Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Československá strana národně demokratická a František Hlaváček jako její generální tajemník
Ulm, Karel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Jako generálni tajemník Národně demokratické strany se František Hlaváček jistě osvědčil. Dosvědčují to nejen stovky děkovných dopisů z Hlaváčkovy pozůstalosti. Za téměř 7 let Hlaváčkova působení se sekretariát vygeneroval v odbornější a velice výkonnou agendu korespondující s jakoukoli osobou či organizací. František Hlaváček byl podepsán pod tisíci nejrůznějšími usneseními a osobně odpovídal i na velice marginální dotazy. Velmi ohebně se angažoval ve vnitrostranické politice jako výkonný úředník, což dosvědčuje jeho setrváni ve vysoké stranické funkci tak dlouhou dobu. Jeho rezignace na funkci předně přišla od něj samotného a týkala se porušení stranické disciplíny, jíž si byl Hlaváček velmi dobře vědom a činil tak na vlastni rozhodnutí a osobni riziko. Díky svým rozsáhlým kontaktům mezi národohospodáři, bankéři, legionáři, odbojáři, umělci a politiky z celého politického spektra, byl Hlaváček člověkem na svém místě. Hlaváček může být dnešnim slovm'kem označen za skvělého politického lobbistu. Výrok Františka Hlaváčka o fašismu: " Fašistou jsem nebyl a nejsem, mé stanovisko bylo důsledné a jasné: sympatizovalo s národnim duchem hlásaným fašisty, ale neztotožňovalo se s jejich diktátorskou teorií.,,362 Hlaváčka spojoval s českými antinacistickými fašisty protiněmecký nacionalismus, kritika praktik Hradu,...
JUDr. Vlastimil Klíma v procesu s tzv. Zelenou internacionálou
Ulm, Karel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
V letech 1948 - 1954 probíhaly v Československu politické procesy. Od 23. do 26. dubna 1952 zasedal tribunál Národního soudu v Praze ve věci tzv. Zelené internacionály. Obžaloba nařkla obviněné z účasti na tzv. Zelené internacionále. Byli vyprofilováni jako rozvraceči, kteří se obraceli hlavně na vesnické boháče a bývalé velkostatkáře, chtěli škodit socializaci vesnic, brzdit práci zemědělských družstev. Na politické úrovni Zelené internacionály mělo dojít k potlačení lidově demokratického zřízení v Československu, uchopení moci ve státě bývalými občanskými stranami, návrat ke kapitalismu a proměnění země ve "fašistickou zemědělskou kolonii USA" v rámci tzv. Středoevropské agrární federace pod patronací Spojených států. Tento cíl měl být dosažen pomocí Američany vyprovokované světové války, která by byla podporována jak zevnitř státu v rámci bývalých občanských stran, tak z emigrace. Všichni obžalovaní byli shledáni vinnými. Byl uvalen trest smrti, doživotí, 25 let vazby. Vlastimil Klíma byl odsouzen k trestu na doživotí. Po devíti letech strávených v komunistických lágrech byl po amnestii roku 1960 propuštěn. JUDr. Vlastimil Klíma byl uznán vinným nespravedlivě a roku 1967 byl plně rehabilitován.
JUDr. Vlastimil Klíma v procesu s tzv. Zelenou internacionálou
Ulm, Karel ; Kvaček, Robert (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
V letech 1948 - 1954 probíhaly v Československu politické procesy. Od 23. do 26. dubna 1952 zasedal tribunál Národního soudu v Praze ve věci tzv. Zelené internacionály. Obžaloba nařkla obviněné z účasti na tzv. Zelené internacionále. Byli vyprofilováni jako rozvraceči, kteří se obraceli hlavně na vesnické boháče a bývalé velkostatkáře, chtěli škodit socializaci vesnic, brzdit práci zemědělských družstev. Na politické úrovni Zelené internacionály mělo dojít k potlačení lidově demokratického zřízení v Československu, uchopení moci ve státě bývalými občanskými stranami, návrat ke kapitalismu a proměnění země ve "fašistickou zemědělskou kolonii USA" v rámci tzv. Středoevropské agrární federace pod patronací Spojených států. Tento cíl měl být dosažen pomocí Američany vyprovokované světové války, která by byla podporována jak zevnitř státu v rámci bývalých občanských stran, tak z emigrace. Všichni obžalovaní byli shledáni vinnými. Byl uvalen trest smrti, doživotí, 25 let vazby. Vlastimil Klíma byl odsouzen k trestu na doživotí. Po devíti letech strávených v komunistických lágrech byl po amnestii roku 1960 propuštěn. JUDr. Vlastimil Klíma byl uznán vinným nespravedlivě a roku 1967 byl plně rehabilitován.
Československá strana národně demokratická a František Hlaváček jako její generální tajemník
Ulm, Karel ; Kuklík, Jan (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Jako generálni tajemník Národně demokratické strany se František Hlaváček jistě osvědčil. Dosvědčují to nejen stovky děkovných dopisů z Hlaváčkovy pozůstalosti. Za téměř 7 let Hlaváčkova působení se sekretariát vygeneroval v odbornější a velice výkonnou agendu korespondující s jakoukoli osobou či organizací. František Hlaváček byl podepsán pod tisíci nejrůznějšími usneseními a osobně odpovídal i na velice marginální dotazy. Velmi ohebně se angažoval ve vnitrostranické politice jako výkonný úředník, což dosvědčuje jeho setrváni ve vysoké stranické funkci tak dlouhou dobu. Jeho rezignace na funkci předně přišla od něj samotného a týkala se porušení stranické disciplíny, jíž si byl Hlaváček velmi dobře vědom a činil tak na vlastni rozhodnutí a osobni riziko. Díky svým rozsáhlým kontaktům mezi národohospodáři, bankéři, legionáři, odbojáři, umělci a politiky z celého politického spektra, byl Hlaváček člověkem na svém místě. Hlaváček může být dnešnim slovm'kem označen za skvělého politického lobbistu. Výrok Františka Hlaváčka o fašismu: " Fašistou jsem nebyl a nejsem, mé stanovisko bylo důsledné a jasné: sympatizovalo s národnim duchem hlásaným fašisty, ale neztotožňovalo se s jejich diktátorskou teorií.,,362 Hlaváčka spojoval s českými antinacistickými fašisty protiněmecký nacionalismus, kritika praktik Hradu,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.