| |
|
Využití výsledků testování výkonnosti ve šlechtění teplokrevných koní
VOKROUHLÍKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo analyzovat výsledky testování výkonnosti a jejich využití ve šlechtění teplokrevných koní. Byl zpracován přehled hřebců působících v plemenitbě českého teplokrevníka, kteří jsou evidováni Svazem chovatelů českého teplokrevníka v seznamu plemenných hřebců v roce 2012. K analýze hřebců byly využity výsledky zkoušek výkonnosti klisen (dcer plemeníků) a výsledky skokových soutěží potomstva. Plemenní hřebci byli, na základě dostupných údajů o svém potomstvu, rozděleni do tří skupin, přičemž do první skupiny byli zařazeni hřebci, kteří ještě nemohou mít potomstvo ve sportu (mladí hřebci), do druhé skupiny hřebci, u kterých nejsou dostupné informace o potomstvu. Třetí skupinu tvořili hřebci, kteří mají dcery po zkouškách výkonnosti a potomstvo ve sportu, proto byli na základě těchto informací dále analyzováni pouze tito hřebci. Hřebci byli seřazeni podle četnosti potomstva a podle výsledů výkonnosti svého potomstva. Na základě průměrného výsledku ve zkouškách výkonnosti dcer a průměrného počtu pomocných bodů ve skokových soutěžích potomstva, bylo vybráno deset nejlepších hřebců, kteří zároveň museli splnit i stanovené kritérium počtu potomků (min. 10 klisen na zkouškách výkonnosti a min. 6 potomků ve sportu). Vlastní výkonnost a výkonnost potomstva těchto deseti nejlepších hřebců byla srovnána s ostatními, stejně nebo i více využívanými hřebci. Na základě průměru výsledků zkoušek výkonnosti dcer a sportovní výkonnosti potomstva byli nejlépe hodnoceni hřebci Comero, Phill, Le Patron, Radegast, Sargoni, Manillon Rouge, Amarillo, Dantes, Rock´n Roll a Calanthano, kteří splnili i kritérium počtu potomků. Z hlediska využití těchto hřebců v chovu a posouzení důvodů využití hřebců bylo zjištěno, že počet potomků současných aktivních hřebců nesouvisí s výsledky výkonnosti jejich potomstva, ale že při výběru hřebce pro zapuštění klisny hrají roli jiné okolnosti. Z toho plyne, že výsledky testování výkonnosti nejsou pro šlechtění českého teplokrevníka využívány.
|
|
Relaunch zavedené značky na příkladu Benzina plus v roce 2008
Ročková, Daniela ; Kopecký, Ladislav (oponent) ; Köppl, Daniel (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Relaunch zavedené značky na příkladu Bezina plus v roce 2008" se zabývá procesem znovuuvedení tradiční české značky Benzina, jejíž komerční potenciál zeslábl a způsobil pokles značky na trhu čerpacích stanic v roce 2006. Společnost Benzina se tedy rozhodla pro zásadní strategickou změnu, jejíž průběh je hlavním tématem mé práce. V úvodu mé práce se zaměřuji na charakteristiku a význam značky, jakožto důležitého atributu pro úspěch každé společnosti. Následně se věnuji analýze českého trhu čerpacích stanic a představení společnosti Benzina. Přestože na českém trhu působí již přes 50 let, její image a asociace spojené s touto značkou byly velmi nejasné, spíše negativní. I přes dobrou cenovou politiku tak ztrácela své zákazníky, proto bylo rozhodnuto provést relaunch značky. Klíčovou část mé bakalářské práce představuje proces uvedení nové značky Benzina plus. Zaměřuji se zde na její prezentaci, hodnoty, změnu image i cílové skupiny, na níž se nová značka zaměřila. Představen je také marketingový komunikační mix, jehož prostřednictvím společnost Benzina komunikovala tuto klíčovou změnu. Poslední část mé práce věnuji kampani "Měníme se v čase", která v roce 2008 zosobňovala příchod nové značky Benzina plus na trh a seznamovala ji s veřejností. V jednotlivých podkapitolách se věnují jejímu...
|
|
Vliv genotypu a prostředí na obsah a variabilitu beta-glukanů a arabinoxylanů u ječmene jarního
Macháň, Pavel
Obsah arabinoxylanů a beta-glukanů je limitujícím faktorem pro využití produkce ječmene. Z tohoto pohledu byl ve vzorcích zrna u souboru sedmi sladovnických pluchatých odrůd, tří bezpluchých linií a jedné bezpluché odrůdy ječmene jarního pěstovaného v letech 2009 až 2011 ve dvou intenzitách chemického ošetření na lokalitách Branišovice, Žabčice a Kroměříž stanoven obsah beta-glukanů a arabinoxylanů. Pro doplnění byl založen pokus se čtyřmi odrůdami ječmene ozimého pěstovaného v roce 2011 ve dvou intenzitách chemického ošetření na lokalitách Kroměříž, Staňkov a Žatec. Na variabilitě obsahu arabinoxylanů se nejvýznamněji podílel genotyp a chemické ošetření, na variabilitu obsahu beta-glukanů měl největší vliv genotyp a pěstební prostředí (rok a lokalita). Nejvyšší hodnoty arabinoxylanů i beta-glukanů byly stanoveny v zrnu bezpluchých linií z neošetřených variant (KM 1057 6,25 % arabinoxylanů a KM 2084 6,41 % beta-glukanů) a naopak nejnižší hodnoty pocházely z chemicky ošetřených variant (bezpluchá odrůda AF Lucius obsahovala 3,68 % arabinoxylanů a sladovnické odrůdy Wintmalt a Radegast s 3,61 a 3,87 % beta-glukanů). Vzorky z neošetřených variant poskytly v průměru více arabinoxylanů i beta-glukanů, než varianty ošetřené.
|
|
Marketingová komunikace Strašnického divadla v letech 2005-2011
Baláková, Zuzana ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Marketingová komunikace Strašnického divadla v letech 2005- 2011" se zabývá marketingem divadel. Stěžejními pojmy práce jsou marketing, art marketing a kulturní politika. Strašnické divadlo je scéna s pohnutou 50letou historií. Založeno bylo v roce 1961 a střídaly se zde éry slávy i zapomnění. Současnost divadla je spojena s občanským sdružením Divadlo Company.cz, které ji provozuje od roku 2004. Sdružení zde během sedmi let vybudovalo jedinou repertoárovou scénu pro 110 tisíc obyvatel městské části Praha 10. Nynější pozice divadla je úzce spojena s relaunchem značky, kterým divadlo ve vymezeném období prošlo. Práce se zabývá vysvětlením základních marketingových pojmů, jejich dílčích odlišností v neziskovém sektoru a aplikací v praxi neziskového divadla na příkladu Strašnického divadla. Hlavními zdroji analyzovaných materiálů budou veřejně přístupné dokumenty magistrátu, internetové stránky Strašnického divadla, výroční zprávy a propagační materiály. Součástí práce je také vymezení typologie divadel a popis transformace kulturní politiky hlavního města Prahy, ke kterému došlo ve vymezeném období let 2005-2011.
|
|
Relaunch značky Hospodářských novin v roce 2009
Novotná, Helena ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Hospodářské noviny se v době prudkého rozvoje informačních technologií a internetu se jako upadající tištěné médium, denní periodikum, snaží zamezit dalšímu poklesu jak čtenosti, tak prodaného nákladu pomocí přeměny konceptu novin, která je považována od dob vzniku deníku za nejrazantnější. Deník tak proaktivně reaguje na konkurenci bezplatných zpravodajských serverů, které čtenářům informace dokážou zprostředkovat rychleji - v momentě, kdy si přejí, a především zdarma. Cílem práce je samotný relaunch nejen deníku, ale značky samotné popsat deskriptivní metodou a na základě výchozí pozice Hospodářských novin před relaunchem monitorovat jednotlivé kroky vydavatelství, které měli značku novin a tvář novin osvěžit a zabránit tak dalšímu úpadku tohoto periodika. V rámci této práce je čtenář nejprve seznámen se správným postupem budování značky a podrobněji i značky mediální. Detailně jsou i popsány cíle relaunche deníku a i marketingové taktiky, jejichž pomocí mělo být cílů dosaženo. Závěrem je evaluována efektivita relaunche ve vztahu ke čtenáři a obchodním klientům - inzerentům. Na základě sesbíraných poznatků má čtenář možnost porozumět strategickému kroku značky tištěného denního periodika, která si dala za cíl uspět v konkurenci online medií a udržet si nejen stávající čtenáře, ale pomocí...
|
| |
|
Nová Nová scéna:Marketingová komunikace Nové scény Národního divadla od ledna 2010 do jara 2011 ("relaunch" značky)
Jančařík, Jonáš ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Dolanská, Nora (oponent)
Bakalářská práce "Nová Nová scéna: Marketingová komunikace Nové scény Národního divadla od ledna 2010 do jara 2011 ("relaunch" značky)" pojednává o marketingové komunikaci Nové scény Národního divadla v daném období. Téma zachycuje jako ukázku možností marketingu a marketingové komunikace v kulturní sféře. Pražská Nová scéna je kulturní instituce s bohatou historií. V osmdesátých letech sloužila především činohře Národního divadla, po roce 1992 pak Laterně magice. V roce 2010 ale vstoupila do nové éry, ve které se její tvář zcela mění. Z Nové scény, která nyní patří opět přímo pod Národní divadlo, se stává všestranná instituce, která hostí mnoho různých uměleckých forem. Tato vnitřní proměna se samozřejmě projevuje i navenek. Zavedené vnímání "značky" Nové scény se mění a její vedení používá nástroje marketingové komunikace k tomu, aby tento proces řídilo pokud možno efektivně a s pozitivním výsledkem. V práci je analyzována Nová scéna z marketingového hlediska, jsou probrány jednotlivé komunikační nástroje, které Nová scéna využívá a je provedena analýza ohlasu nového konceptu v médiích.
|
host ::
