem práce je poukázat na uměleckou hodnotu těchto děl a zvláštnosti problematiky při jejich provozování.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.