|
Kvalitativní výzkum rozvoje sociálních dovedností dětí předškolního věku prostřednictvím dramatické práce s textem
DOLEJŠÍ, Jana
Tato práce je zaměřena na rozvíjení sociálních dovedností dětí předškolního věku metodou dramatické práce s textem. Začátek teoretické části je založen na vývojových koncepcích osobnosti známých autorů, dále se v ní věnuji emocím, protože jsou nejen samostatným předmětem mého výzkumu, ale výrazně ovlivňují i zkoumané sociální dovednosti. Teoretickou základnu dotváří popis socializačního procesu a oblasti dramatické výchovy. V metodologické části objasňuji použitou metodu zakotvené teorie, která vychází ze zúčastněného pozorování, polostrukturovaných rozhovorů a jednotlivých stupňů kódování. Praktická část vychází z literárního textu, který tvoří především inspirační zdroj k dramatické tvořivosti, zároveň cíleně otvírá prostor k zamýšlení nad sociálními vztahy, konflikty a emocemi v něm obsaženými. Způsob dětské interpretace popisovaných sociálních jevů a konfrontace s jejich vlastními zkušenostmi se uskutečňuje v četných rozhovorech, které jsou pro mne zdrojem informací o osobnostech zkoumaných dětí, ale především o stupni rozvoje jejich sociálních dovedností a usměrňují moje další pedagogické intervence. Dramatická tvořivost rozpracovaná na několik částí je detailně popisovaná a vždy se v úvodu charakterizuje svým záměrem a v závěru evaluací zkoumaných sociálních dovedností ve vztahu k jednotlivcům i celé zkoumané skupině. Na konci práce je celkové shrnutí, které vychází ze závěrů jednotlivých dramatických tvořivostí a průběžně vedených rozhovorů.
|
|
Catholic song-propaganda in the Czech lands
Kvapil, Jan ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent) ; Kurzke, Hermann (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá katolickou písňovou propagandou raného novověku (16. - 18. století). Pramennou bázi představují německo-jazyčné prameny hymnické a hymnografické povahy z Českých zemí, což se v tomto období týká nejen Čech a Moravy, ale i Lužice (především v 16. století) a Slezska. Cílem této práce je zachycení základních metodických přístupů konfesijní indoktrinace obyvatelstva prostřednictvím kancionálových a duchovních písní a zdokumentování jejich role během rekatolizace Českých zemí. Písňovou propagandu je ovšem třeba vnímat jako komplexní jev v kontextu nábožensko-politické situace, dobové literatury a a konkrétních rekatolizačních opatření. Důležitou součástí této práce je nastínění kontextu bohemikální německo-jazyčné hymnografie, který dosud nebyl v ucelené formě zpracován. Těžiště této literárněhistorické části leží na vývoji katolické kancionálové tvorby s časovým přesahem až do 20. století. Hlavní pozornost je v této disertaci věnována odhalení základních metod raně novověké písňové propagandy konfesijního charakteru. Za metodu konfesijní propagandy je považován princip komunikačního přístupu při tvorbě a aplikaci hymnických a hymnografických produktů. Na základě probádaného materiálu byly stanoveny tyto metody: 1. Metoda opakování (repetitive Methode): Tato metoda je...
|
|
Literární dílo G. Angioliniho a J.-G. Noverra v kontextu 18. století
Dotlačilová, Petra ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Ve své disertační práci předkládám kritický komentovaný překlad děl dvou nejvýznamnějších tvůrců baletů 18. století, Itala Gaspara Angioliniho a Francouze Jeana-Georgese Noverra. Jedná se o výběr jejich nejvýznamnějších textů, v nichž nastiňují svou reformní estetiku dějového tance. Samotným překladům předchází kapitola pojednávající o divadelní estetice a taneční historiografii první poloviny 18. století, v níž shrnuji nejvýznamější dobové diskuse a témata, z nichž choreografové při své reformě vycházeli. Každý komentovaný překlad doplňuje kapitola o pramenech, ze kterých jsem při překladu čerpala.
|
|
In search of an equivocal country
Axmannová, Eliška ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce je věnována dílu Victora-Lévyho Beaulieua, současného kanadského frankofonního romanopisce, dramatika, esejisty, novináře i polemika. Beaulieu (narozen 1945 v Saint-Paul de la Croix, Québec, Kanada) je výjimečný svým pojetím literární tvorby, které na počátku jednadvacátého století již téměř nemá obdoby. Již od konce šedesátých let, kdy začal publikovat, totiž pojímá své celoživotní dílo jako celek a sleduje jím jediný cíl - položit základ novému mýtu, k němuž se bude moci quebecká provincie vztáhnout a díky němuž si uvědomí svou vlastní jedinečnost. Beaulieu od počátku své kariéry publikoval přes padesát knih, v nichž je možné vysledovat několik základních proudů. Kromě souboru románů i kratších textů, jež tvoří ságu rodiny Beaucheminových a mapuje tak život sociálně slabší vrstvy quebecké společnosti, mají v Beaulieuově tvorbě místo eseje a texty, jež stojí na pomezí několika žánrů. Autor se snaží vyrovnat s vlastním osudem quebeckého spisovatele a hledá tak inspiraci u velikánů kanadské i světové literatury - s jejich životem i dílem pak vede vnitřní dialog. Vzniklo tak již několik zajímavých titulů věnujících se postupně Victoru Hugovi (Pour saluer Victor Hugo, 1971), Jacku Kérouakovi (Jack Kérouac - essai poulet, 1972) nebo Beaulieuově quebeckému předchůdci Jacquesu Ferronovi...
|
|
Věci a prázdnota (filosofická interpretace vybraných motivů knihy Zhuangzi)
Machek, David ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Jádrem práce je filologická a filolosická analýza čtyř kratších pasáží klasického čínského filosofického textu Zhuangzi ze čtvrtého století před naším letopočtem. S přihlédnutím k tradičním čínským komentářům k textu (zejména Guo Xiang) a inspirován moderní evropskou filosofií (zejména Ricoeur a Heidegger) se autor snaží nalézt souvislosti mezi klíčovými motivy (ztrácení já, transformace, zabydlenost, sen, (ne)použitelnost) a položit základ k celkové filosofické interpretaci, která by zpochybnila většinové a jednostranné hodnocení Zhuanga jako relativisty a iracionalisty. Na pozadí úvah, které interpretační klíč k textu nacházejí v Zhuangově požadavku na skloubení volního s nevolním a reflektovaného s mimoděčným, se postupně vynořuje vztah věcí a prázdnoty jako dvou základních rovin skutečnosti. Stejně jako celým textem Zhuangzi i tímto vztahem prochází hluboký rozpor; ukáže se totiž, že prázdnota není ničím než zdvojenou věcností, věci však ze své definice tuto dvojnost nepřipouštějí. Tato rozpornost je zosobněna v ideálu svrchovaně moudrého muže, který svoji moudrost a vládu nad věcmi dosvědčuje právě přijetím této rozpornosti, které je tak zároveň smířením se sebou samým.
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Reflexe díla Františka Bakuleho ve vztahu k dnešní speciálně pedagogické praxi
BALÍKOVÁ, Tereza
František Bakule byl významným českým pedagogem první poloviny 20. století, prvním ředitelem Jedličkova ústavu v Praze, zakladatelem tzv. Bakulova ústavu a jedním z mála českých představitelů alternativního pojetí výchovy a vzdělávání uznávaných v zahraničí. Jeho odkaz však v současné době není naší odbornou veřejností v rámci hlavního vzdělávacího proudu ani speciálních škol dále systematicky rozvíjen a prakticky uplatňován, na rozdíl od řady zahraničních alternativních pedagogických směrů, které jsou zde úspěšně aplikovány. Cílem této bakalářské práce je proto analyzovat dílo Františka Bakuleho prizmatem současného školního edukačního prostředí s důrazem na vzdělávání žáků se zdravotním postižením. První kapitola je věnována nástinu životní cesty Františka Bakuleho, zejména se zaměřením na významné mezníky, které ovlivnily utváření jeho osobnosti, jeho myšlenky, inspiraci a motivaci a které se projevily v jeho pedagogické činnosti a následně v jeho vlastním uceleném konceptu výchovy a vzdělávání. Konkrétně je zde zmíněno jeho rodinné zázemí a dále je prostor věnován zejména jeho učitelským zkušenostem až po působení v Jedličkově ústavu a etapu života spojenou s jeho vlastním ústavem. Druhá část bakalářské práce je již zaměřena výhradně na Bakuleho specifický edukační koncept. Nejprve jsou zde vymezeny jeho principy a následně uvedeny originální učební osnovy a návrh ideálního prostředí třídy. Text dále obsahuje detailní popis výuky několika předmětů, které byly těžištěm Bakuleho konceptu, a to jmenovitě pracovních činností, hudební výchovy a výtvarné výchovy. Původní didaktické postupy jsou analyzovány s využitím současné terminologie. Vzhledem k vymezenému cíli bylo třeba ve třetí kapitole analyzovat současné pojetí vzdělávání ve výše zmíněných, podle Bakuleho stěžejních oblastech. Text je koncipován tak, aby bylo možné následně reflektovat dílo Františka Bakuleho z pohledu dnešní pedagogické, respektive speciálně pedagogické praxe, nalézt styčné body či odlišnosti a odhalit nevyužitý inspirační potenciál. Tomu je pak věnována čtvrtá, závěrečná kapitola. Na základě analýzy a následné reflexe bylo ve výsledku konstatováno, že ačkoli se Bakulem formulované vzdělávací cíle významně neodlišují od současného pojetí zakotveného v příslušných rámcových vzdělávacích programech, k jejich dosažení se v současné době užívá odlišných postupů a metod. A to přestože sám Bakule své postupy, které lze velmi zjednodušeně charakterizovat mottem "neučit žáky o životě a práci, ale životem a prací", s úspěchem ověřil v praxi a že mu v řadě případů daly za pravdu pozdější výsledky psychologických výzkumů, čímž poskytly jeho didaktickému odkazu teoretickou oporu. Z výše uvedeného je zřejmé, že odkaz díla Františka Bakuleho nebyl naší odbornou pedagogickou veřejností dostatečně doceněn a vytěžen. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že jeho širšímu uplatnění stojí v cestě roztříštěnost, v níž se nám dochoval.
|
|
Spolupráce režie a scénografie: J. Mikulášek a M. Cpin
Zicháčková, Magda ; Hrdinová, Radmila (vedoucí práce) ; Tichý, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o spolupráci režiséra Jana Mikuláška a scénografa Marka Cpina. Jsou zde zachyceny hlavní charakteristiky Mikuláškových postupů od výběru dramatizace přes výtvarný koncept až po působivou obrazotvornost společných inscenací obou umělců. Důležitým aspektem práce je právě tvůrčí partnerství této dvojice. Základní zdroje interpretací jsou kritické reflexe a rozhovory v denním tisku, diskuze v odborných divadelních periodikách a literatuře, v neposlední řadě divadelní zážitky autorky. Text se zaměřuje především na jednu ze společných inscenací umělecké dvojice - Heda Gablerová. Vedle nástinu inscenační tradice tohoto dramatického textu práce popisuje, analyzuje a pojmenovává typický rukopis režiséra a scénografa a poukazuje zároveň na míru jejich vzájemné inspirace a uměleckého propojení.
|
|
Dynamika vztahu divadlo-divák-kritik
Bartoš, Václav ; Císař, Jan (vedoucí práce) ; Jobertová, Daniela (oponent)
Tato práce zkoumá na základě rozboru současných kritických textů a čtenářských
reakcí na tyto texty dynamiku vztahu divadlo-divák kritik.
V první části zevrubně rozebírá tři kritiky inscenace Beckettova Čekání na Godota
uvedené v lednu tohoto roku v Národním divadle v Praze. Práce dále sleduje
přínos těchto textů jejich čtenářům. Stanovuje základní důvody, které rozhodují o
vyvolání čtenářské reakce. V druhé části se věnuje vybraným čtenářským
reakcím pod jinými kritickými texty. Současně rozebírá divácký spor o uměleckou
hodnotu inscenace Tartuffe Games uvedené v Divadle Na zábradlí a vycházející z
Moliérova Tartuffa. Poslední část této práce je věnována fenoménu internetového
"blogu" jako specifické divácké reakci. Cílem této práce je podpořit myšlení o
nových možnostech divadelní kritiky zejména ve spojení s internetovou sítí.
|
|
Osobní, etické a okrajové v obrazovém myšlení
Vavrečka, Ondřej ; Vojtěchovský, Miloš (vedoucí práce) ; Blažíček, Martin (oponent)
Diplomová práce nazvaná Osobní, etické a okrajové vobrazovém myšlení pojednává o základních pojmech, které se váží kprodukci a recepci obrazů. Vychází především zpraktických zkušeností sfilmem ? a to jak divácké tak tvůrčí. Těmito pojmy jsou styl, deník, manipulace, zrcadlo, identifikace, osamění, opakování, montáž atd. a jsou aktualizované vzákladní ?struktuře? protikladu nebo analogie. Cílem práce není tyto pojmy definovat a zařadit a kritizovat. Spíše je sintenzitou používat, čímž mohou pro čtenáře vyvstat více či méně důležité souvislosti či jej inspirovat k vlastnímu ?textu?. Práce je manifestací svobodného pohybu a radosti, které musí mít své místo vzákladech každé lidské činnosti a ve vědě obzvlášť.
|
host ::
