|
Zpracování dat s využitím WWW technologií
SÝKORA, Milan
Tato bakalářská práce se zabývá popisem datových zdrojů na internetu, způsoby a možnostmi jejich zpracování. Její sočástí je praktická ukázka, která pomocí programového vybavení PHP ukazuje některé možnosti zpracování dat na běžném PC s operačním systémem Windows XP. Tento počítač může zároveň fungovat jako server , s přístupem ke staženým datům přes webovské prohlížeče. Celá práce, spolu se skripty programu se nacházejí na přiloženém CD.
|
|
Katalog metalografických analýz železných výkovků ze středověkých sídelních lokalit
Hošek, Jiří
Článek představuje katalog připravovaný v konzervačních laboratořích Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Jde o pomůcku, která má usnadnit archeometalurgům a archeologům v rychlé základní orientaci v doposud vykovaném archeometalurgickém průzkumu českých a moravských středověkých železných výkovků. Protože bylo vypublikováno již mnoho archeometalurgických prací, bylo rozhodnuto v první části katalogu zpracovat výzkumy ze sídelních lokalit 10. až 15. stol. s důrazem na éru vrcholného středověkou (13. až 15. stol.). Uvedeným příkladem zpracování jednotlivých lokalit je středověká vesnice Pfaffenschlag.
|
|
Analýza věkové struktury hráčů tenisu na OH a grandslamových turnajích v letech 1970 - 2011
SMETANOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá věkem vrcholné výkonnosti tenisových hráčů a hráček na olympijských hrách a grandslamových turnajích v letech 1970 - 2011. Na základě nashromážděných dat, která obsahují datum narození prvních osmi hráčů, jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky pomocí programu Microsoft Excel. Výstupní data jsou zpracována v tabulkách a grafech, ze kterých lze vyčíst vývoj věkového průměru hráčů i hráček. Tato skutečnost může posloužit k plánování sportovního tréninku.
|
|
Pražské raně barokní oltáře
Kolář, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUMÉ Práce pojednává o pražských oltářích vyniklých v době raného baroka v letech 1620 - 1680. Práce obsahuje krátký nástin historie, kdy začal naplno pronikat barokní sloh na území Českých zemí v souvislosti s protireformací a rekatolizací po porážce stavovského povstání v roce 1620. Církev podporovaná státem měla za úkol obnovit v Čechách katolictví a k tomuto účelu využívala i umělecké prostředky. Barokní kostel v sobě spojoval všechny druhy umění. Hlavní pozornost byla věnována oltářním stavbám. Text práce se dále zabývá historií a typologií oltáře a jeho částí - oltářního stolu, retábula a tabernáklu. V práci je popsán obecný vývoj raně barokních oltářů v průběhu doby od pozdně renesančního manýrismu po začátek vrcholného baroka, postupná proměna koncepce oltářních architektur, uměleckého zpracování oltářů a jejich ozdobných prvků. V práci jsou vyjmenovány a popsány dochované i některé nedochované oltáře nalézající se v Praze v oblasti Hradčan, Malé Strany, Starého Města a Nového Města. Na příkladech pražských raně barokních oltářů je dokumentován jejich slohový i umělecký vývoj. Uvedeni jsou i umělci, zejména truhláři a sochaři, kteří pražská oltářní díla a památky vytvářeli. Zvláštní pozornost je věnována dvornímu truhláři Marku Nonnenmacherovi, který se stal významným reprezentantem pražské raně...
|
|
Analýza protokolu DICOM a jeho využití pro zpracování obrazových dat
Valouch, Lukáš ; Přinosil, Jiří (oponent) ; Šmirg, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje DICOM, jakožto souhrn standardů pro zpracování, ukládání a přenos medicínských obrazových dat. Standard je vyvíjen organizacemi ACR a NEMA, je značně rozsáhlý, jeho aktuální verze z roku 2008 se skládá z 18 dokumentů. Pro zpracování obrazových dat je důležitá část samotného formátu dat a souborů, tzv. off-line komunikace. Následuje popis aplikace implementované v jazycích C, C++ pomocí knihovny Imebra, která je k dispozici zdarma pod licencí GNU GPL. Výsledný program vychází tedy ze standardu DICOM, který je rozebrán výše. Zabývá se problémy zobrazování obrazů 16 bitové hloubky na běžných zobrazovacích jednotkách o 8 bitech, jako jsou např. monitory počítačů. Aplikací je možno zobrazovat DICOM obrazy pouze po „vrstvách“, jednotlivých separovaných bitech podle úrovně důležitosti.
|
|
Origin, evolution and essence of the Puppet Guignol in French theatre and its contemporary adaptation
Lamperová, Zuzana ; Pohorský, Aleš (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce)
Guignol, francúzska bábka narodená na začiatku devätnásteho storočia v rukách Laurenta Mourgueta, tkáča hodvábu nezamestnaného počas Revolúcie, oslavuje v roku 2008 svoje dvesté výročie existencie. Sprevádzaný svojou ženou, hašterivou Madelon, a svojím najlepším priateľom, opilcom Gnafronom, improvizujúc komentáre k novinkám dňa, Guignol sa stal veľmi populárnym v celom Francúzsku. Na rozdiel od svojich kolegov z Commedie dell'Arte, sa dokázal priblížiť každodennému životu robotníckeho publika. Tradície ostatných francúzskych regionálnych bábok sa vytrácajú, Guignol sa stále pravidelne objavuje na pódiách francúzskych divadiel. V mojej štúdii som najprv vysvetlila pôvod a vývoj divadla Guignol. Tiež som sa pokúsila poodhaliť identitu a správanie lyonskej najznámejšej bábky v jednej z hier tradičného repertoáru, Le Déménagement (Sťahovanie). Guignol tu vystupuje ako chudobný, nešťastný a nezamestnaný tkáč hodvábu, ktorý príde o bývanie, ak majiteľovi nezaplatí nájomné. Guignol sa nevzdáva, snaží sa udržať si právo zostať v byte slovami, a keď nepomáhajú, tak aj bitkou úradníkov.Guignolove predstavenia sú komédiami, ale majú tiež sociálny odkaz. Existuje niekoľko publikácií ohľadne Guignolovej histórie, ale ani jedna z nich nestavia Guignola do kontextu iných bábok francúzskeho moderného divadla. Preto som,...
|
|
Výšinná lokalita Baba, Praha 6 - Dejvice. Vývoj pravěkého osídlení a jeho nové doklady
Jiříček, Jan ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl poskytnout ucelený pohled na pravěké osídlení polykulturní výšinné lokality Baba v Praze 6 - Dejvicích a předložit souhrn veškerého archeologického bádání na ní. Skromným přáním autora pak je, aby tato práce posloužila všem badatelům, kteří zde budou v příštích letech provádět archeologické akce, jako kompletační příručka a úvod do jejich bádání. Lokalita je v archeologickém povědomí známa již z konce 19. století a od těch dob zde byla provedena řada menších či větších archeologických akcí záchranného charakteru. Záznamy o nich jsou povětšinou uloženy v podobě kusých nálezových zpráv v muzeích, a pokud jsou nálezy publikovány, zabývají se především problematikou jednotlivého nálezu. Takto nastřádané poznatky je třeba uvést do kontextu. V práci tak je akcentována nutnost chápat lokalitu jako jeden celek, od návrší u kostela sv. Matěje až po skalní ostrožnu nad řekou Vltavou. Právě v kontextu všech dosavadních nálezů se totiž ukazuje, že Baba byla vždy osídlena po celé ploše výšiny a ve svém okolí nesporně zaujímala místo centrálního významu. V první části práce je podán přehled všech dosavadních výzkumů a nálezů na lokalitě, přičemž značný prostor věnuji výzkumu v letech 197 4 - 1978, jenž tvoří bázi poznání o Babě. V další části je předložen autorem nově zpracovaný výzkum z roku...
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Ošetřovatelská péče ve zvýšeném hygienicko-epidemiologickém režimu z pohledu pacienta
KŘEPELOVÁ, Lenka
Vzhledem k současnému stylu života a možnosti cestování přibylo importovaných nákaz a vracejí se i některé choroby, které se u nás již téměř nevyskytovaly. Hrozbu nepředstavují jen hemoragické horečky a jiné vysoce nakažlivé choroby, ale i nemocniční multirezistentní kmeny bakterií, které znamenají velké riziko pro pacienty. Počet nozokomiálních nákaz se stále zvyšuje. V případě podezření nebo již diagnostikovaného infekčního onemocnění je pacient izolován a léčen na infekčním oddělení nebo na kmenovém oddělení na pokoji se zvýšeným hygienicko-epidemiologickým režimem. Nemocný bývá uložen na jednolůžkovém pokoji, je omezena možnost návštěv a personál používá osobní ochranné prostředky. Člověk je holistická bytost a vlivem izolace může docházet k nedostatečnému uspokojování jeho bio-psycho-sociálních potřeb. Cílem diplomové práce je identifikovat neuspokojené biopsychosociální potřeby pacientů umístěných ve zvýšeném hygienicko-epidemiologickém režimu a popsat změny v potřebách pacienta v závislosti na době hospitalizace. V teoretické části je popsána problematika infekčních chorob, systém péče o pacienta s přenosným onemocněním a změny v lidských potřebách v období nemoci. Empirická část práce pátrá po neuspokojených bio-psycho-sociálních potřebách izolovaného jedince pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů hospitalizovaných na pokoji se zvýšeným hygienicko-epidemiologickým režimem. Šetření bylo provedeno v Nemocnici Jihlava technikou polostrukturovaného rozhovoru a výsledky šetření byly zpracovány otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Důraz je kladen na to, že většina potřeb nemocného má biologické, psychické, sociální a dokonce i spirituální aspekty. Míra spokojenosti s poskytováním péče závisí na zdravotním stavu a osobnosti nemocného. Nemalý vliv má i délka hospitalizace. Během výzkumu bylo zjištěno, že pacienti nemají dostatek informací o specificích péče na infekčním oddělení a tím dochází často k nepochopení nutnosti bariérových opatření. Včasnou a vhodnou edukací lze předejít zbytečným nedorozuměním. Za tímto účelem byl vytvořen edukační materiál s názvem "Průvodce pro pacienty hospitalizované na infekčním oddělení Nemocnice Jihlava". S výsledky výzkumného šetření byli také seznámeni zaměstnanci infekčního oddělení Nemocnice Jihlava během semináře.
|
host ::
