| |
|
Vliv terapie metodou Vojtovy reflexní lokomoce na funkční schopnosti imobilních seniorů
Černá, Gabriela ; Smékal, David (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí efekt čtyřtýdenní aktivní rehabilitace kombinované s reflexní stimulací dle Vojty na mobilitu ležících seniorů. Šestnáct pacientek bylo rozděleno na výzkumnou a kontrolní skupinu po osmi. V obou skupinách probíhal trénink zaměřený na sebeobsluhu, zachování či zvětšení rozsahů pohybů, posílení oslabených svalových skupin, zlepšení rovnovážných funkcí, nácvik posazování a lehání si ze sedu, u zdatnějších pacientek chůze ve vysokém chodítku. Ve výzkumném souboru probíhala navíc stimulace modelu reflexního otáčení dle Vojty, koordinační a stabilizační cvičení a cvičení s využitím pomůcek (elastický pás, overball, malý míč, lahev s vodou). Na začátku a na konci byly testovány škály EMS(Elderly mobility scale), BI(Barthel index), MMSE(Mini- mental state examination), schopnost otáčení na bok zlehu na zádech a stabilita vsedu. Statistická srovnatelnost obou skupin byla ověřena na začátku terapie Mann-Whitney testem. Po terapii byla patrná tendence ke zvýšení testovaných hodnot ve výzkumném souboru oproti kontrolnímu. Pravděpodobnost zvýšení EMS skóre ve výběrovém souboru v porovnání s kontrolním byla statisticky významná -98,3 %. Při zpracování hodnot EMS, BI a MMSE párovým t-testem se statistická významnost neprokázala. Ve všech měřených parametrech však byla ve výzkumném souboru...
|
|
Individuální lidský pach jako kriminalistická stopa vytvořená kontaktním nebo bezkontaktním přenosem a jeho odolnost vůči fyzikálním vlivům
Santariová, Milena ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Disertační práce je tvořena čtyřmi vědeckými publikacemi, které se zabývají tématy týkající se vlastností lidského pachu a schopností speciálně vycvičených psů lidské pachy ztotožňovat. První tři práce se zaměřují na odolnost pachové stopy vůči fyzikálním vlivům, čtvrtá publikace je věnována tématu vzniku pachové stopy bezkontaktním způsobem.
Cílem první studie bylo ověřit perzistenci pachové stopy na předmětu vystaveného vlivu proudící vody. Vzhledem k vlastnostem chemických látek obsažených v lidském pachu byla stanovena hypotéza, že psi budou schopni pachovou stopu, zajištěnou z předmětu vytaženého z vody, ztotožňovat. Tato hypotéza byla potvrzena a pach vystavený účinkům proudící vody po dobu jedné hodiny je stále způsobilý k pachové identifikaci pomocí speciálně cvičených psů.
V druhé studii byla ověřována účinnost procesu parní sterilizace při odstraňování pachové stopy. Tento proces je rutinně používaný v kriminalistické praxi a předpokladem bylo, že psi vzorek ošetřený parní sterilizací ztotožňovat nebudou. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena, výsledky potvrdily, že psi jsou schopni ztotožnit pach prošlý procesem parní sterilizace.
Třetí studie se zabývala perzistencí pachů vůči sálavému teplu. Jelikož teplota varu organických látek nepřesahuje 400 °C, nepředpokládalo se, že by psi byli schopni komparace pachu vystaveného vyšší teplotě, než je zmiňovaná teplota varu. Tento předpoklad se překvapivě nepotvrdil a psi byli schopni komparovat vzorky vystavené teplotě až 900 °C.
Čtvrtá studie řešila možnost vytvoření pachové stopy bezkontaktním způsobem. Přestože minulé studie tuto možnost jednoznačně neprokázaly, výsledky našeho experimentu zcela jasně ukazují, že speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace jsou schopni ztotožňovat pachovou stopu vytvořenou spadem s ruky držené po dobu třech minut ve výšce 5 cm nad pachovým nosičem.
|
|
Odolnosť ľudského pachu voči chemickým detergentom
Čajágiová, Martina ; Vyplelová, Petra (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
V časti práce literárna rešerš sa bližšie zoznamujeme s ľudským pachom, teóriami jeho vzniku, jeho definíciou, anatómiou koze a tvorbou pachu, zložením individuálneho ľudského pachu, vylučovaním pachu. Približujeme si aj témy pachový absorbent a jeho využitie vo svete, prenos pachu na pachové snímače a zaisťovanie stôp. Táto časť práce pojednáva aj o odolnosti a prežiteľnosti pachu, metóde pachovej identifikácie a jej histórii, o organických kyselinách, definícii a práci detergentov a ultrazvukovej čističky.
Našim cieľom v danej práci bolo overiť, relevantnosť využívania chemických detergentov v čistiacom procese pri pachových prácach. Overiť schopnosť detergentov degradovať ľudský pach na pachových absorbentoch tak, aby ho špeciálne vycvičený psi neboli schopný stotožniť.
Experiment sa riadil presne stanovenou metodikou. Odoberané boli najskôr vzorky od cieľových osôb na pachový nosič - kovový valec z ruky (načuchávací pach), jednou osobou. V druhej fázy sa odoberali vzorky na pachový nosič textilný z tela, inou osobou. Kovové nosiče s pachom boli následne spracované, časť z nich bola ponechaná bez úpravy (konrola) a časť sme vystavili pôsobeniu chemických detergentov s a bez ultrazvukovej čističky.
V experimente na stotožňovanie pachových vzoriek bolo použitých šesť súk Nemeckého ovčiaka, špeciálne vycvičených na metódu pachovej identifikácie. Každá suka stotožňovala trikrát cieľový pach s pachom vystaveným detergentom a tri krát s pachom nevystaveným detergentom. Cieľový pach bol náhodne ukladaný medzi ďalšími vzorkami a menila se jeho pozícia, tak aby psovod túto pozíciu nepoznal a neovplyvnil tak suku pri práci. Ukazovateľom stotožnenia bolo označenie vzorky sukou, naučeným spôsobom - zasadnutím alebo zaľahnutím.
Ani jedna suka nebola schopná stotožniť pach vystavený chemickým detergentom a zároveň všetky stotožnili kontrolné pachy nevystavené chemickým detergentom.
Experiment preukázal, že využívanie chemických detergentov v čistiacom procese pri pachových prácach je relevantné pri degradácii individuálneho ľudského pachu.
|
|
Schopnost speciálně vycvičených psů detekovat lidský pach dlouhodobě vystavený různým povětrnostním podmínkám
Machová, Lucie ; Vyplelová, Petra (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Přežitelnost lidského pachu byla zkoumána mnoha vědci a to hlavně umělým navozením okolních podmínek (Hudson et al., 2009; Santariová et al. 2012; Preti et al., 2006). Oproti tomu existuje jen málo studií zabývající se odolností lidského pachu v přirozených přírodních podmínkách (King et al., 1964; Santariová et al., 2016).
Od 6 cílových dobrovolníků byl nabrán individuální lidský pach na skleněné zkumavky. Cílový pach byl ponechán venku ve 2 různých částech roku. Zimní vzorky pocházející od 3 cílových lidí byly vystaveny venkovnímu prostředí od listopadu do května, zatímco letní vzorky získané od dalších 3 lidí od května do prosince. Vždy po 3, 4, 5 a 6 měsících byl z 1 zkumavky od každé cílové osoby odebrán pach na pachový nosič. Po uplynutí posledního časového intervalu byl od cílových lidí znovu nabrán pach, tentokrát na bavlněnou textilii. Zároveň byl nabírán i pach od dalších dobrovolníků, kteří měli roli klamných pachů.
Následně bylo zkoumáno, jestli budou psi schopni tyto vzorky správně ztotožnit. Speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace dostali vždy k načichání vzorek pocházející z venkovního prostředí a měli za úkol z řady 6 pachů (1 cílového a 5 klamných) vybrat ten, který pocházel od totožné osoby.
Experiment ukázal, že psi jsou schopni správně ztotožnit zimní vzorky ve všech časových intervalech, ale letní vzorky neztotožní v žádném z intervalů. Jednotlivé časové intervaly mezi sebou nevykazují žádnou rozdílnost.
Největší vliv na změnu kvality individuálního lidského pachu má intenzita slunečního záření.
|
|
Právní úprava policejní kynologie a její využití
Sláma, Matěj ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Klimešová, Vanda (oponent)
Služební kynologie jako téma nebylo doposud dostatečně odborně zpracováno. Veškerá odborná literatura postrádá aktuálnost. Cílem této bakalářské práce bylo zpracovat právní úpravou policejní kynologie a její využití v podmínkách Policie ČR. Práce je rozdělena
do deseti kapitol. Na začátku práce jsou vysvětleny pojmy policie, kynologie, služební kynologie, služební kynolog, služební psovod, pes domácí a služební pes. Dále se práce zaměřuje na úlohu psa v historii a vznik služební kynologie. Následující kapitola pojednává
o organizaci služební kynologie v rámci Policie ČR. Šestá kapitola poskytuje přehled nadnárodní, národní a interní právní úpravy služební kynologie. V druhé části se práce zaměřuje na psovoda Police ČR a psa Policie ČR, jeho chov, výcvik a využití. V závěru je shrnuta celá problematika a vyjádřen můj vlastní názor na tuto problematiku.
|
|
Hereditární choroby opěrně-pohybového ústrojí u plemen asistenčních psů
Krausová, Anežka ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Šichtař, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá dědičnými chorobami opěrně-pohybového ústrojí psů, které se mohou vyskytnout u plemen využívaných k asistenčním účelům.
Nejprve je definován pojem asistenční pes. Mezi asistenční psy jsou řazeni vodicí psi, signální psi, asistenční psi pro osoby s tělesným postižením, psychoterapeutičtí psi, psi vycvičení ke dvěma účelům a další. Nejčastěji se využívají plemena německý ovčák, labradorský retriever, zlatý retriever a kříženec labradorského a zlatého retrievera.
Část práce popisuje opěrně-pohybové ústrojí psa, tedy kosterní a svalovou soustavu.
Následují jednotlivá onemocnění. Práce se zaměřuje na několik onemocnění, jejichž společnou příčinou je předpokládaná polygenní dědičnost. Jedná se o tyto choroby: dysplazie kyčelního kloubu, dysplazie loketního kloubu, panostitida, Wobbler syndrom, hemivertebra, osteochondróza a svalová dystrofie. U každého onemocnění je popsán jeho výskyt, etiologie, klinické příznaky, vyšetření, metody diagnostiky, léčba a prevence. Vyšetření je prováděno nejčastěji pomocí rentgenu, počítačové tomografie, myelografie nebo magnetické rezonance. Léčba zahrnuje dvě složky, konzervativní a chirurgickou.
Zmíněny jsou i možnosti genetické diagnostiky dysplazie kyčelního kloubu a svalové dystrofie. Poslední kapitola je věnována praktickému přístupu některých subjektů, které se v ČR zabývají výcvikem asistenčních psů, k výběru psů do výcviku z hlediska jejich zdravotního stavu a jejich zkušenostem s nemocemi zmiňovanými v této práci.
Diskuze poukazuje na důležitou roli prevence těchto onemocnění, zejména pomocí uvědomělých šlechtitelských postupů, kterými jsou z chovu vyřazeni nemocní jedinci. Díky selekci může být zamezeno přenosu škodlivých alel do dalších generací. Prevencí u jedince může být vhodná strava ve správném množství a přiměřený pohyb. Při výběru psa pro výcvik k asistenčním účelům má být brán ohled na zdraví i zdravotní predispozice daného plemene i konkrétního jedince.
|
| |
|
Rozbor prověřování, hodnocení a klasifikace praktických dovedností při výuce předmětu odborný výcvik
Dlouhá, Štěpánka ; Kříž, Emil (vedoucí práce) ; Kutílek, Josef (oponent)
Téma bakalářské práce je Rozbor prověřování, hodnocení a klasifikace praktických dovedností při výuce předmětu odborný výcvik. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá převážně prověřováním, hodnocením a klasifikací. První část práce obsahuje kapitoly zabývající se výchovně vzdělávací soustavou České Republiky, diagnostikou, osobností učitele, vyučovacími metodami, evaluací, metodami prověřování a hodnocením. Poslední kapitoly teoretické části práce se věnují klasifikaci, jejím kritériím a zásadám a klasifikačním stupňům.
V praktické části zjišťuji, jak si žáci v prvním ročníku OŠVS v Plzni, obor Zahradnické práce, vedou při osvojování vědomostí a dovedností. Popisuji jednotlivé praktické dovednosti žáků, a porovnávám dosažené výsledky vybraných souborných prací.
Výsledné práce žáků jsou hodnoceny a porovnávány v rámci dvou učebních skupin. Tyto skupiny žáků jsou následně srovnávány se skupinami žáků minulého ročníku. Veškeré informace a data byly získány metodou pozorování. Na základě šetření vyplynulo, že většina žáků dosahuje postupně potřebných dovedností a výsledky hodnocené jejich souborných prací jsou obdobné, jako v minulém ročníku.
|
|
Historie techniky a vývojové trendy v hodu oštěpem
Kadlecová, Hana ; Segeťová, Jarmila (vedoucí práce) ; Vindušková, Jitka (oponent)
Historie techniky a vývojové trendy v hodu oštěpem Cíl práce: Shromáždit historické poznatky z hodu oštěpem. Sestavit a odlišit jednotlivé znaky evropských oštěpařských škol. Vybrat některé názory evropských trenérů hodu oštěpem. Porovnat a zhodnotit současný stav techniky, kondice, pravidel a konstrukcí oštěpů oproti historickému stavu. Metoda hodnocení: Analýza literatury zpracovaná kvalitativní metodou výzkumu. Tabulkové zaznamenání změn v technice, pravidlech a konstrukcích oštěpů. Komentář k tabulkám. Výsledky: Současný stav sportovní výkonnosti je determinován stále se zvyšujícími nároky na sportovní trénink a kondici sportovců. Mezi faktory ovlivňující kvalitu tréninku vstupují i vědní obory jako fyzioterapie, kineziologie, rehabilitace a různé metody analýz pohybu. Na základě stále se prodlužujících výkonů v hodu oštěpem stanovila Mezinárodní atletická federace (IAAF) nové pravidlo o posunu těžiště oštěpu směrem k hrotu. Platnost pravidla vstoupila do účinnosti od 1. 4. 1986 pro kategorii mužů. V ženské kategorii došlo ke změně těžiště v roce 2000. Hodnoty sportovních výkonů oštěpařů a oštěpařek byly touto změnou technického pravidla značně ovlivněny. Klíčová slova: Hod oštěpem, historie, vývoj techniky, trénink, konstrukce oštěpu, pravidla atletiky, změna těžiště, IAAF
|
host ::
