|
Specifika pedagogické činnosti a nároky na učitelky ve státních versus v soukromých mateřských školách
JAGEROVÁ, Tereza
Práce se zabývá specifiky pedagogické činnosti a nároky na učitelky ve státních a v soukromých mateřských školách. Teoretická část nastiňuje zkoumanou problematiku, počínaje vývojem mateřských škol u nás, včetně zařízení soukromých. Dále se zaměřuje na vztah mateřské školy a rodiny, na profesionalitu a kompetence pedagoga a jeho činnost ve státním a v soukromém zařízení. Praktická část je zpracována formou výzkumu v podobě dotazníkového šetření zaměřeného na pedagogy - charakterizuje výhody, problémy, či míru zátěže, plynoucí pro ně z jejich činnosti v daném zařízení.
|
|
Náročnost práce perioperační sestry
VELÁTOVÁ, Simona
Bakalářská práce má dvě části. První část vysvětluje pojem perioperační sestra a její kompetence, které určuje vyhláška č. 55/2011 Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dále navazující kapitoly pojednávají o pracovním prostředí perioperačních sester, zásadách práce perioperačních sester, přípravě operačního sálu, o ošetřování a přípravě nástrojů a technickém vybavení. První část teoretické části uzavírá kapitola, která vysvětluje termín perioperační péče. Druhá část se zaměřuje na vzdělávání perioperačních sester. Informuje o historii, podmínkách a možnostech specializačního vzdělávání perioperačních sester. Poslední část se zabývá celoživotním vzděláváním. Prvním cílem bylo zmapovat rozsah činností perioperačních sester při vybraných operacích. Druhým cílem bylo zjistit rozdíly v činnostech perioperačních sester při klasických a laparoskopických operacích. Posledním cílem bylo zjistit možnosti dalšího vzdělávání perioperačních sester. Výzkum byl prováděn formou kvalitativního šetření. Výzkumná data byla získána technikou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů. Do výzkumu byly zařazeny perioperační sestry třech operačních sálů Nemocnice České Budějovice a. s., a to chirurgického, urologického a gynekologického. Odpovědi byly zaznamenávány písemně na záznamové archy a po té doslovně přepsány. Vyhodnocení a analýza rozhovorů byla provedena kategorizací. Kategorie byly ještě doplněny podkategoriemi. Z výsledků výzkumného šetření zaměřeného na činnosti perioperačních sester vyplývá, že práce perioperačních sester zahrnuje mnoho činností, které musí perioperační sestry dodržovat a plnit. Činnosti zahrnují výkony perioperačních sester před operací, během a po operaci. Navazují plynule jedna na druhou a mají daný sled. Instrumentářka a obíhající sestra většinu činností vykonávají společně. Bylo zjištěno, že mezi nejčastější činnost perioperačních sester patří kontrola. Kontrola pacienta, kontrola nástrojů, kontrola přístrojů, ale kontrolní chirurgický list na pracovištích zatím nepoužívají. Při laparoskopických operacích velké rozdíly v činnostech perioperační sestry neuvádí. Přibývají jen činnosti spojené s rozmístěním, kontrolou a obsluhou přístrojů. Prostorové uspořádání si musí zajistit tak, aby byla dodržena bezpečnost pacienta i personálu. Obsluha a ovládání přístrojů klade na perioperační sestry velké nároky na erudovanost po technické stránce Z výzkumného šetření, které se týká možností dalšího vzdělávání perioperačních sester vyplynulo, že perioperační sestry upřednostňují specializační vzdělávání. Jako další způsob k obnovování znalostí uvádějí účast na seminářích. V jiných aktivitách kroky nepodnikají. Účelem bakalářské práce bylo popsat činnosti, které vykonávají perioperační sestry při jejich každodenních činnostech a zjistit jakým způsobem si doplňují a získávají nové informace a poznatky. Perioperační sestry zabezpečují chod operačních sálů, je od nich vyžadována znalost techniky a operačních postupů a bezchybné ovládání různých druhů instrumentária. Odborné znalosti přispívají ke klidnému průběhu a kvalitnímu výsledku operace. Toto vše pro ně znamená neustálou kontrolu, vzdělávání a rozšiřování znalostí. Bakalářská práce poukazuje na to, že je potřeba investice do vzdělávání od zaměstnavatele, ale i větší aktivita ze strany perioperačních sester při celoživotním vzdělávání. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné využít jako materiál k vytvoření přednášky pro perioperační sestry.
|
|
Konstrukce formy pro výrobu trupu ultralehkého letounu
Zatočilová, Aneta ; Dočkal, Aleš (oponent) ; Paloušek, David (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukcí formy trupu ultra lehkého letounu, z hlediska softwarového zpracování digitálních dat. Výsledný digitální model splňuje nároky na vyrobitelnost pomocí CNC strojního obrábění. Realizace dle přístupu reverzního inženýrství byla koncipována do čtyř etap, které musely být řešeny postupně z důvodu návaznosti jednotlivých kroků. Jednotlivé etapy odpovídají hlavním kapitolám praktické části diplomové práce. První část se zabývá trojrozměrnou digitalizací trupu letounu s využitím optického skeneru ATOS a fotogrammetrického systému Tritop. Výsledkem této části práce jsou digitální data geometrie trupu letounu ve formě polygonální sítě. Následující část se zabývá softwarovou rekonstrukcí naměřených dat – optimalizací polygonální sítě za účelem zajištění vhodného podkladu pro zpracování plošného modelu. Třetí, časově nejnáročnější část práce, se zabývá tvorbou plošného modelu trupu letounu. Geometrie musí splňovat nároky na hladkost a tečné, nebo křivostní napojení ploch, včetně dalších nároků vyplývajících z využití modelu. V poslední části práce je popsán postup odvození formy z geometrie trupu letounu.
|
|
Nároky učitelské profese na hlas pedagoga
Králová, Michaela ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Koverdynský, Luděk (oponent)
Diplomová práce pojednává o hlasových nárocích učitelské profese a správném užívání hlasu v tomto povolání. Obsahuje teoretickou a výzkumnou část. Část teoretická je rozdělena do devíti částí, které se zaměřují na anatomii a fyziologii hlasového ústrojí, vývoj hlasu, porovnání mluvního a zpěvního hlasu, psychologické vlivy na hlas, poruchy a hygienu hlasu, hlasovou reedukaci, vyšetřovací metody a akustiku hlasu. Část výzkumná byla zpracována za pomoci akustického měření hlasu. Výzkumu se zúčastnily studentky Pedagogické fakulty v Praze. Cílem této části bylo posoudit kvalitu hlasu studentek a jejich hlasovou připravenost pro budoucí pedagogickou profesi.
|
|
Vyšetření urogenitálního systému na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o.
MENŠÍKOVÁ, Věra
Bakalářská práce na téma Vyšetření urogenitálního systému na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. se zabývá metodami vyšetření urogenitálního systému a vytváří přehled a popis jednotlivých metod, používajících se při těchto vyšetřeních. Radiologický asistent je nelékařský zdravotnický odborník, který své teoretické a praktické znalosti a dovednosti, získané studiem na vysoké škole, uplatňuje v oboru radiodiagnostiky, radioterapie a nukleární medicíny. Radiologický asistent je mylně vnímán, mezi ostatními zdravotníky i mezi laickou veřejností, jako technický pracovník. Je to však také zdravotník, jenž musí být schopen kromě manipulace s vysoce sofistikovanou technikou poskytnout pacientovi ošetřovatelskou péči v plném rozsahu. V radiodiagnostice má za úkol radiologický asistent zajistit vlastní vyšetření a získat z něj obrazovou dokumentaci. Radiologický asistent technicky zajišťuje vyšetření a manipulaci s přístroji a při náročnějších intervenčních výkonech asistuje lékaři radiologovi. Práce radiologických asistentů je vysoce erudovaná a lidé pracující s ionizujícím zářením musí striktně dodržovat zákony a vyhlášky, jež stanovují přísná pravidla a požadavky, které každý radiologický asistent, pokud chce vykonávat tuto činnost, musí splňovat. Radiologický asistent musí svým přístupem napomáhat ke snižování radiační zátěže obyvatelstva. Je logické, že s vývojem techniky roste i výtěžnost vyšetření, a obecně se dodržuje a na všechna vyšetření se aplikuje princip ALARA. Pokud se snažíme snižovat dávku záření, je nutné používat optimální množství kontrastních látek. V úvodu je také podrobněji popsána anatomie a fyziologie urogenitálního systému, jejichž znalost je pro vykonávání práce v tomto oboru nezbytná. V práci jsou popsány zobrazovací metody od nejjednodušších po nejsložitější, jak podle délky vyšetření, tak podle specifik souvisejících s jednotlivými vyšetřeními. Postup vyšetření by měl probíhat od nejméně invazivních vyšetřovacích postupů po nejsložitější. Metodika spočívá ve shromažďování, studiu a následné analýze získaných dat. Za tímto účelem byla shromážděna data z let 2009 2013 na radiodiagnostickém pracovišti Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. Do celkového přehledu jsem zahrnula nejčastěji prováděná vyšetření na tomto pracovišti v rámci urogenitálního systému. Vyšetření jsou rozdělena na počty mužů a žen podstupujících tato vyšetření. Vyšetřovací metody jsou dále porovnávány, a je vyhodnoceno, které převažují a od kterých se postupně upouští. Získaná data jsem zpracovala do přehledných grafů. K vytvoření bakalářské práce byly použity informace z odborných knih, článků a z ověřených internetových zdrojů. Výsledky mé práce potvrdily výzkumnou otázku, že počet pacientů, kteří podstupují vyšetření urogenitálního systému na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. stoupá. Upřednostněny jsou vyšetření neinvazivní a s větší diagnostickou výtěžností. Je také však zjištěno, že některá vyšetření stále mají své místo a nejsou nahrazovány jinou metodou. Jedná se například o hysterosalpingografii. Cílem práce bylo vytvoření přehledu a popisu jednotlivých radiodiagnostických metod při vyšetřování uropoetického systému a analýza dat z radiodiagnostického oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. týkající se vyšetření urogenitálního systému. Množství vyšetření na radiodiagnostickém oddělení se neustále zvyšuje a nároky na radiodiagnostického asistenta jsou po fyzické i psychické stránce také neustále navyšovány. Radiologičtí asistenti jsou povinni své znalosti i dovednosti aktivně prohlubovat formou školení a samostudia.
|
|
Koordinovaná rehabilitace mladších jedinců po cévní mozkové příhodě
BEČVÁŘOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace u mladších jedinců po cévní mozkové příhodě. Cílem této práce bylo zjistit subjektivní vnímání potřeb jednotlivců, jež si tímto závažným onemocněním prošli. Teoretická část je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje stručné informace o cévní mozkové příhodě. Anatomickofyziologický podklad, dělení a příznaky onemocnění. V druhé části je podrobněji rozebírána problematika koordinované rehabilitace a jejích složek. Pokusila jsem se definovat a popsat jednotlivé postupy a uvést odborníky kteří ji zajišťují. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativní výzkumné strategie. Zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumným soubor tvořilo pět respondentů, čtyři muži a jedna žena. Kritériem pro jejich výběr bylo jednak prodělání cévní mozkové příhody a dále věk zúčastněných ( 45 - 55 let). Rozhovor byl veden podle scénáře otázek. Při jejich sestavování jsem se zaměřila na dvě oblasti. První zahrnovala informace o respondentovi, jeho onemocnění a léčbě ve smyslu koordinované rehabilitace. V druhé oblasti jsem se dotazovala na změny v životě po prodělání onemocnění. Celý rozhovor byl nahráván a následně doslovně přepsán. Jeden z respondentů si nahrávání nepřál, rozhovor byl tedy rovnou zapisován. Výsledky rozhovorů jsou prezentovány popisnou formou. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou potřeby lidí v různém časovém odstupu po prodělané cévní mozkové příhodě?" Všichni dotazovaní se vyjadřovali k potřebě soběstačnosti. V časném stádiu se jednalo hlavně o schopnost zvládnutí základních činností, jako například příjem potravy, kontrola vyměšování, vyjadřování se, pohyb. V další fázi léčby, jsou zvyšovány nároky na sebeobsluhu, schopnost porozumění, paměť, sociální interakci. Jedinci často procházeli intenzivní terapií. Po návratu do domácího prostředí je největším tématem potřeba seberealizace a aktivizace, smysluplné trávení volného času. Práce by měla poskytnout více informací k dané problematice.
|
|
Návrh na změnu systému odměňování ve vybraném podnikatelském subjektu
Pospíšilík, Štěpán ; Karešová, Kristýna (oponent) ; Martinovičová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou systému odměňování ve vybrané společnosti a popisuje problémy, se kterými se díky jeho nedostatečnosti potýká. Hlavními rysy, kterými by se měl nový systém vyznačovat, jsou zejména transparentnost, atraktivita pro zaměstnance a finanční nenáročnost. Tímto by měli být uspokojeny nároky jak zaměstnavatele tak jeho podřízených. Proto tato práce obsahuje návody, postupy a potřebné informace k vytvoření nového systému odměňování, který by pomohl udržet stávající zaměstnance a přispěl ke zvýšení jejich pracovního výkonu. Tímto by měl vliv na celkovou efektivitu podniku.
|
|
Průběh vzdělávání jako jedna z oblastí vlastního hodnocení mateřské školy
Syslová, Zora ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Rýdl, Karel (oponent) ; Poláchová-Vašťatková, Jana (oponent)
Hodnocení průběhu vzdělávání je jednou částí autoevaluačních procesů v mateřské škole. Jde o velmi významnou část mapující složitý systém institucionálního vzdělávání dětí předškolního věku. Z hlediska vývoje osobnosti každého člověka je tento věk nejdůležitější etapou, ve které se vytváří základy dovedností, náhled na život a svět kolem nás, ale především pohled na sebe sama. Ten s sebou přináší buď důvěru v sebe a své schopnosti nebo naopak pochybnosti o sobě a snížený potenciál dosahovat v životě úspěchy. Zásadním činitelem, který ovlivňuje sebepojetí dítěte je učitelka mateřské školy. Na to, jaké nároky jsou kladeny na její profesní dovednosti, se zaměřila teoretická část této práce. Dílčí kapitoly se zabývají charakteristikou jednotlivých etap procesu vlastního hodnocení v mateřské škole, definují pojmy pojící se s těmito procesy a naznačují souvislost se zaváděním změn daných kurikulární reformou. Dále se teoretická část zabývá průběhem vzdělávání v mateřské škole a vyúsťuje do definování kompetenční výbavy učitelky mateřské školy. Výzkumná šetření přinesla odpověď na otázku, jak se v mateřských školách hodnotí průběh vzdělávání. Stěžejní část hodnotících aktivit provádí ředitelka prostřednictvím hospitací, menší podíl leží na učitelkách samých. Byly identifikovány oblasti, cíle, kritéria,...
|
|
Zvyšování životnosti střižných nožů
Rohlínková, Marie ; Lidmila, Zdeněk (oponent) ; Podaný, Kamil (vedoucí práce)
Práce navrhuje možné metody zvýšení životnosti střižného nože, který je z materiálu 19 733 a je použit ke stříhání statorových plechů z křemíkového materiálu. Zmíněné plechy jsou velmi tvrdé a na nástroj jsou tak kladeny zvýšené nároky na střižné hraně. Po literární studii byla jako optimální metoda zvolena plasmová nitridace, která umožňuje zvýšení tvrdosti povrchu až na 64 HRC. Zvýšení tvrdosti povrchu a zachování houževnatosti jádra je potvrzeno experimentálním měřením tvrdosti. Pro měření jsou použity dva vzorky jeden neupravený a druhý nitridovaný. Z metalografického výbrusu je patrné, že tloušťka nitridované vrstvy je 0,1 mm.
|
|
Posouzení psychické a fyzické zátěže sester v ošetřování klienta s apalickým syndromem
PROKEŠOVÁ, Helena
Díky moderní medicíně klientů/pacientů s apalickým syndromem přibývá. Jsou hospitalizováni na různých ošetřovacích jednotkách.Ošetřovatelská péče u těchto klientů/pacientů je bezesporu náročná nejen na přístrojové vybavení ošetřovacích jednotek, na personální obsazení, ale velké nároky jsou kladeny i na ošetřovatelský personál, který má poskytovat odbornou a náročnou ošetřovatelskou péči. Poskytování této péče je většinou v kompetenci sestry, pro kterou může představovat větší či menší psychickou a fyzickou zátěž. Obě tyto zátěže pak mohou mít vliv na kvalitu poskytované péče. Cílem této práce bylo zhodnotit psychickou a fyzickou zátěž sester při ošetřování klientů s apalickým syndromem v závislosti na ošetřovací jednotce a byly stanoveny dvě hypotézy. H1: Psychická zátěž sester, pracujících na apalické jednotce je nižší, než zátěž sester na ostatních ošetřovacích jednotkách. H2: Fyzická zátěž sester pracujících na apalické jednotce je nižší, než zátěž sester na ostatních ošetřovacích jednotkách. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 87 sester ze třech typů ošetřovacích jednotek. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1: Psychická zátěž sester, pracujících na apalické jednotce je nižší, než zátěž sester na ostatních ošetřovacích jednotkách se potvrdila. H2: Fyzická zátěž sester pracujících na apalické jednotce je nižší, než zátěž sester na ostatních ošetřovacích jednotkách se nepotvrdila.V závěru práce byla navrhnuta doporučení vedoucím pracovníkům ošetřovacích jednotek, na kterých byl výzkum uskutečněn. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že větší psychická zátěž v ošetřování klientů/pacientů s apalickým syndromem je u sester pracujících na standardních jednotkách a jednotkách intenzivní péče. Fyzická zátěž v ošetřování klientů/pacientů s apalickým syndromem je větší u sester pracujících na apalických jednotkách.
|
host ::
