Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,935 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.10 vteřin. 


Vnitrodruhová diverzita ichtyofauny České republiky - znalost a ochrana
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
Ve vodách České republiky se v současnosti vyskytuje 48 původních druhů ryb a 2 druhy mihulí. Z toho je celoplošně nebo lokálně v různé míře legislativně chráněno 22 druhů ryb, další 3 druhy podmíněně a 2 druhy mihulí. Prozatím nejsou k dispozici konkrétní legislativní nástroje pro ochranu vnitrodruhové (genetické) diverzity. V tomto směru lze využít pouze některých nepřímých opatření, které vyplývají z omezení manipulace s ohroženými druhy. Znalosti o vnitrodruhové diverzitě ichtyofauny v ČR jsou prozatím velmi kusé a nesouvislé. To je jedna z příčin absence legislativních nástrojů pro ochranu vnitrodruhové diverzity. Rovněž vnímání tohoto fenoménu rybářskou veřejností je zcela nedostatečné, i když právě ze strany rybářského managementu je největší hrozba pro vnitrodruhovou diverzitu. Nezbytnou nápravou tohoto stavu je urychlený výzkum a poznání vnitrodruhové diverzity jednotlivých druhů jako základu pro její uchování.

Význam mokřadů pro ovlivnění vodní bilance krajiny
Pokorný, J. ; Lhotský, R.
Mokřad je sezonně nebo trvale mělce zatopená či podmáčená plocha, kde se vytváří podmínky k rozvoji rostlin přizpůsobených životu ve vodě. Uvádí se i další definice mokředů. Stručne je vysvětlena retence vody v mokřadech, půdě, v rostlinách a úloha mokřadních rostlin v koloběhu vody a při disipaci sluneční energie v krajině. Je předložen jak příklad dlouhodobého monitoringu retence vody v rašeliništi, tak příklad fingování mokřadů při extrémní povodni. Zmíněna je též úloha a využívání mokřadů při obnově krajiny.

Současný stav ochrany a hospodaření v nivě Lužnice
Montagová, Martina ; Pithart, David
Na toku lužnice od státní hranice po rybník Rožmberk je celkem 5 maloplošných chráněných území. Hlavním předmětem ochrany je přirozeně meandrující řeka a její niva s odstavenými rameny, tůněmi a meandry. Území je stanovištěm různých typů mokřadních a lučních společenstev. V nivě se už od středověku hospodařilo (louky, pastviny). V současnosti je spásáno asi 100 ha, využití luk troskotá na nezájmu majitelů a obtížnému využití techniky. Nesečené louky zarůstají především chrasticí rákosovitou a kopřivou. Další vývoj nivy je buď cesta přirozené sukcese vedoucí k lužnímu lesu, aktivní podpora kosení nebo kombinace obou přístupů.

Právní úprava vytvoření a ochrany soustavy Natura 2000
Fabiánová, Lucie ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem mé diplomové práce na téma "Právní úprava vytvoření a ochrany soustavy Natura 2000" je podat rozbor právních pramenů týkajících se soustavy Natura 2000, jak na mezinárodní, tak unijní a české úrovni. V této souvislosti jsem se zabývala i rozsudky Soudního dvora Evropské unie z let 2007 až 2010, jež se věnovaly soustavě Natura 2000 a přispěly k interpretaci ustanovení relevantních směrnic. Zvláštní pozornost jsem věnovala problematice veřejnoprávních smluv upravených v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako jednomu ze způsobů vytváření a ochrany soustavy Natura 2000. Nejdůležitější z předpisů upravujících v evropském unijním právu soustavu Natura 2000 jsou směrnice č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, která spolu se směrnicí č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků tvoří základní kameny ochrany přírody Evropské unie. Důležitým pramenem pro interpretaci unijních právních předpisů jsou rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Tyto rozsudky týkající se soustavy Natura 2000 lze rozdělit na dva okruhy problémů. Prvním je pochybení při vyhlašování chráněného území v rámci soustavy Natura 2000. Druhým problémem je pochybení při posuzování vlivů plánů a projektů na území soustavy Natura 2000. Česká republika se...

Využití vozidel na záchranných službách v České republice
BRANDEJSKÝ, Miloš
Zdravotnická záchranná služba je základním členem integrovaného záchranného systému. Rozvoj záchranné služby a využití nových technologií umožňují velmi efektivně pomoct lidem při náhlé poruše zdraví. Sanitní vozidla jsou jedním z nejdůležitějších aspektů, které ovlivní péči o pacienta (klienta). Tato vozidla zabezpečují příjezd posádky na místo vzniku náhlého porušení zdraví v co nejkratší době, ochranu posádky, ochranu pacienta při převozu a svým vybavením a prostorem ovlivňují péči o pacienta. Pořizování těchto vozidel musí být odpovídající pro svou výjezdovou lokalitu, tedy místo kde a na jakém geomorfologickém podkladu se bude pohybovat, s ohledem na pasivní a aktivní bezpečnost vozu a na jeho technické parametry. Tato vozidla dále musí splňovat zákonné normy a normy uváděné výrobcem vozu. V dnešní době, kdy je trh naplněn vysokým počtem výrobců vozů se dává přednost vozům domácí značky a vozům značky Mercedes Benz a Volkswagen. Úpravci nabízejí širokou škálu nástaveb a vybavení dle požadavků cílového klienta. Cílem bakalářské práce bylo porovnat schopnosti vozů ve výjezdové lokalitě a zjistit využitelnost vozů zdravotnických záchranných služeb. Výzkumný soubor tvořili zaměstnanci zdravotnických záchranných služeb v Jihočeském kraji. Jihočeský kraj byl vybrán pro svou rozmanitost morfologie krajiny. Sběr dat byl proveden formou anonymního dotazníku. Celkový počet monitorované skupiny byl 107 respondentů, z toho 63 řidičů a 44 zdravotníků. V dotazníku respondenti odpovídali na otázky ohledně svých zkušeností s vozovým parkem zdravotnické záchranné služby. Výzkum probíhal od 4.dubna 2008 do 17.dubna 2008. Hypotéza 1 byla stanovena, že řidiči vozů zdravotnické záchranné služby dávají přednost vozům s klasickou nástavbou, byla potvrzena. Výsledky jsou kombinací dotazníku a diskuse s zaměstnanci zdravotnické záchranné služby. Hypotéza 2 byla stanovena, že zdravotničtí pracovníci zdravotnických záchranných služeb dávají přednost rozšířeným nástavbám, nebyla potvrzena. V 54% respondenti odpověděli, že mají dostatek místa ve voze s klasickou nástavbou a v 66% ve voze s rozšířenou nástavbou. Hypotéza 3 byla stanovena, že v městském provozu se používá k systému rendez vous osobních vozů, nebyla potvrzena. Z celkového počtu 107 respondentů odpovědělo 54%, že se ve městském provozu užívá osobních vozů, ale 15% odpovědělo, že vozů s nástavbou a 22% odpovědělo, že se systém rendez vous nepoužívá vůbec. Hypotéza 4 byla stanovena, že vozy s rozšířenou nástavbou mají dostatek prostoru pro výkony v přednemocniční neodkladné péči, byla potvrzena. Respondenti odpověděli, že je zde dostatek místa v 66% a v 10% odpověděli, že není. Z výsledků výzkumu vyplívá, že vozy využívané zdravotnickou záchranou službou patří mezi spolehlivé, kvalitní a bezpečné vozy bez ohledu na jejich firemní značku. Řidiči dávají přednost klasickým nástavbám, na které jsou již mnoho let zvyklí a u vozů s rozšířenou nástavbou vytýkají její zvětšenou šířku (zvětšená pouze zpětná zrcátka), pro kterou je zhoršen průjezd v hustém provozu, nebo v hustě zastavěných částech. Naopak zdravotničtí pracovníci sice potvrzují, že ve vozech s rozšířenou nástavbou je dostatek místa pro výkony v přednemocniční neodkladné péči, ale ve vozech s klasickou nástavbou mají více zkušeností a pro zdravotnický materiál sahají po paměti a {\clqq}naslepo``. Nové vozy s rozšířenou nástavbou mají jiné uspořádání a ještě si na ně zdravotníci tolik nepřivykli a i proto dávají přednost klasické nástavbě. Výsledky práce budou zveřejněny na nově vznikajících stránkách se zaměřením - zdravotnická encyklopedie, v sekci automobily.

Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně. Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy. Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení. Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.

Porovnání měření a simulace půdní vody
Buchtele, Josef ; Buchtelová, Marie ; Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav
Měření půdní vody v oblastech s odlišnou vegetací byla srovnávána se simulacemi komponent půdní vody pro tyto oblasti pomocí modelů SAC-SMA a BROOK. Simulované a měřené objemy se liší, časové průběhy jsou podobné.

Studie revitalizace toku
KUČERA, Jiří
V této diplomové práci se zabývám posouzením stavu Lišovského potoka a jeho povodí a návrhem způsobu revitalizace celého koryta toku v potřebných místech. Pro lepší řešitelnost byl tok rozdělen do několika úseků, které jsou řešeny jednotlivě i jako celek. Základní údaje pro tuto práci byly získány především z terénního průzkumu řešené oblasti. Podle zjištění a dalších mapových podkladů, které jsou volně dostupné na internetu, bylo provedeno zhodnocení a následně návrh na revitalizační práce společně s jednotlivými revitalizačními objekty a také možnost financování celé revitalizační akce. V povodí bylo stanoveno několik svahů, pro které byly vypočítány odnosy půdy vlivem vodní eroze, jelikož je v práci kladen velký důraz i na říční sedimenty, které také utváří koryto toku. Současně byl také proveden průzkum v rámci protipovodňové ochrany a návrh na vybudování potřebných protipovodňových opatření.

Analýza sítě pohostinských zařízení na vybrané turistické trase
Cypriánová, Michaela ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Jarolímková, Liběna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou sítě pohostinských zařízení na vybrané turistické trase. Je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je věnována významu stravovacích a ubytovacích služeb v cestovním ruchu a dělení pohostinských zařízení. Druhá kapitola popisuje lokalitu CHKO Český ráj a město Turnov jako srdce Českého ráje. Třetí kapitola obsahuje charakteristiku lokality Zlatá stezka Českého ráje a popis nejznámějších turistických atraktivit, které se nacházejí na vybraném úseku stezky. Tato kapitola ale především analyzuje stravovací a ubytovací zařízení na tomto úseku a detailně porovnává dvě vybrané restaurace a hotely. Poslední kapitola shrnuje zjištění a dává doporučení.