Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 320 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.12 vteřin. 



Vliv péče o nesoběstačného seniora na vztahy mezi rodinnými příslušníky
Konrádová, Kateřina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Stať se zabývá vztahy mezi rodinnými příslušníky v pokročilém stádiu životního cyklu rodiny, kdy rodiče již ztrácí svoji plnou soběstačnost. Dospělé děti své rodiče podporují a jsou s nimi v častějším kontaktu, často dokonce dochází k sestěhování. Základní otázkou práce je, jak tato situace ovlivňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky a především mezigenerační vztahy mezi dospělými dětmi a jejich rodiči. Autorka se opírá zejména o koncept ambivalence a model mezigenerační solidarity. Dalším důležitým východiskem je několik výzkumů provedených v České republice. Jsou analyzována data z výzkumu "Rodinná soudržnost v péči o seniora", který je realizován pod vedením Prof. PhDr. Hynka Jeřábka, CSc. a má kvalitativní i kvantitativní část. Na základě těchto dat se autorka pokouší popsat mezigenerační vztahy, pracuje s pojmy jako konflikt, ambivalence a citová solidarita. Dochází k závěru, že mezigenerační vztahy ve zkoumaných rodinách charakterizuje velmi silné citové pouto, ačkoli se současně ve značné míře objevují konflikty a negativní emoce.

Náhradní rodičovská péče v rámci fondu ohrožených dětí - Klokánků
Rychnovská, Lenka ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Manková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce bylo určitým způsobem analyzovat vybrané faktory spojené s fungováním Klokánku. A to jak z hlediska klientů- dětí, tak z hlediska personálupečovatelek. Ve své práci jsem se pokusila vybrat dle mého názoru podstatné faktory a na základě průzkumu provedeného mezi pečovatelkami nashromáždit data a jejich vyhodnocením zjistit, zda a na kolik je pobyt dětí v Klokánku pro ně prospěšný. Zároveň jsem se snažila prozkoumat motivaci pečovatelek, která je velice důležitým prvkem ve fungování Klokánku. Co se týče základních údajů o dětech přijatých do Klokánku, bylo zjištěno, že téměř stejným poměrem přicházejí děti jak z úplných tak neúplných rodin. Zhruba třetina dětí přijatých do Klokánku byla týrána. Z propuštěných dětí se polovina vrací do původní rodiny. Během pobytu v Klokánku téměř polovinu dětí rodiče nenavštěvují a dárky dostávají pouze dvě třetiny dětí. Nejpodstatnějším zjištěním, které z této práce vyplývá, je fakt, že ohroženým dětem pobyt v Klokánku prospívá. U všech dětí došlo ke značnému zlepšení negativních příznaků pozorovaných na počátku pobytu. Na počátku pobytu bylo nejčastěji u dětí sledováno extrémní vyžadování pozornosti, špatné společenské návyky, přecitlivělost, nevhodné chování k druhým lidem a neschopnost přijmout pravidelný režim dne. Všechny tyto skutečnosti pramení z...

Životní šance mladistvých po odchodu z dětského domova
Veselá, Jana ; Stolařová, Jaroslava (oponent) ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce "Životní šance mladistvých po odchodu z dětského domova" se zabývá problematikou mladých lidí, kteří se po odchodu z dětského domova, kde vyrůstali, začleňují do společnosti. Strukturu diplomové práce tvoří dva hlavní celky: teoretická a empirická část. Teoretická část, která tvoří rámec pro část empirickou, se zaměřuje na vymezení systému náhradní péče v České republice, především jednu z jeho částí, na dětské domovy. Popisuje příčiny umístění dětí do dětských domovů. V dalších kapitolách analyzuje problematiku odchodů dětí z dětských domovů po dovršení zletilosti. Jejich možnosti a obtíže v oblastech bydlení, pracovního uplatnění a navázání vztahů s okolím. Blíže popisuje podstatu sociální služby pro mladé dospělé z dětských domovů, domů na půl cesty. Na příkladu konkrétního zařízení tohoto typu služby, domu na půl cesty občanského sdružení DOM demonstruje standardy, podle kterých by tato zařízení měla fungovat. Empirická část seznamuje se záměry a hlavními zjištěními kvalitativní studie. Jejím cílem byla deskripce života mladých lidí po opuštění dětského domova, jejich reflexe života v dětském domově jako prostředí, jež připravuje na budoucí samostatný život a samotný odchod z dětského domova a problémů s tím spojených.

Profesionální pěstounská péče - nová alternativa ústavní výchově dětí v České republice
Roth, Martin ; Vítečková, Michaela (oponent) ; Kremličková, Marta (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem náhradní péče o děti v kontextu aktuální situace v České republice, kdy péče o ohrožené a opuštěné děti je v převážné míře prakticky řešena nevhodnou formou ústavní výchovy. V úvodních kapitolách je proto věnován prostor tématu rodiny a jejího významu pro uspokojování potřeb dítěte, poruchám rodiny a rodičovství, psychické deprivaci a subdeprivaci v dětství a její prevenci. V části věnované náhradní péči o děti jsou zmíněny nejdůležitější problémy ústavní výchovy a charakterizovány různé typy náhradní rodinné péče, které jsou využívány v současné době v České republice. Podrobněji se potom práce věnuje pěstounské péči z pohledu tradičně pojímaného modelu uplatňovaného v současné době v České republice a moderního přístupu k pěstounské péči, také nazývaného profesionální pěstounská péče. V této souvislosti se zabývá takovými tématy jako vztah rodičovství a pěstounské péče, formy moderní pěstounské péče, přehled aktivit a procesů potřebných pro realizaci nového pojetí pěstounské péče - vyhodnocování případu dítěte, vyhodnocování žadatelů o pěstounskou péči, vytváření plánu péče o dítě, podpora a provázení pěstounské rodiny.

Sociální, právní a psychologické aspekty náhradní rodinné péče a ústavní výchovy
Lušňáková, Petra ; Poláčková, Věra (oponent) ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce)
Tato práce je věnovaná otázkám náhradní rodinné péče a ústavní výchově z pohledu současnosti. Zpracování této problematiky má poskytnout vhled do oblasti právní, psychologické a sociální. Téma náhradní rodinné péče a ústavní výchovy má mnoho palčivých otázek, na které se naše společnost zdráhá odpovídat a hledat k nim vhodná řešení. Ačkoliv se jedná o téma velmi závažné a spletité, není v ústředním zájmu politického snažení. Je více než jasné, že právě v onom nezájmu pramení velké množství tragédie, kterou prožívají zneužívané, týrané a zanedbávané děti. Toto trpké prvenství, potvrzené řadou výzkumů, které nám naznačují, že se jedná pouze o vrchol ledovce, by mělo mobilizovat lidské snažení k vytvoření řady opatření, jež by měla ochránit oběti a zároveň izolovat a napravovat lidí, kteří se těchto činů dopustili. Tito lidé by měli tvrdě pocítit spravedlnost, ale neděje se tak. Je smutné, že se v problematice takto závažných témat se zaujetím angažují převážně skupiny lidí prostřednictvím neziskové činnosti, tato skutečnost vrhá na činnost státu špatné světlo. Zákonodárci se svou ignorancí chovají jako špatní hospodáři, pomineme-li otázku lidské účasti na tragédii jednotlivých osudů. Z ekonomického hlediska je ústavní výchova značně nákladná a u nás velmi rozšířená. Míra ústavní péče v naší zemi je...

Náhradní rodinná péče v ČR
Vitáková, Veronika ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče v České republice. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V první kapitole teoretické části se věnuji historickému přehledu, především objasnění pojmů z římského soukromého práva. Druhá kapitola obsahuje stručný výklad základních pojmů, obzvláště vztahy mezi rodiči a dětmi. Ve třetí kapitole je již zmíněná náhradní rodinná péče a to především osvojení, jakožto nejideálnější forma náhradní rodinné péče. Pro porovnání zmiňuji i pěstounskou a ústavní péči. V praktické části je proveden rozbor ankety, analýza rozhovoru se sociální pracovnicí a porovnání dvou institucí, kterými jsou Klokánek v Janovicích nad Úhlavou a Dětský domov Staňkov.

Rodinná péče o seniory se zřetelem na hlavní pečovatele
Moravcová, Lucie ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Rigorózní práce "Rodinná péče o seniory" pojednává především o problematice domácího rodinného pečování o seniory. Soustředí se na hlavní domácí pečovatele, kteří domácí péči rodičům/partnerům poskytují, popř. organizují. Tito pečovatelé také většinou rozhodli o tom, že se o seniora bude pečovat právě v domácím prostředí, nikoli v instituci. Práce odhaluje rozhodovací procesy, které předcházejí samotné péči, dále se také zabývá samotnými počátky domácího pečování, rozebírá jeho důvody a příčiny. Práce zároveň obsahuje analýzu problémů, se kterými se pečovatelé potýkají, a následná doporučení k ulehčení jejich situace. Dále je za účelem komparace část práce věnována též rodinným příslušníkům, kteří se starají o seniora využívajícího převážně institucionální péči. Práce je v podstatě zprávou z výzkumného šetření, které probíhalo ve třech etapách: v první, analytické fázi byl sběr dat prováděn pomocí standardizovaných dotazníků v 800 pečujících domácnostech ČR, ve druhé fázi byla využita hloubková strukturovaná interview s hlavními pečovateli a ve třetí fázi byla provedena rovněž hloubková strukturovaná interview s "institucionálními pečovateli". V úvodu jsou analyzovány a definovány hlavní pojmy týkající se problematiky domácího pečování, poté následuje pasáž věnovaná teoretickému rozboru problematiky (a sice...

Chování člověka v krizových situacích
Benediktová, Dana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Nosek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá chováním lidí v krizových situacích. Jako taková situace byla zvolena doba, kdy děti či mladiství opouštějí své domovy a vstupují do samostatného dospělého života. Odchod od rodičů není často tak traumatický, jako odchod z ústavní péče, a proto je práce zaměřena především na jedince opouštějící dětské domovy či jiné formy náhradní rodinné péče. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část definuje a vysvětluje jednotlivé pojmy související s danou tématikou. Je rozdělen a popsán systém ústavní péče v České republice, jsou zmíněny organizace pomáhající jedincům po osamostatnění se. Poslední sekce teoretické části popisuje základní problémy života v ústavní péči a následného odchodu z ní. V praktické části jsou na základě rozhovorů porovnávány vstupy do dospělosti u jedinců z ústavní péče a jedinců z běžných rodin. Obě skupiny také vyjmenovávají a popisují možné problémy či nevýhody náhradní rodinné péče.