| |
| |
| |
| |
|
Trest smrti
Obukhov, Maxim ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trest smrti - abstrakt Ve své diplomové práci jsem se zaměřil na jeden z nejvíce diskutovaných a jeden z nejstarších institutů trestního práva - trest smrti. Nehledě na to, že v důsledku abolicionistického hnutí byl tento trest zrušen ve většině vyspělých států, pokračují některé země v jeho aktivním používání. Rovněž názory veřejnosti nejsou na tuto otázku jednotné. Cílem této práce není jen prozkoumat veškeré aspekty související s uplatňováním trestu smrti na světě, ale rovněž dospět k subjektivnímu názoru na tuto problematiku. Tato diplomová práce se skládá z pěti kapitol. Každá z nich pojednává o různých aspektech používání absolutního trestu. V kapitole první jsem se zaměřil na historii trestu smrti ve světě, od starověku až po počátek 20. století. Popisuji uplatňování tohoto trestu u různých národů a civilizací, rozebírám zakotvení absolutního trestu v zákonech a způsoby výkonu poprav. Rovněž jsem se zabýval názory známých učenců na otázku trestu smrti. Druhá kapitola pojednává o dějinách trestu smrti na území nynější České Republiky, a to od dějinných počátků až po zrušení tohoto trestu v roce 1990. Třetí kapitola je věnovaná rozboru současné situace kolem používání trestu smrti ve světě. Popisuji legislativu a způsoby výkonu poprav ve státech, které pořád uplatňují trest smrti. Kapitola je rozdělená...
|
|
Trest smrti
Pilát, Matěj ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
Trest smrti Abstrakt Tato práce zkoumá trest smrti a jeho možné použití v moderní společnosti. Základní otázka, kterou si klade za cíl zodpovědět je, zda je tento trest v současné době ospravedlnitelný. Aby na tuto otázku bylo možné odpovědět, tak se zabývá potenciálním přínosem používání tohoto trestu, oprávněním státu přistupovat k tak přísnému trestu a nevyhnutelnými riziky, které přináší. První kapitola je zaměřena na popis používání trestu smrti. V první části je popsán vývoj trestu smrti v Českých zemích od doby prvních trestních kodifikací, až po zrušení tohoto trestu v roce 1990. Druhá část je zaměřena na současnou situaci ve světě a nejvíce se zabývá Spojenými státy, Čínou a Blízkým Východem. Třetí část první kapitoly pak popisuje vývoj na poli mezinárodního práva a mezinárodní smlouvy regulující používání tohoto trestu. Jedná se zejména o Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Evropskou chartu lidských práv včetně dodatkových protokolů k těmto smlouvám. Druhá kapitola je zaměřena na zkoumání trestu smrti z pohledu funkcí, které trestní právo ve společnosti vykonává, a to obzvláště v porovnání s doživotním trestem odnětí svobody. Jedná se o odstrašení potenciálních pachatelů trestných činů, účinná ochrana společnosti před odsouzenými pachateli a konečně spravedlivá odplata za...
|
|
JUDr. Vlastimil Klíma v procesu s tzv. Zelenou internacionálou
Ulm, Karel ; Kvaček, Robert (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
V letech 1948 - 1954 probíhaly v Československu politické procesy. Od 23. do 26. dubna 1952 zasedal tribunál Národního soudu v Praze ve věci tzv. Zelené internacionály. Obžaloba nařkla obviněné z účasti na tzv. Zelené internacionále. Byli vyprofilováni jako rozvraceči, kteří se obraceli hlavně na vesnické boháče a bývalé velkostatkáře, chtěli škodit socializaci vesnic, brzdit práci zemědělských družstev. Na politické úrovni Zelené internacionály mělo dojít k potlačení lidově demokratického zřízení v Československu, uchopení moci ve státě bývalými občanskými stranami, návrat ke kapitalismu a proměnění země ve "fašistickou zemědělskou kolonii USA" v rámci tzv. Středoevropské agrární federace pod patronací Spojených států. Tento cíl měl být dosažen pomocí Američany vyprovokované světové války, která by byla podporována jak zevnitř státu v rámci bývalých občanských stran, tak z emigrace. Všichni obžalovaní byli shledáni vinnými. Byl uvalen trest smrti, doživotí, 25 let vazby. Vlastimil Klíma byl odsouzen k trestu na doživotí. Po devíti letech strávených v komunistických lágrech byl po amnestii roku 1960 propuštěn. JUDr. Vlastimil Klíma byl uznán vinným nespravedlivě a roku 1967 byl plně rehabilitován.
|
| |
| |
|
Problematiky trestu odnětí svobody na doživotí
Dejnožková, Gabriela ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Moje diplomová práce se zabývá problematikou trestu odnětí svobody na doživotí. Doživotní trest odnětí svobody je dnes nejpřísnější trestní sankcí, kterou je u nás možno pachateli trestného činu uložit. Tato jeho role se odráží v jeho výjimečném postavení. V České republice plnil dlouhou dobu roli nejpřísnějšího trestu trest smrti. V roce 1990 byl však tento trest zrušen a nahradil ho trest odnětí svobody na doživotí. V rámci své práce se snažím odpovědět na otázku, zda doživotní trest představuje vhodnou a legitimní alternativu trestu smrti. Má diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. V úvodu se věnuji obecným otázkám účelu, smyslu trestu a obecné charakteristice trestu odnětí svobody. V jedné z následujících kapitol rozebírám historický vývoj ukládání doživotního trestu u nás. Pro lepší pochopení tohoto institutu je zde zařazena také kapitola o právních úpravách v jiných evropských státech. V jedné z kapitol je trest odnětí svobody na doživotí postaven do konfrontace se základními lidskými právy a se základními zásadami trestání. Důležitou součástí mé práce je kapitola sedmá, ve které jsem shrnula výsledky dosud nejrozsáhleji provedeného výzkumu doživotně odsouzených vězňů. Trest odnětí svobody na doživotí má, stejně jako trest smrti, řadu stoupenců i odpůrců. V závěru své práce se snažím...
|
host ::
