|
Deficit sestry {--} edukátorka u nemocných po amputaci dolní končetiny v praxi.
BLAFKOVÁ, Šárka
Tato práce je zaměřena na téma deficit sestry edukátorky u nemocných po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. V práci bylo stanoveno pět cílů. Z nichž se některé zaměřovaly na péči o nemocného po amputaci dolní končetiny a jiné na edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. Cíl 1: Zmapovat ošetřovatelskou péči o amputovaný pahýl z pohledu sestry. Cíl 2: Zjistit, zda sestry edukují nemocného po amputaci dolní končetiny dle edukačního plánu. Cíl 3: Zjistit, zda existují překážky, které brání sestrám v edukaci nemocných po amputaci dolní končetiny. Cíl 4: Zjistit, jaké problémy nejčastěji udávají nemocní po amputaci dolní končetiny. Poslední cíl 5: Zjistit, jak nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci. Všechny cíle byly splněny. Dále byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Hypotézy byly stanoveny celkem tři. Hypotéza 1: Sestry dodržují při poskytování ošetřovatelské péče o nemocného po amputaci dolní končetiny zásady ošetřování pahýlu, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny využívají edukační plán, byla rovněž potvrzena. Hypotéza 3: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny udávají jako nejčastější překážku nedostatek času na edukaci, byla nepotvrzena. Výzkumné otázky byly také stanoveny tři. Výzkumná otázka 1: Jaké nejčastější problémy udávají nemocní po amputaci dolní končetiny? Odpověď 1: Nejčastější problém udávají nemocní pohyb a naučit se chodit. Výzkumnou otázku 2: Ve kterých oblastech potřebuje nemocný po amputaci dolní končetiny pomoc sestry? Odpověď 2: Pomoc potřebují nemocní po amputaci dolní končetiny v oblasti fyzické zejména při pohybu. Výzkumná otázka 3: Vnímá nemocný po amputaci dolní končetiny edukaci jako přínos? Odpověď 3: Nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci jako přínos. Přínos nemocní pociťovali v tom, že některé činnosti jsme je naučili nebo jim vysvětlili jejich podstatu. Výsledkem této práce je edukační plán, který je specificky upraven pro nemocné po amputaci dolní končetiny. Je zaměřen na postup při jednotlivých krocích edukace nemocného po amputaci.
|
| |
|
Syndrom karotického pahýlu
Hrbáč, Tomáš ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Přibáň, Vladimír (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
Úvod: Stump syndrom vnitřní krkavice může být jednou z možných příčin ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) a retinálních infarktů (RI). Syndrom slepého pahýlu okludované vnitřní krkavice (ACI) (stump syndrom) je nosologická jednotka, která je charakteristická vznikem ipsilaterálních iCMP nebo RI trombembolické etiologie u pacientů s okluzí ACI, kde zdrojem trombembolů je reziduální pahýl v odstupu uzavřené ACI cestou vnější krkavice a arteria ophthalmica. V dizertační práci jsem se zaměřil na specifikaci stump syndromu, jeho diagnostiku a léčbu a posouzení oprávněnosti chirurgického řešení před konzervativním postupem. Materiál a metodika: Během 5 let bylo ve dvou centrech vyšetřeno 621 pacientů s okluzí ACI. Celkem 40 pacientů, s chronickou okluzí ACI detekovanou sonograficky, délkou proximálního pahýlu okludované ACI >5 mm, normální vazoreaktivitou dle SPECT CO2 a vyloučenou kardiogenní příčinou iCMP, bylo zařazeno do studie a rozděleno do dvou větví - chirurgické a konzervativní. Pacienti byli sledováni v půlročních intervalech po dobu 4 let. Výsledky: V chirurgické větvi nedošlo k výzkytu RI nebo iCMP, jeden pacient zemřel půl roku po operaci. V konzervativní větvi jsme zaznamenali jednou amaurosis fugax. Závěr: Ultrazvukové vyšetření je plně dostačující vyšetřovací technika pro zachycení chronických...
|
|
Historie ošetřovatelské péče u pacientů před a po amputaci dolní končetiny
SVOBODOVÁ, Helena
Cílem této práce je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o pacienty s amputací dolní končetiny v průběhu historie. Bakalářská práce je teoretická. Pro práci byly použity rozhovory zkušených osob v dané problematice s všeobecnou sestrou Mgr. Alenou Polanovou, antropologem RNDr. Vítězslavem Kuželkou a historikem Mgr. Šimonem Krýslem. Pro tuto práci bylo nezbytné navštívit Lékařské muzeum a depozitář v Praze. Součástí práce jsou také fotografie, které byly při návštěvách muzea nebo depozitáře pořízeny. Nejdůležitější použité zdroje v této práci jsou dochované historické prameny. Dalšími důležitými zdroji byla také odborná literatura a literatura zabývající se danou problematikou v dnešní době, dále řada odborných časopisů, mnoho historických knih a knih ze současnosti. Nedílnou součástí zdroje informací byly dobové učebnice a brožury pro pacienty s amputací. První kapitola se zabývá obdobím pravěku. Mnoho informací o tomto období poskytl antropolog RNDr. Kuželka. Velkým specifikem ošetřovatelské péče v pravěku bylo ponořování pahýlu do vroucího oleje. V další kapitole následuje starověk, kde byly amputace prováděny převážně formou trestu, a do této doby se řadí známý lékař Hippokrates. Dále navazuje kapitola o středověku, kde se projevoval značný vliv náboženství. Během návštěvy Národní lékařské knihovny a muzea poskytl Mgr. Krýsl pro tuto bakalářskou práci rozhovor, ve kterém se zmiňuje o nástrojích k amputacím používaných v historii. Čtvrtá kapitola se zabývá obdobím novověku. Do novověku zařazujeme francouzského lékaře Jeana Louise Petita (1674-1750), který byl velice uznávaný za vynález šroubovitého turniketu. Významným zlomem v ošetřovatelství byla Florence Nightingalové, neboli dáma s lampou, která se zasloužila o zavedení přísné čistoty v nemocnicích. Do období novověku spadá také problematika ošetřovatelské péče o amputované v letech 1953 a 1979, která je také součástí této bakalářské práce, a je velice zajímavé, že až na výjimky se od současnosti příliš neliší. Rok 1979 doplňuje sestra svými vzpomínkami na ošetřovatelství. Další části bakalářské práce jsou věnovány historickému vývoji antisepse a anestezie. Jednou z významných a rozsáhlých částí práce je i kapitola zabývající se Fantomovou bolestí. Bakalářskou práci uzavírá kapitola, která je věnovaná současnému ošetřovatelství o pacienty s amputací dolní končetiny. Závěr Tato bakalářská práce je zaměřená na historii ošetřovatelské péče před a po amputaci dolní končetiny. Je psaná chronologicky, od pravěku do dnešní doby, 21. století. Každá kapitola této práce obsahuje trendy, zajímavosti a inovace v oboru dané doby. V celé práci je shrnut vývoj ošetřovatelství i medicíny o amputované. Jedním z velkých poznatků studia ošetřovatelství v historii je fakt, že existují doby, kdy bylo změn provedeno méně až téměř žádné, ale naopak i doby, kdy byly zavedeny rázné a významné změny. V této práci je zaznamenán i vývoj profese všeobecné sestry v ošetřování amputovaných. Práce může sloužit jako studijní materiál pro všeobecné sestry, ale také pro zájemce o historii ošetřovatelské péče o pacienty s amputací dolní končetinou.
|
|
Konstrukce transtibiální protézy s využitím aditivní technologie výroby.
Kopecký, Martin ; Náhlík, Luboš (oponent) ; Koutný, Daniel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukcí transtibiální protézy s využitím aditivní technologie výroby. Na základě znalosti biomechaniky chůze a analýzy současného stavu poznání je navrženo protetické chodidlo pro pacienta s nízkým stupněm fyzické aktivity. Dále se práce věnuje konstrukci individuálního pahýlového lůžka pro vybraného pacienta. Lůžko je navrženo s využitím postupů reverzního inženýrství na základě prostorové geometrie pacientova pahýlu, získané 3D skenováním. Pro ověření funkčnosti chodidla i lůžka jsou vyrobeny zkušební vzorky, které jsou podrobeny mechanickému testování v souladu s metodikou uvedenou v normě ISO 10328. Poslední fáze práce zahrnuje výrobu funkčních vzorků navržených dílů technologií FDM, sestavení modulární transtibiální protézy a její testování s pacientem.
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů po amputaci dolních končetin
DÖRNEROVÁ, Nicola
Tato práce je zaměřena na problematiku amputací dolních končetin a úskalí s ní spojená. V teoretické části se zabývám amputací z historického a etiologického hlediska. Uvádím druhy amputačních výkonů a s nimi související rizika. Značnou část teorie věnuji fyzioterapeutickým postupům a možnostem protetiky, které jsou významnou součástí rehabilitační péče o pacienty s amputací. Praktická část bakalářské práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn pomocí kazuistik, které na základě anamnézy a vyšetření obsahují vstupní kineziologický rozbor, postupy ve fyzioterapii a výstupní kineziologický rozbor. Pomocí kazuistik popisuji aplikaci teoretických poznatků v praxi. Výzkum probíhal v Centru technické ortopedie v Českých Budějovicích. Výzkumný vzorek tvořili tři pacienti s rozlišnou výškou amputačního výkonu na dolní končetině. Všichni pacienti byli muži ve věku od 50 do 65 let s prvním vybavením protetickou pomůckou. První pacient byl po exartikulaci v kyčelním kloubu, druhý po amputaci ve stehnu a třetí pacient po amputaci v bérci. Fyzioterapie probíhala po dobu 10 týdnů, 1x týdně 60 minut. Pro pacienty jsem sestavila cvičební jednotku o pěti cvicích, kterou si všichni pacienti cvičili doma. Každý pacient dostal k pěti cvikům ještě cviky na doma podle individuálních potřeb. Účinnost terapie jsem posoudila na základě výsledků ze vstupního a výstupního vyšetření. Cílem této práce bylo zmapování fyzioterapeutických postupů u pacientů po amputaci dolní končetiny. Mezi nejdůležitější úkoly fyzioterapeuta u pacientů po amputaci považuji péči o pahýl, jehož stav úzce souvisí s využíváním protetické náhrady. Během praxe se mi potvrdilo omezené využívání protézy z důvodu komplikací amputačního pahýlu. Omezené využívání protetické náhrady prodlužuje návrat pacienta s amputací do společnosti jako jejího rovnocenného člena v co největší míře, v souladu se schopnostmi a možnostmi jednotlivého pacienta. Vliv lokomoce s protézou na psychickou stránku jedince po amputaci dolní končetiny se mi v praxi potvrdil. Výsledky výzkumné části bakalářské práce ukazují, že u všech probandů uvedených v mé práci došlo po 10 týdenní terapii ke zlepšení zdravotního stavu. Během mé praxe se mi potvrdila důležitost včasného zahájení rehabilitace a informovanosti jedince o možnostech protetického vybavení, mezioborové spolupráce ošetřujícího personálu, věku, spolupráce a motivace pacienta. Práce může sloužit jako edukační materiál nejen pro zdravotnické pracovníky, ale i pro samotné nemocné nebo pro členy jejich rodiny.
|
|
Bakalářská práce - Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin.
KREBSOVÁ, Terezie
Abstrakt Protože se v současné době vyskytuje poměrně velké množství amputačních úrazů prstů horních končetin, které vedou k následné replantaci a ošetřovatelská péče u těchto pacientů je v některých oblastech velmi specifická, zvolila jsem si jako téma své bakalářské práce "zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin".Jelikož je správně a odborně prováděná ošetřovatelská péče velmi důležitá a přispívá k úspěšné léčbě a navrácení pacientů po replantaci do normálního života domnívám se, že je nutné, aby sestry pečující o takto postižené pacienty znaly zásady správného ošetření. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin, dalším cílem bylo zjistit, jak zvládají sestry ošetřovatelskou péči o pacienty po replantaci prstů horních končetin. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno šetření kvantitativní v kombinaci s kvalitativním a bylo zaměřeno jednak na některé oblasti ošetřovatelské péče u těchto pacientů a také na to, zda sestry realizují ošetřovatelský proces zaměřený na potřeby pacienta. Kvantitativní šetření probíhalo formou anonymního dotazníku, šetření kvalitativní formou přímého nezúčastněného pozorování. Tato kombinace byla zvolena proto, aby bylo možno porovnat teoretické znalosti sester s jejich praktickou činností. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami oddělení úrazové a plastické chirurgie. O spolupráci byly požádány sestry ze standardních lůžek, z ambulantní části i z JIP. Hypotéza 1: Sestry znají zásady ošetření pahýlu a amputátu ? byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry znají zásady ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin ? byla potvrzena. Hypotéza 3: Sestry plánují ošetřovatelský proces zaměřený na potřeby pacienta po replantaci prstů horních končetin ? nebyla potvrzena. Otázka 1/ Jaké jsou problémy sester při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin? Sestry nemají problémy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin. Otázka 2/ V jakém rozsahu pracují sestry ošetřující pacienty po replantaci prstů horních končetin podle ošetřovatelského procesu? Ne všechny sestry realizují ošetřovatelský proces v plné míře. Během psaní své bakalářské práce jsem zjistila, že existuje velmi málo dostupných materiálů na toto téma, které by byly určeny sestrám. Proto byla na podkladě bakalářské práce vytvořena brožura určená sestrám pečujícím o takto postižené pacienty, která obsahuje zásady správné ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin. Dále by mohl být vytvořen ošetřovatelský standard, který doposud chybí.
|
|
Transtibiální protéza pro rekreační plavání
Křemen, Jan ; Mazůrek, Ivan (oponent) ; Paloušek, David (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukcí aktivní transtibiální protézy pro rekreační plavání. Jejím cílem je vytvořit funkční vzorek takovéto protézy. Zařízení bude pacientovi primárně sloužit k pohybu ve vodě – bude ho mít připevněné k pahýlu a bude jím poháněn vpřed. Sekundárně bude protéza sloužit k chůzi, ve smyslu, že si pacient protézu připevní poblíž vodní plochy (bazén, přehrada, moře) a dojde s ní ke břehu. V rámci návrhu konstrukce a elektroniky bude třeba zjistit charakteristiku odporu člověka ve vodě v závislosti na rychlosti a stanovit tak potřebnou propulsní (tažnou, resp. tlačnou) sílu lodního šroubu, který bude sloužit jako pohon. Následně budou tedy vytvořeny konstrukční varianty a vybrána optimální. Ta se stane výchozí pro konstrukci zjednodušeného testovacího zařízení, které bude testováno na statický tah. Po ověření funkčnosti a spolehlivosti bude vyroben finální funkční vzorek a rovněž otestován.
|
|
Prevence žilní tromboembolické nemoci
Šichtařová, Daniela ; Fanta, Jan (vedoucí práce)
Hluboká žilní trombóza a plicní embolie jsou součástí jednoho procesu, žilní tromboembolické nemoci.Žilní trombóza a plicní embolie patří k závažným komplikacím v pooperačním průběhu a tromboembolie bývá často příčinou smrti nejen u pacientů po chirurgické nebo ortopedické operaci, po úrazech, ale také v gynekologii a porodnictví nebo v souvislosti s interním onemocněním. Nověji komplikuje tato příhoda i výkony moderní transplantační, cévní chirurgie a laparoskopické operace.TEN je jednou z nejčastějších chorob ohrožující pacienta z hlediska dlouhodobé nemocnosti, invalidity, ale i úmrtnosti. Epidemiologicky nejvýznamnější je hluboká žilní trombóza dolních končetin, distální a proximální. Na možném vzniku plicní embolie se v menší míře podílejí i trombóza žil horních končetin, žil axilárních, pánevních a mozkových. Vzhledem k tomu, že TEN je obtížně diagnostikovatelná, má relativně vysokou prevalenci u hospitalizovaných nemocných, vysoké náklady na léčbu diagnostikovaných příhod, a někdy i navzdory léčbě končí onemocnění fatálně, je její profylaxi věnováno nesmírné úsilí. Čekat na stanovení diagnózy znamená vystavit ohrožené nemocné nepřijatelnému riziku.
|
host ::
