|
|
Numerical system in spatial music composition -Focus on ancient Chinese Yin Yang and Wu Xing numerical system
Wan, Yuk Bun ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; MRKVIČKA, Luboš (oponent)
TThis thesis is concentrated on the research of different numerical devices of ancient Chinese numerical system such as the Wu Xing sequence and related features, in order to generate diverse compositional materials for music composition by trigram(s) result (Gua/掛).
My overall approach is to develop the methods, which can give us the freedom to choose different compositional materials since we can generate very different compositional material such as scales and chords by the result of Bagua (八掛), instead of John Cage’s change operation, which only obeys the certain results generalize entire piece automatically. Hence, we can select the most appropriate materials for the music composition and have better control of the compositional process. Mentioned elements are very simple; nevertheless, the numerical relationships between them can be very complex. Although this offers an attractive potential for their application in the creation of a new compositional materials, we need to settle the complication of the process and avoid the mistake of calculations. Referring to this issue, we can use several means to contribute the generating process correctly: Application of computer for calculation, avoidance of using complicated formulas in the systems, and cross-checked by another person.
|
|
| |
|
|
Nahodilost v hudbě. Přehled současných možností
Dos Santos Agostinho Filho, Gilberto ; MRKVIČKA, Luboš (vedoucí práce) ; RATAJ, Michal (oponent)
Nahodilost se stala nedílnou součástí technické palety současného skladatele. Existuje nepřeberné množství různých metod, jak v hudbě uplatnit nahodilost, od triviálního vrhu kostek až po komplexní stochastický systém: výsledky prostého hodu mincemi můžeme převést pomocí binárního systému (např. nota/ticho), různé hudební parametry či dokonce forma mohou být regulovány pomocí pravděpodobnostních distribucí, Markovovy řetězce mohou určovat celkový vývoj kompozice atd. Za účelem zdůraznění důležitosti těchto technik se tato práce nejprve zabývá historickým ohlédnutím za dějinami nahodilosti v hudbě 20. století, obohacenými náležitými hudebními ukázkami. Zmíněné techniky jsou následně probrány v kontextu současnosti se zaměřením na jejich relevanci v hudbě 21. století, ať už se jedná o hudbu akustickou či elektroakustickou nebo vytvářenou s či bez pomoci počítače.
|
|
|
Smyčcové kvarteto a orchestr. Srovnání různých tvůrčích koncepcí
Wiesner, Martin ; HOŘÍNKA, Slavomír (vedoucí práce) ; MRKVIČKA, Luboš (oponent)
Tato bakálářská práce pojednává o problematice spojení smyčcového kvarteta a orchestru. Na základě rozboru dvou vybraných skladeb pro toto obsazení zkoumá různé kompoziční přístupy. Analýze byla podrobena skladba Mortona Feldmana - String Quartet and Orchestra, a skladba Wolfganga Rihma - "CONCERTO" Dithyrambe. Analýza jednotlivých skladeb se zaměřuje na různé aspekty jako jsou forma, volba tónového materiálu, metrum, rytmika a dynamický průběh.
|
|
|
Generování akustické hudby pomocí algoritmických postupů
Dos Santos Agostinho Filho, Gilberto ; MRKVIČKA, Luboš (vedoucí práce) ; RATAJ, Michal (oponent)
Systematické kompoziční techniky byly využívány v průběhu celé historie Západní hudby, nicméně byl to až příchod osobních počítačů, který z algoritmické kompozice učinil běžnou součást soudobé hudební scény. V poválečném období došlo k rozvoji několika nových typů kompozičních technik (například využití náhody, stochastických modelů či číselných řad), které byly všechny silně ovlivněny rozvojem počítačové hudby. Práce analyzuje tři hlavní typy počítačových algoritmů, které bývají využívány za účelem vytváření hudební kompozice: algoritmy založené na pravidlu, stochasické postupy a umělou inteligenci. Hlavní pozornost je pak věnována vytváření akustického hudebního díla pomocí algoritmických postupů, zejména automatickému generování hudebních partitur a estetickým důsledkům spojeným s tímto druhem přístupu.
|
|
|
Bas jako projev periodicity v hudbě
Esterle, Vojtěch ; MRKVIČKA, Luboš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
V této práci je nejprve definována funkce basu jako základu harmonické hierarchie. Dále jsou sledovány různé podoby basu v jednotlivých epochách hudebních dějin a jejich vztah k dobovým pojetím harmonie. Následně je nastolen problém potlačení basu v avantgardní hudbě
20. století, jeho nový návrat je nalezen v hudebním minimalismu a spektralismu. Práce je založena na myšlence příbuznosti principů, které zakládají harmonické a rytmické hierarchie, díky které může být basová funkce zastoupena na úrovni rytmické pulsace.
|
|
|
Působení verbální prezentace na vnímání hudby
Esterle, Vojtěch ; Mrkvička, Luboš (vedoucí práce) ; Rataj, Michal (oponent)
Rozmanité struktury soudobé hudby kladou na posluchače vysoký nárok. Často je celá skladba založena na principu, jenž je stěží sluchem rozpoznatelný. Tato práce se zabývá zkoumáním, zda posluchači s uchopením skladby pomáhá verbální prezentace. Tři skupiny po dvaceti respondentech si měly poslechnout trojici skladeb s různě pojatou slovní prezentací (obrazný název, strukturní název, neutrální název, rozbor). Pak bylo porovnáváno, jak skladby posluchače zaujaly, jak posluchači hodnotili zdařilost záměru a další otázky. Výsledky ukazují, že vizuální a dějové představy vyvolávala hudba nezávisle na slovech, hodnocení skladeb také nevykazuje závislost na druhu názvu či na rozboru. Neznamená to však, že verbální prezentace nemá na vnímání hudby vliv. Kvalitativně pojaté otázky ukázaly, že ovlivnění poslechu názvem a rozborem bylo velmi výrazné. Na přijetí skladby má však daleko větší vliv předchozí sluchová zkušenost.
|
|
| |
|
|
Barva a souzvuk
Mrkvička, Luboš ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Kurz, Ivan (oponent) ; Řehoř, Bohuslav (oponent)
Tato práce se zabývá hudebním směrem označovaným termínem spektrální hudba (koncentruje se takřka výhradně na francouzskou formu), který ze všech hudebních směrů období od sedmdesátých let dvacátého století až dodnes snad nejvýznamněji přispěl k hlubší reflexi vzájemného vztahu fenoménů instrumentální barvy a organizace tónových výšek. Po prvních kapitolách obecnějšího charakteru (zařazení spektrální hudby do historického kontextu, popis jejího výchozího gesta a jejích strukturálních východisek) následuje hlavní část práce věnovaná jednotlivým kompozičním technikám: analýzám konkrétních hudebních příkladů, jež byly vybrány ze skladeb předních představitelů tohoto hudebního směru (Gérard Grisey, Tristan Murail ad.). Závěr se pak pokouší o krátkou konfrontaci spektrálních kompozičních technik s technikami seriálními.
|
|
| |
host ::
RSS.